Main Menu
User Menu

Expedice Itálie 2017

Úvod


Když minulý rok prosákly zprávy, že firma Eduard chystá limitovanou edici stavebnice italské stíhačky Macchi C.202, ještě jsem netušil, že tak byl nepřímo vyslán signál, na jehož konci byla letošní cesta do okolí Říma s návštěvou několika muzeí, památníků apod. Dalším popudem k realizaci tohoto zájezdu bylo pozvání známého italského modeláře Maurizia do Terlizziho, který se na přípravě oné stavebnice podílel společně s Martinem Nademlejnským z firmy Eduard, do jeho “soukromého″ muzea na vojenské letecké základně Pratica di Mare.


Po několika zkušenostech ze zájezdů s Adminem jsem si podle jeho vzoru založil na google.maps soukromou cestovní mapu a započal s virtuálním zapícháváním špendlíků symbolizující zajímavá místa, jakými jsou pro nás muzea, pomníky, restaurace MC Donalds, hřbitovy a menší hřbitovy. No, však ty báječného Adminovy téměř monotématické zájezdy všichni zasvěcení znáte, ne? SmileMr. Green Přeci jen se člověk nepotáhne takovou dálku, jen aby pokecal s jedním Italem a navštívil jedno muzeum, že Smile
Po verifikaci plánu většinou účastníků jsme se domluvili, že do Říma doletíme a tam si půjčíme auto, kterým vše potřebné objedeme, než se táhnout 15 hodin autem. Po velmi bolestných fázích domlouvání všech náležitostí, které tu nehodlám raději ventilovat a opětovně jitřit své částečně již zacelené rány, se podařilo vše tak nějak naplánovat, domluvit a zarezervovat veškeré nezbytnosti.
URL : https://www.valka.cz/Expedice-Italie-2017-t204887#582180Verze : 2
MOD
Neděle 18.června 2017
V odpoledních hodinách odlet z letiště Václav Havla v Praze a po necelých dvou hodinách poklidného letu přistání v Římě na letišti Fiumicino, kde nás mělo čekat auto. To nás vskutku čekalo, ale problém nastal s platební kartou, všichni jsme měli karty, ale pouze debetní nikoliv kreditní. Tato podmínka pro zapůjčení auta mě nějak unikla, jelikož auto nespadalo do mé části příprav, nicméně po hodině a 40 minutách se nám podařilo za hlasitého potlesku velké skupinky čekajících zákazníků opouštět kancelář s klíčky v ruce. To, že to byl Renault Scenic místo zamluveného VW Turan, nám bylo jedno. Takže jen pro info, bacha na tyk "kerditky".


Před námi byla hodinová cesta noční Itálií jejímž cílem byl apartmán v přímořském městečku Nettuno. Zde to žilo tradičním nočním životem, jaký je znám všech přímořských městeček na jihu Evropy a tak se proplétat úzkými jednosměrnými uličkami byla docela švanda. Nicméně navigace pomohla a my čekali před příslušným č.p. na člověka, který nám měl předat klíče od apartmánu. Mladý Ital, částečně ovládající asi 70 anglických slov nás odvedl do prvního patra do bytu rozlhohy cca 2+kk. V jedné místnosti rozvrzaná manželská postel plus jedno skládací lehátko, které vytáhl ze skříně a v obytné kuchyni rozložený, rovněž rozherkaný, gauč. Nejsme slečinky a za ty prachy to bylo zase čisté, bez štěnic. Jako bonus jsme dostali zdarma heslo na wifi. No, ještě že jsem měl datový tarif a moje LTE fungovalo v pohodě Very Happy Co zdarma nebylo, tak to byla nějaká obdoba našeho vzdušného, které se tam platí ze zákona ve výši 6 EUR/den na osobu. Takže s tím je třeba počítat, že to budou po vás chtít.


