Museo de la Revolución
Muzeum kubánské revoluce se nachází v bývalém prezidentském paláci, postaveném v roce 1920, který se rozkládá na křižovatce ulic Calle Refugio a Zulueta, téměř na dohled od nábřeží Malecónu. Již před palácem kolemjdoucího upoutá samohybný kanón SU-100, který podle desky na metrovém soklu, na němž se suška nachází, pomáhal odrážet invazi v Zátoce sviní v roce 1961.
V samotném paláci se pak nachází rozsáhlá expozice, mapující kubánskou revoluci a budování socialismu v zemi. V jednotlivých expozicích tak můžeme sledovat historii partyzánského boje v letech 1956 až 1959, osobní věci různých postav revoluce (mj. Fidela a Raúla Castrových, Ernesta Che Guevary nebo Camillo Cienfuegose), mnoho dobových fotografií a různé vybavení, používané při skutečném i ideologickém boji. "Bonbónkem" této části expozice je i videoprojekce záznamu pohřbu Che Guevary a dalších revolucionářů v Santa Clara, s následným projevem Fidela Castra (jak dlouhým nevím, vydržel jsem ho sledovat jen asi 5 minut). Nepřehlédnutelná část expozice je samozřejmě věnována obraně proti invazi kontrarevolucionářů v Zátoce sviní v roce 1961 a kubánské krizi v roce 1962.
V "nebojové" části expozice se pak představeny především "úspěchy kubánského hospodářství" v zemědělské i průmyslové výrobě. Můžeme se tak seznámit s pokrokem při pěstování a sklizni zemědělských komodit, s brigádami vládních činitelů, včetné Fidela Castra, při sklizni cukrové třtiny, či s rozvojem industrializace země.
Zajímavostí muzea je i možnost nahlédnout do prezidentské pracovny, jejímž posledním uživatelem byl generál Fulgencio Batista. Nepřehlédnutelně jsou označeny dveře, kterými v noci z 31. prosince 1958 na 1. ledna 1959 utekl z paláce, aby následně opustil Kubu. Při troše štěstí (rozuměj nepozornosti "děžurné", která je v každé místnosti) je možné vedle prezidentské pracovny i vlézt na balkón vedoucí na prostranství před palácem a zažít pocit, jaké to asi je promlouvat k lidu...
Za budovou paláce se nachází Memorial Granma. Je tvořen oploceným, palmovým parkem (vstup je pouze z prezidentského paláce), jehož ústřední částí je prosklený kvádr, uvnitř kterého je umístěna jachta Granma, na níž Fidel Castro se svými spolubojovníky připlul v roce 1956 na Kubu, aby zahájil revoluci. Okolo "kvádru" je rozmístěno několik kusů techniky z výzbroje kubánské armády, i civilní dopravní prostředky, použité povstalci.
Z vojenské techniky se v Memorialu Granma nachází britský bojový letoun Hawker Sea Fury, námořní průzkumný průzkumný Vought OS2U Kingfisher, střední tank T-34/85, ze kterého v roce 1961 údajně vedl palbu na vyloďující se konrarevolucionáře sám Fidel Castro, protiletadlová řízená střela S-75 Volchov a několik kusů drobnější nebojové, leč vojenské, techniky. Pozornost v této expozici přitahují trosky bombardéru A-26, sestřeleného v roce 1961 nad Zátokou sviní a trosky z amerického průzkumného U-2, který byl nad Kubou sestřelen o rok později.
Z civilní techniky upoutá především světle modrý Land Rover 109 Series I, osobní vůz Fidela Castra, a stříbrná Toyota Land Cruiser, která patřila Raúlu Castrovi. Vedle nich je možno vidět několik civilních vozidel, které povstalci používali k převážení zbraní a podobným činnostem.
Milým překvapením pro návštěvníka je dobrý, udržovaný, stav těchto venkovních exponátů. Veškeré popisky u exponátů jsou sice ve španělštině, ale turistovi, tohoto jazyka neznalého, ochotně poskytne výklad v angličtině kterýkoli z asi pěti vojáků, hlídajících celý areál (počítejte však s tím, že si v závěru šeptem řekne o pět dolarů, aby se vzápětí spokojil i s jediným).
Muzeum je otevřeno každý den, kromě pondělí od 10 do 17 hodin, v úterý o hodinu déle. Vstupné v únoru 2004 činilo 4 dolary, čili dnes bude s největší pravděpodobností činit 4 konvertibilní pesa.
Vedle pokladny se nachází i malý obchod se suvenýry.
