Maximální vzletová hmotnost: Maximum Take-off Weight:
1880 kg
4145 lb
Rozpětí: Wingspan:
8,970 m
29ft 5,14in
Délka: Length:
8,630 m
28ft 3,75in
Výška: Height:
2,870 m
9ft 4,98in
Plocha křídla: Wing Area:
12,50 m2
134.55 ft2
Plošné zatížení: Wing Loading:
139,06 kg/m2
28.48 lb/ft2
Pohon: Propulsion:
Kategorie: Category:
pístový
piston
Počet motorů: Number of Engines:
1
Typ: Type:
Renault 12R-03 vzduchem chlazený invertní řadový dvanáctiválec o vzletovém výkonu 373 kW a 335,5 kW v h= 4000 m. Vrtule trojlistá kovová s nastavitelným úhlem náběhu Ratier typ HG o průměru 2160 mm.
Renault 12R-03 twelve-cylinder air-cooled inverted Vee engine rated at 500 hp for take-off and 450 hp at 13,123 ft, driving a three-blade Ratier Type HG metal variable-pitch propeller of the diameter 7ft 1in.
Objem palivových nádrží: Fuel Tank Capacity:
205 l
45 UK gallons
Výkony: Performance:
Maximální rychlost: Maximum Speed:
465 km/h v 5000 m
288.9 mph in 16404 ft
Cestovní rychlost: Cruise Speed:
360 km/h v ? m
223.7 mph in ? ft
Rychlost stoupání: Climb Rate:
6,9 m/s
1358.3 ft/min
Čas výstupu na výšku: Time to Climb to:
9,67 min do 4000 m
9,67 min to 13123 ft
Operační dostup: Service Ceiling:
9100 m
29856 ft
Dolet: Range:
900 km
559.2 mi
Maximální dolet: Maximum Range:
? km
? mi
Výzbroj: Armament:
4x pevný kulomet MAC 1934 ráže 7,5 mm v gondolách pod křídly s 300 náboji na hlaveň.
Four fixed forward-firing 0.295 inch MAC 1934 machine-guns in the gondolas under wings, 300 rpg.
Uživatelské státy: User States:
()
()
Poznámka: Note:
Viz bitaxeho příspěvek
Production began in the summer of 1939, and 50 of the aircraft which had been intended to serve with the Armee de I'Air were diverted to the assistance of Finland, but only six had been received by 12 March 1940, the balance being presumed to have been lost en route. It is believed that about 40 C.714s were delivered to the French air force, which, after some 90 had been built, cancelled production because of dissatisfaction with the type's rate of climb. They were used to equip an all-Polish squadron which became known as the 'Warsaw Group' (GC I/145), this unit seeing action against the Germans between 2-13 June 1940. Following the collapse of France, a small number were used by the Vichy French air force, and about 20 were confiscated by the Germans for use by the Luftwaffe.
Zdroje: Sources:
William Green and Gordon Swanborough, The Complete Book of Fighters, New York, Smithmark, 1994, ISBN 0-8317-3939-8. Bartolomiej Belcarz, Polskie Skrzydla Nr. 2 - Polish Wings No.2, Morane Saulnier MS 406 C, Caudron CR 714 C1 Cyklone, Bloch MB 151/152 C1, Stratus, Mushroom Model Publications, ISBN: 83-89450-21-6 Václav Němeček, Vojenská letadla 3 díl, druhé doplněné vydání, Naše Vojsko, Praha 1992, ISBN 80-206-0117-1 http://www.airwar.ru/enc/fww2/cr714.html www.avionslegendaires.net www.aviafrance.com archiv autora
Caudron C.R. 714C1 byl dalším z řady konstrukcí šéfkonstruktéra Caudronu Marcela Riffarda. Stejně jako předchozí závodní i stíhací typy šlo o lehký letoun jednoduché konstrukce. Firma vyvinula tlak na francouzské ministerstvo letectví a to vypsalo specifikaci na lehký stíhač který by bylo možno produkovat ve velkém počtu i v menších továrnách a dílnách, motorem měl být některý slabší motor vyráběný ve Francii. Jediným takovým motorem byl v té době Renault 12R03 o výkonu 450 koní. Podle výpočtů se zdálo že i s takovým motorem bude stroj mít solidní výkony a proto byl v roce 1937 objednán prototyp. Prototyp byl označován C. 714-01 měl sériové číslo bylo 7875. Uskutečnil první let už v dubnu 1938 a ještě neměl po zkouškách v CEME když bylo 5.11.1938 objednáno 20kusů s opcí na dalších 180. Později byla objednávka zvýšena na 83 letounů. Stroj měl proti svým předchůdcům nový profil křídla a výzbroj složenou pouze z kulometů, ty se díky tenkému profilu nesly pod křídly v gondolách vně podvozku. Zkoušky prokázaly že se C. 714-01 proti předchozím prototypům výrazně zlepšil, ale zároveň také že stroj má malou stoupavost a jeho šance na vítězství v boji s běžnými letouny nejsou veké. Navíc se výrobu povedlo rozběhnout až v lednu 1940 kdy už byl stroj jednoznačně zastaralý. Jeho dřevěná konstrukce neumožňovala montáž výkonějšího motoru a stroj byl sice lehký a rychlý, ale kromě nízké stoupavosti trpěl i malou obratností.