Pak návštěva nočního bufáče a první ochtnávka kousku pizzy krátce pře zavřením. Pak už jen panáček desinfekce a spát, druhý den nás čekalo Cassino.
URL : https://www.valka.cz/Expedice-Italie-2017-t204887#582486Verze : 2
MOD
Pondělí 19.června


V našem fahrplanu měl tento den označení “MC Day″, ale rozumí se samo sebou, že se nejedná o Adminovy oblíbené “fastfood″ zastávky, ale o slavné Monte Cassino Smile


140 km dlouhá cesta od apartmánu až po parkoviště u vlastního kláštera nám zabrala něco málo přes dvě hodiny. Začínalo být docela vedro a obloha vymetená. Tak hurá do útrob repliky kláštera, který jak známo padl za oběť snaze Spojenců se dostat do Říma.


Vstup do kláštera je zdarma a je možné si projít venkovní prostory dle libosti, stejně tak je možné zradma si prohlédnout i hlavní kapli kláštera. Pakliže by někdo zatoužil projít si klášter důkladněji, je možné si zaplatit prohlídku, během které se dostane i do “obytných″ prostor kláštera, ale naše kroky směřovaly jinam a to konkrétně na cca 1km vzdálený polský vojenský hřbitov, který je z volně přístupné terasy dobře viditelný. Rozhodli jsme si šetřit si nohy a čas a tak jsme se ke hřbitovu přesunuly autem a když si zaplatíte parkoviště u kláštera, jako my, tak to dle slečny platí i pro malé parkoviště u hřbitova, kde ovšem beztak nebyla ani noha, a už vůbec ne taková, která by někoho kontrolovala.


Na začátku přístupové cesty k hřbitovu je malá budova, uvnitř které je na několika deskách popsána cesta polských jednotek od 1.září 1939 až po Monte Cassino. Po krátkém seznámení se s historií cesty polských bohatýrů na toto "slavné" místa již následovala vlastní prohlídka hřbitova. Ten se nachází v plochém sedle pojmenovaném Doliną Śmierci mezi klášterem a kótou 593 a místo posledního odpočinutí zde nalezlo 1.072 vojáků, kteří zemřeli během bojů o Monte Cassino. Dne 8.4.1965 zde byl pohřben polní biskup Józef Gawlina, rovněž účastník bojů o Monte Cassino. A ještě později sem byl uložen popel generála Władysława Anderse, velitele 2. sboru, který zemřel v exilu v Londýně a byl zde pohřben 18. května 1970.


Po prohlídce hřbitova naše kroky zamířily vzhůru na kótu 539, kde se nalézá památník 3. karpatské pěší divize polského 2.sboru, která během krvavých květnových dnů roku 1944 tento kopec obsadila. Z tohoto místa má člověk okolní krajinu jako na dlani, včetně kláštera samotného a může si udělat představu, jak obtížnou překážkou musel tento systém kopců pro Spojence být.
Pro návrat k parkovišti jsme zvolili opačnou stranu kopce a po prudkém sestupu po lesní pěšině jsme navštívili další památník polským tankistům. Základ tohoto pomníku tvoří v květnu 1944 zničený tank Sherman, který byl zničen po najetí na německou minu, když se polské jednotky pokoušely dosáhnout kláštera touto cestou. Stranou tanku leží odhozená věž a nad tankem je vztyčen kříž zhotovený s tankových pásů. Co mi říkal kamarád Zbycho, tak tento pomník byl před pár lety díky finanční sbírce v Polsku opraven resp. obnoven, protože se jeho jednotlivé díly díky místním “magnetům″ přemisťovaly do sběrných surovin. Smutné
během zbytku cesty směrem k parkovišti míjíme trosky farmy Albanety, původně obývaný benediktýnskými mnichy a během bojů o klášter se tato stala opěrným bodem německé obrany.


Na parkovišti jsme již nebyli sami. Dorazila i nějaká místní pojízdná prodejna s nabídkou různého typu ovoce, vod, popcornu nebo čeho a bába měla jednotnou cenu 1E za kus čehokoliv.


Při sjíždění z vrcholu do Cassina jsme se chtěli ještě zastavit na hradním vrchu - Rocca Janula, což byl další opěrný bod německé obrany, ale bylo zavřeno, pravděpodobně z důvodu toho, že bylo pondělí a to je většina památek nejen v Itálii zavřených.


