Filip IV.

Král Filip IV. Sličný


(1268 - 1314)

Vláda Filipa IV. zvaného Sličný (podle mladického vzhledu-nastoupil na trůn jako sedmnáctiletý) spadá do období vyhroceného střetu mezi světskou a církevní mocí na celoevropské bázi. Církevní moc tehdy představoval papež Bonifác VIII., stoupenec caesaropapismu - universalismu katolické církve a jeho převahy nad světskou mocí. Filip byl právě naopak stoupencem silného státu. Již jako mladý princ se zúčastnil tažení svého otce Filipa III. proti Aragonii ve službách papeže, která skončila porážkou. Filip od počátku s touto výpravou nesouhlasil a po svém nástupu na trůn zcela změnil francouzskou politiku.


Filip IV., který odmítal výsady církve, nahradil v královské radě její zástupce příslušníky měšťanstva a drobné šlechty, odborníky z univerzit. Rovněž provedl důslednou reformu státní správy aby posílil státní centralismus. V roce 1302 si od zástupců všech stavů nechal tyto reformy odsouhlasit na shromáždění v pařížské katedrále Notre Dame poté, co jeho reformní úsilí odsoudil papež bulou. Papež ve spojení s Angličany podnítil proti francouzskému králi povstání ve Flandrech. Místní patriciát byl nespokojený s výší daně, kterou na ně Filip IV. uvalil. Král proti nim vyslal trestnou výpravu, ve které se rytířstvo střetlo s flanderskými rolníky a řemeslníky v bitvě u Courtrai a kde utrpělo drtivou porážku. Tato slavná bitva předznamenala husitskou bojovou taktiku o 100 let později.
Papež využil Filipova neúspěchu k vydání zvláštní buly, kterou uvalil na francouzského krále klatbu, Filip IV ji však odmítl a spálil. Francouzští kardinálové pod vlivem Filipa se rozhodli svolat mimořádný koncil k sesazení papeže Bonifáce VIII., ten však krátce na to zemřel.


Filipovi IV. se podařilo za pomoci nemalých úplatků dosadit v červnu 1305 na papežský stolec profrancouzského Klementa V. Ten přenesl papežský dvůr z Říma do Avignonu, kde poté zůstal následujících sedmdesát let (tzv. avignonské zajetí papežů). Nový papež nejen že ihned po svém zvolení protifilipovské buly odvolal, ale plně se zapojil i do Filipova tažení proti templářům, kterým král dlužil obrovské sumy peněz. V roce 1307 byli všichni templáři ve Francii pozatýkání a obviněni z kacířství . V nastalém procesu jich byly celé stovky odsouzeny k upálení na hranici. Na nátlak krále svolal Klement V. koncil do Vienne na říjen 1311 a ten v dubnu 1312 pak templářský řád zrušil a jeho majetek zabavil. Oficiálně měl být převeden na řád johanitů, ale většina templářského majetku uvízla za nehty krále Filipa IV. Upálen byl tehdy i velmistr řádu Jakub Molay. Ten na hranici vyzval papeže i krále do roka a do dne na boží soud. Papež Klement V. zemřel několik týdnů po skončení procesu. A za pár měsíců ho následoval i sedmačtyřicetiletý král Filip IV.

Podobizna





Zdroj: www.genefourneau.com