Afgánský syndrom - Oleg Sarin, Lev Dvoretsky

Vznik Tálebánu obestírá tajemno. Jedna z tajuplných legend vypráví toto: V červenci roku 1994, když ještě Hekmatjárovy oddíly ovládaly jihoafghánský Kandahár, skupina vojáků unesla a znásilnila tři mladé ženy z jisté vážené rodiny. To prý tak rozlítilo jejich příbuzné, studenty místního islámského učiliště, že spolu se svými spolužáky potrestali únosce smrtí a zabili i velitele jejich jednotky. Když ostatní chlapci viděli, že se někdo odvážil postavit se na odpor proti teroristickým bandám, houfně se přidávali. A protože to byli většinou studenti, v afghánské perštině „hledači vědění“ (tálabáne ilm), začali si říkat Tálebán, a protože usilovali o zastavení bojů a nastolení spravedlivého míru v celé zemi na základě islámu, označovali se jako hledači pravdy (tálebáne hakk), což může ovšem znamenat i hledači Boha. Dle jiné verze se absolvent teologického učiliště, tehdy asi dvaatřicetiletý mollá Muhammad Umar (nynější duchovní vůdce hnutí) v r.1994 nemohl už dívat na trápení svých spoluobčanů a vyzval své bývalé spolužáky a další přátele, aby spolu s ním vypověděli těmto zlořádům válku. Odhodlalo se prý k tomu jen sedm studentů. Společně přepadli vojenské stanoviště a vojáky zahnali na útěk. Podle další verze byl konvoj pákistánských nákladních aut směřující z Kvéty do Turkmenistánu v okolí Kandaháru přepaden a vyloupen Hekmatjárovými bandity, paštunští studenti z pákistánských pohraničních krajů se ho prý vypravili pomstít a už v Afghánistánu zůstali. Je jisté, že jich bylo mnoho, že byli dobře vycvičeni a že si s sebou přivezli množství tanků, těžkých děl a vrtulníků. Údajně je jistou dobu podporovaly i USA.
7. července 1979 ohromil Leonid Brežněv západní svět svým rozkazem Rudé armádě, aby vstoupila do Afghánistánu – tehdy údajně věrného spojence Sovětů. Po následujících deset let pak byly události, jež invazi předcházely, a činy Sovětského svazu a jeho vojáků předmětem mnoha dohadů a spekulací. Celý příběh sovětského „Vietnamu“ nebyl doposud vylíčen. Afghánský syndrom, kniha dvou sovětských vojáků-novinářů, nahlíží do tajných státních archivů a čtenáři předkládá pravdivou historii vnitrostátního spiknutí v Kábulu, hlavním městě Afghánistánu, a objasňuje podstatu křehkého vztahu mezi obří sovětskou supervelmocí a jejím nepatrným, avšak svou polohou strategicky významným sousedem. Kniha přináší podrobnosti o vojenských operacích proti mudžáhidům, neohroženým a neústupným povstalcům, ochotným udělat cokoli ve jménu Alláha a vlasti. Autoři vyprávějí také o činech sovětských vojáků, zcela nedostatečně vybavených pro boj v této pusté a nehostinné zemi. Dovídáme se i o další analogii afghánského konfliktu s vietnamskou válkou; sovětským vojákům, které politikové staré garnitury poslali riskovat život, se po návratu z Afghánistánu nedostalo přijetí, jaké by si zasloužili. Zacházelo se s nimi vlastně jako se společenskými vyděděnci, což poznali na vlastní kůži i mnozí američtí váleční veteráni.
Oleg Sarin je někdejší generálmajor sovětské armády a bývalý zástupce šéfredaktora listu Krasnaja zvězda, deníku sovětských ozbrojených sil. Do armády vstoupil v roce 1958 jako absolvent sovětské vojenské akademie a dělostřelecké školy. Má doktorát v oboru historie. Vojenskou novinařinou se zabýval více než třicet let a je autorem knih o slavném ruském vojevůdci Alexandru Suvorovovi či o frontových velitelích za druhé světové války.
Lev Dvoretsky je plukovník sovětské armády ve výslužbě. Vojákem se stal v roce 1948 a aktivně sloužil až do roku 1982. Absolvoval vojenskou leteckou fakultu a moskevská univerzita mu udělila doktorát filozofie. Jako autor si získal renomé pracemi o přestavbě a novém myšlení v SSSR. Počátkem devadesátých let zodpovídal za vojensko-historické a vojensko-ekonomické publikace společného rusko-amerického projektu Amscort International.


cena: 198,-Kč

Mnoho zajímavých informací, ale nečte se to tak dobře, jako třeba Suvorov.

Uvažoval jsem o koupi, ale zrovna se zajímám o jiné věci. Není to plné politiky a takových blbostí. Raději čtu knihy kde je popis nějaké akce, boje atd.

souhlasím se spoustou informací, je třeba jenom upřesnit že převaha sovětských pramenů je drtivá.

Zajímavá recenze knihy a hlavně děkuji za vysvětlení podstaty "hnutí".
Sovětská role a účast v Afgánu si zaslouží pozornost.

Je to dobra kniha. Je pravda, ze sa to trocha tazsie cita, ale da sa to zvladnut. Mna prekvapilo, ze na to , ze to pisu dvaja ruskí autori, tak ta kniha je vcelku objektivna, aj ked, ak chce clovek dokladne pochopit problematiku vojny v Afghanistane, tak mu nebude tato kniha stacit.....

Prumerna kniha.Neni spatna ale zase neni nicim vyjimecna.Nechapu proc byla v cetsine vydana prave tato kniha o Afganistanu

Staré a mudre slovo hovorí, že : To čo povieš späť nevrátiš.Pre posudenie objektivity je doležite poznať prostredie. Ruske prostredie po PERESTROJKE v tomto smere určite sa chce správať pred ostatnym svetom realne objektivne. Je to moj názor.