AH-4 (155mm tažená houfnice)

Dělostřelecká výzbroj horských a výsadkových jednotek a sil rychlé reakce musí kromě palebné síly splňovat požadavky na snadnou přepravu - tedy nízkou hmotnost a rychlou přípravu k palbě. V případě velkorážových houfnic tyto nároky splňují americká M777, ruská 2A61 Pat-B a singapurský Pegasus, přičemž pouze M777 a Pegasus jsou využívány ve vetších počtech. Proto vzbudilo prohlášení čínské státní zbrojovky NORINCO z roku 2012 o zahájení vývoje ultralehké houfnice zaslouženou pozornost. První fotografie prototypu byly zveřejněny v roce 2014. Podle oficiální zprávy NORINCO proběhly v létě 2016 všechny potřebné zkoušky a byly připraveny linky pro sériovou výrobu - zbraň byla nabídnuta zahraničním zákazníkům a podle všeho se nepočítá s jejím zařazením do výzbroje Čínské lidové osvobozenecké armády.

Designově AH-4 vychází z houfnice M777, u níž se podařilo vývojářům Vickers Shipbuilding and Engineering díky netradiční konstrukci a použití slitin hliníku a titanu snížit hmotnost na 4,2 tuny. AH4 je se svými 4,5 tunami jen o málo těžší, ale podle posledních prohlášení společnosti NORINCO se podařilo váhu snížit na 4 tuny. Je velmi pravděpodobné, že Číňané našli způsob, jak nahradit drahé slitiny titanu mnohem levnějšími slitinami hliníku a oceli. Během nasazení se u M777 projevila nestabilita při střelbě, únava materiálu způsobená silným zpětným rázem a z ní vyplývající poškození. Ukázalo se, že M777 je příliš lehká na výkonnou 155mm munici. S největší pravděpodobností většinu těchto problémů "zdědila" i AH-4.
Přes tyto nedostatky však výhody ultralehkých výkonných houfnic převažují. Narozdíl od až několikanásobně těžších zbraní stejné ráže (např. jihoafrická G5 váží 13 750 kg) mohou být taženy i lehkými vozidly a letecky přepravovány ve visu pod středními transportními vrtulníky, jako jsou CH-47 Chinook nebo čínské Z-18

AH-4 je obsluhována sedmičlennou osádkou. V případě nouze, za cenu snížení rychlosti střelby, stačí i pětičlenná obsluha. Příprava ke střelbě trvá dobře vycvičené osádce přibližně 3 minuty a opuštění palebné pozice další 2-3 minuty. Dokáže vystřelit až čtyřikrát za minutu, trvalá rychlost střelby se pohybuje okolo dvou ran za minutu.

AH-4 může používat širokou škálu munice včetně tříštivotrhavých, dýmových, zápalných, kazetových a dalších specializovaných projektilů. Je kompatibilní s jakýmikoli standardními střelami 155 mm NATO, což výrazně rozšiřuje spektrum munice. Maximální dosah je 25 km se standardním projektilem, 30 km s dnovým generátorem plynů a 40 km s přídavným reaktivním pohonem. AH-4 může také používat přesně naváděnou munici, jako jsou laserem naváděné projektily GP155 (čínská kopie Krasnopolu), GPS-naváděné granáty GP155B (čínské kopie M982 Excalibur) nebo chytré protipancéřové střely GP155 (čínská kopie Bonusu).
S GP155 je údajně zbraň schopná zasáhnout stacionární nebo pohybující se cíl ze vzdálenosti až 25 km s pravděpodobností až 90 %.

Prvním a doposud jediným známým uživatelem AH-4 je armáda Spojených arabských emirátů, která roce 2019 podepsala smlouvu na dodávku 6 houfnic a příslušné munice pro vyzbrojení jedné baterie k nasazení v Jemenu.
Emiráty již v Jemenu nasadily jihoafrické G5, ale ty jsou pro takovouto misi považovány za příliš těžké.

defence.pk
en.topwar.ru
www.globalsecurity.org
https://www.military-today.com/artillery/ah4.htm
www.janes.com

twitter.com

thediplomat.com