Gv. st. lejtěnant Chivaz (Jekatěrina) Dospanova – pilotka bombardéru 46. GvNBAP tzv. "nočních čarodějnic"
* 1922
Národní hrdinka Kazachstánu
Narodila se v západním Kazachstánu ve městě Uralsku. Ještě v rodném městě absolvovala leteckou školu aeroklubu a přihlásila se na Moskevskou leteckou akademii Žukovského, ale nebyla přijata. Zůstala v Moskvě a roku 1940 začala studovat na Moskevském medicínském institutu a zároveň se zabývala sportovní gymnastikou. Uvažovala dokonce o kariéře sportovkyně, ale válka její plány změnila.
V říjnu 1941 vstoupila dobrovolně do Rudé armády a nastoupila jako zdravotnice k moskevské domobraně. Když začal nábor dívek do 587. gardového ženského lehkého nočního bombardovacího pluku M. M. Raskové, přihlásila se a byla přijata. Po absolvování saratovského leteckého učiliště na jaře 1942 nastoupila jako pilot bombardéru Po-2.
Katja se zúčastnila bojů na severním Kavkaze, Kubáni, Krymu, osvobozování Ukrajiny, Běloruska a Polska. Během té doby uskutečnila na 300 bojových vzletů spolu s M. V. Smirnovou, J. I. Nosalovou a I. F. Sebrovou. Utrpěla zranění obou nohou, ale vrátila se k svému pluku a válku zakončila u Berlína v hodnosti gardij st. lejtěnant.
Po válce pracovala jako sekretářka ÚV Komsomolu v Kazachstánu. Provdala se a vychovala syna. Její zdravotní stav po nedoléčeném zranění nohou se natolik zhoršil, že se stala trvale invalidní. K 57. výročí vítězství roku 2002 jí kazašský prezident udělil jako jedné ze tří žen a jediné žijící, spolu s Manšuk Mametovou a Alijou Moldagulovou nejvyšší ocenění - Zlatou hvězdu Národního hrdiny Kazachstánu.
zdroje:
tarikh.kz
ru.wikipedia.org
* 1922
Národní hrdinka Kazachstánu
Narodila se v západním Kazachstánu ve městě Uralsku. Ještě v rodném městě absolvovala leteckou školu aeroklubu a přihlásila se na Moskevskou leteckou akademii Žukovského, ale nebyla přijata. Zůstala v Moskvě a roku 1940 začala studovat na Moskevském medicínském institutu a zároveň se zabývala sportovní gymnastikou. Uvažovala dokonce o kariéře sportovkyně, ale válka její plány změnila.
V říjnu 1941 vstoupila dobrovolně do Rudé armády a nastoupila jako zdravotnice k moskevské domobraně. Když začal nábor dívek do 587. gardového ženského lehkého nočního bombardovacího pluku M. M. Raskové, přihlásila se a byla přijata. Po absolvování saratovského leteckého učiliště na jaře 1942 nastoupila jako pilot bombardéru Po-2.
Katja se zúčastnila bojů na severním Kavkaze, Kubáni, Krymu, osvobozování Ukrajiny, Běloruska a Polska. Během té doby uskutečnila na 300 bojových vzletů spolu s M. V. Smirnovou, J. I. Nosalovou a I. F. Sebrovou. Utrpěla zranění obou nohou, ale vrátila se k svému pluku a válku zakončila u Berlína v hodnosti gardij st. lejtěnant.
Po válce pracovala jako sekretářka ÚV Komsomolu v Kazachstánu. Provdala se a vychovala syna. Její zdravotní stav po nedoléčeném zranění nohou se natolik zhoršil, že se stala trvale invalidní. K 57. výročí vítězství roku 2002 jí kazašský prezident udělil jako jedné ze tří žen a jediné žijící, spolu s Manšuk Mametovou a Alijou Moldagulovou nejvyšší ocenění - Zlatou hvězdu Národního hrdiny Kazachstánu.
zdroje:
tarikh.kz
ru.wikipedia.org