„ŠPAČEK — ZABIJÁK“

Autor : 🕔27.04.2003 📕8.047
Rozpočet tohoto webu pro rok 2019 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 64.741,- Kč
♡ Chci přispět

Sloop HMS Starling

 

“The only thing that ever really frightened me during the war was the U-boat peril…”
Sir Winston Leonard Spencer Churchill

 

 Znak HMS Starling    Neoficiální podoba znaku HMS Starling…

 

Při hodnocení válečných událostí bylo mnohé napsáno o bojových operacích. Ale co tomu předcházelo, co bylo v pozadí těchto událostí, víme pramálo. Je ale holou skutečností, že samotné střetnutí s nepřítelem znamenalo — krom nepochybného faktu, že se jednalo o velmi nebezpečné klání „kdo z koho“, které někdy končilo naprostým zničením a smrtí, smrtí mnoha mužů jedné ze stran — také vytržení z nepochybně velmi nudného a pozornost (smysly???) otupujícího stereotypu. Ano, můžeme vyhledat, kolik které plavidlo má na svém „kontě“. Ale to nic neříká o tom, kolik na jedno zničené — či i jen poškozené — nepřátelské plavidlo připadalo jistých, prokazatelných kontaktů s nepřítelem (a kolikrát byl onen nepřítel byť i jen zahlédnut), či kolik falešných poplachů předcházelo ten jeden, „ten pravý“… Kolikrát se asi muži na hlídkách, či u obsluhy Asdicu museli vystřídat — kolik hodin, kolik služeb, kolik dnů a týdnů museli trávit vcelku nudným hledáním, hledáním a čekáním, čekáním na kontakt. Jistě přitom také hrozilo, že díky únavnému stereotypu propásnou správný okamžik, a nepřítele nezaregistrují vůbec, či jej naleznou příliš pozdě — tentokrát možná ještě ne pro ně a pro jejich vlastní loď, ale třeba jen příliš pozdě pro nákladní či cisternovou loď, plující uprostřed sousední linie plavidel konvoje…

K nejúspěšnějším „lovcům“ německých ponorek zcela jistě patřila loď, jejíž jméno v našich zemích dnes nic neřekne ani drtivé většině fandů a zájemců o dění na mořích a oceánech v průběhu II. světové války. Touto lodí byla šalupa (angl. sloop) HMS Starling.

Zřejmě nejznámější z nich je HMS Starling. Byla jednou z lodí, které tvořily 2. podpůrnou skupinu (2nd Support Group), zřejmě nejúspěšnější spojeneckou protiponorkovou jednotku za II. světové války. Second Support Group velel až do své předčasné smrti, způsobené přepracováním, kapitán Frederick John Walker, CB, DSO (* 3. června 1896, † 9. července 1944), zřejmě vůbec nejúspěšnější „lovec“ německých U-bootů. A právě HMS Starling byla jeho vlajkovou lodí.

Bohužel, mnozí historikové si jaksi neuvědomují (či nepřipouštějí), že jejich nynější hodnocení událostí minulých, se znalostmi, které tehdy jaksi nebyly k dispozici, a — bohužel — i s jejich „úrovní“ technických znalostí (ostatně, nedivme se, u lidí s humanitním vzděláním), jsou jaksi jsou poněkud nekorektní, či přimo zkreslená, a tím mnohdy i velmi, velmi zavádějící. Skutečností totiž je, že tehdy se nejprve musela nalézt vhodná taktika, a musely nejprve být vyvinuty vhodné detekční prostředky (resp. zdokonaleny ty stávající) a účinné zbraně. Německo neprohrálo Bitvu o Atlantik na bojišti, ale v zázemí — a to proto, že nebylo schopno udržet krok s technickým vývojem spojenců (zejména Britů, jimž můžeme připsat drtivou většinu převratných technických novinek, které změnily rovnováhu, a posunuly ručičky pomyslných vah na stranu spojenců — a tím nakonec vedly až ke konečnému vítězství v Bitvě o Atlantik). Vědecký a technický pokrok byl totiž tím rozhodujícím činitelem, který posunul misky/ručičky pomyslných vah na stranu spojenců…