V městečku samotném je muzeum věnované bitvě o Cassino, ale podle plakátu nabízelo za 12EUR pouze pár uniforem, pár kusů zrezlé techniky a sály s potištěnými panely, pročeš jsme se rozhodli ho nenavštívit a raději najít v centru nedaleký pomník v podobě Shermana a německého protitankového děla. Shermana jsme našli, ale najít nějaké smíšené zboží, kdy by bylo možné si koupit balenou vodu se nepodařilo. Takže myslete na pitný režim.


O několik kilometrů dál nás čekala návštěva Cassino War Cemetery, kde je pohřbeno 4,271 příslušníků Commonwealthu, kteří padli převážně během bojů o Cassino. 289 hrobů ukrývá ostatky neznámých vojáků. Uprostřed tohoto hřbitova nalezne návštěvník i památník připomínajíc památku více jak 4,000 vojáků britského impéria, kteří se zúčastnili italského tažení a jejichž místa posledního odpočinku nejsou známy.


Naší poslední zastávkou ač prvního, tak nejnabitějšího dne byl německý vojenský hřbitov ležící ve vesničce Caira cca 5km severně od Cassina. Auto jsme zahodili na parkovišti pod hřbitovem a navštívili místo, kde je pohřbeno 20.027 německých vojáků, kteří zahynuli nejenom během bojů o Monte Cassino, ale např. i během bojů o Salerno.


Pak již následovala cesta zpět do apartmánu, rychlá koupel v moři v Nettunu a hledání nějaké restaurace.

Co je třeba dodržovat uvnitř zdí kláštera

MC

MC

Výhled na klášter

Socha svatýho

MC

MC

MC

MC

MC

"Trafika" u vstupu na polský hřbitov

Info panely

Polský hřbitov

Památník na kótě 539

Pohled na MC z kóty

Trosky farmy Albanety při pohledu z kóty 539

Památník polským tankistům

Trosky farmy Albanety

Cassino War Cemetery

Cassino War Cemetery

Sherman a PaK v Cassinu

Německý vojenský hřbitov Cassino
URL : https://www.valka.cz/Expedice-Italie-2017-t204887#582501Verze : 14
MOD
Úterý 20.června


Na tento den jsme měli pouze naplánovanou návštěvu leteckého muzea Vigna di Valle. Jelikož, jsme neměli moc představu o rozsahu tohoto muzea, počítal jsem na jeho prohlídku celý den, což se následně ukázalo jako moc. Nicméně pro letecké fandy je optimální doba cca 3 – 4 hodiny v závislosti na tom, jak moc chtějí fotit. Rozhodně, až až pojedu příště, zkejsnu tu zase minimálně 4 hodiny Smile


Po hodině a půl jízdy z Nettuna, během které jsme naštěstí neuvízli v nějaké větší „štau“ na předměstí Říma, vystupujeme z auta na parkovišti u muzea. Muzeum se nachází na jižním břehu jezera Bracciano, kde dříve bylo mj. i zkušební centrum hydroplánů. Jelikož je ale nebe zase vymetený, slunce začíná pálit, tak poměrně svižně, ale s vypětím všech sil Mr. Green, mizíme v útrobách samotného muzea.


Muzeum je členěno do čtyř hangárů, plus několik letadel najdeme vystavených na ploše před hangáry v areálu muzea. V hangárech pojmenovaných Troster, Velo, Scheme a Badoni nalezneme poměrně komplexní sbírku italských letadel od jejího vzniku až po nedávnou minulost.
Hangár Troster, postavený po první světové válce z rakouských peněz na základě repatriací, je nejstarší budovou tohoto typu v Itálii a má rozlohu asi 1200 m2. V roce 1925 byl pokryt kovovými pláty. V tomto hangáru je výstava věnována průkopníkům letectví. Jsou k je vidění následující letadla: Ansaldo AC.2, Ansaldo SVA.5, Caproni Ca.36, Lohner L-127, který je jediným dochovaným na světě, Hanriot HD.1, S.I.T. Blériot XI-2, SPAD S.VII (Cabruna), SPAD S.VII (Ruffo) a Wright N°4.


