Chlumecký kříž.
V současné době jistě již nehrozí nikomu z nás, že najdeme tento typ kříže v originálu. Přesto však je problematika kolem právě tohoto vyznamenání zajímavá jak po stránce faleristické, tak i pro zájemce o historii napoleonských válek. Problematikou Chlumeckého kříže se u nás zabýval pan Václav Měřička , který v časopise Drobná plastika z roku 1966 popisuje a líčí tažení a bitvy u Chlumce v severních Čechách. Dále se touto problematikou zabýval americký falerista a badatel Dan W. Ragsdale, který v časopise „ MEDAL COLLECTOR „ uveřejnil svoji práci :
The Iron Cross Past and Pressent- Minulý a současný Železný kříž. Vzhledem k tomu, že tento článek, přináší hodně zajímavého a navíc se dostává celá záležitost do nového světla po nových šetřeních v Berlíně, je nejlepším řešením uvést zde doslovný překlad z angličtiny, tak jak byl uveřejněn v časopise.
„ V roce 1910 publikoval ruský časopis Stará mince krátké resumé k článku „Skica k vývoji medailí upomínající na vojenská tažení a příhody „, která byla napsaná gardovým kapitánem E. Kozakevičem v Petrohradě. Kozakovič , který byl považován za současného experta v tomto oboru, chybně trval na tom , že vyznamenání za bitvu u Chlumu bylo založeno ruským carem Alexandrem I. Naproti tomu německá práce o vyznamenáních a medailích od plukovníka von Heyden uvádí, že pruský Železný kříž byl založen ve dvou třídách králem Bedřichem Vilémem III. dne 10. března 1813 a Chlumský kříž dne 4. prosince 1813. Z ruského hlediska nebylo rozdílu mezi oběma těmito vyznamenáními.
Je mimo pochyby, že na počátku pruský král odměnil skutečným Železným křížem I. třídy určité ruské gardové jednotky. V bitvě u Drážďan ve dnech 14. a 15. srpna 1813 přivodil Napoleon Spojeným armádám drtivou porážku. Tyto armády začaly v nepořádku ustupovat do Čech jedinou existující cestou ( jediná, která byla schůdná). K pronásledování Spojenců vyslali Francouzi jediný sbor Vandamma. A jenom v důsledku mimořádného hrdinství oddílů ruských gardových jednotek , kterým velel hrabě Ostermann- Tolstoj a kterému se podařilo sbor generála Vandamma zničit , byly Spojené armády zachráněny . Vítězství u Chlumce, Katzbachu a Dennewitz, měla velký význam . Morálka Spojenců vzrostla , zatímco francouzská poklesla . Toto ruské vítězství vedla nakonec k porážce Napoleona u Lipska.
Pruský král byl svědkem nesobecké statečnosti oddílů generál-poručíka Ostermanna-Tolstoje u Chlumce , osobně vyznamenal gardy řádem Železného kříže , nejvyšším soudobým pruským vojenským vyznamenáním.
V květnu 1815 byly zaslány z Berlína do Petrohradu pro 443 důstojníků a 11.120 vojáků Chlumeckého kříže a v souvislosti s touto příležitosti časopis Ruský invalida otiskl dne 27. srpna 1816 následující:
24.t.m. byly zde přijaty odznaky Železného kříže . Jeho veličenstvo pruský král blahosklonně tyto určil odměnou těm členům gardových jednotek , které s mimořádnou statečnosti bojovaly u Chlumce dne 17. srpna 1813. U příležitosti udělení těchto vyznamenání velitel gardového sboru, generál pěchoty , hrabě Miloradovič vydal následující rozkaz :
Car a spojení monarchové spolu s celou Evropou ocenili se vší úctou neporovnatelnou chrabrost , kterou prokázaly ruské gardové jednotky ve slavné bitvě u Chlumce dne 17. srpna 1813. Ale Jeho veličenstvo pruský král přeje si obzvláště vyslovit svůj obdiv jedinečnému hrdinskému činu těchto vojsk a proto rozhodl udělit jim blahosklonně vyznamenání Železného kříže . Vám, zasloužilým důstojníkům a statečným gardovým vojákům , kteří jste bojovali dne 17 . srpna, patří tyto nové odznaky tohoto vyznamenání . Nechť se jimi rozmnoží počet těch vyznamenání na Vašich prsou , které jste potem a krví získali v bitvách , chráníce Vlast , pro slávu ruského jména a za svobodu Evropy.
