Když

Tuto báseň Kipling napsal pro svého syna Johna. Tehdy bylo Johnovi 12 let. V sedmnácti se jako dobrovolník přihlásil na frontu. Pár týdnů poté padl. Text básně si můžeme poslechnout například na albu Calamity Jane 3 hudební skupiny Taxmeni, kteří ji věnovali všem našim válečným veteránům. I my neveteráni (zatím?) můžeme báseň dodnes brát za jakýsi návod pro svoje žití.

RUDYARD KIPLING

KDYŽ

Když bezhlavost svým okem klidně měříš,
ač tupen, sám že nejsi bezhlavý,
když podezříván, pevně v sebe věříš
však neviníš svých soků z bezpráví,
když čekat znáš, ba čekat beze mdloby,
jsa obelháván, neupadat v lež,
když nenáviděn, sám jsi beze zloby,
slov ctnosti však nadarmo nebereš,
když umíš snít a nepodlehnout snění,
když hloubat znáš a dovedeš přec žít,
když proti triumfu a ponížení
jak proti svůdcům společným jsi kryt,
když nezoufáš, nechť pravdivá tvá slova
lstí bídáků jsou pošlapána v kal,
když hroutí se tvé stavení
a znova jak dělník v potu lopotíš se dál,
když spočítat znáš hromadu svých zisků,
a na jediný hod vše riskovat,
zas po prohře se vracet k východisku
a nezavzdychnout nad hořem svých ztrát,
když přinutíš znát srdce své a čivy,
by s tebou vytrvaly nejvěrněj,
ač tep a pohyb uniká ti živý
a jen tvá vůle káže „Vytrvej!“,
když něhu sneseš přílišnou i tvrdost,
když svůj jsi, všem nechť druhem jsi se stal,
když sbratřen s davem, uchováš si hrdost
a nezpyšníš, byť mluvil s tebou král,
když řekneš si: „Svými vteřinami všemi,
mně, čase, jak bych závodník byl, služ!“,
pak pán, pak vítěz na širé jsi zemi
a co je víc: pak, synu můj, jsi muž!