Main Menu
User Menu
syrakúský tyran Agathokles (Agathocles) (361 - 289 př.n.l)


Agathokles se narodil v sicilském městě Himera (římský název Thermae Himeraeae, dnes Termini Imerese) na severním pobřeží ostrova (jihovýchodně od Panorma, dnešního Palerma). Jeho otec - hrnčíř - se i s mladým synem přestěhoval asi roku 343 př.n.l. do Syrakús, kde Agathokles, ačkoliv se u otce vyučil hrnčířskému řemeslu, vstoupil do armády.


Roku 333 př.n.l. se oženil s vdovou po zámožném měšťanu. Na Sicílii tou dobou vládla oligarchická vláda šesti set, která nahradila demokracii podle Timoleonovy ústavy. Tato vláda vyslala syrakúské vojsko na pomoc Crotónským v boji s Brutijskými (jihoitalská hellénská města). Agathoklés projevil v bojích udatnost a nebyl spokojený s tím, že nebyl náležitě oceněn. V čele svých jednotek se dvakrát pokusil chopit vlády v Syrakúsách.


Za přípravu svržení oligarchické vlády Syrakús byl dvakrát poslán do exilu, jednou unikl vyslaným vrahům tím, že se převlekl za žebráka. Ze druhého exilu se - podporován Kartáginci - roku 317 př.n.l. vrátil v čele žoldnéřské armády pod přísahou, že bude dohlížet na zavedení demokratické ústavy ve městě. Agathokles se projevil jako rozený vůdce žoldnéřské armády. Mamertinové, žoldnéři které si najal v Kampánii, sehráli po jeho smrti na Sicílii významnou úlohu (viz první punská válka).


Když Agathokles vstoupil do města, jeho vojáci zabili 40 senátorů a 4 000 dalších občanů, 6 000 Syrakúsanů uteklo nebo bylo poslána do vyhnanství. Pak nechal Agathokles svolat shromáždění a sdělil mu, že se vedení města ujme pouze v případě, že mu budou odhlasovány diktátorské pravomoci. Pochopitelně je dostal. Slíbená demokracie skončila "z vůle lidu".


Agathokles slíbil odpuštění dluhů a pozemkovou reformu. Vytvořil silnou armádu a námořnictvo a během tří let (316-313 př.n.l.) dobyl značnou část Sicílie (východní polovinu) včetně strategicky položené Messany. Nevyhnutelně následoval střet s mocností, která ovládala západní pobřeží Sicílie - Karthágem.


Krátké intermezzo mezi tažením za ovládnutí hellénských měst na Sicílii a válkou s Karthágem představoval pokus vyhnaných Syrakúsanů, kteří ve svém exilu ve Spartě přesvědčili tamějšího krále Claomena, aby vyslal na Sicílii svého syna Acrotata. Když však Agathokles na večírku nechal zabít vůdce vyhnanců Sosistrata, Acrotatus ze Sicílie rychle zmizel.


Kartáginci vyslali na Sicílii mezitím své vojsko a jeho velitel Hamilkar s Agathoklem uzavřel dohodu o rozdělené sfér vlivu, přičemž hellénská města si měla zachovat autonomii. Agathokles si však pod pojmem autonomie představoval zřejmě něco zcela jiného než tato města a Kartáginci. Když nechal zavraždit 600 významných obyvatel Messany a Taorminy, kteří nesdíleli jeho představu, a oblehl Akreganto (dnešní Agrigento na jižním pobřeží Sicílie), Kartáginci (na něž se nyní s nadějemi upnuli i syrakúští vyhnanci) proti němu vojensky zakročili.


S vojenskou mocí Karthága se Syrakúsy nemohly rovnat. Válka začala zajetím dvacíti syrakúských válečných lodí a jediný "vojenský úspěch" Agathokla bylo následné zmasakrování 4 000 obyvatel Gely. V roce 311 př.n.l. byl Agathokles poražen v bitvě u řeky Himery (nedaleko svého rodného města), kde přišel o 7 000 mužů kteří podlehli jak kartáginské jízdě, tak žízni hašené slanou vodou. Následovalo obležení samotných Syrakús.


Agathokles se roku 310 př.n.l. rozhodl prorazit námořní blokádu a zaútočit na Kartágince v Africe. Začal úspěšně, pomocí bohatství nakradenému šestnácti stům nejbohatších obyvatel Syrakús, které povraždil, a chrámům financoval výpravu 60ti lodí plných vojáků přes Středozemní moře. Jako oběť bohyni Deméter a Persephoně spáli své lodě (a s nimi ústupovou cestu) a dobyl Tunés (dnešní Tunis), ve kterém se opevnil.


