Panzerkampfwagen T-34(r) aneb sovětský tank T-34 v německých službách

Autor: Luboš Pavel / mindphaser 🕔︎︎ 👁︎ 96.543

PzKpfw T-34 747(<em>r</em>) / T-34/76 model 1943
PzKpfw T-34 747(r) / T-34/76 model 1943

Nahánějící strach“, generálplukovník Heinz Guderian, velitel 2.tankové armády.
Nic takového jsme neměli“, generálmajor F.W. Mellenthin, velitel štábu XLVIII.tankového sboru.
Nejlepší tank na světě“, polní maršál Ewald von Kleist, 1.tanková armáda.
Tento tank nepříznivě ovlivňoval morálku německých pěšáků“, generál G. Blumentritt.

Reklama

Tank T-34/76 byl dalším vývojovým stupněm vycházející z konstrukce středního tanku T-32, který byl vyvinut na základě prototypu A-20 a A-30. Předsériové varianty T-34 byly vyráběny od počátku roku 1940 a následná sériová výroba byla zahájena v polovině téhož roku. V době, kdy byla zahájena sériová výroba středního tanku T-34 (Tridsaťčetvěrka),  představoval nejpokrokověji konstruovaný tank na světě, který svými kvalitami převyšoval i obávané německé tanky. Jeho revoluční konstrukce, kromě spolehlivosti a nízké výrobní ceny, zahrnovala šikmé pancéřování, rychlost, velkou palebnou sílu a nízkou siluetu. Přestože byla T-34 v počátečních bojích na východní frontě nasazena jen v malém počtu, způsobila německé pěchotě při prvním setkání s ní nepříjemný šok, který v ní setrval do doby, něž byly k jednotkám dodány účinnější protitankové zbraně. I samotnými Němci byl tank T-34 hodnocen velmi vysoko a následující prohlášeními hovoří zcela jasně: „Nahánějící strach“, generálplukovník Heinz Guderian, velitel 2.tankové armády, „Nic takového jsme neměli“, generálmajor F.W. Mellenthin, velitel štábu XLVIII.tankového sboru, „Nejlepší tank na světě“, polní maršál Ewald von Kleist, 1.tanková armáda, a pod.

T-34 byl vyráběn v šesti hlavních variantách, které všechny nesly čtyřčlennou posádku a byly vyzbrojeny dělem ráže 76,2 mm a 2 nebo 3 kulomety a nesl označení T-34/76. T-34/76 byl vyráběn v následujících variantách: A (model 1940), B (model 1941), C (model 1942), D (model 1943), E (model 1943) a F (model 1943) a od roku 1940 do 1944 bylo vyrobeno 35,119 kusů. V reakci na nasazení T-34 na frontě byl v Německu zahájen vývoj tanku Panther, v jehož konstrukci se objevila řada konstrukčních prvků převzatých z T-34, ve snaze vyrobit dokonalý tank.

Tank T-34/76 používaný 3.SS tankovou divizí Totenkopf
Tank T-34/76 používaný 3.SS tankovou divizí Totenkopf

Ukořistěné T-34/76 byly Němci označené jako Panzerkampfwagen T-34 747(r) a řada tanků T-34/76, kterých se Němci při svém postupu zmocnili, byla opětovně nasazena do akce, stejně jako i několik tanků T-34/85. V období od roku 1941 do poloviny roku 1943, kdy byly německé jednotky stále ještě velmi aktivní na Východní frontě, bylo ukořistěno mnohem více tanků typu T-34/76, než T-34/85, které začaly přicházet na frontu až v zimě 1943, tedy v době, kdy byly německé jednotky na ústupu po úspěšné sovětské zimní ofenzívě. Němci byli vždy více než vděční za přísun ukořistěných exemplářů sovětských tanků a byly zařazeny do výzbroje řady jednotek. Zásobování německých tankových jednotek ukořistěnými T-34/76 nebylo nikdy pouze dočasné a u řady jednotek sloužily až do konce války. První exempláře tanků T-34 byly nasazeny u 1., 8. a 11.tankové divize již v průběhu léta 1941. Jejich nasazení v řadách německých tankových jednotek bylo však z počátku považováno za poměrně nebezpečné, protože řada dělostřelců střílela na tanky podle jejich siluety a ne podle jejich označení a tak se německé osádky operující s ruskými tanky mohly velmi snadno stát obětí vlastní dělostřelecké palby. Aby posádky zabránily takovýmto omylům v identifikaci, malovaly na kořistní T-34 rozměrné kříže a nebo dokonce svastiky. Velmi běžnou praxí bylo malování křížů nebo svastik na horní část střelecké věže, aby se předešlo útokům letadel Luftwaffe. Dalším způsobem, jak předejít takovýmto omylům, bylo nasazení kořistních T-34 do role přímé podpory pěchoty, kde problém s identifikací nebyl tak častý. Tank T-34/76D (model 1943) s dvěmi kulatými poklopy na věži byl Němci velmi často přezdíván „Mickey Mouse“, podle podoby s ušima populární kreslené postavičky ve chvíli, kdy byly oba poklopy otevřeny.

