Ardeny a Market Garden 2016 - cestovní report

Úvod




Ještě jsme ani nedojeli domu z akce Berlín 2015, a už chodily dotazy typu "a kam pojedem příště?" ... No, výběr nebyl moc složitý, těch míst nabitých zbytky techniky, po střechu napěchovanými muzeji, míst, kudy se převalily dějiny druhé světové války (a nejen té) sem, tam, zase sem a zase tam a které bychom za těch nějakých 12 let společného cestování (modří jistě pamatují náš první autobusový zájezd 2004 do Normandie Smile ) podrobně neprozkoumali, mnoho nezbylo. Když pak proběhl náš predvánoční sraz v Karviné a dotazy se dostaly do roviny nalehání až vyhrožování, rozhodl jsem se, že do stejné řeky podruhé nevstoupím ... a zájezd začal připravovat.


Přípravu není dobré podcenit, protože zatímco v civilizovaných krajích, kde jsou si vědomi faktu, že je turistický ruch živí, jsou ochotni pro to ledacos udělat, v Ardenách platí opak, a například otevírací doba muzejí je tak "nekompatibilní", jak jen může být. Muzea ve dvou nedalekých vesnicích jsou často otevřená v různé dny, muzea otevírají mnohdy až kolem půl desáté či desáté a vybíhat ven ve snaze udělat ještě posledních par fotek vás donutí už v pět odpoledne. Mnoho času tedy nezbývá.


Cestovní plán byl nakonec sestaven, a neprozradím snad příliš, pokud rovnou konstatuji, že se ho podařilo až na několik drobných a spíše milých výjimek, dodržet.
URL : https://www.valka.cz/Ardeny-a-Market-Garden-2016-cestovni-report-t194299#559399 Verze : 1

Pátek 3.6.2016




Sousedovic kohout ještě spokojeně vyspával, když jsem kolem půl sedmé vyrážel směr Praha pro zbytek posádky vozu A. Nalodění proběhlo navzdory sílícímu dešti (či právě díky němu) rychle a spořádaně, a po nezbytné zastávce před McDonaldem na Proseku, kde jsme se potkali s posádkou vozu B, jsme vyrazili směr nová dobrodružství. Protože naším večerním cílem byl hotel v Mannheimu, vzhledem k jeho strategické poloze "na půl cesty" pro variantní náplň druhého dne (viz dále), trasa nás jednoznačně vedla směr Plzeň, Rozvadov, Norimberk.


A co bychom to byli za výpravu, kdybychom si nechali ujít technická muzea v Sinsheimu a Speyeru, která jsou přímo vedle "naší" dálnice? Tato muzea, to je jistota, spousta zajímavých exponátů, naše první Shermany (a že jich ještě bude!), první poskakování mezi kapkami deště (i to si ještě užijeme až až), nějaký ten řízek a hurá opět na cestu. Posádka vozu B jela rovnou do Speyeru, Sinsheim byl již patřičně okoukaný, takže k celkovému portfoliu navštívených míst přibylo i centrum Speyeru a muzeum, ve kterém jsme se opět štastně shledali, se svou ponorkou i sovětským raketoplánem Buran. I zde nas místy proháněl jemný déšť, ale člověk se prostě schoval někam pod křídlo jednoho z vystavených exponátů a houby zle. Ještě před koncem otevírací doby jsme už spořádaně seděli v autech a pokračovali v cestě do Mannheimu.


Ubytování proběhlo bez větších problémů, navzdory faktu, že obsluha hotelu byla doslova ožralá jako prase a mluvila německy asi tak dobře, jako já ... Štastné shledání bylo i s posádkou vozu C, kterážto měla za sebou o poznání delší kus cesty z Ostravy. Obligátní výprava za večerními nákupy se změnila v navigační bojovku, neb nákupních center jsme viděli z dálnice několik, leč po cestě z hotelu již žádné (až později se ukázalo, že jsme najeli na jinou dálnici než po které jsme přijeli). Neméně obligátní zastávka na hambuger to ovšem kulantně vyřešila a nakonec jsme cestou zpět do hotelu trefili i nějakou tu nákupnu. Před večerkou ješte drobný konflikt s ožralým dveřníkem hotelu a jde se spát.
Ardeny a Market Garden 2016 - cestovní report - Sinnsheim

Sinnsheim
URL : https://www.valka.cz/Ardeny-a-Market-Garden-2016-cestovni-report-t194299#559400 Verze : 2

Sobota 4.6.2016




Sobotní ráno jsme měli rozhodně lepší, než obsluha hotelu, která zjevně po propité noci zaspala výdej snídaně, takže za sebe konstatuji, že nežli zas přístě bydlet u Turka, tak radši papírová krabice a na přikrytí okurka ...


Sobotní program měl opět rozdělit naše vozy, podle preferencí. Vozy B a C rozhodli se pro cestu přes vojenskou sbírku v Koblenzi, tamní soutok Rýna s Moselou, zastávku u pozůstatků mostu u Remagenu a bohužel i chybu v návštěvě tamního "muzea míru" v jedné z mostních věží. Nebyl jsem tam, jen tlumočím: "nestálo to za to".


Vůz A vyrazil na opačnou stranu, k lucemburským hranicím. První zastavení proběhlo v místech bývaleho pracovního tábora SS Hinzert. V ranním oparu to nebylo uplné příjemné pomyšlení na všechny ty lidi, co zde byli drženi v nelidských podmínkach. Návštěvnické centrum je ještě zavřené, jsme tu moc brzy (je sotva půl deváté), takže procházíme tímto smutným místem a nasedáme do auta. Cíl? Soukromá letecká sbírka v Hermeskeilu. Tady už závěrky fotoaparátů cvakají o stošest, protože je rozhodně na co se dívat. Na otevřeném ploše je vystaveno zhruba 50 letadel, od stíhaček po velké dopraváky. Od druhé světové války po současnost, najdeme zde mnoho strojů, které prošly službou v německém letectvu (po válce v tom západním i tom východním). Fotím, fotím, kalhoty mokré až pod kolena od trávy, ale fotím dál. Opět se objevuje drobný déšť a dává najevo, že nás stále má v zaměřovači. No co, my si zvyknem, my si dovolenou rozvracet nenecháme!


O více jak dvě hodiny (a tři sta fotek) později se scházíme u auta, sušíme boty, kalhoty, tlačíme do sebe nějakou tu potravinu a hurá opět na cestu. Směr? Lucembursko! Máme dobrý čas, takže si můžeme v rámci zastávky na tankování na lucemburských hranicích (nevěřícně jsem tu cenu nafty několikrát přepočítával, jestli mě oči neklamou a opravdu je to tak levné ...) udělat přestávku. Vysvitlo sluníčko, takže hopkáme kolem auta bosi a sušíme, co se dá. Bude se to hodit.


