Bitva u Guadalcanalu (13-15. listopadu 1942)

Autor: Petr Pršal 🕔︎︎ 👁︎ 13.001

2. Bitva u Guadalcanalu

TF 64 pod velením kontraadmirála Leea ve složení bitevní lodě WASHINGTON a SOUTH DAKOTA , torpédoborce WALKE, BENHAM, PRESTON,GWIN  plul v následující sestavě: v předu v linii torpédoborce, za nimi obě bitevní lodě. Žádná z amerických lodí před bitvou neoperovala společně. Po setmění minul TF 64 západní břehy ostrova Savo a v 21:10 změnil kurz o 90 stupňů vpravo a zamířil do Železného průlivu. Za 45 minut  mněl TF 64 pobřeží ostrova Savo na pravoboku a změnil kurz na jihovýchod. Lodě udržovaly rychlost 17 uzlů a byl vyhlášen nejvyšší stupeň bojové pohotovosti. Po poněkud zvláštní komunikaci mezi Guadalcanalem a TF 64, kdy se Lee nedozvěděl nic podstatného o japoncích svaz pokračoval v hlídkování.
 
Kolem 22:00 se japonský svaz pod velením admirála Kondóa ve složení:
10. eskadra torpédoborců, velitel kontraadmirál Kimura lehký křižník NAGARA, torpédoborce ŠIRAJUKI, HACUJUKI, SAMIDARE, INAZUMA, ASAGUMO,  TERUZIKI;
3.divize torpédoborců: velitel kontraadmirál Hašimoto lehký křižník SENDAI, torpédoborce ŠIKANAMI, URANAMI, AJANAMI následovány bitevní lodí KIŘIŠIMA a těžkými křižníky TAKAO a AGATO vplul do okolí ostrova Savo.

Kontraadmirál Kondó rozdělil své síly následovně: 3 divize torpédoborců ve složení  SENDAI, ŠIKANAMI, URANAMI, AJANAMI vyslal na průzkum.

22:10 hlídky na SENDAI zpozorovaly „ dva nepřátelské křižníky a čtyři torpédoborce“ severně od ostrova Savo a směřující do Železného průlivu. Hašimoto vyslal torpédoborce AJANAMI a URANAMI na průzkum obeplout ostrov Savo ve západu a s lehkým křižníkem SENDAI a torpédoborcem ŠIKINAMI se vydal nepříteli v ústrety. Současně informoval kontraadmirála Kondóa o kontaktu s nepřítelem. Hlídky na URANAMI informovaly o „křižnících nového typu“ Hašimoto se proto rozhodl podívat na ně zblízka a obeplouval ostrov Savo z východu zatímco AJAMAMI ho obeplouval ze západu.

Kondó se rozhodl nepřítele zlikvidovat a poté splnit svěřený úkol – ostřelování Hendersonova letiště.

Lehký křižník NAGARA atorpédoborce ŠIRAJUKI, HACUJUKI, SAMIDARE, INAZUMA pod velením kontraadmirála Kimury vyslal Kondó podél jižního pobřeží ostrova Savo, aby posílily AJANAMI a URANAMI.  Torpédoborce ASAGUMO a  TERUZUKI umístil Kondó před těžké lodě se kterými zamířil severozápadně ostrova Savo.
 
Americký svaz do této chvíle nevěděl o přítomnosti Japonců. 22.53 provedl TF 64 obrat k západu a chvíli na to zachytil radar na WASHINGTON křižník SENDAI  a torpédoborec ŠIKINAMI, a sledovali jej až do chvíle, kdy byly viditelné nočními dalekohledy. Hlídky na US torpédoborcích japonce dosud nezahlédly – měly příliš nízké nástavby.
 
23.16 vydal Lee rozkaz k přípravě palby obou svých bitevních lodí na zjištěné cíle.
 
23.17 obě bitevní lodi zahájily palbu na Hašimotovo uskupení, GWIN vystřeloval osvětlovací granáty nad SENDAI. Hašimoto se skryl za kouřovou clonu a ustoupil k severu. 23.22 zastavili obě bitevní lodi palbu – cíle zmizely z obrazovek střeleckých radarů.
 
Mezitím americké předsunuté torpédoborce zjistily přítomnost eskadry kontraadmirála Kimury, WALKE zachytil AJANAMI do svého střeleckého radaru a ve 23.22 na něj zahájil palbu. PRESTON zpozoroval Japonce později a palbu zahájil ve 23.27. Do dělostřeleckého souboje se zapojily i ostatní US torpédoborce. Velkou nevýhodou byla skutečnost, že americké lodě byly jasně viditelné proti otevřenému moři, zatímco japonci byly do značné míry skryti konturami ostrova Savo.
 
