Main Menu
User Menu

Hranice

zámek

     
Název:
Name:
Hranice
Další názvy:
Other Names:
-
Typ:
Style:
zámek
Stav:
Condition:
zachovalý
Přístupnost:
Accessibility:
volně přístupno
Obec:
Municipality:
Hranice
GPS souřadnice:
GPS Coordinates:
49°33'00.756"N 17°44'05.137"E
První písemná zmínka:
First Written Reference :
DD.MM.RRRR
Památky a muzea v okolí:
Places of Interest and Museums in the Vicinity:
-
Poznámka:
Note:
Používán jako sídlo městského úřadu v Hranicích, některé prostory pak jako reprezentativní.
Dříve se jednalo o hrad, ale přestavba na zámek je zásadní, ještě dříve zde měla stávat tvrz.
Opevnění zámku je součástí opevnění městského.
Zdroje:
Sources:
http://www.hrady.cz/index.php?OID=2868
http://cs.wikipedia.org/wiki/Hranice_(z%C3%A1mek)
URL : https://www.valka.cz/Hranice-t182074#532958Verze : 1
Hranice


Budova zámku je situována při severním straně historického jádra města Hranic. V současnosti se jedná o renesanční dvoupatrový zámek s vnitřním nádvořím a typickými arkádami. Nádvoří je dnes, nově moderně zakryto prosklenou střechou. Tato úprava souvisí s adaptací budovy zámku pro účely městského úřadu, budova radnice k tomuto účelu již není užívaná. Při severní a západní straně se pak nachází nejzachovalejší části úseku městských hradeb. Dominantou zámku je bezesporu jeho věž. Podle dostupných informací jsou nejstaršími části zámku většina jeho sklepení, západní zeď a původně městská brána.
Ovšem nejstarším předchůdcem je městský hrad, který vystavěli nejspíše páni z Cimburka, poté co získali Hranice roku 1427, nicméně vysloveně se hrad připomíná až roku 1466. Roku 1470 získal hrad i hranické panství Albrecht Kostka z Postupic. Nicméně, ten na hradě mnoho nepobyl, a jelikož se zadlužil, dal hrad i s městem do zástavy Janu Bělíkovi z Kornic. Ten pak i přes to, že mu hrad reálně nepatřil, jej prodal za 4000 zlatých Vilémovi a Janovi z Pernštejna roku 1475. Tedy vznikla komplikovaná situace, kdy zde byli dva vlastníci. Vyřešení takto vzniklé situace neznáme, ale roku 1477 byl již hrad prokazatelně majetkem Viléma z Pernštejna. Pernštejnové pak vlastnili hrad až do roku 1547. S tímto obdobím je svázána prosperita, rozkvět a také přestavba hradu.
Další zásadní přestavbu tedy hrad dosáhl za Pernštejnů na přelomu 15. a 16. století (nejspíše někdy v letech 1480-1514). Ostatně, náměstí při jižní straně zámku nese název právě po tomto rodu. Jeho orientace byla poněkud odlišná. Dokonce předstupoval před městskou hradbu. Měl minimálně dvě na koso postavěné věžice, které se nacházely na jeho nárožích. Další dvě byly zjištěny v průčelích. V severozápadním rohu pak byl zjištěn starší nepravidelný věžovitý útvar. Mimoto do téhož období je kladen vznik dnešní zámecké věže, byť z této doby se dochoval jen válcový základ této věže. Na jihu se nacházel dvoutraktový palác, po kterém do dnešních dní zůstaly zachovány patrové valeně klenuté sklepy. Jeden z nich má dokonce i mírně lomenou klenbu. O výstavnosti paláce svědčí nalezené kachle s výzdobou figurální a heraldickou, které jsou pozdně gotické. Zastavěna byla i severní část a krátké východní křídlo bylo zakončeno věží městské brány. Také byla zjištěna oblázková dlažba nádvoří.
Při výstavbě městské parkánové zdi pak Pernštejnové vystavěli na Předzámčí předhradí, které však vyhořelo roku 1956, poté zůstaly jen dvě bašty s klíčovými střílnami a sklepy v ne příliš dobré kondici. Toto opevnění bylo zámku odděleno zámeckým parkánem a obezděným příkopem. Zde se později nacházely konírny a z dalších hospodářských budov např. pivovar.
Vilém z Pernštejna ještě roku 1507, za svého života, rozdělil svůj majetek na dvě části, pro jejich lepší zprávu a když pak zemřel, připadly Hranice jeho synovi Janovi z Pernštejna. Ten však vedl nehospodárný, nákladný a rozhazovačný způsob života, což jej přinutilo prodat hranické panství i s hradem roku 1547 Václavu Haugvicovi z Biskupic. Ten však tento majetek měl jen krátce, necelých 6 let a posléze tento prodal v dubnu 1553 vladykovi Janu Kropáči z Nevědomí. Ten pak měl Hranice ve vlastnictví v letech 1553–1572. V letech 1553-1562 pak hrad i s předhradím přestavěl renesančně. Po jeho smrti se stal dalším majitelem Jan mladší ze Žerotína, ten pak s největší pravděpodobností v letech 1581-1584 dal prakticky celý hrad zbořit a zásadně přestavět na zámek. Zda pak nějak zásadně do podoby hradu zasáhl Frydrych ze Žerotína nevíme. Další stavební práce pokračovaly někdy kolem od roku 1590 do roku 1594 za Jana Jetřicha z Kunovic. V letech 1600–1609 vlastnil hrad Zdeněk Žampach z Potštejna, který také zasáhl do podoby zámku. Do vnitřní podoby zámku pak ještě zasáhl Václav Mol z Modřelic.
Nicméně, v té době začnula již Třicetiletá válka. Václav Mol z Modřelic byl zvolen jako jeden z 12 moravských direktorů za panský stav, kteří převzali prozatímní vládu na Moravě. Pochopitelně po prohrané bitvě na Bílé Hoře, mu toto k dobru připočteno nebylo. Ještě roku 1620 se dostaly Hranice pod kontrolu císařských vojsk. 31. Května 1621 byl pak zatčen a uvržen do vězení v Olomouci, majetek mu byl zkonfiskován a hranické panství pak získal roku 1622 biskup a kardinál František Serafínský z Dietrichsteina. To se pochopitelně nelíbilo měšťanům, a proto se postavili na ozbrojený odpor, nicméně s tím si bez problémů poradil. Zámek jak i město, pak utrpěl jisté škody v dalším průběhu Třicetileté války. Tyto pak napravili Dietrichštejnové, kteří sídlo směřovali k jeho hospodářské funkci. Majetkem Dietrichštejnů pak hrad byl po 3 století.