Americký vojenský hřbitov v Lucembursku je nutnou zastávkou pro každého, kdo se zajímá o život generála George S. Pattona, neb ten jest pohřben právě zde, se svými vojáky z bitvy v Ardenách a dalších potyček v cestě za osvobozením. Impozantní hřbitov s tísíci hroby nás vítá krátce před druhou hodinou odpolední, ale musíme nejprve počkat, až se přežene ta strašlivá průtrž mračen. Nebojím se konstatovat, že tamní WC bylo na toto čekání vyrazně lepší, než ničím nekrytá cesta, po které se vydali mí dva netrpěliví souputníci, takže jsem pak měl dostatek času kochat se jejich během zpět pod střechu. Když déšť ustal, mohli jsme vyrazit mezi tisíce hrobů. Vždy velmi silný zážitek, číst ta jména kluků, kterým mnohdy nebylo víc jak dvacet let, a kteří umřeli daleko od domova kolem Vánoc jen proto, že jeden zneuznaný malíř pokojů byl dost slušný magor. Jak asi muselo být těm rodinám, které dostávaly dopisy "s lítostí vám oznamujeme", datované 24.12.1944? Leží jich tu fakt hodně. Výsadkářů, dělostřelců, tankistů, pěšáků, letců. Kam až oko dohlédne, kříž vedle kříže či Davidovy hvězdy.


Vzhledem k tomu, že času máme opravdu hodně, vozy B a C mají dorazit až tak kolem čtvrté, vracíme se do návštěvnického centra u vchodu a opisujeme si polohy hrobů, které nám mohou povědět něco víc. Leží zde řada výsadkářů 101. výsadkové divize, známé ze seriálu Band of Brothers. Leží zde nositelé Medal of Honor, nejvyššího vojenského vyznamenání USA. Jsou zde pohřběni bratři, kteří padli v bojích s nacistickým Německem. A další a další příběhy. Procházíme, hledáme, fotíme. Doma bude dost času všechno to projít a dohledat si další informace.


Najednou zazní trubka, která ohlašuje, že hřbitov se za patnáct minut zavírá. Je 16:45 a já se divím, jak to rychle uteklo. A také, kde k čertu jsou zbylé dva vozy? Takhle jim tady zavřou a oni nebudou moc navštívit hrob Pana Generála ... Americká vlajka ze stožáru pomalu klesá a my se rychle přesouváme zpět na parkoviště. Přichází totiž další slejvák, a v něm, těsně před pátou, dojíždí vůz B. Kamarádi vybíhají do deště směr hřbitov a já se snažím získat sympatie personálu, který už se chystá zamknout hlavní bránu a vydat se do tepla svých lucemburských domovů. Naštěstí nám dávají pár minut, když jim vysvětluji, že sem kvůli tomu jedeme až z Čech.


V nekonečném dešti se pak přemísťujeme k hotelu, který je nedaleko. Nakrátko po nás doráží i pohřešovaný vůz C a posádka překotně vypráví zážitky z Koblenze a neplánované exkurze k soutoku Rýna a Mosely, což vneslo výrazné zdržení a neuprosná matematika vzdáleností a rychlostí pak už nedala návštěvě hřbitova šanci. Nu což. Po krátkém průletu hotelovým pokojem se vydáváme do nákupny s vědomím, že zítra je neděle a tedy v místních krajích nenakoupíme zhola nic. Obchodní centrum je nedaleko, ale cesta tam i zpět je komplikována masivní rekonstrukcí silnice a naprosto diletantského dopravního značení, ale nakonec se povedlo. Drobný incident při vchodu do supermarketu, kdy kolega stále spouští alarm na "kradené" zboží, se vysvětluje přítomností chipu v jeho nedávno koupených botách (klika že se na to přišlo u vchodu a ne u východu, to by si je možná musel koupit ještě jednou Smile ), nás pobavil a s úsměvem na rtech, po dobré večeři, míříme do hotelu. Po asi šestém kolečku kolem obchodního centra se nám ve spleti zákazů, příkazů a chybějící vozovky podařilo najít cestu zpět do hotelu a hurá do postele.
Ardeny a Market Garden 2016 - cestovní report - Hermeskeil

Hermeskeil
Ardeny a Market Garden 2016 - cestovní report - Cimetiere Militaire Americain, Luxembourg

Cimetiere Militaire Americain, Luxembourg
Ardeny a Market Garden 2016 - cestovní report - A chčije a chčije ...

A chčije a chčije ...
URL : https://www.valka.cz/Ardeny-a-Market-Garden-2016-cestovni-report-t194299#559401 Verze : 6

Neděle 5.6.2016




Drobná změna plánu. Při pohledu na pečlivě na minutu naplánovanou neděli shledávám jistý prostor, abychom se mohli vrátit na americký hřbitov a i kamarádi z vozu C jej mohli shlédnout, než se vydáme Lucemburskem na sever dle původního plánu. Znovu se rozdělujeme, vozy A a B navštíví nedaleký německý vojenský hřbitov Sandweiler. I ten si v ranní mlze z deště předešlého dne příliš nezadá s trudností toho amerického. Jiný formát, pochopitelně méně glorioly, ale výsledek stejný - tisíce mrtvých mladých kluků, kteří by toho mohli tolik zažít, kdyby je nějaký pomatenec nevyslal obsazovat okolní země a tyranizovat jejich obyvatele.


Naposledy se ohlížíme do listnatého lesa, který hřbitov tiše skrývá, je čas nastartovat a přejet do Národního vojenského muzea v Diekirchu, které se za zhruba hodinku bude otevírat. Přijíždíme v době, kdy je muzeum ještě zavřené a oproti mé poslední návštěvě není šance nikde zaparkovat. Objízdíme tedy centrum města po okružní silnici, až se téměř před křižovatkou u muzea dostáváme do podzemních garáží, kde odstavujeme své plechové miláčky a přesouváme se pěšky těch pár desítek metrů do muzea, které mezítim otevřelo. Je až s podivem, jak se do tak nenápadného a v podstatě malého domu (zvenčí) všechno vešlo, a jak vůbec dostaly ty nákladáky a hromady další techniky do de facto prvního patra, je mi záhadou. Síla tohoto muzea ale není jen v těch "velkých" exponátech, ba naopak. Jeho hlavní síla totiž spočívá v nepřeberném množství drobností, předmětů každodenní spotřeby, od potravinových konzerv přes nabojové pásy až po náhradní hlavně a sady na čištění vystavených kulometů. Wow, prostě wow!


