Válka v Koreji 1950-1953

Autor: Evžen Petřík / Oněgin 🕔︎︎ 👁︎ 28.061

I. Nečekaná agrese

Nedělní ráno 25. června bylo deštivé. Na hranicích mezi Severní a Jižní Koreou se ozývalo dunění děl – nic neobvyklého, neboť ozbrojené konflikty v v pohraničním území byly na denním pořádku. Toho rána ve čtyři hodiny ale začal frontální útok Severokorejské lidové armády (SKLA). Za vydatné podpory dělostřelectva vyrazilo vpřed 89 000 vojáků prvního sledu. Měli na své straně všechny výhody – početní převahu (slabá jihokorejská armáda měla sotva 76 000 mužů), moment překvapení i velký počet tanků.

Armáda Jižní Koreje byla zastižena naprosto nepřipravená. Přímému útoku mohlo čelit pouze 38 000 vojáků (ovšem pouze teoreticky, neboť mnoho vojáků si užívalo víkendového volna), navíc Jihokorejci postrádali těžké dělostřelectvo i tanky, které byly velkým trumfem SKLA.

Reklama

Základním taktickým prvkem celé ofenzívy byl silný frontální útok za podpory dělostřelectva, které mělo za úkol znehybnit nepřítele. Jakmile byly prolomeny obranné pozice, byl proveden dvojitý obchvat s cílem nepřítele obklíčit a úplně zlikvidovat. Vzorem pro Severokorejce bylo učení velkého ruského experta Tuchačevského, které se stalo základem taktiky jejich obrněných sil. Právě v této složce armády se projevila naprostá převaha nad protivníkem a nasazení tanků v první fázi jako jeden z nejúčinnějších prostředků celého konfliktu.

Strategií SKLA se stal bleskový úder na jižní polovinu hornatého poloostrova, dříve než mohla být zorganizována účinná obrana. Tažným koněm tohoto plánu se stal osvědčený střední tank T 34, který své bojové kvality prokázal již za 2. světové války.

Většina území J. Koreje však není pro tankové operace vhodná – země je ze zvrásněna pohořími a nížiny jsou zatopeny kvůli rýžovým polím. Mimo tato území však nebylo nic, co by tankům zabránilo v dosažení jejich cíle, hlavního města Soulu, sídla vlády a dopravního centra.

Útok pěchoty 3. a 4. divize byl veden a podporován 120 tanky 105. tankové brigády a směřoval přímo na Soul. Další dvě divize, 2. a 7., útočily jižním směrem přes hornatý střed. Třetí skupina, tvořená 5. pěší divizí, motocyklovým plukem a pěchotní skupinou spolu se zbývajícími 30 tanky se vydala podél východního pobřeží. V hlavním městě vypukla panika a již 27. června vláda uprchla do Tedžonu. Druhý den byl již Soul v rukou komunistů.

Ke zpomalení severokorejského postupu bylo naplánováno zničení čtyř mostů přes řeku Ran. Kvůli jejich předčasné destrukci ale na severním břehu zůstaly tři jihokorejské divize a na 500 Američanů, včetně příslušníků Korejské vojenské skupiny /KMAG/, kterým nezbývalo nic jiného než se spolehnout sami na sebe a dostat se na druhý břeh řeky, což se většině také podařilo.

SKLA mohla oslavovat svůj velký úspěch, neboť obsadila Soul za pouhé čtyři dny. A dokázala to s pouhou hrstkou tanků – jedinou identifikovanou tankovou jednotkou byla 105. obrněná divize, která však měla divizi jen v názvu, neboť se skládala z pouhých tří pluků (07., 109. a 203.) po 40 tancích. Divize nikdy nebojovala jako jednotná síla a její jednotlivé pluky byly přidělovány jako podpora vybraných pěších divizí.. Armáda Jižní Koreje byla v naprostém rozkladu a týden po zahájení invaze čítala pouhých 54 000 mužů. Bylo nutné požádat o pomoc Spojené státy.

27. června Rada bezpečnosti OSN odsoudila agresi a odsouhlasila vojenskou pomoc Jižní Koreji. Nakonec se ke koalici vedené USA připojilo 22 států včetně 16 zemí, které vyslaly do Koreje svá vojska. Ještě toho dne vydal prezident Truman rozkaz vojenskému letectvu a námořnictvu,aby okamžitě napadly severokorejské jednotky a poskytovaly krytí a podporu jednotkám Korejské republiky. Druhý den bylo schváleno rozhodnutí o přijetí jednoroční povinné vojenské služby a Truman získal podporu politiků i veřejně a to přesto, že nepožádal Kongres o vyhlášení války, jak je uvedeno v Ústavě. S prezidentem Trumanem je také spojován výrok o „policejním zásahu“. Přestože jej on sám první nevyslovil, plně s ním souhlasil.

Reklama

K prvnímu střetu mezi Američany a Severokorejci došlo ve vzduchu 27. června a během ne bylo sestřeleno 7 strojů komunistického letectva. Na zemi se však situace vyvíjela podstatně hůe, a tak 29. června přilétá z Japonska vrchní velitel vojsk OSN Douglas MacArthur.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více