Boeing YB-17 Flying Fortress

Boeing Y1B-17


Po zničení prototypu XB-17 při startu byla továrna Boeing z programu dálkového bombardéru pro armádu na čas vynechána, ovšem protože nehoda byla vyhodnocena jako chyba pilota a B-17 jako stroj zajímavých výsledků, byla 17. ledna 1936 objednána zkušební série alespoň třinácti strojů Y1B-17 (původní plán byl 65 strojů). Předpona Y1 jako obvykle znamenala platbu z fondů mimo rozpočet, ovšem ještě před startem prvního z nich bylo 20. listopadu 1936 označení změněno na "normální" testovací, čili YB-17. Tato podvojnost vede někdy k tvrzení, že existovaly dvě testovací série, jde ale o ta samá letadla.


Y1B-17 byl v podstatě shodný s prototypem, pouze motory Pratt & Whitney Hornet byly nahrazeny čtyřmi Wright Cyclone, které pak zůstaly standardními motory pro všechny verze B-17. Malé změny proběhly na podvozku a výzbroji, osádka byla zredukována na šestičlennou. První vzlet Y1B-17 proběhl 2. prosince 1936. O pět dní později byl tento stroj ale poškozen, když se při startu zasekly brzdy na hlavním podvozku a on se překlopil na nos. Přes obrovský poprask, který vyvolalo několik kongresmanů vyhrožujících zrušením programu těžkých bombardérů, havárie neměla žádné následky. Všechny stroje byly dodány mezi 11. lednem a 4. srpnem 1937. Přestože mělo jít o testovací sérii, generál Andrews, velitel generálního štábu armádního letectva, prosadil, aby dvanáct strojů bylo předáno rovnou operační jednotce, 2. bombardovací skupině z Langley Field. První YB-17 tam dorazil v březnu 1937. Třináctý stroj byl odeslán na Wright Field pro letové testy.


U 2. skupiny zatím probíhaly provozní testy, které vedly k vychytání hlavních much. Například byl zaveden povinný "checklist" před každým startem, aby bylo zabráněno podobné havárii, jako byla ta XB-17, kdy pilot před startem zapomněl odemknout řízení. Kromě toho letadla posloužila k tříbení taktiky těžkých bombardérů (v této době představovala jediné americké stroje této kategorie) a různým skoro reklamním akcím. Například na počátku roku 1938 stroj velitele 2. bombardovací skupiny Col. Roberta C. Oldse podnikl rekordní let z východního na západní pobřeží, který stihl za 12 hodin a 50 minut. Pak se obrátil a ihned podnikl let opačný, za 10 hodin a 46 minut. Šest strojů se také účastnilo letu dobré vůle do Argentiny v únoru 1938. V dubnu pak YB-17 předvedly cvičný útok na italský linkový parník Rex, který se nacházel 1130 km od pobřeží. Americké námořnictvo zareagovalo vynucením zákazu armádě působit dál než 160 km od pobřeží. Po třech letech bezproblémového nasazení byly Y1B-17 v říjnu 1940 předány 19. bombardovací skupině na základně March Field.

Zdroj:
https://home.att.net/~jbaugher2/b17_2.html
www.nationalmuseum.af.mil
en.wikipedia.org