Po nějakých třech hodinách se scházíme u východu a po krátké poradě vyrážíme směr Wiltz. Místo, které se stalo známé lucemburskou generální stávkou proti německým okupantům, zámkem a místem bojů během ofenzívy v Ardenách, a nakonec i Eisehowerovým velitelstvím. Návštěva zámečku a malého muzea je zajímavá spíše jako muzeum místní hospody a piva, bitvě v Ardenách je tu věnováno jen pár vitrín a informační hodnota je nevalná. Krátká procházka k památníku stávky a zároveň vyhlídkové věži, ze které je krásný výhled po okolí, dává tušit, že se blíží další déšť. A jaký!


Letní bouřka jak z encyklopedie, se naštěstí vydává na opačnou stranu než my, takže ji cestou do Clervaux postupně setřeseme a i díky drobnému bloudění kolem zámku se na parkovišti pod zámkem objevujeme zhruba v okamžiku, kdy přestává pršet. Nejprve se vydáváme na zámek, na jehož nádvoří nacházíme dalšího Shermana, německou 88ku a nádherný výhled po okolí, který dává tušit, proč se o tuto strategickou pozici vedly tak urputné boje a to, že jeden dobře postavený tank či protitankový kanon dokázali udržet tuto pozici velmi dlouho (i když ne věčně). V zámku je i malé muzem věnované událostem zimy 1944, po jeho návštěvě pak scházíme dolů do města k památníku amerických vojáků. Podařilo se nám ušetřit nějaký ten čas, takže stvrzujeme původní plán, že se ještě vydáme do nedalekého Hurtgenského lesa, resp. k obcím Hurtgen a Vossenack, než se pojedeme ubytovat.


Navigace má smysl pro krajinu (zatímco jiné mají jen dva mody, tu nejrychlejší trasu a tu nejkratší času, ta moje navigace má zjevně automaticky navolený mod třetí, tu trasu kde toho nejvíc uvidíte a zažijete ...). Přes hory a doly, malebné vesničky (tak malebné, že vůz C se sem druhý den ještě vrátí, aby si to mohl v klidu projít a nafotit) se nakonec šplháme až k jmenovaným německým vojenským hřbitovům u Vossenacku a u Hurtgenu. Na prvním jmenovaném leží generál polní maršál Walter Model. Jeho hrob má dočasný náhrobní kámen, protože ten původní někdo ukradl. Asi bez něj nějaký ten neonácíček nemohl klidně spát. Nu což. Místo krvavých bojů v Hurtgenském lese nám zprostředkovávají tyto dva hřbitovy a následná cesta na dálnici z Aachen do Belgie, kde budeme dnes nocovat. Cesta hlubokým lesem v podvečerním šeru je opravdu chmurná, nakonec však z lesa vyjíždíme a ještě si fotíme betonové prekážky Siegfriedovy linie, poslední obranný val na hranicích naštěstí ne tisícileté Říše. Dnes se mezi špatně překonávatelnými překážkami pasou krávy ...


Setkáváme se u hotelu a diskutujeme plány na další den. Již avizovaná odbočka vozu C, nepotřeba vracet se a hledat další pozůstatky Siegfriedovy linie (cítíme se dostatečně naplnění tím, co jsme viděli za dnešek) nám dává čas trochu si přispat ... protože my všichni ještě máme v paměti příští den, 6.6. před dvěma lety, kdy jsme vyráželi někdy kolem páté ráno, abychom stihli východ slunce nad pláží Omaha ... Letos to bude klidnější.
Ardeny a Market Garden 2016 - cestovní report - Sandweiler

Sandweiler
Ardeny a Market Garden 2016 - cestovní report - Diekirch

Diekirch
Ardeny a Market Garden 2016 - cestovní report - Wiltz

Wiltz
Ardeny a Market Garden 2016 - cestovní report - Moje skvělá osádka u Shermana na Chateau Clervaux

Moje skvělá osádka u Shermana na Chateau Clervaux
Ardeny a Market Garden 2016 - cestovní report - Hrob W. Modela, Vossenack

Hrob W. Modela, Vossenack
Ardeny a Market Garden 2016 - cestovní report - Hrbitov v Hurtgenu

Hrbitov v Hurtgenu
Ardeny a Market Garden 2016 - cestovní report - Zbytky Siefriedovy linie

Zbytky Siefriedovy linie
URL : https://www.valka.cz/Ardeny-a-Market-Garden-2016-cestovni-report-t194299#559402 Verze : 3

Pondělí 6.6.2016




Když se ráno probouzím, přemýšlím, kolikrát jsem tento den za posledních jedenáct let byl vlastně doma? No, mockrát to nebylo ... Jen v Normandii jsem strávil roky 2003, 2004, 2005, 2008, 2011, 2014 ... a pokaždé se tam vracím rád, i když je to Francie. Ale dnes to bude trochu jiné, podobně jako loni. Čekají nás jiná místa, jiné hřbitovy. Ach jo, další cementárny (dle francouzského cimeterie), bručí kolega z vedlejšího vozu. Ale pro mě je to nedílná součást války, a jestli si mám prohížet a fotit stroje na zabíjení, pak si také musím prohlížet a fotit ty, které zabily. A které zabil jiný člověk.


Začínáme tedy americkým vojenským hřbitovem Henri-Chapelle v Belgii. Téměř osm tisíc hrobů v mírném kopci, s řadou zajímavostí. Vybaveni letákem z informačního centra procházíme řady hrobů, čteme jména, data narození, úmrtí. Kromě nositelů Medaile cti a sourozenců nacházime i 1. Lieutenanta Williama H. Nellise, po kterém je pojmenována Nellis AFB v Nevadě. Hřbitov má i krásné okolí, vyplatí se přejít silnici a dojít na nedalekou vyhlídku. A rozhodně se nevyplatí vzbuzovat na parkovišti dojem, že se zde chystáte na piknik, protože se odkudsi zjeví golfový vozík se správcem hřbitova. Vše je naštěstí vysvětleno, na piknikování rozhodně nemáme ani myšlenku a po přátelském rozhovoru s pánem, který se sem přestěhoval z USA, se balíme a pokračujeme v cestě dál.


Naším dalším zastavením je pevnost Eben Emael, místo překvapivého útoku německých výsadkářů, který pevnost zakutanou do skály nad Albertovým kanálem dostal na lopatky během několika hodin. Máme přesně stanovený čas prohlídky a musíme platit za 12 osob, abychom mohli s průvodcem jít, ale stojí to za to. Pevnost je zvenčí v podstatě nenápadná, ale v jejím podzemí trávíme dvě hodiny plné poutavého vyprávění místního průvodce. Nakonec povzbuzeni informacemi o exterieru pevnosti vyrážime na čerstvý vzduch, do tepla, a, ehm, ja vím že se opakuji, ale bylo to tak, do deště. Tedy blížícího se deště. Pospícháme na kopec, směrem k vyhlídce nad Albertovým kanálem, fotíme venkovní dělostřelecké věže pevnosti a pancéřové zvony. Bohužel pevnost je zarostlá travou vyšší, než člověk sám, takže je to trochu nadliský úkol pořídit pořádné foto a zčernalá obloha tomu moc nepřidává. Z vyhlídky regulerně utíkáme, zatímco slabší kusy ze stáda teprve přicházejí. S prvními kapkami deště usedáme do auta.