Kříže byly vydány na zvláštní přehlídce 7. 131 účastníkům chlumeckého vítězství a to těm, kteří přežili. Přesto však počet křížů , které byly zaslány dosahoval počtu mužů , kteří zasáhli do bitvy – přibližně asi 12 000 . Ztráty činily asi 50% mrtvých a raněných.
Chlumecké (Železné ) kříže, které byly gardám uděleny bezprostředně po bitvě , byly samotnými gardisty vyráběny. Takové odznaky se vyřezávaly z bílých přezek a malé kříže vysekávané z kůže byly potom podloženy pozadím z bílého kovu . Díry byly proraženy v rozích , aby kříže mohly být přišity na stejnokroje na levou stranu ( tak jak byl nošen Železný kříž I. třídy ). Kříže, které byly zaslány do Petrohradu, byly již vyráběny po továrnicky , ačkoliv nebyly tak dobře udělány jako Železné kříže určené pruské armádě. Podle jistých pramenů , některé kříže měly ostré ozubce na vnitřní straně , aby se pomocí jich mohly upevnit na stejnokroj . Důstojnické Chlumecké kříže byly ze slitiny stříbra pokrytého černým lakem , vojenské byly z leštěného železa.
¨
Na aukci sbírky plukovníka von Heydena v roce 1898 , jeden takový z oněch křížů , označovaný za „VELMI, VELMI, VZÁCNÝ „ byl prodán za vysokou cenu 81 marek. Za našich dnů se nepodvržené Chlumecké kříže již neobjevují. Chlumecký důstojnický kříž byl chován v Hohenzollernském muzeu na zámku Mon Bijou v Berlíně. Tento zámek byl zničen během leteckých náletů v roce 1944 . Očividně žádný jiný takový kříž se nenalezl v některé ze stávajících německých sbírek. (Toto doplňuje Dr. K.G. Klietmann )
Souhrn těch , kteří obdrželi Chlumecký kříž od Pruska podle hodností:
Generálové 9
Štábní důstojníci 44
Důstojníci 371
Poddůstojníci 1. 168
Desátníci 404
Mužstvo 10.070
Celkem bylo uděleno 12. 066 kusů Chlumeckého kříže.
Až potud anglický text Dan W. Ragsdale. Text je ponechán v původním překladu.
Část č. l
V současné době jistě již nehrozí nikomu z nás, že najdeme tento typ kříže v originálu. Přesto však je problematika kolem právě tohoto vyznamenání zajímavá jak po stránce faleristické, tak i pro zájemce o historii napoleonských válek. Problematikou Chlumeckého kříže se u nás zabýval pan Václav Měřička , který v časopise Drobná plastika z roku 1966 popisuje a líčí tažení a bitvy u Chlumce v severních Čechách. Dále se touto problematikou zabýval americký falerista a badatel Dan W. Ragsdale, který v časopise „ MEDAL COLLECTOR „ uveřejnil svoji práci :
The Iron Cross Past and Pressent- Minulý a současný Železný kříž. Vzhledem k tomu, že tento článek, přináší hodně zajímavého a navíc se dostává celá záležitost do nového světla po nových šetřeních v Berlíně, je nejlepším řešením uvést zde doslovný překlad z angličtiny, tak jak byl uveřejněn v časopise.
„ V roce 1910 publikoval ruský časopis Stará mince krátké resumé k článku „Skica k vývoji medailí upomínající na vojenská tažení a příhody „, která byla napsaná gardovým kapitánem E. Kozakevičem v Petrohradě. Kozakovič , který byl považován za současného experta v tomto oboru, chybně trval na tom , že vyznamenání za bitvu u Chlumu bylo založeno ruským carem Alexandrem I. Naproti tomu německá práce o vyznamenáních a medailích od plukovníka von Heyden uvádí, že pruský Železný kříž byl založen ve dvou třídách králem Bedřichem Vilémem III. dne 10. března 1813 a Chlumský kříž dne 4. prosince 1813. Z ruského hlediska nebylo rozdílu mezi oběma těmito vyznamenáními.
Je mimo pochyby, že na počátku pruský král odměnil skutečným Železným křížem I. třídy určité ruské gardové jednotky. V bitvě u Drážďan ve dnech 14. a 15. srpna 1813 přivodil Napoleon Spojeným armádám drtivou porážku. Tyto armády začaly v nepořádku ustupovat do Čech jedinou existující cestou ( jediná, která byla schůdná). K pronásledování Spojenců vyslali Francouzi jediný sbor Vandamma. A jenom v důsledku mimořádného hrdinství oddílů ruských gardových jednotek , kterým velel hrabě Ostermann- Tolstoj a kterému se podařilo sbor generála Vandamma zničit , byly Spojené armády zachráněny . Vítězství u Chlumce, Katzbachu a Dennewitz, měla velký význam . Morálka Spojenců vzrostla , zatímco francouzská poklesla . Toto ruské vítězství vedla nakonec k porážce Napoleona u Lipska.