Část letounů (celkem 50 kusů) byla tedy urychleně nabídnuta a prodána do Finska (to tehdy bojovalo se SSSR) ale do podepsání příměří se povedlo odeslat jen 6 strojů a finové další dodávku odmítli. První stroje byly vypraveny z Le Havre 12.3.1940. ostatní dostupné stroje byla shromážděny na letišti Bron u Lyonu. Bylo to kolem 40 strojů které zde sloužily k výcviku a vytvořily také na krátko výzbroj polské letky I/145. Jen 19 strojů ale bylo plně vyzbrojeno a letuschopných u ostatních chyběla výzbroj a další vybavení. Továrna vyrobila do konce června 1940 celkem 53 strojů z nichž většina byla dodána právě do Bronu. Po útoku němců se poláci zapojili do bojů ale jejich ztráty byly vysoké, ztratili 5 pilotů, další 4 byli zraněni a bylo ztraceno 9 letounů ve vzduchu a dalších 9 na zemi. Letka I/145 údajně dosáhla 3 vítězství ale nepovedlo se je bohužel potvrdit. V době své krátké bojové kariéry létali poláci na C.R. 714 z letiště Mion. Koncem května byly tyto stroje staženy z bojů rozkazem ministra a sloužily už jen jako cvičné.
Finské letouny byly dodány v bednách a v místní letecké továrně v Tampere v období 24. – 28.5.1940 smontovány. Měly tvořit část výzbroje průzkumné letky 30 v Pori. Při přejímacím letu ale Lt. Nurminen se strojem CA-554 přejel dráhu a stroj přišel o podvozek a vrtuli, stroj byl opraven a po testech přelétnut do Pori. 5.3.1941 byl pak CA-554 a další tři stroje C.R. 714 vráceny do továrny protože operační létání na nich bylo zakázáno. Zdá se že u 30. letky nikdy nesloužily všechny stroje a že CA-553 a CA-556 se u této letky neobjevily. I u jednotky se lety omezily na seznámení se strojem a zkušební lety. V září 1941 byly lety zakázány zcela a stroje které přežily válku odstavené na letišti byly 30.prosince 1949 sešrotovány, tomuto osudu ušel jen CA-556 který byl předán škole pro výcvik mechaniků. Finské označení bylo v řadě CA-551 – CA-556.
Po pádu francie bylo zajištěno 98 strojů v různé fázi rozpracování. Z přeživších kusů 20 zabavili němci (jejich další osud není znám) a malé množství se dostalo do letectva Vichystické francie ani zde však nesloužily a byly rychle vyřazeny.
Modrá světlá / Light Blue Šedá / Grey Hnědá / Brown Zelená / Green
Země
Pilot
-
Výrobní číslo
-
Sériové / evidenční číslo
I222
Taktické označení / imatrikulace
13
Jméno stroje
-
Jednotka
-
Základna
-
Datum (DD.MM.RRRR)
DD.MM.1940
Autor
Zbyněk Válka
Velikost při 300 DPI
A4
Zveřejněno s laskavým svolením autora
-
Web autora
-
Caudron C.714 polské stíhací jednotky GC I/145 v létě 1940. Je zajímavé, že Poláci údajně hodnotili nepříliš výkonné Caudrony jakožto lepší než Morane-Saulnier MS.406.
Ad finské C-714. Zachovaly se dva kusy (nějaké fragmenty) nikoli jeden. Krom letounů měl Francie poskytnout i piloty a to právě poláky co se na 714 přeškolovali.
Sestřelů bylo jednotce GC 1/145 přiznáno 7 nikoli 3. Zdroj Časopis Avions - Horse serie - číslo 11 a kniha GC 1/145 in France 1940 od vydavatelství MMP.
Modrá světlá / Light Blue
Šedá / Grey
Hnědá / Brown
Zelená / Green
