Davis, George Andrew

Lieutenant Colonel George A. „Curly“ Davis, Jr.


George Andrew Davis, Jr. se narodil 1. prosince 1920 v malém městečku Dublin v Texasu kde také vyrůstal. Do armády vstoupil v březnu 1942 ve městě Lubbock v Texasu. Pilotní výcvik ukončil v únoru 1943 a obdržel hodnost Second Lieutenant.


Prvním „zaměstnavatelem“ se stala 312. FG, kde Davis létal na P-40. V srpnu 1943 George odlétá do Tichomoří a stává se příslušníkem 342. Fighter Squadron, která patřila ke 348. Fighter Group. Skupina měla ve výzbroji letouny P-47 Thunderbolt. První sestřel se mu podařilo získat 31. prosince 1943, kdy pod hladinu moře poslal jeden střemhlavý bombardér Val. Rozšířit své skóre se mu naskytlo 3. února 1944. Toho dne se George zúčastnil doprovodu bombardérů B-24 a za oběť mu padla stíhačka Ki-61 Tony. V únoru byl povýšen do hodnosti First Lieutenant a v listopadu následuje povýšení na Captain. Po témeř deseti měsíčním půstu následovali hody. 10. prosince 1944 se z akce vrátil s doublem, když se mu podařilo zvítězit nad dvojicí stíhaček Ki-61 Tony. Esem se stal o deset dní později, kdy se mu podařilo u ostrova Mindoro sestřelit Zero. 24. prosince, během doprovodu bombardérů B-24, které útočily na letiště na ostrově Luzon, se mu podařilo získat druhý double, když se mu podařilo sestřelit dvě stíhačky Zero. V březnu 1945 ukončil bojovou túru a v dubnu 1945 opouští 348. FG.


Po válce George sloužil u několika jednotek a v roce 1947 prodělával výcvik na proudových stíhačkách P-80. Poté sloužil nějaký čas u 1. FG. V únoru 1951 byl povýšen na hodnost Major a v říjnu 1951 odlétá na Dálný východ. Zde byl přidělen na velitelství 4. Fighter Interceptor Wing. V listopadu se ujal velení 334. Fighter Interceptor Squadron, které podléhala 4. FIW a vyzbrojena byla stíhačkami F-86 Sabre. První vítězství zaznamenal 27. listopadu 1951 a hned se mu podařilo získat double. Jeho oběti zřejmě patřily k ruskému 176. GIAP (Gvardějskij IstrebitělnyjAviacijonnyj Polk*).


O tři dny později formace osmi F-86 narazila na dvanáct bombardérů Tu-2, které doprovázelo šestnáct stíhaček La-9 a šestnáct proudových stíhaček MiG-15. Davisovi se podařilo sestřelit tři bombardéry Tu-2 a k nim přidal ještě jeden MiG-15. Další žokejové F-86 přidali dalších 5 bombardérů a tři stíhačky La-9. George se stal pátým americkým stíhacím esem v Korei a prvním americkým stíhaček, který dosáhl statutu esa ve dvou válkách.


5. prosince se mu opět dařilo, protože dosáhl dalšího doublu. Jeho oběti byly stíhačky MiG-15. Oba piloti, sestřelených strojů, využili služeb horkých křesel a ze zasažených strojů se katapultovali.


Další velký den, nejen pro George ale i pro 4. FIW, přišel 13. prosince. Ten den 4. FIW získala 15 sestřelů Migů a Davis si na své konto připsal další čtyři sestřely. Při dopolední akci, během které vedl formaci osmi stíhaček F-86 do oblasti Sinanju – Anju, Američané spatřili deset MiGů. Ty napadli a po návratu vznesli nárok na pět sestřelů, z nichž dva si narokoval George. Odpoledne se mu opět dařilo a kolem šestnácté hodiny zatížil své konto o další dva MiGy.


10. února 1952 vedl Maj. Davis formaci čtyř F-86. Avšak vedoucí druhé dvojice byl nucen se vrátit na základnu i se svým číslem. George, na plnění úkolu, tak zůstal sám se svým číslem 1st Lt. Williamem W. Littlefieldem. Během akce spatřili MiGy, které se chystaly zaútočit na americké bitevníky, kteří měli „v prádle“ nepřátelské komunikační linie. Kryt svým číslem se Davis vrhl do útoku. Podařilo se mu sestřelit dva MiGy, ale sám byl sestřelen a zahynul při zřícení stroje. Na jeho sestřel si dělájí nároky jak Rusové tak Číňani. Za tuto akci byl George A. Davis, Jr. vyznamenán posmrtně nejvyšším americkým vyznamenáním - Congressional Medal of Honor a také byl povýšen do hodnosti Lieutenant Colonel.



Lieutenant Colonel George Andrew Davis, Jr. za svoje úspěchy, během II. světová války a války v Korei, dále obdržel Distinguished Service Cross, 4x Distinguished Flying Cross, 3x Silver Star a 9x Air Medal


* Gardový stíhací letecký pluk


Prameny:
časopis Revi č. 44
https://www.acepilots.com/korea/george.html
[/i]

Prameny:
www.veterantributes.org