Gruber, Kurt

Kurt Gruber

Narodil se roku 1896 v Linci, kde byl jeho otec učitelem. Studoval techniku v Sachsen-Altenburgu v Německu. Na začátku války narukoval do rakousko-uherské armády a později byl převelen k letectvu. Vzhledem k jeho technickému vzdělání byl poslán na pilotní výcvik. V srpnu 1915 sloužil u Flik 1 na východní frontě pod velením Otto Jindry. Jednotka prováděla převážně průzkumné mise a dělostřelecká pozorování ve dvousedadlových průzkumných letounech. Gruber brzy získal pověst výtečného pilota a každý pozorovatel uvítal let s Kurtem jako pilotem. V lednu 1916 byl vyznamenán Stříbrnou medailí za statečnost 1. třídy.

První vítězství si Kurt Gruber připsal 14. dubna 1916, když spolu s pozorovatelem Egonem Hervay von Kirchberg letěli s letounem Albatros B.I číslo 22.30 a sestřelili ruský jednoplošník Morane-Saulnier Parasol, který se zřítil nedaleko Bojan. Na tomtéž stroji tentokrát však se střelcem, pozorovatelem Godwinem Brumowskim sestřelil 2. května další ruský jednoplošník Morane-Saulnier Parasol v blízkosti Lysskowcy. První červnový den byl povýšen do hodnosti feldwebla. Třetí vítězství si připsal 6. června opět při letu s Albatrosem B.I číslo 22.30 a opět byl sestřelen ruský jednoplošník Morane-Saulnier u Dolcok. Toto vítězství je prvním, které dosáhl v rakousko-uherském letectvu samostatně pilot bez střelce, pozorovatele. Gruber za něj obdržel svou druhou Stříbrnou medaili za statečnost 1. třídy a rovněž Zlatou medaili za statečnost. Další povýšení přišlo vzápětí, když byl Kurt Gruber 11. srpna povýšen do hodnosti stabsfeldwebla.

V polovině prosince 1916 byl převelen na pět měsíců ke zkouškám a vyhodnocování kvality nových letadel. Například o typu Hansa-Brandenburg C.II se vyjádřil, že je lehce ovladatelné a netrpí nectnostmi letounu Hansa-Brandenburg D.I.

V polovině května 1917 byl Gruber převelen k první ryze stíhací jednotce Flik 41J. Jednotka měla svoji základnu na letišti Sesana na severovýchodu Itálie a velel jí Godwin Brumowski. Jednotka byla vybavena letouny Hansa-Brandenburg D.I (KD). Na stroji číslo 28.14 Gruber 21. května (podle [4] došlo k havárii již 21. dubna) při nízkém letu havaroval přímo na letišti. Následky zranění si léčil až do září téhož roku, kdy se vrátil zpět do služby. Další vítězství si připsal 29. září když v Albatrosu D.III sestřelil italský letoun Nieuport, který se zřítil nedaleko Cormons. Sestřelením italského balónu 9. října ve večerních hodinách blízko Sdobba Estuary (Isola Morosini) se Kurt Gruber zařadil mezi rakousko-uherská stíhací esa první světové války. V prosinci 1917 byl vyznamenán druhou Zlatou medailí za statečnost.

Dalším působištěm se mu od 23. prosince stala jednotka Flik 60J, která létala na letounech Phönix D.I. Letiště bylo v blízkosti Grigno ve Val Sugana asi 95 km severovýchodně od Benátek a jednotce velel Frank Linke-Crawford. Gruber v této jednotce létal s letounem Phönix D.I číslo 228.24, s bílým pásem na trupu za kabinou na němž bylo napsáno velké „G“. Svůj první (a poslední) double si připsal 10. ledna, když společně s Linke-Crawfordem sestřelili italský dvoumístný letoun SAML patřící ke 115. Squadriglii a stíhací Nieuport v okolí Valstagna. Další italský stíhací letoun Nieuport sestřelil 27. ledna 1918 opět u Valstagna. Sestřelený letoun pilotoval Giustino Germino z italské 78a Squadriglie. Stroj byl po pádu zcela zdemolován a pilot těžce zraněn. Následovalo vítězství z 1. února nad letounem Nieuport poblíž Vattaro (podle [3] v letounu Phönix D.I číslo 228.18 „H“). Desáté vítězství si připsal 26. února, když sestřelil letoun Hanriot HD.1 (HD 6244) pilotovaný Giuseppem Ghislanzonim ze 70a Squadriglie severně od Monte Nuova. Začátkem roku 1918 byl Gruber již potřetí vyznamenán Zlatou medailí za statečnost a 1. dubna byl povýšen do hodnosti Offizierstellvertretera. O tři dny později ráno 4. dubna 1918 letěl spolu se třemi dalšími stroji z Flik 60J jako stíhací doprovod v oblasti Primolano, kde byli napadeni dvěma skupinami stíhaček Sopwith. Jeden ze strojů Sopwith Camel Kurt Gruber ještě stačil sestřelit, ale jiný Sopwith zasypal jeho Phönix dlouhou dávkou z kulometu. Došlo ke zborcení křídel a letoun narazil po pádu do země v prostoru Cismon. Kurt Gruber byl pochován na vojenském hřbitově ve Feltre 6. dubna. In memoriam byl vyznamenán čtvrtou Zlatou medailí za statečnost.

Se svými dosaženými 11 vítězstvími se na žebříčku rakousko-uherských stíhacích es umístil na jedenáctém místě.

Použité prameny:
[1] www.theaerodrome.com
[2] CHANT, Christopher, Austro-Hungarian Aces of World War 1: Osprey Aircrafy of the Aces 46, Osprey Publishing, 2002, ISBN 1 84176 376 4
[3] ZAHÁLKA, Jan, Phönix D.I-D.III, JaPo Publishing
[4] MEINDL, Karl, Brandenburg D.I: Great War Aircraft in Profile 2, Flying Machine Press, 1997, ISBN 1-891268-01-5