BESYS (Bewertungssystem)
I když v roce 1989 z finančních důvodů opustilo Německo mezinárodní program vývoje protiletadlové řízené střely krátkého dosahu ASRAAM, výzkumné aktivity v této oblasti se v SRN nezastavily. S pádem železné opony a sjednocením Západního a Východního Německa se do rukou specialistů spolkové Luftwaffe dostaly poslední sovětské protiletadlové řízené střely krátkého dosahu R-73 s infračervenou naváděcí soustavou. Proto byl na počátku devadesátých let iniciován program s cílem porovnat tyto střely s jejich západoněmeckými (potažmo americkými) "protějšky" v podobě střel AIM-9L. Tak vznikl kontejner BESYS, jehož cílem bylo "změření" parametrů naváděcí soustavy střel AIM-9L a R-73 za letových podmínek. Letové testy probíhaly u útvaru WTD-61 dislokovaného v Manchingu. Systémová kvalifikace systému BESYS měla být dokončena do konce roku 1992. Nosičem zařízení se stal letoun RF-4E Phantom II. Při testech, do nichž se jako "cíle" zapojily ex-východoněmecké MiGy-29, Su-22 a norské F-16B, se prokázala nadřazenost střel R-73, což vedlo k vývoji čidla TELL. Systém BESYS byl pak použit při jeho srovnávacích zkouškách s čidly střel AIM-9L a R-73. Původně se předpokládalo, že TELL bude použit u Sidewinderů. Ukázalo se však, že jejich stávající konstrukce ve spojení s novou naváděcí soustavou nepovede ke zbraňovému systému, který by byl nadřazený raketám R-73. Vývoj tak vedl k úplně nové střele, jíž se stala IRIS-T.
Hlavním dodavatelem kontejneru BESYS byla společnost BGT (Bodensee Gerätetechnik), což byl německý výrobce licenčních Sidewinderů.
Zdroje
1) Soldat und Technik, 1/1992
2) Lennox, D. (editor): Janes Air-Launched Weapons, Coulsdon, 2002
3) sistemadearmas.sites.uol.com.br
I když v roce 1989 z finančních důvodů opustilo Německo mezinárodní program vývoje protiletadlové řízené střely krátkého dosahu ASRAAM, výzkumné aktivity v této oblasti se v SRN nezastavily. S pádem železné opony a sjednocením Západního a Východního Německa se do rukou specialistů spolkové Luftwaffe dostaly poslední sovětské protiletadlové řízené střely krátkého dosahu R-73 s infračervenou naváděcí soustavou. Proto byl na počátku devadesátých let iniciován program s cílem porovnat tyto střely s jejich západoněmeckými (potažmo americkými) "protějšky" v podobě střel AIM-9L. Tak vznikl kontejner BESYS, jehož cílem bylo "změření" parametrů naváděcí soustavy střel AIM-9L a R-73 za letových podmínek. Letové testy probíhaly u útvaru WTD-61 dislokovaného v Manchingu. Systémová kvalifikace systému BESYS měla být dokončena do konce roku 1992. Nosičem zařízení se stal letoun RF-4E Phantom II. Při testech, do nichž se jako "cíle" zapojily ex-východoněmecké MiGy-29, Su-22 a norské F-16B, se prokázala nadřazenost střel R-73, což vedlo k vývoji čidla TELL. Systém BESYS byl pak použit při jeho srovnávacích zkouškách s čidly střel AIM-9L a R-73. Původně se předpokládalo, že TELL bude použit u Sidewinderů. Ukázalo se však, že jejich stávající konstrukce ve spojení s novou naváděcí soustavou nepovede ke zbraňovému systému, který by byl nadřazený raketám R-73. Vývoj tak vedl k úplně nové střele, jíž se stala IRIS-T.
Hlavním dodavatelem kontejneru BESYS byla společnost BGT (Bodensee Gerätetechnik), což byl německý výrobce licenčních Sidewinderů.
Zdroje
1) Soldat und Technik, 1/1992
2) Lennox, D. (editor): Janes Air-Launched Weapons, Coulsdon, 2002
3) sistemadearmas.sites.uol.com.br