Pruský král byl svědkem nesobecké statečnosti oddílů generál-poručíka Ostermanna-Tolstoje u Chlumce , osobně vyznamenal gardy řádem Železného kříže , nejvyšším soudobým pruským vojenským vyznamenáním.
V květnu 1815 byly zaslány z Berlína do Petrohradu pro 443 důstojníků a 11.120 vojáků Chlumeckého kříže a v souvislosti s touto příležitosti časopis Ruský invalida otiskl dne 27. srpna 1816 následující:
24.t.m. byly zde přijaty odznaky Železného kříže . Jeho veličenstvo pruský král blahosklonně tyto určil odměnou těm členům gardových jednotek , které s mimořádnou statečnosti bojovaly u Chlumce dne 17. srpna 1813. U příležitosti udělení těchto vyznamenání velitel gardového sboru, generál pěchoty , hrabě Miloradovič vydal následující rozkaz :
Car a spojení monarchové spolu s celou Evropou ocenili se vší úctou neporovnatelnou chrabrost , kterou prokázaly ruské gardové jednotky ve slavné bitvě u Chlumce dne 17. srpna 1813. Ale Jeho veličenstvo pruský král přeje si obzvláště vyslovit svůj obdiv jedinečnému hrdinskému činu těchto vojsk a proto rozhodl udělit jim blahosklonně vyznamenání Železného kříže . Vám, zasloužilým důstojníkům a statečným gardovým vojákům , kteří jste bojovali dne 17 . srpna, patří tyto nové odznaky tohoto vyznamenání . Nechť se jimi rozmnoží počet těch vyznamenání na Vašich prsou , které jste potem a krví získali v bitvách , chráníce Vlast , pro slávu ruského jména a za svobodu Evropy.
Kříže byly vydány na zvláštní přehlídce 7. 131 účastníkům chlumeckého vítězství a to těm, kteří přežili. Přesto však počet křížů , které byly zaslány dosahoval počtu mužů , kteří zasáhli do bitvy – přibližně asi 12 000 . Ztráty činily asi 50% mrtvých a raněných.
Chlumecké (Železné ) kříže, které byly gardám uděleny bezprostředně po bitvě , byly samotnými gardisty vyráběny. Takové odznaky se vyřezávaly z bílých přezek a malé kříže vysekávané z kůže byly potom podloženy pozadím z bílého kovu . Díry byly proraženy v rozích , aby kříže mohly být přišity na stejnokroje na levou stranu ( tak jak byl nošen Železný kříž I. třídy ). Kříže, které byly zaslány do Petrohradu, byly již vyráběny po továrnicky , ačkoliv nebyly tak dobře udělány jako Železné kříže určené pruské armádě. Podle jistých pramenů , některé kříže měly ostré ozubce na vnitřní straně , aby se pomocí jich mohly upevnit na stejnokroj . Důstojnické Chlumecké kříže byly ze slitiny stříbra pokrytého černým lakem , vojenské byly z leštěného železa.
¨
Na aukci sbírky plukovníka von Heydena v roce 1898 , jeden takový z oněch křížů , označovaný za „VELMI, VELMI, VZÁCNÝ „ byl prodán za vysokou cenu 81 marek. Za našich dnů se nepodvržené Chlumecké kříže již neobjevují. Chlumecký důstojnický kříž byl chován v Hohenzollernském muzeu na zámku Mon Bijou v Berlíně. Tento zámek byl zničen během leteckých náletů v roce 1944 . Očividně žádný jiný takový kříž se nenalezl v některé ze stávajících německých sbírek. (Toto doplňuje Dr. K.G. Klietmann )
Souhrn těch , kteří obdrželi Chlumecký kříž od Pruska podle hodností:
Generálové 9
Štábní důstojníci 44
Důstojníci 371
Poddůstojníci 1. 168
Desátníci 404
Mužstvo 10.070
Celkem bylo uděleno 12. 066 kusů Chlumeckého kříže.
Až potud anglický text Dan W. Ragsdale. Text je ponechán v původním překladu.
Část č. l