Hangár Velo, jehož stavba byla zahájen a v roce 1976, aby spojil hangáry Troster a Badoni má rozlohu 3600 m2 a představuje prostor, kde návštěvníci naleznou exponáty z období roku 1928 až po začátek 2. světové války - Campini-Caproni 2, Caproni Ca.100, Fiat C.29, Fiat CR.42 "Falco", Hispano HA-132-L (Fiat CR-32), Librarian Bonomi BS.17 "Cantù", Macchi M.39, Macchi M.67, Macchi MC.72, Imam Ro.41, Imam Ro.43 a SIAI S.5.


Hangár Badoni byl postaven v roce 1930 a zejména díky jeho rozloze 3960 m2 byl používán pro údržbu a uskladnění velkých hydroplánů. Uvnitř velkého prostoru jsou umístěny letadla s úzkou vazbou na období 2. světové války. Prohlédnout si zde můžete např. Cant Z.506S "Airone", Douglas C-47 "Dakota", Fiat G.46, Fiat G.55 "Centauro", Fiat G.212, Fieseler Fi-156 "Storch", Macchi MC.200"Saetta", Nardi FN.305, Macchi C.202 "Folgore", Macchi C.205 "Veltro", North American P-51D "Mustang", SM.79 "Sparviero", SIAI SM.82 "Marsupiale",Supermarine Spitfire MK.IXe.


Stavba posledního hangáru Skema byla zahájena v roce 1986 za účelem zvýšení výstavní kapacity muzea a jako jediný je dvoupatrový. Ze všech čtyř hangárů je se svou rozlohou 4200 m2 největší, přičemž 3200 m2 připadá na přízemí a na 1000 m2 horní patro. Je zde vystaveno mnoho letadel a pár vrtulníků z poválečného období kupříkladu Aerfer Ariete, Aerfer Sagittario 2, Aermacchi MB.323, MB.326 Aermacchi, Agusta Bell AB.204B, Agusta Bell AB.47G-2, Agusta Bell AB.47J, Canadair CL13 (F-86E) "Sabre" MK-4, De Havilland D.H.113 Vampire NF Mk.54, Fiat F-86K, Fiat G.59 4B, Fiat G.80, Fiat G.91, Fiat G.91R, Fiat G.91T, Fiat G.91Y, Grumman HU-16A "Albatross", Grumman S2F-1 "Tracker", Lockheed F-104G "Starfighter", Lockheed RT-33, Macchi M.416, Macchi MB.308, North American T-6G "Texan", Panavia Tornado ADV, Piaggio PD.808, Republic F-84F "Thunderstreak", Republic F-84G "Thunderjet", Republic RF-84F "Thunderflash", SAI Ambrosini "Kangaroo Palas", Ambrosini Super S.7, Stinson L-5 Sentinel.


Přestože byly všude cedulky, že je prostor sledován kamerami, nebyl problém na chvilku překonat zábrany a udělat si modelářsky vděčný „walk around“. Asi když se člověk chová slušně a „carabinieri“ u monitoru vidí, že máte skutečný zájem o vystavované exponáty a nic neničíte, tak to neřeší.
Jen pro doplnění. Muzeum je vojenské tj. státní a tak je vstup zcela zdarma. V pondělí tam však nejezděte, rozbijete si auto o zavřenou bránu, jelikož mají standardně zavřeno.


Při cestě zpět jsme se zastavili u jezera Bracciano v restauraci na oběd, vykoupali se a pokračovali zpět směrem Nettuno. Během cesty jsme udělali ještě krátkou zastávku na německém vojenském hřbitově v Pomezii.
Již během těžkých bojů o předmostí u Anzio-Nettuna založili na sever od městečka Nettuna Američané hřbitov, kam pohřbívali i padlé německé vojáky. V roce 1946 přemístila americká hřbitovní organizace 2740 ostatků německých vojáků na území poblíž městečka Pomezia, které bylo v prosinci 1946 italskou vládou zdarma přenecháno pro tento účel.
Dalších 3751 vojáků z několika dalších hřbitovů z oblasti Anzia a Nettuna bylo poté do Pomezie přemístěno německou hřbitovní organizací. V rozmezí let 1948 až 1955 německá hřbitovní organizace přemístila do pomezie dalších 10704 mrtvých, jež byly původně pohřbeni v na městských hřbitovech Říma, Latiny, Salerna, Avellina, Frosinone, L'Aquily, Chieti, Sienny a Pistoialy. Na zákadě dohody mezi německou a italskou vládou ze dne 22.prosince 1955 bylo do Pomezie přemístěno dalších 10.228 mrtvých Němců, kteří byli původně pohřbeni v provinciích nebo městech Ancona, Arrezzo, Ascoli, Grosseto, Latina, Livorno, Macerata, Napoli, Perugia, Pesaro, Rieti, Rome, Siena, Terni, Viterbo a Reggio di Calabria. Celkem v Pomezii nalezlo místo posledního odpočinku 27.443 německých vojáků.