Muzeum kubánské revoluce se nachází v bývalém prezidentském paláci, postaveném v roce 1920, který se rozkládá na křižovatce ulic Calle Refugio a Zulueta, téměř na dohled od nábřeží Malecónu. Již před palácem kolemjdoucího upoutá samohybný kanón SU-100, který podle desky na metrovém soklu, na němž se suška nachází, pomáhal odrážet invazi v Zátoce sviní v roce 1961.
V samotném paláci se pak nachází rozsáhlá expozice, mapující kubánskou revoluci a budování socialismu v zemi. V jednotlivých expozicích tak můžeme sledovat historii partyzánského boje v letech 1956 až 1959, osobní věci různých postav revoluce (mj. Fidela a Raúla Castrových, Ernesta Che Guevary nebo Camillo Cienfuegose), mnoho dobových fotografií a různé vybavení, používané při skutečném i ideologickém boji. "Bonbónkem" této části expozice je i videoprojekce záznamu pohřbu Che Guevary a dalších revolucionářů v Santa Clara, s následným projevem Fidela Castra (jak dlouhým nevím, vydržel jsem ho sledovat jen asi 5 minut). Nepřehlédnutelná část expozice je samozřejmě věnována obraně proti invazi kontrarevolucionářů v Zátoce sviní v roce 1961 a kubánské krizi v roce 1962.
V "nebojové" části expozice se pak představeny především "úspěchy kubánského hospodářství" v zemědělské i průmyslové výrobě. Můžeme se tak seznámit s pokrokem při pěstování a sklizni zemědělských komodit, s brigádami vládních činitelů, včetné Fidela Castra, při sklizni cukrové třtiny, či s rozvojem industrializace země.
Zajímavostí muzea je i možnost nahlédnout do prezidentské pracovny, jejímž posledním uživatelem byl generál Fulgencio Batista. Nepřehlédnutelně jsou označeny dveře, kterými v noci z 31. prosince 1958 na 1. ledna 1959 utekl z paláce, aby následně opustil Kubu. Při troše štěstí (rozuměj nepozornosti "děžurné", která je v každé místnosti) je možné vedle prezidentské pracovny i vlézt na balkón vedoucí na prostranství před palácem a zažít pocit, jaké to asi je promlouvat k lidu...
Za budovou paláce se nachází Memorial Granma. Je tvořen oploceným, palmovým parkem (vstup je pouze z prezidentského paláce), jehož ústřední částí je prosklený kvádr, uvnitř kterého je umístěna jachta Granma, na níž Fidel Castro se svými spolubojovníky připlul v roce 1956 na Kubu, aby zahájil revoluci. Okolo "kvádru" je rozmístěno několik kusů techniky z výzbroje kubánské armády, i civilní dopravní prostředky, použité povstalci.
Z vojenské techniky se v Memorialu Granma nachází britský bojový letoun Hawker Sea Fury, námořní průzkumný průzkumný Vought OS2U Kingfisher, střední tank T-34/85, ze kterého v roce 1961 údajně vedl palbu na vyloďující se konrarevolucionáře sám Fidel Castro, protiletadlová řízená střela S-75 Volchov a několik kusů drobnější nebojové, leč vojenské, techniky. Pozornost v této expozici přitahují trosky bombardéru A-26, sestřeleného v roce 1961 nad Zátokou sviní a trosky z amerického průzkumného U-2, který byl nad Kubou sestřelen o rok později.
Z civilní techniky upoutá především světle modrý Land Rover 109 Series I, osobní vůz Fidela Castra, a stříbrná Toyota Land Cruiser, která patřila Raúlu Castrovi. Vedle nich je možno vidět několik civilních vozidel, které povstalci používali k převážení zbraní a podobným činnostem.
Milým překvapením pro návštěvníka je dobrý, udržovaný, stav těchto venkovních exponátů. Veškeré popisky u exponátů jsou sice ve španělštině, ale turistovi, tohoto jazyka neznalého, ochotně poskytne výklad v angličtině kterýkoli z asi pěti vojáků, hlídajících celý areál (počítejte však s tím, že si v závěru šeptem řekne o pět dolarů, aby se vzápětí spokojil i s jediným).
Muzeum je otevřeno každý den, kromě pondělí od 10 do 17 hodin, v úterý o hodinu déle. Vstupné v únoru 2004 činilo 4 dolary, čili dnes bude s největší pravděpodobností činit 4 konvertibilní pesa.
Vedle pokladny se nachází i malý obchod se suvenýry.