Japonci se bránili palbou ze všech hlavní: zasáhli WALKE, poté byl PRESTON zasažen do kotelny strojovny a nástaveb, vypukly nezvladatelné požáry a ve 23.36 vydal kapitán lodi rozkaz k jejímu opuštění. GWIN byl zasažen do kotelny a do zádě, kde tlaková vlna uvolnila pojistky torpéd, ty vyklouzly do vody a potopily se. Pouze BENHAM zatím unikal poškození, ovšem jen do chvíle, kdy se objevila japonská torpéda.

AJANAMI a URANAMI vypustily svoje torpéda ve 23.30 a Kimurovy lodě ve 23.35. Dohromady japonci vypustili 34 torpéd. WALKE dostal zásah torpédem do přední části lodi před velitelským můstkem, což způsobilo výbuch skladiště střeliva č.2 a utržení celé přídě. Nafta z proražených nádrží zaplavila loď a vzňala se, celá loď začala hořet a kapitán vydal rozkaz k opuštění lodi. Při následném výbuchu hlubinných pum zemřelo mnoho členů posádky včetně kapitána lodi. BENHAM byl zasažen torpédem do přídi, což mělo za následky utržení dna přední části lodi a znamenal pro torpédoborec konec akce.
 
Kontraadmirál LEE viděl zoufalý boj svých torpédoborců a snažil se jim odlehčit palbou 127 mm děl. Jediná japonská loď AJANAMI ztratil chod právě po zásahu 127 mm děl WASHINGTON.
 
Američtí dělostřelci měli pořádně těžkou hlavu z určování cílů pro svoje děla – museli čelit třem skupinám japonských lodí, které útočili z různých směrů. Boj se navíc odehrával v úzkém průlivu a mnoho námořníků bylo přesvědčeno, že střílí na japonské pobřežní baterie na ostrově Savo.    
    
23.33 došlo k poruše v rozvodu elektřiny na SOUTH DAKOTA a loď oslepla – všechny elektrická zařízení od radiolokátorů až po muniční výtahy přestaly fungovat a zastavily se.
   
23.35 se WASHINGTON uhýbal doleva  hořícím torpédoborcům, musela SOUTH DAKOTA provést ostrý obrat doprava aby se vyhnula poškozenému BENHAM. 
     
23.36 SOUTH DAKOTA zvládla svoje problémy s rozvody elektřiny a palbou hlavních děl napadli SENDAI. Smůla se však bitevní lodi nevyhýbala: 23.42 palba hlavních děla zapálila 3 hydroplány na katapultech. Naštěstí následující salva jeden z nich uhasila a zbylé smetla přes palubu. Při vyhýbání se poškozenému torpédoborci se SOUTH DAKOTA poněkud přiblížila k ustupujícímu Kimurovi, který po úspěšném torpédovém útoku vyklízel pole. Ten okamžitě informoval Kondóa  který se pohyboval s hlavními silami ( KIŘIŠIMA, ATAGO, TAKAO, TERUZUKI, ASAGUMO ) v čele pluly torpédoborce následovány těžkými křižníky a bitevní lodí asi osm mil severně od mysu Esperance. Po obdržení této informace změnil Kondó kurz přímo na jih –nastal čas  k nasazení těžkých lodí. Nejprve byla SOUTH DAKOTA osvětlena světlomety obou torpédoborců Kondóových hlavních sil, nato podnikly oba torpédoborce neúspěšný torpédový útok a do hry si přisadila děla obou těžkých křižníků a bitevní lodi. Dělostřelci na SOUTH DAKOTA se zaměřili na světlomety, které je svíraly ve svých paprscích. Hlavní děla vystřelila pouze čtyři salvy a zmlkla, o hodně efektivnější byla palba pravoboční baterie 127mm děl. Během čtyř minut bylo zasaženo středisko řízení palby a středisko vyhodnocující údaje radiolokátorů, jedna hlavní dělová věž po poškození otáčecích elektromotorů byla ochromena jedna hlavní dělová věž a antény většiny vysílaček a radiolokátorů byly zničeny střepinami nebo přímými zásahy. Loď hořela na mnoha místech po zásazích dalších granátů.
 
Japonci se zaměřili na SOUTH DAKOTA a přítomnost WASHINGTON jim zatím  zůstala utajena. Lee nevěděl kde přesně se nachází jeho druhá bitevní loď – byla skryta v hluchém prostoru radiolokátoru a měl obavu, aby neostřeloval ji. Ve chvíli, kdy japonci rozsvítili světlomety bylo po problémech. Hlavní děla a dvě věže 127mm děl zaměřil na KIŘIŠIMA, dvě věže 127 mm zaměřil na ATAGO a jedna věž byla připravena osvětlit cíl osvětlovacími granáty. Přesně ve 24.00 začala kanonáda, během několika minut zasáhlo 8000 m vzdálenou  KIŘIŠIMA nejméně 7 granátů 406 mm a asi 40 granátů 127 mm. To stačilo k vyřazení bitevní lodi z akce: dvě hlavní dělové věže byly ochromeny, zablokováno kormidlo, zadní část lodě byla bez elektrického proudu a několika otvory po granátech se do podpalubí hrnula voda, loď se začala naklánět na pravobok.
 