Pak již konečně návrat kdo Nettuna, moře a zase restaurace ☺

VdV

VdV

VdV

VdV

VdV

VdV

VdV

VdV

VdV

VdV

VdV

VdV

VdV

Německý vojenský hřbitov Pomezia

Německý vojenský hřbitov Pomezia

Německý vojenský hřbitov Pomezia

Německý vojenský hřbitov Pomezia

Německý vojenský hřbitov Pomezia
URL : https://www.valka.cz/Expedice-Italie-2017-t204887#582540Verze : 16
MOD
Středa 21.června


Třetí den byl vymezen návštěvě Museo Storico del Servizio Aereo della Guardia di Finanza, kam jsme byli pozváni, jak jsem již uvedl v úvodu, Mauriziem de Terlizzim a který je jeho technickým ředitelem.


Měsíc před odletem bylo potřeba zaslat požadované údaje ohledně naších osob, aby bylo možné dopředu zajistit vstup. Důvod je jednoduchý, muzeum se nachází uprostřed vojenské letecké základny Pratica di Mare (Řím), poblíž pobřeží a i když má muzeum otevírací den každou středu, je nutné se předem objednat.


Sraz s Mauriziem byl domluven na cca 9:15 u vstupu do základny. Na místo jsme dorazili na čas a jelikož jsme neznali dobře okolí, zastavili jsme na hulváta přímo před branou, odkud jsme byli po několika vteřinách ozbrojeným vojákem rychle vykázáni. Není nic nebezpečnějšího než Ital se samopalem, co dostal za úkol hlídat něco jiného než svojí přítelkyni nebo mísu špaget Smiling Army


Po vzájemné identifikaci a přivítání se s MdT a následním absolvování nezbytných administrativních úkonů na vrátnici jsme následovali vozidlo našeho průvodce a po chvilce kličkování po základně zaparkovali před budovou muzea.


Nebudu neznalé unavovat popisem toho, o čem jsme jakožto patologičtí modeláři tlachali, tak popíši raději jen to, co je možné v muzeu vidět. V muzeu se nalézá průřez krásně zrestaurovaných helikoptér používaných finanční policií, k nimž návštěvník dostane detailní výklad - od jeho pořízení muzeem, přes ruzné zajímavosti při jejich restaurování, případně údržbě během jejich služby atd. atd. Téměř do všech helikoptér, jednoho letadla, jsme si mohli vlést či si je osobně osahat. Nic nebyl problém. Maurizziova představa o muzeu je, aby vše bylo přístupné návštěvníkům, aby byly exponáty udržované. Takže je dvakrát ročně umývají Smile To zní sice ideálně, ale může se to takto dělat jen při nízkém počtu exponátů, které zde mají.


Na výstavní ploše muzea si lze prohlédnout helikoptéry Nardi Hughes NH-500M, Agusta-Bell AB-47G-2, Agusta A-109A-II GF, Nardi Hughes NH-500MC, Agusta-Bell AB.47J-3B-1 a Piaggio P-166 DL3. Dále jsou zde vystaveny různé uniformy se vztahem k finanční policii, různé trenažéry atd.
Po tento okamžik byla naše návštěva v tomto muzeu zcela standardní, jakou zažije kdokoliv jiný, kdo sem zavítá. My jsme jako nadstandard obdrželi ještě návštěvu policejní závodní kuchyně, návštěvu dvou hangárů. V prvním právě probíhala modernizace strojů Piaggio P.166, jehož jeden kusjsme viděli již v muzeu a v druhém procházel generálkou ATR 42 Surveyor. Toho jsme si mohli za doprovodu a výkladu dalšího z financů prohlédnout i zevnitř.


