Historie arabsko-izraelského konfliktu

Autor : 🕔24.01.2003 📕14.399

Hledáme nové kolegy

Server valka.cz neustále hledá nové kolegy, kteří jsou ochotni pomoci s rozvojem a doplňováním obsahu, koordinací a kontrolou práce, moderováním příspěvků a další činností. Neváhejte a zapojte se do tvorby valka.cz v duchu hesla Čtenáři sobě :)

Přidejte se k nám!

Seriál

  1. Historie arabsko-izraelského konfliktu
  2. Historie arabsko-izraelského konfliktu
  3. Historie arabsko-izraelského konfliktu
  4. Historie arabsko-izraelského konfliktu
  5. Historie arabsko-izraelského konfliktu
  6. Historie arabsko-izraelského konfliktu
  7. Historie arabsko-izraelského konfliktu
  8. Historie arabsko-izraelského konfliktu
  9. Historie arabsko-izraelského konfliktu

Podobné články

Další články autora

Rozpočet tohoto webu pro rok 2018 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 87.861,- Kč
♡ Chci přispět

Palestina v 2. polovině 19. století a zrod sionismu


V 2. polovině 19. století byla Palestina součástí rozsáhlé, avšak slábnoucí, Osmanské říše. Většinu obyvatelstva tvořili Arabové, Židé tvořili jen zlomek populace (výjimkou bylo početné zastoupení ve Svatém městě - Jeruzalémě).


Sílící antisemitismus v Evropě, hlavně státem podporovaný v Rusku, vedl k emigraci východoevropských Židů, a přestože většina směřovala do západní Evropy, USA apod., přibližně 2-3 % emigrantů se rozhodlo pro svou pravlast - Palestinu. V roce 1880 žilo v Palestině(4) 610 000 obyv. , z toho 43 000 Židů (7 %). Po atentátu na ruského cara Alexandra II. (1881) došlo k sérii krutých pogromů(5) (Oděsa, Varšava, Balta aj.) a ty daly podnět k rozsáhlé emigraci. Podobnou odezvu měla i další vlna násilností po roce 1903 (pogrom v Kišiněvě) a právě východoevropští Židé tvořili hlavní část imigrantů v rámci prvních dvou přistěhovaleckých vln do Palestiny (1881-1903, 1906-1914)(6).


Současně v západní Evropě vzniká, také jako reakce na antisemitismus(7) (byť v umírněnější podobě), sionistické hnutí, které se snaží vytvořit domovinu (stát) pro židovský národ rozptýlený po celém světě. Zakladatel hnutí, vídeňský novinář Theodor Herzl (1860 - 1904), došel ve své knize "Židovský stát" (1896) k závěru, že se Židé nemohou asimilovat a musí vytvořit vlastní stát. O tom, kde by měl být stát zřízen, se vedla jednání již na 1. sionistickém kongresu (1897). Od počátku se uvažovalo o Palestině, což však naráželo na nezájem až odpor Osmanské říše, Herzl sám prosazoval zprvu Argentinu, později podporoval britský návrh na vytvoření autonomní židovské kolonie v Ugandě (dnešní Keňa). Teprve roku 1905 (rok po Herzlově smrti) byl "ugandský plán" definitivně odmítnut a cílem snah Světové sionistické organizace se stalo budování židovského státu v Palestině, včetně podpory přistěhovalectví do země. Do konce turecké vlády v Palestině však jakékoliv pokusy o vytváření státu či autonomie zcela selhávaly a také poměr Arabů a Židů se radikálně nezměnil.


Přesto se za tři desetiletí, do začátku první světové války, událo mnohé. Existovala zde centrální sionistická organizace s pevným cílem, myšlenka na zřízení židovské domoviny se rychle šířila a v samotné Palestině se židovská populace zdvojnásobila (87 000 obyv., 10,2 %). Výraznější změny mohl přinést jen konec tureckého panství.


 

Předchozí stránka          Následující stránka

Seriál

  1. Historie arabsko-izraelského konfliktu
  2. Historie arabsko-izraelského konfliktu
  3. Historie arabsko-izraelského konfliktu
  4. Historie arabsko-izraelského konfliktu
  5. Historie arabsko-izraelského konfliktu
  6. Historie arabsko-izraelského konfliktu
  7. Historie arabsko-izraelského konfliktu
  8. Historie arabsko-izraelského konfliktu
  9. Historie arabsko-izraelského konfliktu

Podobné články

Další články autora

Autor : 🕔24.01.2003 📕14.399

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře