Rolls-Royce Eagle VIII twelve-cylinder, liquid-cooled Vee engine, rated 300 to 360 hp, driving a four-blade fixed-pitch wooden propellers.
Objem palivových nádrží: Fuel Tank Capacity:
?
?
Výkony: Performance:
Maximální rychlost: Maximum Speed:
154 km/h v 610 m
95.7 mph in 2000 ft
Cestovní rychlost: Cruise Speed:
? km/h v ? m
? mph in ? ft
Rychlost stoupání: Climb Rate:
? m/s
? ft/min
Čas výstupu na výšku: Time to Climb to:
15,0 min do 1000 m
15,0 min to 3281 ft
Operační dostup: Service Ceiling:
3550 m
11647 ft
Dolet: Range:
? km
? mi
Maximální dolet: Maximum Range:
? km
? mi
Výzbroj: Armament:
2x pohyblivý kulomet Lewis ráže 7,7 mm Pumová zátěž: 45 kg světlic.
Two flexible 0.303 inch Lewis machine-guns. Bomb load: flares weighing up to 100 lb.
Uživatelské státy: User States:
Poznámka: Note:
Letová vtrvalost: 8 h Letoun byl Japonci upravován, změnil se mírně tvar člunové části a později došlo také k zástavbě výkonnějších motorů Lorriane o výkonu 400 koní a ke konci výroby až 450 koní.
Endurance: 8 hours
Zdroje: Sources:
Robert C. Mikesh, Japanese Aircraft 1910-1941 US Naval Institute Press, rok 1990, ISBN:10-1557505632 Tadeusz Januszewski a Kryzysztof Zalewski, Japońskie samoloty marynarski 1912-1945, tiel 2, Lampart, rok 2000, ISBN 83-86776-00-05 archiv autora
Historie: Po světové válce hledalo japonské námořnictvo pro své letectvo u svých spojenců vhodné typy letadel, které by jednak letectvo používalo, ale také sjednávalo a kupovalo licenční výroby, protože bylo nutno v Japonsku vybudovat továrny a konstrukční kanceláře, které by později navrhovaly a vyráběly vlastní letadla. Jednou z kategorií letadel, které Japonsko potřebovalo, byly létající čluny. Několik typů námořnictvo zkoušelo a na základě těchto zkoušek byl vybrán britský průzkumný letoun Felixstowe F.5, který byl licenčně vyráběn v USA a v Kanadě. Po sjednání licenční výroby přijela do jokosuckého námořního arsenálu skupina britských inženýrů z továrny Short Brothers, která zaškolila japonské techniky do stavby těchto létajících člunů. Z britských dílů bylo v Jokosuce sestaveno prvních šest letadel, ostatní letouny byl již japonskou výrobou. Jeden letoun přeletěl v říjnu 1921 nad Tokiem, kde obyvatel překvapil svou velikostí. Další výroba a zejména úpravy (ještě nelze hovořit o vývoji) byly svěřeny arsenálu v Hiru. Zde byla konstrukce člunu podrobena důkladné kontrole a na základě získaných poznatků byl později navržen a vyráběn létající člun H1H. Největší podíl na výrobě měla továrna Aichi Tokei Denki, která vyrobila čtyřicet letadel, výroba zde běžela až do roku 1929. Od srpna 1924 byly montovány výkonnější motory Loriane, jejichž licenční výroba se v Japonsku rozeběhla. Letouny Felixstowe sloužily na námořních základnách Sassebo a Yokosuka až do roku 1930, během služby jich bylo několik ztraceno při haváriích.
Použité prameny: Robert C. Mikesh and Shorzoe Abe, Japanese Aircraft 1910-1941, Naval Institute Press Annapolis, Maryland 21402, 1990, ISBN: 1-155750-563-2 Tadeusz Januszewski a Kryzysztof Zalewski, Japońskie samoloty marynarski 1912-1945, tiel 2, Lampart, rok 2000, ISBN 83-86776-00-05 www.modelbud.pl - obrázek archiv autora