Kartáginci se po porážce stáhli do Karthága. Domnívali se, že jejich neúspěch je způsoben tím, že šidili své bohy pokud jde o dětské oběti, a tak prý obětovali 500 dětí. Tyto hrůzné praktiky (je-li to pravda) nepomohly. Agathoklovu bratrovi Antanderovi se podařilo na Sicílii porazit, zajmout a zabít Hamilkara a osvobodit tak obležené Syrakúsy. Akreganto se zbavilo syrakúské posádky a získalo nezávislost.


V Tunésu meitím vypukla vzpoura proti Agathoklovi v řadách jeho vojska. Jeho demonstrativní sebevražda však přiměla vojáky, aby jej opět přijmuli do svého čela. Agathokles uzavřel spojeneckou smlouvu s egyptským místodržitelem Kyrenaiky Ophellem a když ten dorazil se svou armádou, zabil ho a ujal se jejího velení.


Poté napadl Uticu, používaje při tom 300 jejich nejvýznamnějších občanů, které držel jako svá rukojmí, jako štíty pro obléhací stroje. Dosáhl ještě několika dílčích vítězství, rozhodujícího vítězství se mu však stále dosáhnout nedařilo. Na Sicílii mezitím jeho generálové porazili vzbouřené Akregantské, jeden z Agathoklových staých přátel Deinocrates se však následně postavil do čela jejich odporu a shromáždil dvacetitisícovou armádu, čímž ohrožoval Agathoklovo panství nad syrakúskými državami.


Roku 307 př.n.l. byl Aghathokles v Africe na hlavu poražen. Stáhl se zpět do Tenésu, odkud (na druhý pokus) tajně utekl na Sicílii. Dvě třetiny jeho vojska v Africe vedeného jeho synem byly zničeny, jeho synové zabiti, velitelé kteří odmítli kapitulovat ukřižováni a jejich vojáci prodáni do otroctví.


Následujícího roku jeho armáda dobyla a vydrancovala kartáginskou Egestu (Segestu) a Agathokles, s Karthágem uzavřel mír za relativně výhodných podmínek - nadvláda Karthága zůstala omezena pouze na území západbně od řeky Halycus (dnešní Platani), což nebylo víc než před válkou. To mu umožnilo vypořádat se s Deinocratem.


Roku 304 př.n.l. už byl opět nepochybným vládcem Syrakús, a tak se prohlásil syrakúským králem a utužil svou nadvládu nad řeckými městy na ostrově, které mu přiřkla smlouva s Karthágem. Agathokles se podruhé oženil s Theoxenou, nevlastní dcerou egyptského krále Ptolemaia I., s nímž uzavřel spojenectví, a svou dceru Lanassu provdal za krále Pyrrha epeirského. Zařadil se tím do struktur vládců bývalé Alexandrovy říše.


Vedl pak několik vojenských tažení do jižní Itálie a kromě toho roku 298 př.n.l. dobyl ostrov Corcyru (dnešní Kerkyra u západního pobřeží Řecka) na Makedonii, která byla ve válce s jeho spojencem Ptolemaiem egyptským. Nakonec ještě nechal povraždit 2 000 jihoitalských Ligurů a Etrusků, kteří odmítali platit poplatky které vyžadoval po svém vojenském vpádu do Itálie.


Agathokles zemřel v roce 289 př.n.l. Možná byl otráven na příkaz svého syna Archagatha, ale spíš zemřel přirozenou smrtí - ke konci života bylo jeho zdraví podlomené; jeho vztahy se synem nebyly také nijak růžové. Přesto byl až do své smrti velmi vitální a údajně plánoval další válku s Karthágem.


Některé prameny uvádějí, že Agathokles byl jedním z mírných a oblíbených syrakúských tyranů (označení tyran nemělo původně hanlivý význam jako má dnes, označuje prostě samovládce), nicméně výše uvedený výčet jeho drastických opatření ve mě vzbuzuje pochybnosti, odkud tuto informaci čerpají.


Na smrtelné posteli ustavil zpět syrakúskou demokracii, neboť nechtěl, aby po něm vládli jeho synové. Po jeho smrti došlo v Syrakúsách k občanské válce, v níž byl odvrácen pokus Agathoklova vnuka či syna (možná obou) zmocnit se vlády nad městem.
URL : https://www.valka.cz/Agathokles-t34168#124540Verze : 0