Na sousední ranveji probíhala oslava výročí experimentálního střediska a tak jsme byli ještě účastni malého leteckého dne. Oproti oficiálním "kravatkám" jsme měli tu výhodu, že se letadla nad našimi hlavami točila, resp. stoupala, přikládala pod kotel a tak jsme si zvukové efekty opravdu užili. Mým vítězem bylo Panavia Tornado.


Pak již následovaly dva panáčky grappy na rozloučenou.


Byly čtyři hodiny odpoledne a my valili směrem do apartmánu a do moře se umýt.

Maurizio di Terlizzi při výkladu

Museo Storico del Servizio Aereo della Guardia di Finanza

Museo Storico del Servizio Aereo della Guardia di Finanza

Gunner :-D

Museo Storico del Servizio Aereo della Guardia di Finanza

Museo Storico del Servizio Aereo della Guardia di Finanza

Museo Storico del Servizio Aereo della Guardia di Finanza

Museo Storico del Servizio Aereo della Guardia di Finanza

Museo Storico del Servizio Aereo della Guardia di Finanza

Museo Storico del Servizio Aereo della Guardia di Finanza

Naše squadra a MdT
URL : https://www.valka.cz/Expedice-Italie-2017-t204887#582613Verze : 14
MOD
Čtvrtek 22.června


Čtvrtý a předposlední den je tu a před námi cestování oblastí samotného předmostí Anzia-Nettuna o které se v roce 1944 tvrdě bojovalo.


Putování jsme zahájili na Beach Head War Cemetery, což je relativně malý hřbitov ležící v těsné blízkosti silnice č.207 5 kilometrů severně od Anzia, na kterém je pohřbeno 2,316 vojáků Commonwealthu, z nichž je 295 neznámých. U brány hřbitova je malé parkoviště a je možné jej navštívit kdykoliv. Z pohledu fotografa je dobré tento hřbitov navštívit v odpoledních hodinách, kdy jej osvětlí zapadající sluníčko, a nápisy na náhrobcích nebudeme fotit proti světlu.


O 4 kilometry jižněji, téměř již na samém okraji Anzia je další britský hřbitov, který rovněž nemohl uniknout naší návštěvě. Na Anzio War Cemetery je pohřbeno 1037 vojáků. Toto místo pro pohřbívání padlých bylo vybráno krátce po vlastním vylodění a tomu také odpovídá složení původních jednotek vojáků, kteří zde odpočívají.
Stejně jako předchozí, tak i tento hřbitov je možné navštívit v kteroukoliv dobu.


Další zastávkou v našem plánu bylo Anzio Beachhead Museum. Jelikož se brány muzea otevírají až v 10.30 a nám se nechtělo téměř hodinu čekat na ulici, rozhodli jsme se projít si přístavní část města a najít pomník Angelity z Anzia. Anzio a koneckonců i Nettuno se nijak zvlášť neliší od jiných italských středomořských městeček - všude smrdí rybina, když vlezete na pláž, máte boty plné písku, vedro na padnutí jako v Salvádoru, 5 Italů vrtající jednu díru do zdi a po cca 20 minutách chůze jsme ji našli. resp. výše zmíněný pomník.


Ten připomíná mladou dívku Angelitu, kterou v Anziu po těžkém bombardování ztracenou a vyděšenou našli uprostřed pláže muži z jednotky Royal Scots Fusiliers pod velením S.C. Hayese. Ti se ji na několik dní ujali a pokoušeli se najít její rodinu, bohužel však bezvýsledně. Po několika dnech ji Heyesovi muži ponechali v péči pracovníků Červeného kříže a jen pád minut poté, co ji opustili došlo k explozi granátu, která Angelitu zabila. Po válce se Heyes do Anzia vrátil a pokoušel se najít rodiče Angelity, ale bohužel bezvýsledně. Heyes se svými druhy ve zbrani dokonce začali pochybovat, zda znají vůbec její správné jméno. Jelikož zůstala i nadále neznámou stala se zní legenda města Anzia. Socha, která zde byla odhalena 22. ledna 1979 má připomínat všechny nevinné oběti války.