T-34/76
PzKpfw T-34 747(r) náležející k 7.tankovému pluku 10.tankové divize

Od konce roku 1941 byly ukořistěné tanky T-34/76 převáženy k opravám nebo dalším modifikacím do dílen v Rize a v průběhu roku 1943 byly T-34 opravovány ještě v dílnách Mercedes-Benz v Marienfeldu a Wumag v Görlitzu (dnešním Zgorzelecu). Ukořistěné „té-třicetčtyřky“ byly v polních dílnách uprovovány na německý standard instalací velitelské věže a radiového vybavení. Kromě těchto oficiálních úprav, byla samozřejmě prováděna řada nestandardních modifikací přímo v poli jejich novými uživateli. Dostatek náhradních dílů nebyl nikdy příliž velký problém a asi 300 ukořistěných strojů bylo udržováno jako dlouhodobé rezervy. Tanky T-34/76 byly rovněž používány v roli dělostřeleckého tahače a nebo jako muniční vůz. Vážněji požkozené tanky byly zakopány do země a sloužily poté jako pillboxy a nebo byly používány pro různé testy či jako cvičné cíle. Řada T-34/76, přesněji, jejich horní část podvozku s věží byly montovány na železniční vagóny čímž vznikl tzv. Panzerjägerwagen (železniční stíhač tanků), které se pak staly součástí obrněných vlaků (Panzerzug), obranných železničních vlaků (Streckenschutzug) a nebo obrněných lokomotiv (Panzertriebwagen), včetně známého obrněného vlaku „Michael“.

Reklama

T-34/76
Tento ukořistěný sovětský T-34/76 byl opatřen nátěrem barvy panzer grey. Dobře patrné jsou namalované velké trámové kříže a německá vlajka na věží, mající usnadnit jeho identifikaci letounům Luftwaffe.

Kromě známých uživatelů tanků T-34/76, byly jednotlivé stroje nasazovány do akce řadou jednotek aniž by o tom existovaly oficiální záznamy. Například, 15.října 1941 měl 1.tankový pluk, 1.tankové divize ve výzbroji 6 tanků T-34/76 verze A (model 1940) a B (model 1941). Ve stejné době sloužily kořistní tanky T-34/76 u 2.tankové divize, u 33.tankového pluku 9.tankové divize, 7.tankového pluku 10.tankové divize, 11.tankové divize, 21.tankového pluku 20.tankové divize a 23.tankové divize. Kořistní „té-třicetčtyřky“ byly ve výzbroji německých jednotek ještě v roce 1945, čehož je příkladem 23.tanková divize operující na Slovensku a východním Prusku. Tanky T-34 se nenacházely pouze ve výzbroji tankových divizí a řadu z nich měla ve výzbroji i 18.divize pancéřových granátníků a 98.pěší divize a v polovině roku 1943 s několika kořistními T-34 operovaly dokonce italské posádky. Podle původního německého inventáře kořistních tanků z července 1943, měla armádní skupina „Jih“ k dispozici 28 a armádní skupina „Střed“ 22 tanků T-34(r). Tak např. 6.tanková divize od 10.-14.července 1943 operovala s dvěmi kořistními „té-třicetčtyřkami“. V září 1943, měla „ROA“ (Ruská osvobozenecká armáda) pod velením Mieczyslawa Kaminskiho během akcí proti partyzánům v Bělorusku k dispozici 24 kořistních T-34/76. Sovětských T-34 si velice cenily i elitní jednotky, kterou byla i divize pancéřových granátníků “Grossdeutschland“, jejíž tankový regiment „Grossdeutschland“ používal několik ukořistěných exemplářů ještě v roce 1945.

