ISR - PTG - Saar 3

SAAR 3



Určení
Jedná se o rychlé dělové čluny, vyzbrojené protilodními řízenými střelami (PLDŘS) - PGFG.



Takticko-Technická Data


Výrobce
- projekt : Lursen Werfr., Bremen
- stavba : CMN, Cherbourg


Výtlak
- standardní : 220 t
- plný : 250 t


Rychlost
- maximální : + 40 uzlů
- ekonomická : 15 uzlů


Dosah
- 2.500 nm


Rozměry
- délka : 45 m
- šířka : 7 m
- ponor : +/- 2,2 m


Pohonná soustava
- 4 motory MTU MD 871 (celkem 13.600 hp)


Posádka
- 35 mužů


Výzbroj
- 76 mm kanón Oto Melara Compact
- velkorážní kulomet Browning M2HB (ráže 12,7 mm) a kulomet FN MAG (ráže 7,62 mm)
- 6 řízených střel Gabriel (viz. text)
- 2-4 řízenými střelami RGM-84 Harpoon (viz. text)
- rušiče a návnady proti PLDŘS


Sensory
- přehledový radar : Thomsom C5F Neptune
- radar pro navádění PLDŘS : Selenia Orion



Historie
Raketové čluny (Saar) Saar 3 byly stejně jako předešlé čluny Saar 1 a Saar 2 navrhnuty a postaveny na základě německé třídy Jaguar (nebo též Schnellboot 55, TNC 42, Type 140 / 141) a to ve francouzských loděnicích v Cherbourg na konci 60. let 20. století. přizpůsobeny izraelským námořnictvem na přelomu let 60. a 70. byly konci 60. let 20. století.
Vznikla tak už 3. generace izraelských rychlých útočných člunů. Stejně jako předešlé třídy Saar 1 a Saar 2, jde o stejnou konstrukci, která se více odlišuje výzbrojí.
Bylo postaveny 6 lodí třídy Saar 3, avšak pouze jedna, INS Saar, dorazila dorazila do Izraele před uvalením francouzského embarga. Zbylých 5 člunů bylo internováno v přístavu v Cherbourg. Během Opotřebovávací Války (v letech 1968-1971) se ukazovala potřeba lodí stále naléhavěji a tak se izraelská vláda rozhodla k propašování zbylých lodí do izraele (operace Noe). Dle ní izrael prodal všech 5 člunů norské společnosti (pod jmény Starboat 1 - Starboat 5). Během vánoc roku 1969 bylo těchto 5 člunů propašováno francouzům "přímo pod nosem". Během dlouhé plavby do izraelského přístavu Haifa, museli několikrát dotankovat palivo z lodi Zim.


Popis
Čluny jsou dlouhé štíhlé stavby (stejné jako u předešlé třídy Saar 1 a Saar 2). Palubní nástavba je krátká, s hladkými stěnami, vzadu doplněná o příhradový stěžen. Na něm jsou umístěny antény a také námořní, navigační a střelcký radar. Loď má 4 dieslové motory MTU, pohánějící 4 hřídele (každá s vlastním lodním šroubem).
Námořnictvem Izraele nebyla nadále požadována schopnost vést protiponorkový boj (ASW) a tudíž nedošlo k zastavění příďového sonaru a tím vyplývající zrušení místnosti pro obsluhu sonaru. Nově vzniklé místo bylo použito k nesení těžší výzbroje. Tou se stala věž Oto Melara Compact, ráže 76 mm, s délkou hlavně 62 ráží. Dělo je umístěny na přídi před nástavbou (tedy na pozici A).
Za nástavbou, na zadní palubě, v pozicích X a Y jsou umístěny trojité otočné odpalovací zařízení pro PLDŘS Gabriel (celkem tedy 2 zařízení po 3 střelách). Na konci 70. let 20. století došlo k modernizaci a snížení počtu nesených střel Gabriel ze 6 kusů na 3. Bylo odstraněno jedno z odpalovacích zařízení (konkrétně v pozici X, tedy hned za palubní nástavbou). Místo něj bylo instalováno 1-2 dvojité odpalovací zařízení pro PLDŘS RGM-84 Harpoon.




Informace, jakož i níže uvedené obrázky byly (jsou) čerpány z internetových stránek - https://israeli-weapons.com/ ; https://www.wikipedia.org/ ; https://www.military.cz/ ; a dále z publikací - Válečné Lodě Současnosti (ISBN 80-86215-81-4) ; Jane's Válečné lodě (ISBN 80-7236-080-9) ;