V 19. Století pak proběhly převážně zabezpečovací práce, ale též byla obnovena řada oken. Na druhou stranu, z důvodu výstavby císařské silnice bylo demolováno několik staveb hospodářského zázemí.


Zdroje:


Plaček, M. 1996: Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku. Praha.
Hranice - Nově zastřešené nádvoří zámku

Nově zastřešené nádvoří zámku
Hranice - Perspektivní rekonstrukce hradu Hranice pro přelom 15. a 16. století za Pernštejnů
Zdroj:
Informační tabule o zámku

Perspektivní rekonstrukce hradu Hranice pro přelom 15. a 16. století za Pernštejnů
Zdroj:
Informační tabule o zámku

Hranice - Výběr kamnářské keramiky ze zámeckého zámku (část pochází z doby existence dřívějšího hradu)
Zdroj:
Informační tabule o zámku

Výběr kamnářské keramiky ze zámeckého zámku (část pochází z doby existence dřívějšího hradu)
Zdroj:
Informační tabule o zámku

Hranice - Situační plán zámku a části města na plánu města od J. Boehma, který ji pořídil roku 1745 (překreslení 1810)
Zdroj:
Zdroj: (Plaček 2001, s. 253, obr. 476)

Situační plán zámku a části města na plánu města od J. Boehma, který ji pořídil roku 1745 (překreslení 1810) Zdroj: Zdroj: (Plaček 2001, s. 253, obr. 476)
Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení

Hranice - Plán hranického hradu a zámku, existující i zdemolované zdivo. Legenda:
1 - hlavní městská hradba a první fáze hradu
2 - pozdně gotická fáze hradu se sýpkou, parkánem a věží při nové bráně
3 - předzámčí
4 - pozdní barbakán
Zdroj: (Plaček 2001, s. 254, obr. 478)

Plán hranického hradu a zámku, existující i zdemolované zdivo. Legenda: 1 - hlavní městská hradba a první fáze hradu 2 - pozdně gotická fáze hradu se sýpkou, parkánem a věží při nové bráně 3 - předzámčí 4 - pozdní barbakán Zdroj: (Plaček 2001, s. 254, obr. 478)
Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení

URL : https://www.valka.cz/Hranice-t182074#532959Verze : 3
Historická vyobrazení
Hranice - Zámek a synagoga na kolorované pohlednici z roku 1922
Zdroj:
https://www.facebook.com/152396488136913/photos/a.157410514302177.31006.152396488136913/558246977551860/?type=3&theater

Zámek a synagoga na kolorované pohlednici z roku 1922 Zdroj: https://www.facebook.com/152396488136913/photos/a.157410514302177.31006.152396488136913/558246977551860/?type=3&theater
Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení

URL : https://www.valka.cz/Hranice-t182074#533129Verze : 0