Main Menu
User Menu

ISR - SSK - Dolphin

     
Název:
Name:
Dolphin
Originální název:
Original Name:
דולפין
Kategorie:
Category:
stíhací útočná ponorka (konvenční)
Přehled vyrobených plavidel:
Summary of Built Boats:
INS Dolphin
INS Leviathan
INS Tekumah
INS Tanin (testována/tested)
INS Rahav (ve výstavbě/constructed)
Posádka:
Crew:
30-35 (+ až 10 členů námořního komanda / up to 10 men of naval commandos)
Technické údaje:
Technical Data:
 
Standardní výtlak:
Standard Displacement:
1640 t
Plný výtlak:
Full Load Displacement:
? t
Výtlak pod hladinou:
Submerged Displacement:
1900 t
Délka:
Length:
57.30 m
Šířka:
Beam:
6.80 m
Ponor:
Draught:
6.20 m
Pohon:
Propulsion:
 
Typ:
Type:
3x dieselový motor MTU 16V 396 SE 84
1x elektromotor Siemens
Výkon:
Power:
22501) kW při ? ot/min
Šrouby:
Propellers:
1
Zásoba paliva:
Fuel Load:
? t
Výkony:
Performance:
 
Rychlost na hladině:
Surfaced Speed:
20.43) km/h
Rychlost pod hladinou:
Submerged Speed:
373) km/h
Dosah na hladině:
Surfaced Range:
14816 km při rychlosti 14.8 km/h
Dosah pod hladinou:
Submerged Range:
777.8 km při rychlosti 14.8 km/h
Maximální hloubka ponoření:
Maximum Depth:
350 m
Výzbroj a vybavení:
Armament and Equipment:
 
Výzbroj:
Armament:
6x torpédomet ráže 533 mm
4x torpédomet ráže 650 mm
- torpéda STN Atlas Elektronik DM2A3
- torpéda STN Atlas Elektronik DM2A4 Seehecht
- protilodní řízené střely UGM-84C Harpoon
- řízené střely s plochou dráhou letu Popeye Turbo (Popeye II)
- miny
Vybavení:
Equipment:
hladinový vyhledávací radar Elta (pásmo X)

aktivní/pasivní trupový sonar CSU 90
pasivní sonar PRS-3
pasivni sonar s bočním polem FAS-3

automatizovaný systém řízení ISUS 90-1 TCS
systém REB Tinmex 4CH(V)2

2x periskop Kollmorgen
Uživatelské státy:
User States:
Poznámka:
Note:
1) pro dieselové motory MTU
pro elektromotor Siemens: 2850 kW při ? ot/min

3) maximální rychlost
ekonomická rychlost: 8 kt (14.8 km/h)
Zdroje:
Sources:
https://www.israeli-weapons.com/
https://www.wikipedia.org/
https://www.submarines.dotan.net/
https://www.globalsecurity.org/
https://www.hazegray.org/
https://www.military.cz/
https://www.nti.org/
Jane’s válečné lodě (ISBN 80-7236-080-9)
Válečné lodě současnosti (ISBN 80-86215-81-4)
Ponorky - válka pod vlnami (ISBN 978-80-206-0914-4)
Ponorky současnosti (ISBN 978-80-87087-00-8)
měsíční periodikum ATM
URL : https://www.valka.cz/ISR-SSK-Dolphin-t65065#231898Verze : 0
MOD
DOLPHIN


דולפין




Historie
Na přelomu 80. a 90. let vyvstala v izraelském námořnictvu otázka náhrady starých pobřežních ponorek německé konstrukce Type 206/640, známějších jako třída Gal. Ty vstoupily do služby ve 2. polovině 70. let 20. století a po téměř 20 letech služby již jevily známky značného opotřebení i morálního zastarání.


Přestože izraelské námořnictvo nikdy nebylo v pozici, aby si mohlo dovolit utratit stejné prostředky jako pozemní síly nebo letectvo, byla náhradě ponorek udělena vysoká priorita. Proto byla v roce 1990 podepsána smlouva na nákup nových moderních víceúčelových ponorek označovaných jako Type 800. Ty konstrukčně vycházely z modifikované nové německé třídy ponorek - Type 212A (posléze byl Type 800 náležitě upravena a stal se z něj základ pro exportní ponorky Type 214). Díky tomu byly velmi moderně vyzbrojené, vybavené výkonnou elektronikou, ale i stejně jako Type 212A velmi drahé. Cena jednoho plavidla se pohybovala okolo 340 milionů amerických dolarů. A jelikož docházelo ke škrtům v rozpočtu, a protože bylo izraelské námořnictvo popelkou obranných sil Izraele, byl celý kontrakt zrušen (rozhodli o tom tehdejší náčelník štábu Aluf Ehud Barak a ministr obrany Moshe Arens).