Je totiž skutečností, že teprve musely být zmodernizovány — či dokonce zcela od základu vyvinuty — mnohé typy nových zbraní. Je sice hezké, kupř., odsoudit velení britského Bomber Command za blokování dodávek letounů Liberator ve verzi pro dálkový námořní průzkum pro Coastal Command (pobřežní velitelství), ale zajímavé přitom je, že Bomber Command v oné době nemělo ani jeden jediný letoun typu Liberator… A pochopitelně faktická hodnota letounů Liberator byla výrazně vyšší, pokud byly od jara 1943 k dispozici ve verzi Mk.V, vycházející z draku verze B-24D, ale jsou již, navíc, vybaveny takovým zařízením, jako byl radar ASV Mk.III (pracující v pásmu S) — který ve skutečnosti Coastal Command nemělo ne proto, že by Bomber Command mělo jakési pofidérní preference, či že by bylo kvůli postavě jeho velitele nějak protěžováno u Air Ministry či na Ministry of Supply (Ministerstvo dodávek)

Potom si ale můžeme položit otázku, k čemu takové informace — potažmo hodnocení na nich postavená — mají faktickou hodnotu.

 HMS Starling, Pennant number U66
HMS Starling
 HMS Starling, Pennant number U66
HMS Starling
 HMS Starling (asi v roce 1957), Pennant number F66
HMS Starling (asi 1957)

Tento typ lodi — tedy šalupa — nepatřila k příliš rozšířenému typu válečných plavidel. V protiponorkovém boji stojí ve stínu fregat a zejména korvet třídy Flower. Ovšem i přes svůj poměrně nevelký počet měly výrazný podíl na eliminaci nebezpečí, které představovaly německé ponorky.

Co to vlastně byla šalupa? V době Velké války (1914-1918) byly tímto termínem označovány minolovky a protiponorkové lodě třídy Flower. Šlo o malá plavidla o výtlaku kolem 1000 tn, poháněné jedním parním strojem o výkonu kolem 2000-2400 hp. V podstatě to tedy byly „starší příbuzné“ korvet třídy Flower z II. světové války.
Postupným vývojem v polovině 30. let vzniká typ, který můžeme označit jako první válečné plavidlo, specializované na ochranu před útoky nepřátelského letectva. Jejich hlavní výzbroj tvořily dvojúčelové kanóny Mk.XVI ráže 4 palce (101,6 mm), lafetované v dvoudělových věžích HA/LA Mk.XIX. První tři plavidla třídy Bittern záhy doplňuje další trojice (třída Egret), na kterou navazuje stavba čtyř plavidel třídy Black Swan. V průběhu války jsou doplněny řadou plavidel mírně upravené třídy Black Swan (modified Black Swan class). Ovšem jejich hlavní činností v průběhu II. světové války ve skutečnosti byly doprovody konvojů. Velikostí i výtlakem jsou srovnatelné s fregatami třídy River, ale mají poněkud výrobně náročnější (a tím pochopitelně i dražší) konstrukci, která vychází spíše z konstrukce torpédoborce. V podstatě můžeme říci, že díky použití slabších strojů nemá hlavní nedostatek torpédoborce, kterým byl malý akční rádius. Při použití turbín o výkonu na úrovni jedné osminy či desetiny výkonu strojů torpédoborce srovnatelného výtlaku, dosahuje více než poloviční rychlosti (podle typu 18,5 až 20 uzlů). Přitom vzniklo plavidlo rychlostí zcela dostačující pro doprovodné účely. Naopak, v porovnání s fregatou má díky použití hospodárnějších parních turbín nižší spotřebu paliva (fregata je v podstatě „jen“ poněkud zvětšená a štíhlejší korveta; pohon fregaty zajišťovaly dva čtyřválcové parní stroje s výkonem po 2750 hp — jeden stroj téhož typu poháněl korvetu).

Zřejmě nejznámější z nich je HMS Starling. Byla jednou z lodí, které tvořily 2. podpůrnou skupinu (2nd Support Group), zřejmě nejúspěšnější spojeneckou protiponorkovou jednotku za II. světové války. Second Support Group velel až do své předčasné smrti, způsobené přepracováním, kapitán Frederick John Walker, CB, DSO (* 3. června 1896, † 9. července 1944), zřejmě vůbec nejúspěšnější „lovec“ německých U-bootů. A právě HMS Starling byla jeho vlajkovou lodí.

Seznam úspěchů HMS Starling (stejně jako celé 2nd Support Group) je pozoruhodný. Zde je seznam ponorek, které HMS Starling potopila, či na jejichž potopení se podílela:

2. června 1943
U 202 (typ VIIC, Kptlt. Günther Poser), potopena na 9. bojové plavbě.

24. června 1943
U 119 (typ XB, Kptlt. Horst-Tessen von Kameke), potopena na 2. bojové plavbě.

