Válka v Koreji 1950-1953

Autor : 🕔15.02.2003 📕16.341

Hledáme nové kolegy

Server valka.cz neustále hledá nové kolegy, kteří jsou ochotni pomoci s rozvojem a doplňováním obsahu, koordinací a kontrolou práce, moderováním příspěvků a další činností. Neváhejte a zapojte se do tvorby valka.cz v duchu hesla Čtenáři sobě :)

Přidejte se k nám!

Seriál

  1. Válka v Koreji 1950-1953
  2. Válka v Koreji 1950-1953
  3. Válka v Koreji 1950-1953
  4. Válka v Koreji 1950-1953
  5. Válka v Koreji 1950-1953
  6. Válka v Koreji 1950-1953
  7. Válka v Koreji 1950-1953
  8. Válka v Koreji 1950-1953
  9. Válka v Koreji 1950-1953
  10. Válka v Koreji 1950-1953
  11. Válka v Koreji 1950-1953
  12. Válka v Koreji 1950-1953
  13. Válka v Koreji 1950-1953
  14. Válka v Koreji 1950-1953

Podobné články

Další články autora

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 55.755,- Kč
♡ Chci přispět

I. Nečekaná agrese

Nedělní ráno 25. června bylo deštivé. Na hranicích mezi Severní a Jižní Koreou se ozývalo dunění děl – nic neobvyklého, neboť ozbrojené konflikty v v pohraničním území byly na denním pořádku. Toho rána ve čtyři hodiny ale začal frontální útok Severokorejské lidové armády (SKLA). Za vydatné podpory dělostřelectva vyrazilo vpřed 89 000 vojáků prvního sledu. Měli na své straně všechny výhody – početní převahu (slabá jihokorejská armáda měla sotva 76 000 mužů), moment překvapení i velký počet tanků.

Armáda Jižní Koreje byla zastižena naprosto nepřipravená. Přímému útoku mohlo čelit pouze 38 000 vojáků (ovšem pouze teoreticky, neboť mnoho vojáků si užívalo víkendového volna), navíc Jihokorejci postrádali těžké dělostřelectvo i tanky, které byly velkým trumfem SKLA.

Základním taktickým prvkem celé ofenzívy byl silný frontální útok za podpory dělostřelectva, které mělo za úkol znehybnit nepřítele. Jakmile byly prolomeny obranné pozice, byl proveden dvojitý obchvat s cílem nepřítele obklíčit a úplně zlikvidovat. Vzorem pro Severokorejce bylo učení velkého ruského experta Tuchačevského, které se stalo základem taktiky jejich obrněných sil. Právě v této složce armády se projevila naprostá převaha nad protivníkem a nasazení tanků v první fázi jako jeden z nejúčinnějších prostředků celého konfliktu.

Strategií SKLA se stal bleskový úder na jižní polovinu hornatého poloostrova, dříve než mohla být zorganizována účinná obrana. Tažným koněm tohoto plánu se stal osvědčený střední tank T 34, který své bojové kvality prokázal již za 2. světové války.

Většina území J. Koreje však není pro tankové operace vhodná – země je ze zvrásněna pohořími a nížiny jsou zatopeny kvůli rýžovým polím. Mimo tato území však nebylo nic, co by tankům zabránilo v dosažení jejich cíle, hlavního města Soulu, sídla vlády a dopravního centra.

Útok pěchoty 3. a 4. divize byl veden a podporován 120 tanky 105. tankové brigády a směřoval přímo na Soul. Další dvě divize, 2. a 7., útočily jižním směrem přes hornatý střed. Třetí skupina, tvořená 5. pěší divizí, motocyklovým plukem a pěchotní skupinou spolu se zbývajícími 30 tanky se vydala podél východního pobřeží. V hlavním městě vypukla panika a již 27. června vláda uprchla do Tedžonu. Druhý den byl již Soul v rukou komunistů.

Ke zpomalení severokorejského postupu bylo naplánováno zničení čtyř mostů přes řeku Ran. Kvůli jejich předčasné destrukci ale na severním břehu zůstaly tři jihokorejské divize a na 500 Američanů, včetně příslušníků Korejské vojenské skupiny /KMAG/, kterým nezbývalo nic jiného než se spolehnout sami na sebe a dostat se na druhý břeh řeky, což se většině také podařilo.

SKLA mohla oslavovat svůj velký úspěch, neboť obsadila Soul za pouhé čtyři dny. A dokázala to s pouhou hrstkou tanků – jedinou identifikovanou tankovou jednotkou byla 105. obrněná divize, která však měla divizi jen v názvu, neboť se skládala z pouhých tří pluků (07., 109. a 203.) po 40 tancích. Divize nikdy nebojovala jako jednotná síla a její jednotlivé pluky byly přidělovány jako podpora vybraných pěších divizí.. Armáda Jižní Koreje byla v naprostém rozkladu a týden po zahájení invaze čítala pouhých 54 000 mužů. Bylo nutné požádat o pomoc Spojené státy.

