Identifikácia - kanón pre kozmickú stanicu Almaz

Video: http://www.divshare.com/download/1135206-522
Vie niekto, čo je to zbraň, prípadne ďalšie podrobnosti?

Ten odkaz se mi nepodařilo otevřít, ale:


Kanon vycházel z leteckého kanonu NR-23. Byl upraven pro střelbu v podmínkách beztíže (snížení zpětného rázu, směřování plynu po výstřelu od stanice…), lafetován napevno. Zaměřovalo se pomocí periskopu a natáčením celé stanice. Palebný průměr byl 32 nábojů a střelba probíhala jednotlivými ranami.
Systém nesl označení Ščit-1 (Щит-1) a byl určen k sebeobraně vojenské stanice Almaz (Saljut-3) Vývoj Almazu patříl do kompetence OKB-52 v době po roce 1966 CKB Mašinostrojenija, což je Čelomejovo OKB. Z důvodu obav o stabilitu a rozkmitání stanice byly zkušební střelby provedeny až po odletu osádky, v bezpilotním režimu, před zánikem stanice v prosinci 1974(v lednu 1975?). Zkoušky proběhly údajně velmi úspěšně, bez vlivu na stabilitu stanice a střelba nevyvolala nežádoucí kmity stanice.


Na stanici Saljut-5 (další a poslední z Almazů) byly údajně dvě neřízené střely, také pocházející z konstrukce A.E.Nedelmana a jeho OKB-16. Tento systém nesl označení Ščit-2.

Tvoj obrázok je evidentne z rovnakého videa (server bol zrejme preťažený). Vďaka za info.
Dosť ma prekvapuje, že kanón bol namontovaný pevne - na videu to vyzerá ako otočná montáž. Aj použitý typ zbrane (NR-23) je nezvyklý - ani nie typovo, je o štandardná výzbroj mnohých lietadiel, ale jeho vzhľad v montáži - masívna pružina v púzdre by skôr zodpovedala kanónu NS-23. Rozsah úprav zbrane bol zrejme značný, vrátane skrátenia hlavne.


Našiel som ale aj nasledujúce tvrdenie:
Malo by sa jednať o zbraň R-23 s indexom 261P konštrukcii A.A. Richtera a netypickým strelivom. Vývojom mala vzniknúť zbraň 225P, ale o tej som nenašiel vôbec nič, okrem toho, že bola určená výlučne pre kozmické zariadenia.
Nenašiel som ani žiadny obrázok kanónu R-23 ani jeho modifikácií.

Je dost možné, že máš pravdu. Ono, čerpám jen z internetu. Dá se předpokládat opravdu jiná munice, už kvůli tomu, že nebylo zřejmě nutné mít takový výkon a naopak by mohl být díky vysokému zpětnému rázu na škodu.


S tou lafetací sem si to myslel také. Právě ve zminěném dokumentu to tak vypadalo. (mimochodem pěkný dokument o Čelomejovi, ale poněkud pro něj přibarvený, ale přiměřeně), ale lafetace byla údajně v podélném směru stanice, právě z důvodu stabilizace, tak, aby nedošlo k jejímu roztočení, pokud by moment síly šel i částečně kolmo na podélnou osu.


Ovšem, kdo ví?