Cortés, Hernán

Hernán Cortés


(1485 - 1547)



- alternativy zápisu jeho jména: Hernando / Fernando / Fernán
- alternativy zápisu jeho příjmení: Cortés / Cortéz


- dobyl Mexiko
URL : https://www.valka.cz/Cortes-Hernan-t22467#85045Verze : 0
MOD
Narozen 1485 v Medellínu v Kastilii, zemřel 2.12.1547

Syn Martína Cortése a Cataliny Pizarro Altamirano, byl vzdáleným příbuzným dobyvatele Peru Francisca Pizzara. Jeho předkové byli drobnými šlechtici (hidalgy) a H. Cortés byl původně určen pokračovat v jejich šlépějích a věnovat se právu, proto začal studovat na univerzitě v Salamance, studia však neukončil a v 17 letech se vrátil z university domů s tím že se chce stát vojákem. V té době probíhaly boje v Itálii kde španělský král rozšiřoval své panství a zároveň se začínalo dobývání Ameriky před nedávnem objevené Kryštofem Kolumbem. Nakonec zvítězila touha po dobrodružství a nechuť k přijímání rozkazů a sotva jednadvacetiletý H. Cortés se roku 1506 přeplavil do Nového světa. Zúčastnil se dobytí Haiti (tehdy zvané Hispaniola) a Kuby, byl v boji úspěšný a za své služby byl odměněn pozemky a otroky na dobytém území. V letech 1517 – 18 se z dobytých území uskutečnila expedice na Yucatan (Francisco Hernandéz de Córdoba a Juan de Grijalva), při ní se Španělé dozvěděli o mocné říši ležící dále na západě a oplývající zlatem a dalšími cenostmi (u mayů se moc zlata nenašlo a tak unikli prvním vlnám conqisty). Pro Cortése to byla po několika letech klidného života další šance a on se jí chopil zcela bez váhání. Prodal a pronajal své pozemky a další majetek a za ně začal nakupovat lodě a zásoby, výprava byla oficiálně povolena guvernérem Kuby Diegem Velázquez de Cuéllar pouze jako obchodní a průzkumná cesta a v povolení byl zákaz kolonizace nových území. (guvernér si podobnou výpravu chystal sám, ale s větším počtem lidí a prostředků). Cortés však využil jedné věty v pověření (právní studia zřejmě nepřišla úplně nazmar) kde se mluvilo o tm že může jako velitel výpravy „přijmout mimořádná opatření bez předchozího schválení pokud je to v zájmu království“, to mu později umožnilo se před králem obhájit.
Roku 1519 vyrazil Cortés z Kuby s 11 malými loďmi, asi 500 muži a co je zvláště důležité s 15 koňmi. Krátce se zastavil na Yucatanu, kde sice nezískal zlato ale povedlo se mu zde získat dva tlumočníky, jedním byl španělský námořník ze ztroskotané lodi, který na Yucatanu žil skoro 7 let, druhou byla indiánka, nazývaná španělsky La Malinche, která se stala později i jeho milenkou a rádkyní, výpravě svými znalostmi mentality indiánů poskytla mimořádné služby. Ve vlastním Mexiku přistál Cortés 4.3.1519 v místě které nazval Vera Cruz a kde dnes je přístav stejného jména. Místní indiáni se chovali přátelsky a přinášeli Španělům dary. Podobně se zachoval i vládce země Montezuma II. který doufal že dobyvatelé se s dary spokojí a odplují. Cortés brzy zjistil že je považován za jednoho z aztéckých bohů, který byl kdysi vyhnán a že země očekává jeho návrat. Na radu Malinche toho využil a pověst mezi indiány sám šířil. Část výpravy chtěla se zlatem odplout na Kubu, ale Cortés který měl mnohem větší plány, jim v tom zabránil že kromě jedné nechal všechny lodi spálit, jedinou zbylou loď pak vyslal do Španělska se zprávou (obešel tak guvernéra Kuby) o svém objevu říše plné zlata. Cortés tak zabránil všem nespokojencům v návratu a donutil je aby se s ním vydali do vnitrozemí, nejdříve narazil na satelitní stát Tlaxcalco, jehož vojsko v bitvě porazil, přestože indiánů byla mnohonásobná převaha španělské ocelové zbraně, koně, psi a kuše rozhodli bitvu. Cortés se na rozdíl od mnoha jiných zachoval prozíravě a nabídl poraženým mír, pokud se nechají pokřtít a potáhnou s ním proti Tenochtitlánu hlavnímu městu aztécké říše. Tlaxcala byla porobena aztéky teprve nedávno a tak se ráda přidala k jeho tažení. Cortés dostal několik tisíc bojovníků a nosičů a zároveň získal spolehlivou základnu pro své dobývání (dostával odtud posily, potraviny