Main Menu
User Menu

Cortés, Hernán

Hernán Cortés de Monroy y Pizarro Altamirano, I marqués del Valle de Oaxaca

     
Příjmení:
Surname:
Cortés
Jméno:
Given Name:
Hernán
Jméno v originále:
Original Name:
Hernán Cortés de Monroy y Pizarro Altamirano, I marqués del Valle de Oaxaca
Fotografie či obrázek:
Photograph or Picture:
Hodnost:
Rank:
-
Akademický či vědecký titul:
Academic or Scientific Title:
-
Šlechtický titul:
Hereditary Title:
markíz Valle de Oaxaca
Datum, místo narození:
Date and Place of Birth:
DD.MM.1485 Medellín /
Datum, místo úmrtí:
Date and Place of Decease:
02.12.1547 Castilleja de la Cuesta /
Nejvýznamnější funkce:
(maximálně tři)
Most Important Appointments:
(up to three)
-
Jiné významné skutečnosti:
(maximálně tři)
Other Notable Facts:
(up to three)
-
Související články:
Related Articles:

Zdroje:
Sources:
es.wikipedia.org
https://dbe.rah.es/biografias/5138/hernan-cortes
URL : https://www.valka.cz/Cortes-Hernan-t22467#642235Verze : 0
MOD
     
Příjmení:
Surname:
Cortés
Jméno:
Given Name:
Hernán
Jméno v originále:
Original Name:
Hernán Cortés de Monroy y Pizarro Altamirano, I marqués del Valle de Oaxaca
Všeobecné vzdělání:
General Education:
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
Vojenské vzdělání:
Military Education:
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
Důstojnické hodnosti:
Officer Ranks:
DD.MM.RRRR
Průběh vojenské služby:
Military Career:
Vyznamenání:
Awards:
Poznámka:
Note:
-
Zdroje:
Sources:
es.wikipedia.org
https://dbe.rah.es/biografias/5138/hernan-cortes
URL : https://www.valka.cz/Cortes-Hernan-t22467#642236Verze : 0
MOD

Hernán Cortés


Narozen 1485 v Medellínu v Kastilii, zemřel 2.12.1547.

Syn Martína Cortése a Cataliny Pizarro Altamirano, byl vzdáleným příbuzným dobyvatele Peru Francisca Pizzara. Jeho předkové byli drobnými šlechtici (hidalgy) a H. Cortés byl původně určen pokračovat v jejich šlépějích a věnovat se právu, proto začal studovat na univerzitě v Salamance, studia však neukončil a v 17 letech se vrátil z university domů s tím, že se chce stát vojákem. V té době probíhaly boje v Itálii kde španělský král rozšiřoval své panství a zároveň se začínalo dobývání Ameriky před nedávnem objevené Kryštofem Kolumbem. Nakonec zvítězila touha po dobrodružství a nechuť k přijímání rozkazů a sotva jednadvacetiletý H. Cortés se roku 1506 přeplavil do Nového světa. Zúčastnil se dobytí Haiti (tehdy zvané Hispaniola) a Kuby, byl v boji úspěšný a za své služby byl odměněn pozemky a otroky na dobytém území.

V letech 1517–18 se z dobytých území uskutečnila expedice na Yucatan (Francisco Hernandéz de Córdoba a Juan de Grijalva), při ní se Španělé dozvěděli o mocné říši ležící dále na západě a oplývající zlatem a dalšími cenostmi (u Mayů se moc zlata nenašlo a tak unikli prvním vlnám conqisty). Pro Cortése to byla po několika letech klidného života další šance a on se jí chopil zcela bez váhání. Prodal a pronajal své pozemky a další majetek a za ně začal nakupovat lodě a zásoby, výprava byla oficiálně povolena guvernérem Kuby Diegem Velázquez de Cuéllar pouze jako obchodní a průzkumná cesta a v povolení byl zákaz kolonizace nových území (guvernér si podobnou výpravu chystal sám, ale s větším počtem lidí a prostředků).

Cortés však využil jedné věty v pověření (právní studia zřejmě nepřišla úplně nazmar) kde se mluvilo o tom, že může jako velitel výpravy „přijmout mimořádná opatření bez předchozího schválení pokud je to v zájmu království“, to mu později umožnilo se před králem obhájit.

Roku 1519 vyrazil Cortés z Kuby s 11 malými loďmi, asi 500 muži a co je zvláště důležité s 15 koňmi. Krátce se zastavil na Yucatanu, kde sice nezískal zlato, ale povedlo se mu zde získat dva tlumočníky, jedním byl španělský námořník ze ztroskotané lodi, který na Yucatanu žil skoro 7 let, druhou byla indiánka, nazývaná španělsky La Malinche, která se stala později i jeho milenkou a rádkyní, a krerá výpravě svými znalostmi mentality indiánů poskytla mimořádné služby.

Ve vlastním Mexiku přistál Cortés 04.03.1519 v místě, které nazval Vera Cruz a kde dnes je přístav stejného jména. Místní indiáni se chovali přátelsky a přinášeli Španělům dary. Podobně se zachoval i vládce země Montezuma II. který doufal že dobyvatelé se s dary spokojí a odplují. Cortés brzy zjistil, že je považován za jednoho z aztéckých bohů, který byl kdysi vyhnán a že země očekává jeho návrat. Na radu Malinche toho využil a pověst mezi indiány sám šířil. Část výpravy chtěla se zlatem odplout na Kubu, ale Cortés který měl mnohem větší plány, jim v tom zabránil tím, že kromě jedné nechal všechny lodi spálit, jedinou zbylou loď pak vyslal do Španělska se zprávou (obešel tak guvernéra Kuby) o svém objevu říše plné zlata. Cortés tak zabránil všem nespokojencům v návratu a donutil je, aby se s ním vydali do vnitrozemí.