Cíl? Hřbitov! Druhý americký vojenský hřbitov, který se nachází sotva pár kilometrů odsud, ale na nizozemské straně hranice, v Magratenu. Cestou lehce lízneme Maastricht, ale ten dnes není na programu, snad jindy. Americké hřbitovy, jak víme, v pět zavírají a tak je čas, pane učiteli ... Na parkovišti ztrácíme posádku vozu C, která se vydává do hotelu, neb (jejich) brzké ranní vstávání a neochota absolvovat další "cementárnu" si na morálce vozu vybraly krutou daň Smile My ostatní se nenecháme zvyklat nějakými výkřiky "hajdy domů" a odměnou nám je další zajímavý hřbitov plný různých příběhů. Tentokráte snad polovina hřbitova jsou letci, takže kolegové modeláři procházejí hroby a sbírají podklady. Třeba se podaří najít některého ze zde pohřbených letců a připomenout si ho plastikovým modelem. Aspoň to pro ně můžeme udělat. Obvyklá "večerka" na trubku nás vyhání i tentokrát, ale odjezd se nekoná - při příchodu na parkoviště zjišťuji, že mám jedno kolo prázdné. Naštěstí mám s sebou i lidi, co když na to přijde, jsou docela šikovní a silní (tedy můj přesný opak) a zatímco já (opět) vybavuji odložení zamykání hlavní brány hřbitova, abychom mohli provést nezbytnou výměnu, na autě už se pracuje, a leckterá stáj F1 by takové tempo mohla závidět. Po pár minutách vítězoslavně opouštíme parkovište u hřbitova a přes McDonalda v jakési nedaleké holandské obci se přesouváme do hotelu. Jo, a pokud jsem to ještě nepsal, tak prší Smile


Naštěstí při cestě do hotelu přestane, protože nás ještě čeká malá polní operace - při cestách kolem Hurtgenského lesa mi totiž praskl výfuk a náš vůz tak může směle konkurovat chopperům a řádně vytuněným stodvacítkám RS. Nakupujeme proto ještě materiál, který by se hodil, pokud chcete zrovna grilovat kuře nebo vyslýchat zajatce z Al Kajdy a za pomoci improvizované rampy z odloženého obrubníku se noříme pod vůz, abychom díru alespoň provizorně zalátali. A světě div se, podařilo se! Auto už není slyšet jak německé tanky na desítky kilometrů, jen si nechci představit ten výraz technika v autoservisu, až mu to tam po dovolené dovezu.


Najedeni a odpovídajícím způsobem unaveni upadáme do bezvědomí, abychom nabrali síly. Zítra nás totiž čeka Mekka bitvy v Ardenách - Bastogne!
Ardeny a Market Garden 2016 - cestovní report - Henri-Chapelle

Henri-Chapelle
Ardeny a Market Garden 2016 - cestovní report - Na vrcholu pevnosti Eben Emael

Na vrcholu pevnosti Eben Emael
Ardeny a Market Garden 2016 - cestovní report - Magraten

Magraten
Ardeny a Market Garden 2016 - cestovní report - Operace se zdařila, pacient přežil ...

Operace se zdařila, pacient přežil ...
URL : https://www.valka.cz/Ardeny-a-Market-Garden-2016-cestovni-report-t194299#559403 Verze : 6

Úterý 7.6.2016




Bastogne. Při tom slově se zachvěje snad každý milovník vojenské historie. Americké Thermopyly s dobrým koncem, hrstka statečných vojaků v mrazivém počasí, s nedostatkem zásob, munice, zdravotnického vybavení, čelící železné lavině posledného velkého a zoufalého německého útoku.


Z našeho ubytování se po dálnici vracíme na jih a s prvními teplými paprsky slunce (ano, slunce!) se zastavujeme nejprve v Bastogne na náměstí, poté se přesouváme za město k památníku a muzeu, kde je ještě zavřeno. Vracíme se proto k hlavní silnici, kterou stráží, stejně jako ostatní silnice vedoucí do Bastogne, věž z tanku Sherman. Skupinové i individuální focení a čas na opožděnou snídani v tak milé společnosti, no kdo by to nebral. Mám trochu obavy z muzea, četl jsem, že to má být "multimediální", což obvykle znamená "všechny historické exponáty jsme prodali a teď je to tady jen na fotkách a panelech, a nesmí se tu fotit". No, snad to tak nebude. Vracíme se k památníku, z něhož je krásný výhled po celém okolí a můžeme si tedy udělat obrázek o tom, kde a jak ta asi nejznámější část bitvy v Ardenách probíhala. Uplně tu vidím ty zasněžené pláně, tu radost obránců, když k nim dorazily nejprve jednotky 101. výsadkové, a pak, když se obklíčením probily první Shermany armády generála Pattona. Je čas na muzeum!


Muzeum, musím říct, nezklamalo, ba naopak, v porovnání s tím, co si pamatuju jako původní muzeum ještě před řadou let, je toto výrazně lepší. Přibyla pestrá řada exponátů, multimediální obsah vhodně doplňuje vystavené věci a co víc, k vidění je tu i další Sherman! Sice rozbitý, ale Sherman. Muzeum by bylo i na déle, než jsem původně plánoval, zejména díky videoprojekcím, ale času bohužel nemáme nazbyt a tak urychleně dokončujeme prohlídku, v místním obchodě kupujeme nějakou tu hodnotnou literaturu a trička, a hurá na další štaci.


Tou je zastávka v nedalekém lese, u památníku věnovaném výsadkářům od stoprvní. V tomto lese se zakopali a bránili německým útokům. Procházíme lesem, který byl ale zjevně za tu dobu několikrát vykácen a znovu obnoven, takže stopy po válce tu sice jsou, ale mnoho jich za ten vyhrazený čas nenacházíme. Nedá se svítit, pokračujeme dál.


Projíždíme přes Houffalize, kde je na náměstí vystaven tank Panther, takže krátká zastávka na focení, stejně tak při výjezdu z obce, kde je hřbitov, všímavý kolega registruje ceduli na Commonwealth war graves ... Nalezám tam dvě posádky Lancasterů sestřelených behěm bombardování německých jednotek v Ardenách.