6. listopadu 1943
U 226 (typ VIIC, Oblt. Albrecht Gänge), potopena na 3. bojové plavbě. (x)

6. listopadu 1943
U 842 (typ IXC/40, Korvkpt. Wolfgang Heller), potopena na 1. bojové plavbě. (x)

31. ledna 1944
U 592 (typ VIIC, Oblt. Heinz Jaschke), potopena na 10. bojové plavbě.

9. února 1944
U 734 (typ VIIC, Oblt. Hans-Jörg Blauert), potopena na 2. bojové plavbě.

9. února 1944
U 238 (typ VIIC, Kptlt. Horst Hepp), potopena na 3. bojové plavbě. (x)

19. února 1944
U 264 (typ VIIC, Kptlt. Hartwig Looks), potopena na 6. bojové plavbě.

15. března 1944
U 653 (typ VIIC, Oblt. Hans-Albrecht Kandler), potopena na 9. bojové plavbě.

30. března 1944
U 961 (typ VIIC, Oblt. Klaus Fischer), potopena na 1. bojové plavbě.

5. května 1944
U 473 (typ VIIC, Kptlt. Heinz Sternberg), potopena na 2. bojové plavbě.

31. července 1944
U 333 (typ VIIC, Kptlt. Hans Fiedler), potopena na 11. bojové plavbě.

11. srpna 1944
U 385 (typ VIIC, Kptlt. Hans-Guido Valentiner), potopena na 2. bojové plavbě.

x U těchto ponorek se v různých pramenech jejich potopení přiznává různým plavidlům, a ne vždy připisují podíl i sloopu HMS Starling.

Dříve bylo mezi úspěchy, na kterých se podílela HMS Starling, zahrnováno i potopení ponorky U 482 (typ VIIC), ale podle novějších prací se její ztráta připisuje minám. Dříve se uvádělo její potopení 16. ledna 1945 (HMS Amethyst, Hart, Peacock, Starling a Loch Craggie), nyní se spíše předpokládá, že byla ztracena na minách již kolem 7. prosince 1944.

 

 Zdánlivě idylický obrázek konvoje…
 Osud jedné z těch méně šťastných lodí
 Muži u záďových skluzů hlubinných pum v plné práci…

Třída Bittern
Enchantress (ex Bittern)
Stork U81

Délka: 282 ft
Šířka: 37 ft
Ponor (mean deep load): 11 ft 5 in (10 ft 10 in Enchantress)
Výtlak (standard/plný-deep load): 1190/1790 tn
Enchantress: 1085/1650 tn
Posádka: 156 mužů (Enchantress: 128)

Výzbroj:
3/II × 4.7"/45 QF Mk.XVI HA
(8 × 4")
60-90 hlubinných pum

Dvě parní turbíny Parsons
(Enchantress: Brown Curtiss)
Výkon: 3300 hp
Dva tříbubnové parní kotle
Palivo: 393 tn
Rychlost: 18.75 kts (18.5 kts)

Třída Black Swan (Modified)

Posádka: 192 mužů

výtlak (standard) 1430 tn (1300 tn)
výtlak (plný) 1945 tn
délka 299 ft 6 in (91,287 m)
šířka 38 ft 6 in (11,734 m)
ponor (standard. výtlak): 11 ft 2 in — 11 ft 6 in (3,5 m)
výzbroj:
6 × 4" (3 × 2) 4in/45 QF Mk.XVI HA
10 až 12 × 20mm nebo 8 × 40mm
Protiponorková výzbroj:
Hedgehog
vrhače hlubinných pum: 8
záďové skluzy hlubinných pum: 2
110 hlubinných pum Mk.VII (*)
maximální rychlost 20-21 uzlů
dosah 9500 námořních mil při rychlosti 10 uzlů
Palivo: 390 tn
posádka: 192 mužů
Strojní vybavení:
Pohon zajišťují dvě Parsonsovy převodové turbíny s celkovým výkonem 4300 hp, které pohánějí dvojici lodních vrtulí.
Kotle: dva tříbubnové vodotrubné kotle typu „Admiralty“.