a nosiče). Při útoku na Cholulu už španělé tak velkomyslní nebyli, v tomto aztéckém městě pobili kolem 20 tisíc jeho obyvatel, vyvraždili místní šlechtu a město zapálili. Montezumovi Cortés vzkázal že ho obyvatelé urazili svým chováním a že pokud on sám se bude chovat slušně a pošle mu dary nemá se ho obávat, opět vystupoval jako bůh Quetzalcoatl. Montezuma se snažil dary a prosbami zastavit Španěly před Tenochtitlánem, což se mu nepodařilo, dary naopak spíše podnítili jejich představivost a odhodlání zemi dobýt. Do Tenochtitlánu dorazili 8.11.1519, město bylo vybudováno uprostřed jezera a s pevninou ho spojovali hráze a mosty. Španělé byly ubytováni spolu se svými indiánskými spojenci v paláci Montezumova otce Axaycatla, Cortés však požadoval další zlato a navíc trval na tom aby z hlavního chrámu na pyramidě v centru města byly odstraněni aztéčtí bohové a zbytky krvavých obětí a nahrazeni kostelem Panny Marie a sv. Kryštofa. I tyto velmi tvrdé podmínky byly splněny, ale Cortés i tak zajal Montezumu v jeho paláci a uvěznil ho. Za jeho propuštění požadoval obrovské výkupné ve zlatě. I toto výkupné dostal, ale ve městě které mělo kolem 300 000 obyvatel narůstalo napětí. V té době také Cortés dostal zprávu, že na pobřeží se vylodil oddíl z Kuby s cílem ho zatknout. Ponechal v městě jen malý oddíl pod vedením Pedra de Alvarado a se zbytkem svých sil se vydal proti mnohem silnějšímu nepříteli, v noční bitvě se mu podařilo výpravu vedenou Pánfilo de Narváezem porazit. Poražení vojáci se k němu pod slibem podílu na zlatě přidali, takže při návratu měl silnější vojsko než před tím. Méně prozíravý Alvarado však v době jeho nepřítomnosti nechal zmasakrovat velké shromáždění aztéckých vůdců, ti kdo přežili pak zvolili nového vládce Cuiltahuaca a oblehli palác kde byli Španělé i se svým teď už bezcenným rukojmím. Cortés byl do paláce vpuštěn ale tím se jen zvýšil počet obléhaných. Pokus o to aby zajatý panovník lid uklidnil nevyšel a Montezuma byl při něm těžce zraněn a na následky zranění za několik dnů zemřel. 1.7.1520 se španělé pokusili uniknout, stalo se to v noci a Španělé věřili, že se jim povede projít potichu městem. Aztékové je ale zpozorovali a zaútočili. V nastalých bojích padlo asi 400 Španělů a 2000 jejich indiánských vojáků. Mnoho z nich bylo obětováno bohu Huitzilopochtlimu. Cortésovi se povedlo uniknout jen s hrstkou vojáků, hned však začal chystat odplatu. Se svými spojenci s Tlaxcalca se mu povedlo znovu dát do pořádku malou armádu a tentokrát nechal postavit i 12 malých lodí které přenesl a nechal sestavit u jezera na kterém stál Tenochtitlán. Ze Španělska se také připlavilo několik set dalších vojáků, takže Španělů bylo asi 800. při dobývání pomohlo Cortésovi i to že se u indiánů rozšířili černé neštovice které vyhubili asi 40% obyvatel města. 13. 8. 1521 byl Tenochtitlán dobyt a jeho poslední vládce Cuauhtémoc (ten předchozí zemřel na neštovice) se vzdal. Poklady zanechané Španěli při útěku z města se však nepovedlo najít, ani přesto že obyvatelé byli mučeni a zabíjeni po tisících. Cortés se stal vládcem Mexica (tehdy nazývaného Nové Španělsko) a Cuauhtémoca nechal oběsit. Guvernérem Mexica byl až do roku 1535 a vládl na svou dobu velmi mírně a rozumně. Cortés se svým synem Martinem vrátil do Evropy, Martin byl synem Malinche a jediným Cortésovým dítětem (alespoň jediným oficiálním). Zpočátku sice byl přijímán u dvora, ale postupně byl odsunut do ústraní a zemřel roku 1547 jako zatrpklý člověk.





(Upravil RoBoT)
URL : https://www.valka.cz/Cortes-Hernan-t22467#85079Verze : 0
banner 1 top banner 5 top banner 6 top

Rozpočet

Rozpočet valka.cz 2019 : 85.000,- Kč
Příjmy doposud : 64.741,- Kč

♡ Chci přispět

HLEDÁME NOVÉ KOLEGY

Server valka.cz neustále hledá nové kolegy, kteří jsou ochotni pomoci s rozvojem a doplňováním obsahu, koordinací a kontrolou práce, moderováním příspěvků a další činností. Neváhejte a zapojte se do tvorby valka.cz v duchu hesla Čtenáři sobě :)

Přidejte se k nám!