Název: Name: | Hiro H3H1 (Námořní létající člun typu 90-1) | Hiro H3H1 (Navy Type 90-1 Flying-Boat) |
Originální název: Original Name: | 九〇式一号飞行艇 | |
Kategorie: Category: | průzkumný/pozorovací letoun | reconnaissance/scout aeroplane |
Výrobce: Producer: | DD.MM.1931-DD.MM.1931 Hiro Naval Arsenal, Hiro | |
Období výroby: Production Period: | DD.MM.1931-DD.MM.1931 | |
Vyrobeno kusů: Number of Produced: | 1 | |
První vzlet: Maiden Flight: | DD.MM.1931 | |
Osádka: Crew: | 9 | |
Základní charakteristika: Basic Characteristics: | ||
Vzlet a přistání: Take-off and Landing: | CTOL - konvenční vzlet a přistání | CTOL - conventional take-off and landing |
Uspořádání křídla: Arrangement of Wing: | jednoplošník | monoplane |
Uspořádání letounu: Aircraft Concept: | klasické | conventional |
Podvozek: Undercarriage: | pevný | fixed |
Přistávací zařízení: Landing Gear: | člunový trup | flying boat |
Technické údaje: Technical Data: | ||
Hmotnost prázdného letounu: Empty Weight: | 7900 kg | 17417 lb |
Vzletová hmotnost: Take-off Weight: | 11900 kg | 26235 lb |
Maximální vzletová hmotnost: Maximum Take-off Weight: | ? kg | ? lb |
Rozpětí: Wingspan: | 31,047 m | 101ft 10,5in |
Délka: Length: | 22,705 m | 74ft 6in |
Výška: Height: | 7,518 m | 24ft 8in |
Plocha křídla: Wing Area: | 137,00 m2 | 1474.703 ft2 |
Plošné zatížení: Wing Loading: | 86,96 kg/m2 | 17.81 lb/ft2 |
Pohon: Propulsion: | ||
Kategorie: Category: | pístový | piston |
Počet motorů: Number of Engines: | 3 | |
Typ: Type: | Micubiši Typ Hi, kapalinou chlazený vidlicový dvanáctiválec o vzletovém výkonu 478 kW (650 k) a maximální výkon 581 kW (790 k). Vrtule čtyřlisté, dřevěné vrtulové listy s pevným úhlem náběhu o průměru 3 660 mm. | Mitsubishi Type Hi twelve-cylinder Vee water-cooled engines rated at 641 hp for take-off and 779 hp maximum power output, driving a four-blade wooden fixed-pitch propellers of the diameter 12ft. |
Objem palivových nádrží: Fuel Tank Capacity: | 7 400 l + 600 l oleje | 1,627.8 UK gallons and 132 UK gallons oil |
Výkony: Performance: | ||
Maximální rychlost: Maximum Speed: | 228 km/h v 0 m | 141.7 mph in 0 ft |
Cestovní rychlost: Cruise Speed: | 157 km/h v 1000 m | 97.6 mph in 3281 ft |
Rychlost stoupání: Climb Rate: | ? m/s | ? ft/min |
Čas výstupu na výšku: Time to Climb to: | 17,0 min do 3000 m | 17,0 min to 9843 ft |
Operační dostup: Service Ceiling: | 4500 m | 14764 ft |
Dolet: Range: | 1500 km | 932.1 mi |
Maximální dolet: Maximum Range: | 2050 km | 1273.8 mi |
Výzbroj: Armament: | 8x pohyblivý kulomet Type 89 Model 1 ráže 7,7 mm (zdvojené kulomety) 1x zdvojený v předním střelišti 1x zdvojený v ocasním střelišti a 2x zdvojený ve střelištích po obou bocích Pumový náklad: do hmotnosti 1 000 kg (2x 500 kg nebo 4x 250 kg). | One twin flexible 0.303 inch Type 89 Model 1 machine-guns in open bow position, two twin flexible 0.303 inch Type 89 Model 1 machine-guns amidships either side and one twin flexible 0.303 inch Type 89 Model 1 machine-guns in open tail poisition. Bomb load: Up to 2,204 lbs of bombs (two 1,102 lb or four 551 lb bombs). |
Uživatelské státy: User States: | | |
Poznámka: Note: | 九〇式一号飞行艇 - Námořní létající člun Type 90-1 Letová vytrvalost: 13,0 h Námořní letectvo nebylo s tímto typem spokojeno a proto nedošlo k sériové výrobě. Upřednostněn byl konkurenční Typ 90-2 Kawanishi H3K1 Belle. | 九〇式一号飞行艇 - Navy Type 90-1 Flying-Boat Endurance: 13 hours The new flying-boat was a cantilever monoplane embodying the proven Wagner box-spar acquired from Rohrbach, and hull features used in the Supermarine Southampton and the previously built Hiro Type 89 Flying-boats. The main requirements of the Kaigun Koku Hombu were that it was to be capable of flying on two engines and that it must have good water-borne characteristics and this flying-boat was the first Japanese Navy aircraft capable of carrying a One tonne bomb load. The test aircraft was completed at the Hiro Naval Arsenal in 1931 and given the the designation Type 90-1 Flying-boat, short designation (H3H1). (Another aircraft that year, the Type 90-2 Flying-boat - Kawanishi H3K1 Belle). The H3H1, was then flown to Yokosuka where exhaustive flight testing was undertaken by Lieut-Cdr Daizo Nakajima.To improve flying control, auxiliary vertical fins were added to the tailplane, and struts to the horizontal surfaces were relocated so that the angle of incidence could be adjusted. By 1933, without proving satisfactory, the aircraft was relegated to use as a flying testbed for the 950 hp Mitsubishi Shinten fourteen-cylinder double-row air-cooled engine before it was retired from service. |
Zdroje: Sources: | William Green, Warplanes of the Second World War, Volume Five: Flying Boats, London, Macdonald & Co.(Publishers) Ltd., 1962, Revised and reprinted 1968, pp. 136-137, ISBN 356-01449-5. Robert C. Mikesh and Shorzoe Abe, Japanese Aircraft 1910-1941, Naval Institute Press Annapolis, Maryland 21402, 1990, ISBN: 1-155750-563-2 Tadeusz Januszewski a Kryzysztof Zalewski, Japońskie samoloty marynarski 1912-1945, tiel 2, Lampart, rok 2000, ISBN 83-86776-00-05 archiv autora |