Main Menu
User Menu
Alkibiadés - athénský politik a vojevůdce


- žil v letech 450 - 404 př. n. l.
URL CZ: https://www.valka.cz/Alkibiades-t32201#116312Verze : 0
URL EN: https://www.armedconflicts.com/Alkibiades-t32201#116312Version : 0
Alkibiadés se narodil v roce 450 př.n.l. v bohaté athénské aristokratické rodině. Jeho matka Deinomacha byla dcerou Megaklea, hlavy vlivného rodu Alkmaiónovců. Poté, co byl jeho otec Kleiniás zabit v bitvě u Koróneie, se stal Alkibiadovým poručníkem jeho strýc Periklés.


Učitelem a přítelem mladého Alkibiada byl známý filosof Sókratés. Výchova se ale ani Sókratovi ani Perikleovi příliš nepovedla. Alkibiadés byl inteligentní muž, v budoucnu asi nejlepší athénský stratég peloponnéské války, ale proslul také svým nevázaným životem plným pitek, výtržností a milostných afér. Jeho manželka Hippareta dokonce žádala u archonta o rozvod.


Během peloponnéské války několikrát změnil strany. Bojoval za Athény, radil Spartě a intrikoval v Persii. Na jeho obranu musíme ale uvést, že měl mnoho zavilých nepřátel a k přeběhnutí k nepříteli ho často donutily intriky a jeho odpůrců.


V roce 431 př.n.l. začala druhá fáze peloponnéské války, tzv. Archidámova válka ( 431 př.n.l. - 421 př.n.l. ). Athénské vojsko oblehlo město Poteidaiu na Chalkidice. V bojích u Poteidaie byl Alkibiadés zraněn a za svůj život vděčí Sókratovi. Naopak v roce 424 př.n.l., když utrpělo athénské vojsko prážku od Thébanů a Boióťanů u Délia, zachránil zase Alkibiadés život Sókratovi.


Alkibiadés patřil ke stoupencům tvrdé linie vůči Spartě a s uzavřením mírové dohody v roce 421 př.n.l., tzv. Níkiův mír - podle athénského politika a vojevůdce Níkia , nesouhlasil. Níkias se stal jeho úhlavním nepřítelem. Z Alkibiadovy iniciativy podpořily Athény protispartskou koalici Argu a Mantineie, ale v roce 418 př.n.l. Sparťané koalici porazili v bitvě u Mantineie.


O rok později dosáhla nevraživost mezi Alkibiadem a Níkiem vrcholu a jejich spor měl rozsoudit střepinový soud. Sporu mezi Níkiem a Alkibiadem chtěl využít ve svůj prospěch Hyperbolos. Oba sokové dočasně přerušili nepřátelství, proti Hyperbolovi se spojili, a ostrakizován byl nakonec sám Hyperbolos. Byl to vůbec poslední střepinový soud. Hyperbolos byl nakonec uznán tak bezvýznamným, že byl rozsudek zrušen a Hyperbolos nemusel do vyhnanství.


V roce 416 př.n.l. velí Alkibiadés athénské výpravě proti Argu. Argos byl nucen potvrdit svoje spojenectví s Athénami. Do Athén v té době dorazilo poselstvo ze Sicílie. Města Segesta a Leontiny žádala Athény o pomoc proti Syrakúsám. Opatrný Níkias se stavěl proti vojenské intervenci. Nakonec ale nabyla převahy strana vedená Alkibiadem, která chtěla rozšířit moc Athén do západního Středomoří. Alkibiadés byl zvolen jedním ze tří stratégů a v roce 415 př.n.l. vyplula z Athén největší invazní armáda jakou kdy Athény sestavily.


Ještě před vyplutím se Alkibiadés v opilosti dopustil další výtrznosti. Obvinění bylo vážné, obžaloba mu dávala za vinu ničení posvátných sošek, hermovek, a znevažování eleusínských mystérií a slavností bohyně Démétry. Soud byl pozastaven, a tak mohl Alkibiadés odplout. Ještě před vyloděním u Syrákús dorazilo poselstvo, které ho předvolalo před soud. Alkibiadés byl svými příznivci informován, že někteří jeho spoluobvinění z rouhačství byli odsouzeni k trestu smrti, a proto, rozhořčen, opustil vojenskou výpravu a uchýlil se do Sparty. V Athénách byl v nepřítomnosti odsouzen k smrti, proklet a zbaven majetku.


