BLANÍK
1.10.1944
U Soběslavi byla ze SSSR vysazena 14 členná skupina BLANÍK. Velitelem byl Leonid Kalina (22.3.1923). Diverzní skupina BLANÍK měla seskočit v lesním masivu Strážiště (6 km severně od Pacova), soustředit pod svým velením odbojové pracovníky a provádět diverzní akce, mj. zničit či poškodit muniční závod ve Vlašimi a skladiště pohonných hmot v nedalekém Domašíně. Kalina dostal v Kyjevě adresu na Františka Rathauského, hajného v Lukavci a též uniformu německého důstojníka, pro cesty v okupačním prostředí, vyzbrojen byl samopalem PPŠ, pistolí a ručními granáty. Kalina postupoval po seskoku všeobecně severním směrem na Kamenici nad Lipou a Pacov a počátkem března 1945 vytvořil 16 člennou bojovou skupinu z ruských zajatců. V prostoru Lukavec ji připojil k 8. oddílu TÁBORITŮ (velitel Václav Houška), s nímž zasáhl do závěrečných bojů na Benešovsku v květnu 1945, při nichž utrpěl 7.5.1945 těžké zranění hlavy, které zanechalo trvalé následky.
1.10.1944
U Soběslavi byla ze SSSR vysazena 14 členná skupina BLANÍK. Velitelem byl Leonid Kalina (22.3.1923). Diverzní skupina BLANÍK měla seskočit v lesním masivu Strážiště (6 km severně od Pacova), soustředit pod svým velením odbojové pracovníky a provádět diverzní akce, mj. zničit či poškodit muniční závod ve Vlašimi a skladiště pohonných hmot v nedalekém Domašíně. Kalina dostal v Kyjevě adresu na Františka Rathauského, hajného v Lukavci a též uniformu německého důstojníka, pro cesty v okupačním prostředí, vyzbrojen byl samopalem PPŠ, pistolí a ručními granáty. Kalina postupoval po seskoku všeobecně severním směrem na Kamenici nad Lipou a Pacov a počátkem března 1945 vytvořil 16 člennou bojovou skupinu z ruských zajatců. V prostoru Lukavec ji připojil k 8. oddílu TÁBORITŮ (velitel Václav Houška), s nímž zasáhl do závěrečných bojů na Benešovsku v květnu 1945, při nichž utrpěl 7.5.1945 těžké zranění hlavy, které zanechalo trvalé následky.