Main Menu
User Menu

Námořní bitvy starověku

Autor : 🕔01.03.2003 📕8.014
Rozpočet tohoto webu pro rok 2019 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 81.134,- Kč
♡ Chci přispět

Bitva u mysu Actia (31 př.n.l)

      Bitva se uskutečnila roku 31 př.n.l. v růběhu občanské války v římském státě. Válka vypukla po smrti Júlia Caesara mezi Octaviánem a Antoniem. Antonius, který vládl ve východní části říše, přešel roku 32 př.n.l. přes Řecko na pobřeží Iónského moře s  úmyslem pustit se nadcházející rok do válečných operací na území Itálie. Octaviánus mezitím vystihl jeho záměry a na jaře 31 př.n.l. převezl své síly na řeckou pevninu. Celé léto stáli protivníci několik desítek kilometrů od sebe, ale ani jeden se nehrnul do rozhodující bitvy.

      Octaviánovo loďstvo pod Agrippovým velením blokovalo východ z Ambrakijského zálivu, kde kotvil Antonius. Ten se však pokoušel blokádu prolomit. Jeho loďstvo se skládalo ze 170 římských a 60 lehkých egyptských lodí, které mu poslala na pomoc královna Kleopatra. Octaviánovo loďstvo mělo 260 lodí. Byly to liburny, spíše menší plavidla vyznačující se velkou rychlostí a obratností.

      Bitva se odehrála v úzké a mělké úžině tvořící vjezd do Ambrakijského zálivu. Od pevniny vál silný vítr, výhodný pro Antonia a nevýhodný pro Agrippu, protože odnášel jeho lodě dozadu. Bojová sestava Antoniova loďstva se opírala o oba břehy úžiny a pro nízké liburny tak byla vysokou a neproniknutelnou bariérou. Agrippa nemohl v žádném případě pomýšlet na obchvat nebo prolomení Antoniovy sestavy. Rozhodl se proto použít lest a vylákat celé eskadry nebo alespoň jednotlivé lodě ze sestavy protivníka.

      Jeho loďstvo vyplulo proti větru k protivníkovi. V těsné blízkosti před jeho bojovou linií se loďstvo zastavilo, jakoby se netroufalo pustit do boje. Když před sebou Antonius viděl zdánlivě slabé liburny, rozhodl se neotálet. První vyrazilo proti nepříteli levé křídlo. Agrippovy lodě výzvu k boji nepřijaly, ale obrátily se a začaly ustupovat na šíré moře. To zdánlivě potvrzovalo slabost protivníka. Antoniovy křídelní eskadry je začaly pronásledovat a vzdálily se tak od svých hlavních sil. Právě na to čekal Agrippa. Jeho střední eskadra plnou rychlostí vyrazila na nehybně stojící Antoniovu eskadru. Rozpoutala se bitva, ve které byly rychlé a obratné liburny úspěšnější. Kleopatřiny egyptské lodě, které stály ve druhé řadě a mohly směle soupeřit s liburnami, napnuly všechny plachty, opustily bojistě a zamýřily do Egypta. Za nimi odplula i Antoniova vlajková loď, který takto opustil své vojáky.

      Antoniův útěk rozhodl o osudu bitvy. Lodě zbavené velení bojovaly statečně, ale jejich akce nebyly koordinované. Agrippovy liburny byly příliš slabé, aby mohly taranováním nebo abordáží dobývat nepřátelská plavidla, proto na ně vrhaly zápalné látky. Tento způsob boje byl neobyčejně účinný, neboť na Antoniových lodích vypuklo mnoho požárů. Většina lodí shořela a jen několik padlo do zajetí. Bitva tak skončila jasným vítězstvím Octavianova loďstva.

 


Předchozí stránka          Následující stránka

Další články autora

Autor : 🕔01.03.2003 📕8.014