Dreyse 1848

jednoranná puška
TTD
Úsťová rychlost : 305 m/s
Dostřel : 600 m (efektivní)
Váha : 4.7 kg
Délka : 142
Délka hlavně : 91
Kapacita zásobníku : jednoraná zbraň
Rychlost palby : 6 - 9 ran za minutu
URL : https://www.valka.cz/Dreyse-1848-t38326#145888 Verze : 0
Jen málo zbraní souvisejících s naší historií je tak obestřeno nimbem tajemství a zároveň i po 140 letech jsou informace o nich i ve vážených publikacích zcela zkreslené. Mnohde se dodnes dočteme že pruská jehlovka byla zbraň utajovaná a pro rakouská vojska ve válce v roce 1866 zcela překvapující. To je ovšem nesmysl, puška byla sice původně v roce 1848 zavedena jako lehká perkusní puška, ale toto bylo v roce 1855 změněno na Jehlovka vzor 1848(v originále Zündnadelgewehr 1848) a puška v té době už nebyla žádným tajemstvím. Byla poprvé použita v pouličních bojích s povstalci v květnu 1849 v Drážďanech. Dokonce už začátkem šedesátých let vyšlo v rakouském vojenském tisku podrobné pojednání srovnávající tuto pušku s rakouskými zbraněmi. Další možnost pak měli Rakušané v roce 1864 kdy po boku Prusů bojovali ve válce s dány. I rychlost palby která je uváděna jako 3x – 5x vyšší než u rakouských předovek systému Lorenz je podle pokusů z devadesátých let dvacátého století dosti nadsazená, povedlo se dosáhnout výsledku 2,5x -3x, tedy rychlejší ale ne tak mnoho jak se píše (pokusy byly prováděny ve VHÚ). Další tradovanou legendou je že výhodou proti předovkám rakouské armády byla možnost nabíjení vleže, i to je nesmysl, rakouský předpis z roku 1862 (tedy ten platný v době války z roku 1866) nazvaný „Abrichtungs-Reglement für die kaiserlich-königlichen Fuss-Truppen“ uvádí výcvik pro nabíjení Lorenzovy pušky ve stoje, vleže, v kleče a dokonce i v sedě, problém tedy nebyla nemožnost tohoto nabíjení a jde jen o další nesmysl navršený kolem této pušky. Zdá se že tyto nepřesnosti a často i vyložené lži byly uvedeny do oběhu krátce po bitvě u Hradce Králové kde došlo k porážce rakouských vojsk, k tomu ovšem došlo především proto že Rakušané útočili v sevřených řadách a „na bodák“ tím pruské pěchotě umožnili využít vyšší rychlost palby (i Prusové při útoku stáli) a převaha rakouských zbraní co se týká dostřelu a přesnosti (předovky Lorenz v těchto parametrech jehlovku o dost překonávaly) nebyla využita.
Vlastní jehlovka vznikla původně jako předovka (byla patentována už roku 1827) a byl v ní využit poznatek že na odpálení kapsle v perkusní zápalce stačí i relativně malý náraz jehlou. Nicolaus Dreyse (*1787 – +1867) toto využil tak že do tehdy běžné papírové patrony umístil perkusní roznětku která se opírala o střelu (byla tedy uvnitř náboje vepředu) a k jejímu odpálení pak použil jehlu která náboj probodla a narazila na roznětku. Při pokusech s jehlovkou nabíjenou zepředu ale hrozilo že střelec pokud zapomene jehlu v přední poloze bude při nabíjení zraněn, protože k výstřelu dojde už při nabíjení (při doražení střely). Takto byl zraněn i vynálezce Nicolaus Dreyse při svých pokusech. Zřejmě v této době se rozhodl překonstruovat zbraň na nabíjení zezadu, je zajímavé že zadovky pro něj nebyly neznámé, protože na své „tovaryšské pouti“ pracoval i v pařížské dílně puškaře Paulyho který zadovku řešil na zadání císaře Napoleona (puška byla sice oceněna ale zavedena už nebyla). Dreyse tedy vytvořil odsuvný závěr který obsahoval jehlu a zároveň umožnil nabít papírový náboj do hlavně. Tento válcový závěr měl sice ještě do dokonalosti daleko, ale byl to značný krok vpřed ve vývoji zbraní. Závěr byl dosti složitý a na jeho obsluhu bylo ve výcviku uvedeno šest kroků (každý měl dva pohyby). Zbraň byla v Prusku zavedena a vynálezce dostal od vlády dotaci na výstavbu továrny, kterou postavil ve svém rodném městě Sömmerda. Po válce s Dánskem pak byl Nicolaus Dreyse v roce 1864 povýšen do šlechtického stavu. Jehlovka byla potom po válce s Francií shledána zastaralou (jehlovky Chasepot ji dost překonávaly) a byla postupně předána do skladů a ve výzbroji ji nahradily dokonalejší zbraně.
URL : https://www.valka.cz/Dreyse-1848-t38326#145904 Verze : 0
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více