Avšak s příchodem války v Perském zálivu a častými raketovými útoky na izraelské území se situace radikálně změnila. Navíc se zjistilo, že německé podniky před a v průběhu konfliktu spolupracovaly s tehdejšímu vládnoucím režimem, a to i na údajné výrobě ZHN (Zbraně Hromadného Ničení), čímž byla veřejnost, německá i izraelská, velmi pobouřena. Poté, co se situace na Blízkém východě částečně uklidnila, a v důsledku toho, že Izrael byl donucen nečinně přihlížet, jak jsou ničena jeho města, přišla z německé strany nabídka na financování nákupu 2 nových ponorek (rozhodl o tom tehdejší předseda vlády Helmuth Kohl). Program nových moderních ponorek tak byl obnoven, byly objednány 2 kusy a Izrael později uplatnil opci na jednu ponorku, kterou spolufinacovalo (50 : 50) opět Německo.


Plavidla byla navržena kanceláří Ingenieurkontor Lubeck Prof Gabler Nachf GmbH (IKL), dceřiná společnost (HDW) a stavěna v loděnicích Litton Ingalls Shipbuilding, Thyssen Nordseewerke (TNSW) a Howaldtswerke-Deutche Werft AG (HDW). Elektronika byla dodána především od izraelských společností zabývajících se obranným průmyslem.


První ponorka, INS Dolphin, byla spuštěna na vodu 15. dubna 1996, dokončena o tři roky později a aktivována do stavu izraelské floty v roce 1999. Druhá, INS Leviathan, byla dokončena v roce 1998 a plné operační způsobilosti dosáhla o dva roky později. A zatím poslední, INS Tekumah, byla spuštěna na vodu 9. července 1998, dokončena 1999 a aktivována 2000. Kolem roku 2007 se objevily spekulace a dohady o zájmu Izraele a jeho případném nákupu 2 dalších vylepšených ponorek modelové řady Type 800 doplněných o pohon AIP. A skutečně 2 roky před tím, v listopadu 2005, byla podepsána dohoda o dodání dalších 2 ponorek spolufinancovaných Německem. Ty mají být dodány v roce 2010 a konstrukčně opět vychází z německého Type 212A, resp. exportního Type 800 alias třída Dolphin. Naproti nim budou výrazně modernější a měly by mít i na vzduchu nazávislý pohon (AIP - Air Independent Propulsion). K tomu navíc Izrael uvažuje o koupi další, již 6. ponorky. Stávající ponorky by měly být modernizovány na úroveň nově dodaných podmořských plavidel.



Popis
Třída Dolphin (v překladu Delfín), pojmenována po 1. plavidlu třídy, vychází z modifikovaně německé třídy Type 212A, označené jak Type 800. Na svou dobu se jednalo o velmi moderní dieselelektrickou víceúčelovou ponorku (to pro tuto třídu platí i po téměř 10 letém provozu). Výrazně byla limitována jen nepřítomností na vzduchu nezávislém pohonu, který v době konstruování velmi navyšoval cenu plavidla a nebyl zas tolik spolehlivý. Plavidla mohou operovat v mělké vodě i v blízkosti pobřeží a stejně dobře i na otevřeném moři.


Ponorky mají proudnicový trup s velitelskou věží (relativně nízkou) umístěnou uprostřed. Přední hloubková kormidla jsou umístěna na trupu, uprostřed mezi přídí a věží, a to téměř v úrovni hřbetu (na rozdíl od Type 212A s hloubkovými kormidly po stranách věže). Řídící kormidla na zádi jsou netradiční, a to ve tvaru písmene X. Odtokové otvory jsou umístěné tradičně, a to podél trupu v jeho hřbetní části. Anténa aktivního sonaru se nachází na hřbetu trupu, v úrovni předních hloubkových kormidel a má tvar malé ploutvičky. Trochu netradiční je zabarveni ponorky, jež je kombinací modré a zelené barvy. Tato atypická barva (většina ponorek je černě nebo tmavě modře zbarvených) je velice účinné maskování, které poměrné hodně rozostřuje obrysy ponorky v mělkých přímořských vodách (zvláště ve východní oblasti středozemního moře, kde ponorky operují).