Další zastávkou na naší cestě jest malebné městečko La Roche-en-Ardenne. Pro mě trochu tajemné, zatím jsem zde nebyl, takže nevím, co mám čekat. Každopádně je zde muzeum, nějaké ty zachovalé tanky coby pomníky (Sherman!) a také civilizace. Mezi posádkami vozů hrozí vzpoura, pokud si někde nebudou moci dát ty pravé belgické hranolky (french fries ...). Parkujeme přímo v centru za muzeem, procházíme město, hledám most, který znam z fotografií a fotím, pak tedy zastávka na oběd. Dostanem od servírky takový pojeb, že skoro litujem, že jsme si dovolili sem přijit a obtěžovat ji svým požadavkem spojeným s utrácením peněz. Peníze nejsou důležité, hlavně láska. No nic, dojíme, dopijem, a než začne pršet, tak stihnem dojít do muzea. Opět, nenápadné, leč velice pěkné a dobře vybavené muzeum plné zbraní, munice a dalších artefaktů z bitvy v Ardenách, nás velmi těší. Co nás netěší je déšť, který mezítím přišel, takže čekáme, až ustane alespoň tak, abychom mohli uběhnout tech sto metrů na parkoviště ... Nakonec se nám podařilo a vyrážíme na vyhlídku nad městem, kde je pro změnu umístěn stíhač tanků Achilles. Déšť ustává právě včas, abychom se mohli vyfotit, i pár fotek dolů do města, a jede se dál.


Britský vojenský hřbitov v Hotton je naší poslední plánovanou zastávkou. Hřbitov je ve srovnání s těmi americkými "malý", ale příběhy nejsou o nic méně zajímavé. Cestou ještě potkáváme další veže z Shermana (ou jé) a cestou do hotelu pak zcela nečekaně narážíme na dalšího Panthera ve vesnici Manhay. Závěr dne se projevil na našich posádkach a tak jsme tam kolem toho tanku a na něm strávili dost času Smile Ale toutou neplánovanou zastávkou jsme si ušetřili první bod zítřejšího programu, takže super.


Pro změnu za deště dojíždíme do hotelu, cestou ještě nakupujem nějakou tu baštu, abychom po té stránce duchovní nakrmili i stránku fyzickou. Zítra nás čeká poslední den v Ardenách, jedna pevnost-vězení, jeden zachovalý Tiger B, nezbytný hřbitov a místo masakru amerických zajatců v Malmédách.
Ardeny a Market Garden 2016 - cestovní report - Na náměstí v Bastogne

Na náměstí v Bastogne
Ardeny a Market Garden 2016 - cestovní report - památník nad Bastogne

památník nad Bastogne
Ardeny a Market Garden 2016 - cestovní report - a výhled z něj

a výhled z něj
Ardeny a Market Garden 2016 - cestovní report - Bastogne je dobře střeženo

Bastogne je dobře střeženo
Ardeny a Market Garden 2016 - cestovní report - Sherman v muzeu

Sherman v muzeu
Ardeny a Market Garden 2016 - cestovní report - Památník 101. výsadkové divize

Památník 101. výsadkové divize
Ardeny a Market Garden 2016 - cestovní report - nedaleký les

nedaleký les
Ardeny a Market Garden 2016 - cestovní report - Panther v Houffalize

Panther v Houffalize
Ardeny a Market Garden 2016 - cestovní report - Most v La Roche en Ardennes

Most v La Roche en Ardennes
Ardeny a Market Garden 2016 - cestovní report - A pár exponátů tamního muzea

A pár exponátů tamního muzea
Ardeny a Market Garden 2016 - cestovní report - Pohled na La Roche od Achillese

Pohled na La Roche od Achillese
Ardeny a Market Garden 2016 - cestovní report - Pohled na La Roche od Achillese - muzeum a parkoviště je v pravé části fotky

Pohled na La Roche od Achillese - muzeum a parkoviště je v pravé části fotky
Ardeny a Market Garden 2016 - cestovní report - Achilles

Achilles
Ardeny a Market Garden 2016 - cestovní report - Hotton

Hotton
Ardeny a Market Garden 2016 - cestovní report - Panther v Manhay

Panther v Manhay
URL : https://www.valka.cz/Ardeny-a-Market-Garden-2016-cestovni-report-t194299#559409 Verze : 7

Středa 8.6.2016




Další deštivé ráno a my se opět vydáváme do provozu směr Huy, kde nás čeká pevnost, v níž by se mělo nacházet "muzeum odporu a koncentračních táborů". Parkujeme podél silnice přímo pod pevností a mezi kapkami deště pochodujem po schodišti nahoru ke vchodu. Název "muzeum" je dost nadnesený, nachází se zde jen několik panelů věnovaných odbojovým hnutím v zemích Beneluxu, vše ve vlkhých a studených místnostech pevnosti, takže s povděkem vylézáme opět na čerstvý vzduch a z horní části pevnosti si fotíme okolí. Aspoň výhled je tu pěkný, i na jadernou elektrárnu v podstatě uprostřed města. Co by tomu asi řekli Rakušané ...


Dalším bodem programu je návštěva amerického hřbitova Ardennes American Cemetery (Neuville En Condroz) v obci Neupré, kolem kterého jsme jeli už na cestě do Huy (v té době byl ale ještě zavřený a vše má svůj čas). Opět veliký hřbitov, ach jo.


Po obvyklém zastavení se vydáváme směr La Gleize, tedy vesničce, kde vedle muzea stojí ten Kingtiger ... jo jo, velký magnet pro ty, co tam jedou poprvé! Pro mě ale bylo překvapující muzeum samotné (December 44 Historical Museum La Gleize) - bylo výrazně modernizované a rozšířené o jedno patro, takže exponáty již nejsou nahuštěné v jedné prosklené vitríně, ale mají své panely s popisky a řadou zajímavých informací, jsou tématicky rozdělené a krásně se fotí (což v minulé verzi tohoto muzea příliš nešlo, alespoň ne s bleskem). Jediný zádrhel je pokladník, který asi není místní a krom toho jaksi neumí jinak než francouzsky a jak se zdá, ani moc dobře počítat. Postupný příchod dalších členů našeho týmu mu pěkně motá hlavu, ale nakonec se dopočítá a dovnitř se dostáváme všichni.


Cestou mezi vesničkami si znovu a znovu užíváme ardenskou krajinu prudkých kopců, úzkých silniček, hlubokých údolí s potoky. Jaké to tu asi muselo být v zimě roku 1944/45 ...