Poté udělání několika fotografií následoval přesun k muzeu, jelikož se blížila jeho otvírací hodina. Před muzeem vrtule z německého fokouše, motor ze Savoia Marcheti Sm.79 a nějaký velký motor z čehosi, asi plovoucího. Vstup zdarma a my stáli v relativně malé místnosti, plné fotografií, uniforem účastníků obou válčících stran, nějaké ty “vykopávky″ z moře. Na zdi plátno, kam se promítal č/b dokument s vazbou na válku v Itálii a vylodění v Anziu. Kdo o vylodění v Anziu vůbec nic neví, bude muzeum přínosem. Ale jelikož už jsem si něco málo načetl dopředu, přišlo mi, že se vylodění a následné zuřivé boje v okolí Anzia mohly zpracovat lépe a detailněji a přitáhnout tak do města více turistů se zájmem o danou tématiku. Zejména, když se jedná o jediné vojenské muzeum ve městě. Ale zase na druhou stranu musíme vzít v potaz, že muzeum výsledkem práce dobrovolníků a asi dělají co mohou. Nicméně hoďka v tomto muzeu uběhne jako nic.


Cestou na Sicily-Rome American Cemetery and Memorial jsme ještě přibrzdili u italské verze “řopíku″ postavené na pláži v samém centru Anzia. Pro jeho zamaskování italští obránci použili zvláštní dekoraci v podobě svařených desek, které daly bunkru vzhled jakéhosi minaretu kombinovaného s cirkusovým stanem. Podle mě výroba vlastního “maskování″ zabrala výrazně více času, než vlastní vyšalování a následné odlití bunkru z betonu. Pár fotek a hurá zpátky do klimatizovaného Scénica a jede se dál směrem na americký hřbitov.


Ten se nalézá v severní části Nettuna, má rozlohu 77 akrů a od hlavní brány od jezírka s ostrovem a hrobem neznámého vojína vede v mírném kopci hlavní bulvár směrem k ústřední budově památníku. Po obou stranách hlavní cesty se nachází 7.861 hrobů amerických vojáků označených bílými kříži uspořádaných v mírných obloucích, Většina osob zde pohřbených zahynula během osvobozováni Sicílie (10. července - 17. srpna 1943), na předmostí u Salerna (9. září 1943) a při následných bojím při postupu na sever, během vylodění na plážích v Anziu a následných bojích na předmostí (22. ledna 1944 až květen 1944) a při vzdušných a námořních bojích.


Příjemná slečna v návštěvnickém centru je jedna z mála místních obyvatel ovládajících jiný jazyk nežli italštinu a tak není problém získat “VIP″ list hrobů. Naleznete zde dva držitele MOH, 30 sourozeneckých dvojic (21 pohřbených vedle sebe), 16 žen, 2 Tuskegee piloti atd. Po cca hodině strávené na tomto klidném, leč smutném místě, nasedáme do auta a razíme směr Museo di Piana delle Orme vzdálené asi hodinu cesty směrem na východ. Naší poslední zastávky této krátké dovolené.