Posádka je díky vysokému stupni automatizace jen o málo větší než u téměř polovičních ponorek třídy Gal. Jedná se o 30-35 námořních důstojníků, poddůstojníků a členů mužstva (a to oproti 25 na palubě třídy Gal). Navíc disponují plavidla i prostorem pro ubytování 10 pasažérů. Tuto možnost využívají předeším izraelské námořní jednotky speciálního určení - Shayetet 13 a YALTAM (k transportu a následném výsadku či sběru).
Maximální vytrvalost je odhadována až na 60 dní, avšak délka běžné hlídkové plavby ve většině případů nepřesahuje 30 dní.


Energii na hladině a pod hladinou za pomoci dýchací trubice (šnorchlu) obstarávají 3 dieselové motory německé výroby MTU 16V 396 SE 84. Jejich výkon je přenášen na 3 alternátory (pozn. generátory střídavého proudu). Dodávku pod vodou zajišťují 2 sady vysokokapacitních akumulátorů. Přenos na hřídel a tedy pohon plavidla obstarává elektromotor Siemens. Ponorka má jedinou lodní hřídel zakončenou lodním šroubem se šavlovitými lopatkami. Zvláštností u této moderní třídy je, že nemá již zmíněný pohon nezávislý na vzduchu, tzv. AIP (Air-Independent Propulsion), který se v novém miléniu stal součástí pohonu většiny moderních ponorek. V případě nákupu dalších ponorek, uvažovalo se o 2 plavidlech, by byl pohon AIP (je) vyžadován.


Ponorka používá systém ISUS 90-1 (od společnosti STN Atlas Elektronik), který zabezpečuje automatické řízení senzorů a vyhodnocování dat, navigaci, řizení a vedení palby. Má k dispozici přehledový hladinový radar Elta (pracující v pásmu X), trupový sonar CSU 90 (pracující v aktivním i pasivním režimu), dále sonar s bočním polem FAS-3 (pasivní režim) a nakonec sonar pro měření vzdálenosti PRS-3 (taktéž pracující v pasivním režimu). Pro vizuální pozorování jsou využívány 2 elektro-optické periskopy Kollmorgen. Prostředky obrany zajišťuje systém 4CH(V)2 Tinmex.


Co se týče výzbroje ponorek, patří třída Dolphin ve své kategorii mezi nejmohutněji vyzbrojené. Veškerá palebná síla je soustředěna do přídě a to v podobě 10 torpédometů. Jedná se o 6 standardních torpédometů ráže 533 mm a 4 torpédomety netypické ráže 650 mm. Torpédomety této velké ráže (650 mm) byly a jsou doménou zejména sovětských ponorek (Projekt 941 Akula, Projekt 949 Granit, Projekt 949A Antej, Projekt 671RT Sjomga, Projekt 671RTM(K) Ščuka, Projekt 945 Barrakuda, Projekt 945A Kondor, Projekt 945B Mars, Projekt 971, Projekt 971U, Projekt 971A Bars, Projekt 971M, Projekt 885 Jaseň a má je též americká třídy Seawolf. Z těchto torpédometů jsou vypouštěny prostředky pro dopravu potápěčů SDV (Swimmer Delivery Vehicle), ale hlavně slouží k odpalování izraelských řízených střel s plouchou dráhou letu Popeye Turbo (Popeye II), jejichž dolet je zhruba 300-350 km a jsou vybavené konvenční hlavicí (ale u kterých se předpokladá, že mohou nést jadernou hlavici; zde existují dohady, že v nukleární či termonukleární verzi může být dolet až 1 500 km). Z torpédometů ráže 533 mm lze odpalovat protilodní-protizemní řízené střely UGM-84D Harpoon s dosahem přes 100 kilometrů. K boji proti hladinovým či podhladinovým cílům jsou využívána německá torpéda DM2A3 a DM2A4 Seehecht (možné je i použití starších torpéd NT-37E). Zásoba torpéd i řízených střel činí 16 kusů, alternativu přestavuje náklad min.




Informace, jakož i níže uvedené obrázky byly (jsou) čerpány z internetových stránek - https://www.israeli-weapons.com/ ; https://www.wikipedia.org/ ; https://www.naval-technology.com/ ; https://www.submarines.dotan.net/ ; https://www.globalsecurity.org/ ; https://www.hazegray.org/ ; https://www.military.cz/ ; jakož i z publikace Jane's Válečné Lodě (ISBN 80-7236-080-9) ; Válečné Lodě Současnosti (ISBN 80-86215-81-4) a periodika atm ;
URL : https://www.valka.cz/ISR-SSK-Dolphin-t65065#231899Verze : 0
MOD
SSK Dolphin
URL : https://www.valka.cz/ISR-SSK-Dolphin-t65065#231900Verze : 0
MOD