V letech 415 př.n.l. - 412 př.n.l. pobýval Alkibiadés ve Spartě. Informoval Sparťany o athénských úmyslech na trvalou expanzi na Sicílii, do jižní Itálie a severní Afriky. Sparta vyslala Syrakúsám na pomoc vojenský kontingent vedený vynikajícím stratégem Gylippem. Athénské tažení proti Syrakúsám končí v roce 413 př.n.l. katastrofální porážkou. Také další Alkibiadovo doporučení má pro Athény fatální důsledky. Na Alkibiadovu radu obsazují Sparťané horskou obec Dekeleiu na severu Attiky a umísťují zde posádku, která podniká pustošivé výpady do athénského vnitrozemí. Athény jsou odříznuty od laurijských stříbrných dolů.


Porážka na Sicílii a Alkibiadova diplomacie ( Alkibiadés osobně vyjednává na Chiu ) vede v roce 412 př.n.l. k vystoupení některých strategických měst z atticko-délského spolku. Je ohroženo zásobování Athén přes Helléspont.


Situace se ale rychle mění. Alkibiadés navázal milostný poměr s manželkou spartského krále Ágida II., Tímaiou, a údajně měl být i otcem jejího syna Léotychida. Budoucím spartským králem se tak místo Léotychida stává Ágidův bratr Ágesiláos. Alkibiadés musí uprchnout do Persie k Tissafernovi, satrapovi Sard, a začíná vyjednávat s Athénami o možnosti svého návratu. Od června 411 př.n.l. v Athénách, po oligarchickém převratu, vládne rada čtyř set. Odstranění athénské demokracie má být podle Alkibiada jednou z podmínek pomoci ze strany Persie. Pokus získat na stranu Athén Persii je ale odsouzen k nezdaru. Athény totiž v roce 414 př.n.l podpořili povstalce v Kárii a perský král Dáreios II. se staví na stranu Sparty. Tissafernés dostal rozkaz Alkibiada ztknout, tomu se však daří uprchnout a, aby se Tissafernovi pomstil, rozšiřuje fámu, že ho Tissafernés nechal svobodně odejít. Sardský satrapa upadá v nemilost Dáreia II.


Alkibiadés připlouvá na Samos. Athénská flotila, která zde kotvila odmítla uznat legitimitu rady čtyř set a povolala ho do svého čela. Alkibiadés nyní volá po demokracii a vyzývá k nastolení vlády pěti tisíc. V letech 411 př.n.l - 410 př.n.l. prokazuje Alkibiadés své schopnosti a dvakrát poráží spartskou flotilu. V rozhodné bitvě v květnu 410 př.n.l. u Kyziku v Propontidě ( Marmarské moře ) padne i velitel spartské flotily Mindaros. V roce 409 př.n.l. opevňuje Alkibiadés Lampsakos na asijském břehu Helléspontu. V roce 408 př.n.l. získává pod kontrolu i Byzantion a triumfálně se vrací do Athén.


Alkibiadés je přivítán jako národní hrdina. Je plně rehabilitován a zvolen vojevůdcem bez omezených pravomocí ( hegemon autokrator ). Alkibiadův osud je plný zvratů. V roce 407 př.n.l. je, v jeho nepřitomnosti, athénská flotila poražena v bitvě u Notia ( u Efesu ). Vina je svalena na Alkibiada, ten opět opouští Athény a tři roky stráví na Thráckém Chersonésu.


V roce 405 př.n.l dobýva Sparťan Lýsandros Lampsakos a opětovně ohrožuje zásobování Athén. Athény vysílají k Lampsaku mohutné loďstvo. Velící stratégové odmítají Alkibiadovy rady, mají převahu a jsou si jisti vítězstvím. Lýsandros překvapí athénské loďstvo naproti Lampsaku u Aigospotamoi a ničí ho. Je to rozhodující porážka v peploponnéské válce. Na jaře 404 př.n.l. Athény kapitulují.


Alkibiadés prchá do Frýgie k satrapovi Farnabazovi. Jeho osud se ale naplňuje. Atentátníci najatí pravděpodobně Lýsandrem zapálí dům, kde Alkibiadés spí a když se pokouší uprchnout zasáhnou ho jejich šípy.
URL CZ: https://www.valka.cz/Alkibiades-t32201#119273Verze : 0
URL EN: https://www.armedconflicts.com/Alkibiades-t32201#119273Version : 0