Main Menu
User Menu

Devjatajev, Michail Petrovič

Mikhail Petrovich Devyatayev / Михаил Петрович Девятаев

Gv. st. lejtenant Michajl P. Devjetajev – pilot, stíhač


(1917 – 2002)



Hrdina Sovětského svazu


Michail Petrovič se narodil 8. července 1917 ve vsi Torbjevo jako třinácté dítě mordovských rolníků Devjetajevých. Po ukončení základní školy v roce 1933 začal studovat na Průmyslové škole říční plavby v Kazani a zároveň se stal členem místního aeroklubu. V roce 1938, po ukončení školy, byl povolán do Rudé armády. Protože byl absolventem pilotního kurzu aeroklubu, vyslal ho armáda do Vojenského leteckého učiliště V. P. Čkalova pro piloty stíhacích letadel, které úspěšně absolvoval v roce 1940.


Hned v prvním roce války, v září 1941, byl sestřelen a utrpěl přitom těžké zranění nohy. Po vyléčení byl od stíhaček přeřazen k nočnímu bombardovacímu pluku, kde pilotoval sanitní letadlo. Setkání s A. I. Pokryškinem v květnu 1944 změnilo jeho osud a přimělo ho znovu se vrátit k stíhacímu letectvu. Stal se velitelem zvěna 104. gardového stíhacího pluku 2. letecké armády 1. ukrajinského frontu. Gvardij st. lejtěnant Devjetajev sestřelil ve vzdušných soubojích devět německých letadel. 13. července byl však jeho P-39 v oblasti Lvova zasažen a Devjetajev musel seskočit padákem na území obsazené nepřítelem a padl do zajetí. Byl poslán do Lodžského zajateckého tábora, odkud se 13. srpna se skupinou jiných zajatých pilotů pokusil uprchnout. Celá skupina však byla dopadena a skončila v táboře smrti – Sachsenhausenu. Tam se Devjetajevovi podařilo zaměnit dokumenty a z odsouzeného se tak rázem stal pomocník. Byl odeslán na ostrov Usedom, kde probíhala výroba balistických raket V-2. 8. února 1945 se skupině deseti sovětských zajatců vedených Devjetajevem podařil neuvěřitelný čin, když se zmocnili bombardéru He-111 a uletěli v něm z ostrova. Němci sice ihned vyhlásili poplach a vyslali za nimi stíhací skupinu, ale nepodařilo se jim letadlo se zajatci dostihnout. Tím však problémy uprchlíků neskončily – na linii fronty spustily sovětské protiletadlové baterie proti německému bombardéru zběsilou palbu a tomu se jen tak tak podařilo přistát. Jaké bylo překvapení velitele dělostřelectva 61. armády, když z letadla vyskákali Rusové v pracovních oblecích. Ani na hlavním velitelství, kde zajatci podali zprávu o rozmístění tajných továren na výrobu německých raket, nevěřili, že by se někomu mohl podařit takový „kousek“ a nařídili podezřelé zajatce odeslat k trestné rotě, než bude jejich případ řádně vyšetřen. Devjetajev se jen náhodou dožil konce války a v listopadu 1945 byl z armády propuštěn.


Po válce jen s velikými obtížemi hledal práci, a přesto, že měl v kapse diplom kapitána říční lodi, přijali ho v roce 1946 pouze jako závozníka v Kazaňském říčním přístavu. Teprve v roce 1957 byl na osobní přímluvu konstruktéra raket S. P. Koroljova spolu s ostatními druhy rehabilitován. Články o jejich neuvěřitelném činu v době války se objevily ve všech novinách, což mělo za následek, že Michajlu Petroviči Devjetajevovi byla 15. srpna 1957 udělena Zlatá hvězda Hrdiny SSSR.


Michajl Devjetajev žil do konce svého života v Kazani a pracoval jako kapitán říční lodi, dokud mu sloužilo zdraví. Stal se čestným občanem Mordovské autonomní republiky, města Kazaně a dvou německých měst na ostrově Usedom.


Zemřel v Kazani 24. listopadu 2002.


Девятаев, М.: П. Побег из ада, Казань, 2000
https://www.warheroes.ru/hero/hero.asp?Hero_id=735

URL : https://www.valka.cz/Devjatajev-Michail-Petrovic-t31440#113539Verze : 2
Tento pilot je i zapsán v Guinessově knize rekordů jako jediný pilot na světě, který byl svou vládou za tentýž čin nejprve odsouzen do vězení a posléze odměněn nejvyšším státním vyznamenáním.


Na obrázku je pomník, postavený Devjatajevovi na Arpském hřbitově v Kazani


pramen: www.rg.ru/2003/12/16/devyataev.html
URL : https://www.valka.cz/Devjatajev-Michail-Petrovic-t31440#113600Verze : 0