Cygnet U38
Převzata do služby: 1. prosince 1942

Woodpecker U08
Převzata do služby: 14. prosince 1942

Whimbrel U29
Převzata do služby: 13. ledna 1943

Wren U28
Převzata do služby: 4. února 1943

Kite U87
Převzata do služby: 1. března 1943

Wild Goose U45
Převzata do služby: 11. března 1943

Lapwing U62
Převzata do služby: 21. března 1943

Chanticleer U05
Převzata do služby: 29. března 1943

Starling U66
Předána: 1. dubna 1943

Lark U11
Převzata do služby: 10. dubna 1943

Crane U23
Převzata do služby: 10. května 1943

Pheasant U49
Převzata do služby: 12. května 1943

Woodcock U90
Převzata do služby: 29. května 1943

Redpole U69
Převzata do služby: 24. června 1943

Magpie U82
Převzata do služby: 30. srpna 1943

Amethyst U16
Převzata do služby: 2. listopadu 1943

Hart U58
Převzata do služby: 12. prosince 1943

Hind U39
Převzata do služby: 11. dubna 1944

Peacock U96
Převzata do služby: 10. května 1944

Mermaid U30
Převzata do služby: 12. května 1944

Alacrity U60
Převzata do služby: 13. dubna 1945

Opposum U33
Převzata do služby: 16. června 1945

Modeste U42
Převzata do služby: 3. září 1945

Nereide U64
Převzata do služby: 3. května 1946

Actaeon U07
Převzata do služby: 24. července 1946

Snipe U20
Převzata do služby: 9. září 1946

Sparrow U71
Převzata do služby: 16. prosince 1946

Nonsuch
Nedokončená loď rozebrána na skluzu

Nymphe
Nedokončená loď rozebrána na skluzu

Partridge
Nedokončená loď rozebrána na skluzu

Waterhen
Nedokončená loď rozebrána na skluzu

Wryneck
Nedokončená loď rozebrána na skluzu


Actaeon U07
Zahájení stavby: 15. května 1944
Spuštěna na vodu: 25. července 1945
Převzata do služby: 24. července 1946
1957 předána SRN (Hipper), 1967 rozebrána

Alacrity U60
Zahájení stavby: 5. dubna 1943
Spuštěna na vodu: 1. září 1944
Převzata do služby: 13. dubna 1945
1956 rozebrána

Amethyst U16
Zahájení stavby: 25. března 1942
Spuštěna na vodu: 7. května 1943
Převzata do služby: 2. listopadu 1943
1957 rozebrána

Crane U23
Zahájení stavby: 13. června 1941
Spuštěna na vodu: 9. listopadu 1942
Převzata do služby: 10. května 1943
1965 rozebrána

Chanticleer U05
Převzata do služby: 29. března 1943
18. listopadu 1943 neopravitelně poškozena ponorkou U 238
1946 rozebrána

Cygnet U38
Zahájení stavby: 30. srpna 1941
Spuštěna na vodu: 28. července 1942
Převzata do služby: 1. prosince 1942
1956 rozebrána

Hart U58
Zahájení stavby: 27. března 1942
Spuštěna na vodu: 7. července 1943
Převzata do služby: 12. prosince 1943
1957 prodána SRN (Scheer)

Hind U39
Zahájení stavby: 31. srpna 1942
Spuštěna na vodu: 30. září 1943
Převzata do služby: 11. dubna 1944
1958 rozebrána

Kite U87
Převzata do služby: 1. března 1943
21. srpna 1944 potopena ponorkou U 344

Lapwing U62
Převzata do služby: 21. března 1943
20. března 1945 potopena ponorkou U 968

Lark U11
Převzata do služby: 10. dubna 1943
17. února 1945 poškozena ponorkou U 986, vyřazena

Magpie U82
Zahájení stavby: 30. prosince 1941
Spuštěna na vodu: 24. března 1943
Převzata do služby: 30. srpna 1943
1959 rozebrána

Mermaid U30
Zahájení stavby: 8. září 1942
Spuštěna na vodu: 11. listopadu 1943
Převzata do služby: 12. května 1944
1957 prodána SRN (Scharnhorst)

Modeste U42
Zahájení stavby: 15. února 1943
Spuštěna na vodu: 29. ledna 1944
Převzata do služby: 3. září 1945
1961 rozebrána

Nereide U64
Zahájení stavby: 15. února 1943
Spuštěna na vodu: 29. ledna 1944
Převzata do služby: 3. května 1946
1958 rozebrána

Nonsuch
Nedokončená loď rozebrána na skluzu

Nymphe
Nedokončená loď rozebrána na skluzu

Opposum U33
Zahájení stavby: 28. července 1943
Spuštěna na vodu: 30. listopadu 1944
Převzata do služby: 16. června 1945
1960 rozebrána

Partridge
Nedokončená loď rozebrána na skluzu

Peacock U96
Zahájení stavby: 29. listopadu 1942
Spuštěna na vodu: 11. prosince 1943
Převzata do služby: 10. května 1944
1958 rozebrána