Posledním historickým zážitkem dnešního dne, před obligátní návštěvou Carrefouru a večerním obžerstvím, se stávají Malmédy a nedaleké muzeum Baugnez 44 Historical Center, které stojí sotva 200 metrů od křižovatky, kde Němci popravily americké zajatce, aby nebrzdili jejich postup. Zrůdný zločin vyšel i díky několika přeživším brzy najevo a vzbudil tak zaslouženou touhu po odplatě. Američané znovu a znovu dostávali důkazy o tom, že systém, proti kterému bojují, musí zmizet z povrchu světa. Muzeum je opět velmi dobře zpracováno a vybaveno, malá třešnička na dortu bylo nedaleko se pasoucí stádo svíčkové, které jsem si s láskou prohlížel hlavně já Smile


Dáváme tedy sbohem Ardenám, děkujeme za vše, co jsme zde mohli vidět, loučíme se i s deštěm, který nám byl tady v kopcích věrným společníkem, ale nakonec ne tak moc otravným, mohlo být i hůře. Vracíme se do našeho hotelu u Liege, abychom si ukrátili kus cesty na zítra, kdy nás čeká první část Holandska.
Ardeny a Market Garden 2016 - cestovní report - Výhled z pevnosti v Huy

Výhled z pevnosti v Huy
Ardeny a Market Garden 2016 - cestovní report - Ardennes American Cemetery

Ardennes American Cemetery
Ardeny a Market Garden 2016 - cestovní report - Muzeum v La Gleize

Muzeum v La Gleize
Ardeny a Market Garden 2016 - cestovní report - Le Tiger B ... v pozadi le svickova :)

Le Tiger B ... v pozadi le svickova :)
Ardeny a Market Garden 2016 - cestovní report - Muzeum Baugnez Malmedy

Muzeum Baugnez Malmedy
Ardeny a Market Garden 2016 - cestovní report - Památník masakru zajatců v Malmédách

Památník masakru zajatců v Malmédách
Ardeny a Market Garden 2016 - cestovní report - svíčková

svíčková
URL : https://www.valka.cz/Ardeny-a-Market-Garden-2016-cestovni-report-t194299#559418 Verze : 4

Čtvrtek 9.6.2016




Vyrážíme brzy, dnes to bude dlouhé ježdění, ale odměnou nám budiž hotel, ve kterém strávíme následující tři noci. Už žádné stěhování, balení a nakládání. A co víc, po cestě nás čekají Shermany!


První stojí u nádráží v centru Leopoldsburgu. Firefly. Nádhera. Prostě nádhera. Co není nádhera je dopravní zácpa skrz celé město, kterým vedou jak koleje, tak četné přechody ke škole, která se zrovna plní vědomostí nedočkavými žáky. Poposkakujeme, až se nakonec z města dostáváme ven a pokračujeme směr Best, hned v další vesnici ale stavíme k dalšímu Shermanovi. Co je lepší než jeden Sherman? Dva Shermany! A opět světluška!


Muzeum Wings of Liberation v Bestu je opět dobře vybaveno jak pozemní technikou, tak i nějakým tím letadlem, ale dvě hodiny vyhrazené na toto muzeum ani nepotřebujeme celé. Scházíme se proto dříve a přesouváme se do Ysselsteynu. Cesta je to vskutku depresivní, několik kilometrů rovné silnice naprosto rovnou krajinou bez jediného kopce, to je Holandsko. Pak najednou cedule varující, že se blíží zákruta, jak kdyby to mělo být nejméně o 360 stupňů, ale ve výsledku mírné pohnutí volantem téměř neregistruji a jede se opět rovně ...


Dojíždíme k německému vojenskému hřbitovu v Ysselsteynu. Je to jeden z největších svého druhu a leží zde nějakých 32 tisíc německých vojáků. Jako viděl jsem opravdu velké hřbitovy, ale toto mi vzalo dech. Když řeknu, že se německé kamenné kříže rozprostíraly, kam až oko dohlédne, věřte, že nepřeháním. Není největší, ten leží kousek od Leopoldsburgu a tam je pohřbeno na 37 tisíc vojáků Wehrmachtu, ale to se prostě v jeden den stihnout nedá. Aspoň budeme mít důvod jet sem zas někdy znovu.


Z Ysselsteynu se přesouváme do Overloonu, kde plánujeme strávit zbytek odpoledne před cestou do hotelu. Vybaven vzpomínkami na tanky a techniku roztroušenou v parku mám pochybnosti, jak to muzeum bude vlastně vypadat. Jenže muzeum si mezitím postavilo velkou budovu a veškerou techniku po rekonstrukci napěchovalo pod střechu. První část muzea věnovaná panelové výstavě o průběhu druhé světové války je neslaná nemastná, takových už jsme viděli tucty, a tak trochu zklamáni přecházíme k hale s technikou. A tady zůstávám stát v němém údivu. TOHLE jsem teda nečekal. Už teď mě bolí závěrka foťáku, pane jo! Nervózně koukám na hodinky, kolik času na to vlastně máme. Tři hodiny? No tak šup šup, to se nedá stihnout. Rozprcháme se mezi techniku (u dvěří Sherman, o kousek dál Sherman, o kus dál další s odminovacím zařízením, je tohle nebe nebo co?) a fotíme a fotíme. Kromě tanků se zde nachází obrovské množství náklaďáků, jeřábů, nástaveb, přívěsů, motorů, a zcela nepopsatelná sbírka munice všeho druhu. Kolegovi krátce po vstupu dochází baterie ve foťáku, hledá tu samurajský meč, aby mohl spáchat obřadní sebevraždu. Druhý, aniž by to vědel, sice fotí, ale na poškozenou kartu, takže večer na hotelu budou znít nadávky v mnoha světových jazycích. My ostatní jsme se profotili a prokoukali celým muzeem a rozhodně to nebylo naposledy, co jsme zde byli! Cestou ven jsme se ještě dohodli, že si dojdeme na nedaleký britský vojenský hřbitov Overloon, krásná procházka skrz park, ve kterém je muzeum umístěno, nás dovedla až k hřbitovu. Dmu se pýchou nad svými navigačními schopnostmi, aniž bych zdůrazňoval, že jsem ten hřbitov čekal trochu někde jinde, ale co ... Zpátky procházíme uličkami Overloonu, na náměstíčku kousek od muzea a parkoviště fotíme dalšího Shermana (nirvana!) a na několika cedulích podél cesty se seznamujeme s domy, které byly poškozeny během podzimních bojů operace Market Garden.