Poté co WASHINGTON rozhodujícím způsobem zasáhl do bitvy se kapitán Gatch na SOUTH DAKOTA rozhodl vyklidit pole – akceschopnost lodě byla velmi snížena, bez radiolokátorů, spojení, se zničeným střediskem řízení palby a s jednou ochromenou hlavní dělovou věží to bylo to nejmoudřejší řešení. SOUTH DAKOTA  začala v 00.10 ustupovat        
Podél západního pobřeží Guadalcanalu směrem na jih.
 
00.13 si japonci konečně uvědomili přítomnost WASHINGTON a oba těžké křižníky vypálili po osmi torpédech na WASHINGTON a minuli. Ani následovná salva z ATAGO nebyla úspěšná a Kondó vydal rozkaz všem svým torpédoborcům k torpédovému útoku na WASHINGTON. Protože Kimurovy torpédoborce nabíjely torpéda a Hašimoto zůstal příliš vzadu do útoku vyrazily pouze OJAŠIO a KAGERÓ, které vyslal na pomoc kontraadmirál Tanaka hned na začátku bitvy a SAMIDARE. Lee měl o jejich úmyslech přehled, informace mu dodal jeho přehledový radiolokátor, takže jejich torpédový útok v 00.39  skončil neúspěšně.
 
00.32 začal WASHIGTON vyklízet pole, svůj úkol splnil, japonci dnes letiště ostřelovat nebudou a konvoj lodí se dostane k ostrovu až za světla a tam se o něj postarají letadla Cactus air force. Stahoval se na západ, k Russelovým ostrovům, aby odlákal pozornost japonců od poškozených lodí.
 
00.25 se začaly stahovat těžké lodě viceadmirála Kondóa, v akci pokračovali pouze torpédoborce. Několik minut nato odvolal i Tanakův konvoj a odklonil ho do bezpečnější oblasti.
 
Poškození KIŘIŠIMA bylo podobné jako u HIEI, rozbité kormidlo, netknuté stroje požáry a za rohem letiště plné amerických letadel a pilotů, kteří si chtěli schladit žáhu na rušitelích jejich spánku. Konečné rozhodnutí nechal Kondó na veliteli lodě. Ten si i přes asistenci SENDAI a čtyř torpédoborců uvědomil, že se nedá nic dělat, není schopen včas  dostat svou loď z dosahu bombardérů z Hendersonu a ve 03.00 začala posádka opouštět loď. Otevřenými záklopkami se dovnitř hrnula voda a ve 03.25 potopila 11 mil západně od ostrova Savo.
 
AJANAMI poškozený na začátku bitvy potopil URANAMI poté co převzal na palubu jeho posádku. Stalo se tak asi ve 02.00.
 
Obě americké bitevní lodě se setkali asi v 09.00 a zamířili do Nouméy. WASHINGTON vyšel ze střetnutí bez poškození, ale SOUTH DAKOTA byla zasažena 42 granáty velké ráže měla 38 padlých a 60 zraněných a později odplula k celkové opravě do spojených států.
 
BENHAM i GWIN se spolu belhali do Espirítu Santo. BENHAM tam však nikdy nedoplul, jeho poškození byla natolik vážná, že po 14 hodinách snah o jeho záchranu byla situace kritická, proto vydal jeho kapitán rozkaz k opuštění lodi. GWIN převzal posádku a vypálil na vrak čtyři torpéda, jedno z nich explodovalo předčasně, jedno začalo kličkovat a potopilo se předčasně a zbylá dvě loď nezasáhla. Nakonec GWIN poslal BENHAM ke dnu palbou hlavních děl.    

Výsledek

Američané ztratili v obou bitvách a přes den 2 lehké křižníky, 7 torpédoborců, 26 letadel a 1732 padlých.

Japonci ztratili dohromady 2 rychlé bitevní lodi, jeden těžký křižník, 3 torpédoborce, 41 letadel a 1895 padlých. Nejcitelněji je však zasáhla ztráta 10 transportních lodí.

Japonci si obě bitvy prohráli díky chybám a špatné taktice svých velitelů a faktu, že jejich těžké lodi měly pro hlavní děla granáty které byly vhodné pro ostřelování pozemních cílů a ne pro námořní boj.

Celkově lze říci, že američané jsou jasnými vítězi tohoto střetnutí, neboť si udrželi kontrolu nad vodami kolem Guadalcanalu, zabránili ostřelování Hendersonova letiště a nedovolili japoncům posílit svoje pozice na Guadalcanalu.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více