Ač jsem hledal na netu, jak jsem hledal, nepodařilo se mi najít dostatek uspokojivých informací ohledně tohoto muzea, takže jsem víceméně věděl jen to, že vstupné je 12E na osobu, najdeme tam F-104, nějakou pozemní techniku, vylovený DD Shermana a P-40L a pak již nic moc konkrétnějšího.
Web muzea je v italštině a obsahuje jen pár fotek techniky a ani návštěvníci muzea toho o moc více nenafotili. Takže trošku cesta do neznáma.
Za základ muzea posloužily soukromé sbírky květinového podnikatele Mariano De Pasquale, který dlouhá léta sbíral defacto cokoliv, co se dalo, bez ohledu na to, zda to bylo velké, malé. A tomu též odpovídá i složení sbírek. Muzeum je podobné německému koncentráku a je rozděleno na 6 a 6 podlouhlých pavilónů.
V prvních 6 nalezneme výstavu hraček, hádám z první poloviny 20.století a sbírku nepříliš kvalitně postavených plastikových stavebnic letadel a lodí. V dalších budovách nalezneme sbírku různých zemědělských strojů od pluhů, přes traktory, buldozery, mlátičky atd. a panely popisující snahu Musolliniho do této, ve 30-tých letech odvodněné oblasti, přesídlit ze severu nezaměstnané zemědělce. Prostě takové Potěmkinovy vesnice Smile. Druhá polovina pavilónů je již pro “válečníky″ zajímavější a obsahuje exponáty se vztahem k 2.světové válce. V několika z nich nalezneme zcela jistě zajímavé sbírky pozemní techniky, ale jednotlivé exponáty jsou na sebe tak nahuštěny, že nafotit si. je, je velmi obtížné a to nemluvím o nepříliš uspokojivých světelných podmínkách. Škoda, sbírka italských válečných vozidel by při lepším rozmístění byla zcela jistě velmi zajímavá a pravděpodobně i unikátní. Jednotlivé budovy jsou tématicky a chronologicky členěny a tak se pomocí diorám v měřítku 1:1, vystavených uniforem, zbraní a doprovodných textových cedulí seznámíme s působením Itálie behěm 2.světové války. No cca 3 hodiny strávené v dusnu jednotlivých hal udělaly své a tak se vyčerpaně přesunujeme do auta a zpět do apartmánu.


Koupel, večeře, vínečko a spát.

Beach Head War Cemetery

Beach Head War Cemetery

Beach Head War Cemetery

Beach Head War Cemetery

Anzio War Cemetery

Anzio War Cemetery

Anzio War Cemetery

Anzio War Cemetery

Anzio

Anzio

Anzio - 5 Italů a jedna vrtačka :D

Angelita di Anzio

Angelina di Anzio

Anzio

Anzio Beachhead Museum

Anzio Beachhead Museum

Anzio Beachhead Museum

Anzio Beachhead Museum

Anzio "řopík"

Anzio "řopík"

Sicily-Rome American Cemetery and Memorial

Sicily-Rome American Cemetery and Memorial

Sicily-Rome American Cemetery and Memorial

Sicily-Rome American Cemetery and Memorial

Museo di Piana delle Orme

Museo di Piana delle Orme

Museo di Piana delle Orme

Museo di Piana delle Orme

Museo di Piana delle Orme

Museo di Piana delle Orme

Museo di Piana delle Orme

Museo di Piana delle Orme

Museo di Piana delle Orme

Museo di Piana delle Orme

Museo di Piana delle Orme
URL : https://www.valka.cz/Expedice-Italie-2017-t204887#582617Verze : 17
MOD
Pátek 23.června


Den odjezdu. Zabalit, vypakovat se a přesunout se na letiště a vrátit se zpět domů.


Doporučení pro cestu do Itálie:


- s ohledem na délku dní a teploty v této oblasti zvolte termín návštěvy této části Itálie nejlépe na druhou polovinu května
- dodržujte pitný režim, často nemáte přes den šanci sehnat cokoliv nealkoholického k pití
- nepopleťte si kreditní a debetní kartu, jinak se v autopůjčovně zapotíte
- anglicky se domluvíte jen málokde, stejně tak jídelní lístky jsou italian only
- Italové na silnicích nejsou takový vrazi, jak by si někdo mohl myslet. Většinou jezdí na pohodu a stejně jako i jiné věci, tak ani manévry moc neřeší
- pečlivě si vybírejte s kým jedete


Kdyby jste měli někdo nějaký dotaz, tak mi písněte na mail
URL : https://www.valka.cz/Expedice-Italie-2017-t204887#582703Verze : 1
MOD
Diskuse
pajada, jako bych tam byl s vama! Jeste ze sem tam nebyl s vama ... Very Happy
URL : https://www.valka.cz/Expedice-Italie-2017-t204887#582739Verze : 0
MOD
.... ano, mělo to jisté nedostatky. Zejména v personální stránce by se daly najít značné rezervy resp. tipy, koho příště nebrat NeutralPalbaSmiling Army
URL : https://www.valka.cz/Expedice-Italie-2017-t204887#582986Verze : 1
MOD