Z Overloonu se nám jěště nechce do hotelu, a tak se zajedem podívat na další britský vojenský hřbitov ve Venray, až poté si hledáme cestu do hotelu. A co čert nechtěl, hotel je sotva pár set metrů od McDonalda. Dnes je opravdu dokonalý den! Zvládneme ještě nákup v nedalekém Cuijku a pak už si můžeme vychutnat pohodlí luxusního hotelu, ve kterém jsme ubytováni. Večer dokonalého dne nám kazí odhalení nefuknční karty ve foťáku a tak se vůz C rozhoduje pro změnu plánu dalšího dne, aby si mohl zajet zpět do Overloonu a nafotit vše znovu, zatímco si Zbycho odskočí po stopách polských vojáků do Bredy.
Ardeny a Market Garden 2016 - cestovní report - Sherman Leopoldsburg

Sherman Leopoldsburg
Ardeny a Market Garden 2016 - cestovní report - a druhý, Hechtel

a druhý, Hechtel
Ardeny a Market Garden 2016 - cestovní report - Wings of Liberty

Wings of Liberty
Ardeny a Market Garden 2016 - cestovní report - Ysselsteyn

Ysselsteyn
Ardeny a Market Garden 2016 - cestovní report - Overloon zklamání

Overloon zklamání
Ardeny a Market Garden 2016 - cestovní report - Overloon nadšení

Overloon nadšení
Ardeny a Market Garden 2016 - cestovní report - A další

A další
Ardeny a Market Garden 2016 - cestovní report - Overloon extáze

Overloon extáze
Ardeny a Market Garden 2016 - cestovní report - Overloon sbírka munice - tak jedna dvacetina ...

Overloon sbírka munice - tak jedna dvacetina ...
Ardeny a Market Garden 2016 - cestovní report - Overloon hřbitov

Overloon hřbitov
Ardeny a Market Garden 2016 - cestovní report - Overloon město

Overloon město
Ardeny a Market Garden 2016 - cestovní report - Venray

Venray
URL : https://www.valka.cz/Ardeny-a-Market-Garden-2016-cestovni-report-t194299#559423 Verze : 4

Pátek 10.6.2016




Operace Market Garden. Příliš vzdálený most. Smělá operace, která mohla skončit válku o řadu měsíců dříve, a která se stala obětním místem spojeneckých výsadkářů. To vše nás čeká v následujících dvou dnech.


Začínáme mostem v Grave a opevněním okolo jeho jihozápadního nájezdu, pak při průjezdu Nijmegenem navštěvujeme Jonkerbos War Cemetery ukrytý v parku uprostřed města. Směřujeme do kopců kolem Groesbeeku. Tady nás kromě početných památníčků v místech přistání výsadkářů čeká i obrovský Groesbeek Canadian War Cemetery & Memorial. Kanaďané šli do bojů neuvěřitelně srdnatě a tady jich pár tisíc odpočívá navěky.


Seznamujeme se s krajinou a přejíždíme na okraj Groesbeeku, kde nás čeká Nationaal Bevrijdingsmuseum 1944-1945 a před ním stojící Sherman (já už si říkal, že dnes snad žádný neuvidíme ...). Muzeum je spíše panelové, ale najde se zde i řada zajímavých exponátů, včetně původní uniformy generála Maczka. V hale vzpomínek jsou knihy obsahující seznamy ztrát všech spojeneckých vojáků zabitých v západní Evropě od vylodění do 8.5.1945. Některé seznamy se dají koupit i v knižní podobě, takže neváhám a rozbíjím virtuální prasátko, to bude vhodný doplněk k nasbíraným informacím ze hřbitovů. Focení s Shermanem je milá tečka za tímto muzeem a při pohledu na rozpálené auto na slunci s láskou vzpomínám na déšť v Ardenách.


Tady se naše cesty rozdělují, vozy A a B pokračují dle plánu do Heterenu, vůz C se vrací do Overloonu a do Bredy.


Muzeum Betuws Oorlogsmuseum "The Island" 1944-1945 je tak nenápadné, jak to jen jde. Podle navigace to má být někde tady, ale tady jsou všude jen rodinné domky, wtf? Procházíme kolem adresy, kterou jsem u muzea ještě doma poznamenal, a protože ještě není dle uvedené otevírací doby otevřeno, přenecháváme problém s hledáním na potom a dáváme si královskou porci pravých francouzských, tedy, belgických, tedy vlastně holandských hranolek v nedalekém bistru. Nápor šesti lidí je zde v tuto denní dobu zjevně naprosto nečekaný.


Posilněni hranolkami nacházíme odvahu znovu se podívat po dotyčném muzeu, a ejhle, šipka vedoucí ... no to mě podrž ... přímo do jednoho rodinného domku. Zvonek s cedulkou s názvem muza. Zvoníme. V ústrety se nám rozeběhne štěkající pes, ale je ihned spacifikován svým majitelem, který nás zve dál. Rozpačitě se rozhlížíme, kam jako dál. Procházíme chodbičkou na zahrádku, kde je výstavka ruzných částí bojové techniky objevené v okolí. Pak nám majitel otevírá prostor o velikosti garáže, napěchovaný exponáty, zejména pak uniformami a osobním vybavením vojáků. Od belgických a holandských uniforem ze začátku války, přes uniformy a helmy SS až po britské a americké výsadkáře. A všechno originály! Dostáváme velmi obsáhlý výklad ke každému vystavenému kusu, jeho příběh. O helmě, kterou odhodil voják při ústupu přes řeku, pod palbou, ve které zahynul jeho kamarád. O části uniformy SS, kterou darovala rodina bez jakéhokoliv dalšího upřesnění, zřejmě se styděla za svého předka v jednotkách SS. Bohužel velmi zajímavé povídání je přerušeno příjezdem kanadského televizního štábu, který zde bude točit shledání jednoho veterána s jeho helmou (na které měl vyryté své číslo, takže se je podařilo i po 72 letech dohledat a spojit). Vzhledem ke skutečnosti, že je zde místa jak v kapesních hodinkách a hlavu už teď máme plnou informací, se dáváme na ústup. Zvenku ještě sledujeme příjezd hlavního konvoje filmařů a pak nasedáme a odjíždíme.


Času máme ještě dost, a tak se zastavujeme u jednoho z oněch slavných mostů, o které se bojovalo, v Nijmegenu.


Večer pak už jen obvyklý nákup, McDanda a spát. Byl to zajímavý den!
Ardeny a Market Garden 2016 - cestovní report - most v Grave

most v Grave
Ardeny a Market Garden 2016 - cestovní report - Naši na Jonkerbos military cemetery

Naši na Jonkerbos military cemetery
Ardeny a Market Garden 2016 - cestovní report - Groesbeek Canadian War Cemetery & Memorial

Groesbeek Canadian War Cemetery & Memorial
Ardeny a Market Garden 2016 - cestovní report - Památník Groesbeek

Památník Groesbeek
Ardeny a Market Garden 2016 - cestovní report - plastické diorama v muzeu v Groesbeeku

plastické diorama v muzeu v Groesbeeku
Ardeny a Market Garden 2016 - cestovní report - Muzeum v Heterenu

Muzeum v Heterenu
Ardeny a Market Garden 2016 - cestovní report - Nijmegen

Nijmegen
URL : https://www.valka.cz/Ardeny-a-Market-Garden-2016-cestovni-report-t194299#559427 Verze : 3

Sobota 11.6.2016




V sobotu už je před námi vědomí nevyhnutelného konce naší výpravy, ale máme před sebou zlatý hřeb našeho zájezdu - Hartenstein a Arnhem.