Pheasant U49
Zahájení stavby: 17. března 1942
Spuštěna na vodu: 21. prosince 1942
Převzata do služby: 12. května 1943
1963 rozebrána

Redpole U69
Zahájení stavby: 18. května 1942
Spuštěna na vodu: 22. února 1943
Převzata do služby: 24. června 1943
1960 rozebrána

Snipe U20
Převzata do služby: 9. září 1946
1960 rozebrána

Sparrow U71
Převzata do služby: 16. prosince 1946
1958 rozebrána

Starling U66
Spuštěna na vodu: 14. října 1942
Předána: 1. dubna 1943
Rozebrána: 1965
Battle Honours:
Bay of Biscay 1943-44
Atlantic 1943-45
Arctic 1944
Normandy 1944

Waterhen
Nedokončená loď rozebrána na skluzu

Whimbrel U29
Zahájení stavby: 31. října 1941
Spuštěna na vodu: 25. srpna 1942
Převzata do služby: 13. ledna 1943
1949 prodána Egyptu

Wild Goose U45
Zahájení stavby: 28. ledna 1942
Spuštěna na vodu: 14. října 1942
Převzata do služby: 11. března 1943
1956 rozebrána

Woodcock U90
Zahájení stavby: 21. října 1941
Spuštěna na vodu: 26. listopadu 1942
Převzata do služby: 29. května 1943
1955 rozebrána

Woodpecker U08
Převzata do služby: 14. prosince 1942
20. února 1944 torpédována ponorkou U 764, 27. února se ve vleku potopila

Wren U28
Zahájení stavby: 27. února 1941
Spuštěna na vodu: 11. srpna 1942
Převzata do služby: 4. února 1943
1956 rozebrána

Wryneck
Nedokončená loď rozebrána na skluzu

 HMS Magpie, U82
 HMS Magpie, U82
 HMS Magpie, U82
 HMS Mermaid, U30
 HMS Mermaid, U30
 HMS Woodpecker, U08
 HMS Kite, U87

* Hlubinné pumy Mk.VII (běžně se též mluví o 450lb hlubinné pumě) prodělaly v průběhu války rozsáhlý vývoj. Krom celé řady vylepšení hydrostatických zapalovačů (mj. zvýšení maximální hloubky iniciace z 300 na 500, později až na 600 ft., tj. z 91 na 152 a nakonec na 182 metrů) bylo jednou z nejdůležitějších změn zvýšení rychlosti klesání miny (přidáním 150lb zátěže) a v roce 1942 došlo k nahrazení trhavin TNT či Amatol (směs TNT s dusičnanem amonným) brizantnějšími trhavinami — Minol a Torpex. (Torpex je tavitelná směs trhavin TNT a RDX, s přídavkem hliníku.) Původní provedení mělo celkovou hmotnost kolem 420 lb (190,5 kg), z toho asi 290 lb (cca 131,5 kg) připadalo na trhavinu.

DSC (Distinguished Service Cross) vyznbamenání, udělované důstojníkům Královského námořnictva.

DSO (Distinguished Service Order)

HMS His (Her) Majesty’s Ship — Loď Jeho (Jejího) Veličenstva

RN (Royal Navy) britské Královské námořnictvo
RCN (Royal Canadian Navy)

HP (Horse Power), též se značí H.P., hp či h.p. Jednotka výkonu, 1 HP je cca 0,7457 kW. (HP bývá mnohdy zaměňována za „metrickou“ jednotku k, která ale není identická — 1 k je přibližně 0,7355 kW.)

tn (TN), tzv. anglická tuna. V těchto jednotkách se udává výtlak válečných lodí. Tn je 2240 liber, tj. přibližně 1016,0468 kg. Můžeme se též (převážně v U.S. literatuře) setkat s termínem long ton. Američané totiž také užívají short ton, což je 2000 liber (cca 907,1849 kg).
Jistou zajímavostí je, že mezi britskými a americkými základními (a tím pádem i odvozenými) délkovými a hmotnostními jednotkami existují jisté drobné diference. Ovšem je také skutečností, že v běžném životě jsou tyto rozdíly tak minimální, že nemá žádného praktického smyslu je od sebe odlišovat, a vystačíme v celku s tím, že yard je (přibližně) 0,9144 metru, a libra je zaokrouhleně 0,4536 kg.


Prameny:
www.uboat.net
www.u-boot-archiv.de/dieboote/uindex-gr.html

Další články autora

Autor : 🕔27.04.2003 📕8.047