27. června Rada bezpečnosti OSN odsoudila agresi a odsouhlasila vojenskou pomoc Jižní Koreji. Nakonec se ke koalici vedené USA připojilo 22 států včetně 16 zemí, které vyslaly do Koreje svá vojska. Ještě toho dne vydal prezident Truman rozkaz vojenskému letectvu a námořnictvu,aby okamžitě napadly severokorejské jednotky a poskytovaly krytí a podporu jednotkám Korejské republiky. Druhý den bylo schváleno rozhodnutí o přijetí jednoroční povinné vojenské služby a Truman získal podporu politiků i veřejně a to přesto, že nepožádal Kongres o vyhlášení války, jak je uvedeno v Ústavě. S prezidentem Trumanem je také spojován výrok o „policejním zásahu“. Přestože jej on sám první nevyslovil, plně s ním souhlasil.

K prvnímu střetu mezi Američany a Severokorejci došlo ve vzduchu 27. června a během ne bylo sestřeleno 7 strojů komunistického letectva. Na zemi se však situace vyvíjela podstatně hůe, a tak 29. června přilétá z Japonska vrchní velitel vojsk OSN Douglas MacArthur.

Seriál

  1. Válka v Koreji 1950-1953
  2. Válka v Koreji 1950-1953
  3. Válka v Koreji 1950-1953
  4. Válka v Koreji 1950-1953
  5. Válka v Koreji 1950-1953
  6. Válka v Koreji 1950-1953
  7. Válka v Koreji 1950-1953
  8. Válka v Koreji 1950-1953
  9. Válka v Koreji 1950-1953
  10. Válka v Koreji 1950-1953
  11. Válka v Koreji 1950-1953
  12. Válka v Koreji 1950-1953
  13. Válka v Koreji 1950-1953
  14. Válka v Koreji 1950-1953

Podobné články

Další články autora

Autor : 🕔15.02.2003 📕16.341

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře

  • Anton Bero pozoruhodná zbierka klamstiev a právd

    Stalinův projev na zasedání Sovětu 6. listopadu 1941 · 1 week ago

  • RaS To formální odstoupení vládce z funkce ve prospěch syna bylo obvyklé bezpečnostní opatření, které mělo zabránit bezvládí v případě smrti jednoho z nich. Každý nepřítel věděl, že když zabije jednoho, ten druhý se pomstí. Tokugawové to dělali stejně.

    Daimjó Udžijasu Hódžó · 1 week ago

  • adrian grunert Prečítal som si na dúšok všetkých 10 pokračovaní.Môžem autorovi vysloviť len poďakovanie a uznanie.

    Nad Tatrou sa blýska - (10) · 2 weeks ago

  • RaS 1) V roce 1241 nešlo o vpád Tatarů ale Mongolů. To je častá chyba. Tataři v té době sloužili uherskému králi. 2) Mogolové po bitvě u Lehnice neprošli ze Slezska do Uher přes Kladsko, ale přes Moravu. Pak se spojili s Bátúem a zúčastnili se bitvy u...

    Tatarský vpád do Uhorska 1241 · 2 weeks ago

  • Letusak Tak Francouzi take meli pomerne presnou predstavu, ale vojska Wehrmachtu se jim zastavit nepodarilo. Cemu bychom si pomohli? Predstava, ze bychom meli nejaky "lepsi kredit" v ocich okupantu je mylna, staci se podivat na Polsko. Bojovalo, ale...

    Benešova Sofiina volba · 1 month ago

  • Ivo Bukovsky Ve skutečnosti měli čs generálové poměrně přesnou představu o síle wehrmacht a doporučovali přijmout boj. Beneš se už tím že jednal o odstoupení pohraničí podle godesberských požadavků dopustil vlastizrady - podle tehdejší ústavy. Bohužel...

    Benešova Sofiina volba · 1 month ago

  • Letusak A on tehdy nekdo vedel, jake budou nebojove ztraty ceskych obcanu, kdyz zadna valka nebyla (a nebyl vcelku duvod se domnivat, ze Hitler pristoupi k vyhlazeni slovanskych narodu s takovym gustem)? A ona kvalitativni prevaha v technice neznamena...

    Benešova Sofiina volba · 1 month ago

  • Ivo Bukovsky Skutečnost že nebojové ztráty na lidech, českosvenských občanů, byly vyšší než předpokládané ztráty bojové, nehledě na sekundární efekt zavlečení sovětského vlivu do střední Evropy a katastrofální vliv na společenské a majetkové poměry se stále...

    Benešova Sofiina volba · 1 month ago

  • Radek Novák Pohádky kremelské babičky nebo tlachy ze Západu?Já nejsem žádný bolševik ani příznivec Ruska ale cizí území si přisvojovaly všechny státy.Jen jsem poukazoval na možné okolnosti,pravda,že v detailech se nevyznám.Na finské hranici se opírám o...

    Besarábie 1940-1941 · 1 month ago

  • CzechMirco Lháři. Žádný "důsledek doby" přisvojení si cizího území nelegitimizuje a už vůbec ne to, co na svém území dotyčná strana dělala. Moldavané rozhodně Rusy v roce 1940 jako osvoboditele nevítali, protože národnostní a náboženský útlak z dob carského...

    Besarábie 1940-1941 · 1 month ago