Nejdříve narazil na satelitní stát Tlaxcalco, jehož vojsko v bitvě porazil. Přestože indiánů byla mnohonásobná převaha španělské ocelové zbraně, koně, psi a kuše rozhodli bitvu. Cortés se na rozdíl od mnoha jiných zachoval prozíravě a nabídl poraženým mír, pokud se nechají pokřtít a potáhnou s ním proti Tenochtitlánu hlavnímu městu aztécké říše. Tlaxcala byla porobena aztéky teprve nedávno a tak se ráda přidala k jeho tažení. Cortés dostal několik tisíc bojovníků a nosičů a zároveň získal spolehlivou základnu pro své dobývání (dostával odtud posily, potraviny a nosiče). Při útoku na Cholulu už Śpanělé tak velkomyslní nebyli. V tomto aztéckém městě pobili kolem 20 tisíc jeho obyvatel, vyvraždili místní šlechtu a město zapálili. Montezumovi Cortés vzkázal, že ho obyvatelé urazili svým chováním a že pokud on sám se bude chovat slušně a pošle mu dary nemá se ho obávat, opět vystupoval jako bůh Quetzalcoatl.

Montezuma se snažil dary a prosbami zastavit Španěly před Tenochtitlánem, což se mu nepodařilo, dary naopak spíše podnítili jejich představivost a odhodlání zemi dobýt. Do Tenochtitlánu dorazili 08.11.1519, město bylo vybudováno uprostřed jezera a s pevninou ho spojovali hráze a mosty. Španělé byly ubytováni spolu se svými indiánskými spojenci v paláci Montezumova otce Axaycatla, Cortés však požadoval další zlato a navíc trval na tom, aby z hlavního chrámu na pyramidě v centru města byly odstraněni aztéčtí bohové a zbytky krvavých obětí a nahrazeni kostelem Panny Marie a sv. Kryštofa. I tyto velmi tvrdé podmínky byly splněny, ale Cortés i tak zajal Montezumu v jeho paláci a uvěznil ho. Za jeho propuštění požadoval obrovské výkupné ve zlatě. I toto výkupné dostal, ale ve městě, které mělo kolem 300.000 obyvatel narůstalo napětí.

V té době také Cortés dostal zprávu, že na pobřeží se vylodil oddíl z Kuby s cílem ho zatknout. Ponechal v městě jen malý oddíl pod vedením Pedra de Alvarado a se zbytkem svých sil se vydal proti mnohem silnějšímu nepříteli, v noční bitvě se mu podařilo výpravu vedenou Pánfilo de Narváezem porazit. Poražení vojáci se k němu pod slibem podílu na zlatě přidali, takže při návratu měl silnější vojsko než před tím.

Méně prozíravý Alvarado však v době jeho nepřítomnosti nechal zmasakrovat velké shromáždění aztéckých vůdců, ti kdo přežili pak zvolili nového vládce Cuiltahuaca a oblehli palác kde byli Španělé i se svým, teď už bezcenným, rukojmím. Cortés byl do paláce vpuštěn, ale tím se jen zvýšil počet obléhaných. Pokus o to aby zajatý panovník lid uklidnil nevyšel a Montezuma byl při něm těžce zraněn a na následky zranění za několik dnů zemřel.

Dnw 01.07.1520 se Španělé pokusili uniknout, stalo se to v noci a Španělé věřili, že se jim povede projít potichu městem. Aztékové je ale zpozorovali a zaútočili. V nastalých bojích padlo asi 400 Španělů a 2000 jejich indiánských vojáků. Mnoho z nich bylo obětováno bohu Huitzilopochtlimu. Cortésovi se povedlo uniknout jen s hrstkou vojáků, hned však začal chystat odplatu. Se svými spojenci s Tlaxcalca se mu povedlo znovu dát do pořádku malou armádu a tentokrát nechal postavit i 12 malých lodí, které přenesl a nechal sestavit u jezera na kterém stál Tenochtitlán. Ze Španělska se také připlavilo několik set dalších vojáků, takže Španělů bylo asi 800. Při dobývání pomohlo Cortésovi i to, že se u indiánů rozšířili černé neštovice které vyhubili asi 40% obyvatel města. 13.08.1521 byl Tenochtitlán dobyt a jeho poslední vládce Cuauhtémoc (ten předchozí zemřel na neštovice) se vzdal. Poklady zanechané Španěli při útěku z města se však nepovedlo najít, ani přesto, že obyvatelé byli mučeni a zabíjeni po tisících.

Cortés se stal vládcem Mexica (tehdy nazývaného Nové Španělsko) a Cuauhtémoca nechal oběsit. Guvernérem Mexica byl až do roku 1535 a vládl na svou dobu velmi mírně a rozumně. Cortés se se svým synem Martinem vrátil do Evropy, Martin byl synem Malinche a jediným Cortésovým dítětem (alespoň jediným oficiálním). Zpočátku sice byl přijímán u dvora, ale postupně byl odsunut do ústraní a zemřel roku 1547 jako zatrpklý člověk.

cs.wikipedia.org

URL : https://www.valka.cz/Cortes-Hernan-t22467#85079Verze : 1