Albatros D.II (Oef) série 53

Po značném úspěchu, které zaznamenaly stíhací letouny Albatros D.II v německém letectvu, projevilo rakousko-uherské velení přání, zavést tyto výkonné letouny též do výzbroje letectva rakousko-uherského mocnářství.


Firma Oeffag proto zakoupila licenci na výrobu tohoto typu a v lednu 1917 se uskutečnil první vzlet letounu sériového čísla 53.01 (Každý výrobce letadel v Rakousku-Uhersku měl přidělenu svoji číslici, kterou začínal kód jeho sériových čísel. V případě firmy Oeffag to byla číslice 5. Za ní následovala číslice přidělená konkrétnímu typu letounu - pro Albatrosy D.II/D.III to byla číslice 3. Pak následovala tečka a číslo konkrétního vyrobeného kusu. Pokud se stroj vyráběl ve více modifikacích, předřazovala se číslice této modifikace číslu výrobce - tedy na začátek.)


Původní objednávka 50 letounů však byla rychle stornována ve prospěch modernější konstrukce Albatros D.III. Typu D.II proto vzniklo pouze 16 kusů, které se na frontě objevily v květnu 1917.


Po technické stránce se stroje od původního německého vzoru lišily zejména zástavbou výkonnějšího motoru Austro-Daimler s výkonem 185 ks. Změnilo se též oplechování přídě, konfigurace výfuků a chladicí soustavy a také tvar ostruhového jehlanu.


Výzbroj naproti tomu byla slabší než u německého protějšku. Tvořil ji jediný synchronizovaný kulomet Schwarzlose, zcela zakapotovaný na pravé straně trupu před pilotem. Zbraň měla prodlouženou hlaveň, která byla vedena podél motoru pod výfukovým potrubím.


Zdroj: HPM 8/92

.

.