Hned po ránu obvyklá zástavka na hřbitově - Arnhem Oosterbeek War Cemetery. Britské hřbitovy mají otevřeno "nonstop", takže se dají navštívit před tím, než se otevřou muzea. Nedaleko hřbitova je také památník britských výsadkářů, kteří v této oblasti statečně bojovali o udržení Arnhemu.


Hlavním magnetem dopoledního programu je zámek Hartenstein, budovu, ve které si zřídil velitelství generálmajor Urquhart, velitel britských výsadkářů. Muzeum je velmi dobře udělané a vybavené, v podzemí se nachází multimediální "zážitek" z války, ale to zaleží na vkusu každého, jak moc se mu takové atrakce líbí či nikoliv. Dobře vybavený obchůdek nás zásobuje chybějící literaturou na téma Market Garden. Pokud jste viděli film Příliš vzdálený most, tak Urquharta zde hrál Sean Connery.


A pak hurá do Arnhemu!


Původně vyhlídnuté parkoviště jsme bohužel nenašli, neb v místě probíha zrovna nějaká stavba či rekonstrukce, ale nakonec se nám podařilo zaparkovat nedaleko řeky v nečem, co by se dalo nazvat tovární čtvrť, ale během pár minut jsme u mostu Johna Frosta, pojmenováném po dalším slavném britském výsadkáři, generálmajoru John Dutton Frostovi, který velel spojeneckým jednotkám v Arnhemu (ve filmu jej hrál Antony Hopkins). Most není původní, byl ještě za války zničen, ale nově postavený most z roku 1948 je postaven ve stejném stylu. Je zajímavé, že další mosty přes Rýn v Arhnemu nesou jména Nelsona Mandely a Andreje Sacharova. Plány na nový most v Oosterbeeku pak v sobě nesou pojmenováno po Stanislavu Sosabowskem.


Procházíme most, fotíme, fotíme, fotíme. Zklamáním je nám absence původní výstavby, která byla u začátku mostu, a která buď uplně zmizela, nebo jí nahradily nevkusné moderní budovy. No, čas nestojí, ale letí. Procházíme k informačnímu centru, fotíme nedaleko stojící britské dělo a pokračujeme do centra města, nasát ještě trochu atmosféru. Nakonec se scházíme u aut a vyrážíme každý na jinou stranu. Ti, co ještě nebyli v Nijmegenu jedou tam, my si místo toho dáváme výlet do Německa, do Reichswaldu. Také se tu o něm na válce psalo, také se tam vedla těžká bitva, a v jeho nitru jest skován obrovský britský vojenský hřbitov - Reichswald Forest War Cemetery. Sluníčko neúprosně praží, ale i tak procházíme, hledáme letce, nacházíme i naší osádku Wellingtonu sestřelenou během náletu na Hamburk. Smutná to tečka za dnešním cestováním.


Vracíme se na hotel, je čas odpočinku před cestou domů.
Ardeny a Market Garden 2016 - cestovní report - Arnhem Oosterbeek War Cemetery

Arnhem Oosterbeek War Cemetery
Ardeny a Market Garden 2016 - cestovní report - Muzeum a zámek Hartenstein

Muzeum a zámek Hartenstein
Ardeny a Market Garden 2016 - cestovní report - Nedaleký památník

Nedaleký památník
Ardeny a Market Garden 2016 - cestovní report - Most v Arnhemu, i s trochou nostalgie

Most v Arnhemu, i s trochou nostalgie
Ardeny a Market Garden 2016 - cestovní report - necelá polovina Reichswald Forest War Cemetery

necelá polovina Reichswald Forest War Cemetery
URL : https://www.valka.cz/Ardeny-a-Market-Garden-2016-cestovni-report-t194299#559434 Verze : 3

Neděle 12.6.2016




Nedělní program je opět "volitelný" - plánováno je muzem v Soesti, ale podle dostupných informací to bude "nadýl", a nějak už se nám nedostává sil. Vůz B se tam vydává, vůz C se točí domů, protože do Ostravy cesta dlouhá, a my volíme méně náročnou cestu a alternativu původně plánovaného pátku - vracíme se přes Remagen a Koblenz.


U Remagenu je jen krátká zastávka nafotit si pozůstatky mostu, dobře varováni ostatními se nepouštíme do muzea míru, jen tiše sledujeme dešti vydatně rozvodněný Rýn a říkame si, jaké to asi muselo být, takový veletok překonávat pod palbou ...


Koblenz a jeho Wehrtechnische Studiensammlung je jistota, zde jsem byl už mnohokrát. Několik pater vitrín palných zbraní, vysílaček, helem a dalšího vybavení, děla, minomety a kulomety, hala tanků, protiletadlových kanónů a raket, dokonce nějaké to letado, vrtulník ... prostě je na co se dívat. Jen síly ubývají a závěrka foťáku nám připomíná, že to všechno také doma budeme muset projít, vytřídit, popsat, navkládat.


Poslední ohlédnutí za vojenskou technikou, dát si nějaké to jídlo a pak hurá domů. Po cestě nás dohání déšť, jako by měl přijít konec světa, ale dešti navzdory kolem sedme hodiny večerní vykládám svou věrnou posádku na Proseku a mířím domů.



Postupně se scházejí zprávy od dalších účastníků zájezdu, že všichni jsou v pořádku doma, že žádné hnědé podšálky nechybí, takže nezbývá, než konstatovat, že tento zájezd se (opět) vydařil. Jen na otázku "kam pojedeme příště" bude složitější odpovědět. Ty z nás, kteří tam ještě nebyli, čeká Velká Británie, Bovington, Portsmouth, Duxford ... ale já už tuto část mám dostatečně absolvovánu. Zbývají "jednotlivosti", Finsko, Izrael, Itálie, ale nikde nelze čekat takovou přehršel muzejí, jakou jsme zažili v posledních třech letech.


Kam tedy dál? Za mě asi USA. Jednou ... doufám.
Ardeny a Market Garden 2016 - cestovní report - za rozvodněným Rýnem druhá část zbytků mostu u Remagenu

za rozvodněným Rýnem druhá část zbytků mostu u Remagenu
Ardeny a Market Garden 2016 - cestovní report - Wehrtechnische Studiensammlung Koblenz

Wehrtechnische Studiensammlung Koblenz
URL : https://www.valka.cz/Ardeny-a-Market-Garden-2016-cestovni-report-t194299#559435 Verze : 3
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více