T-34/76
Modifikovaný T-34/76 s německou velitelskou věží

Jelikož se ani jednotky SS se nebránily zařazení ukořistěných tanků T-34/76 do své výzbroje a proto se ve výzbroji 2.SS tankové divize „Das Reich a 3.SS tankové divize „Totenkopf objevilo velké množství sovětských tanků. Zvláště použití tanků T-34/76 divizí „Das Reich“ je obzvláště zajímavé. Když v březnu 1943 tankový sbor SS opětovně obsadil Charkov, padlo mu do rukou přibližně 50 tanků T-34/76 různých verzí. Všechny stroje byly převezeny na opravu do místní továrny na traktory, která byla obsazena a označena jako SS Panzerwerk (tanková dílna SS) a v krátké době byly tyto stroje opraveny, modifikovány na německý standard, přebarveny a opatřeny německými znaky. Modifikace zahrnovala instalaci velitelské věže z poškozených tanků Panzerkampfwagen III a IV, přídavné pancéřování a další vybavení, jakým bylo například reflektor Notek, úložné boxy, nářadí, vysílačka s anténou. 25 z nich bylo následně nasazeno do akce s nově zformovaným 3.tankovým plukem 2.SS tankové divize „Das Reich“.

Příslušník 3.SS tankové pluku, SS Hauptscharführer Emil Seibold, během července a srpna 1943 v průběhu bitvy u Kurska zničil na T-34 747(r) několik  sovětských tanků z celkových 69, které zničil během svého nasazení na frontě. Seibold za své úspěchy obdržel během posledního dekoračního ceremoniálu 6.května 1945 Rytířský kříž. Podle německých údajů měla 2.SS tanková divize „Das Reich“ 4.července 1943 18 operačních tanků T-34 a dalších 9 bylo v opravě. Rovněž 3.SS tanková divize „Totenkopf“ disponovala dalšími několika tanky T-43, ale v průběhu bitvy u Kurska do bojů nezasáhly. Celkem tedy měly jednotky SS v době operace „Citadela“ asi 22 provozuschopných tanků T-34/76.

T 34/76
Ukořistěný ex-sovětský T-34/76 Ausf E (model 1943) náležející k divizi pancéřových granátníků „Grossdeutschland.

30.prosince 1944 měl Gebirgsjäger Regiment 100 k dispozici asi 29 kusů tanku Panzerkampfwagen T-34 747(r). V roce 1942 byl jeden kořistní tank T-34/76 a jeden KV-2 přidělen 66.tankovému pluku pro plánovanou invazi na Maltu. Další dva stroje T-34/76 byly ukořistil Schwere Panzer Abteilung 502 během svého nasazení na na Leningradské frontě v listopadu 1943 a následně je zařadil do své výzbroje. V létě 1944 Němci prodali tři ukořistěné tanky T-34/76 do Finska. 

Flakpanzer T-34(<em>r</em>)
Flakpanzer T-34(r)

Jendou z nejzajímavějších konverzí vycházející z podvozku tanku T-34/76 (model 1943) byl protiletecký tank Němci označený jako 2cm Flakvierling auf Fahrgestell T-34(r) nebo také Flakpanzer T-34(r), který byl vyzbrojen čtveřicí protileteckých děl L/115 ráže 20mm. Výzbroj byla uložena ve věži, která byla v polních dílnách vyrobena z pancéřových plátů poškozených hanomagů. Munice byla uložena v kovových zásobnících v úložném rámu na zadní části podvozku. Tento stroj sloužil v první polovině roku 1944 u velitelského štábu Schwere Heeres Panzerjager Abteilungu 653 během jeho operačního nasazení na Východní frontě. Za poznámku stojí zmínit, že Flakpanzer T-34(r) se až nápadně podobal poválečnému čínskému protileteckému tanku typu 63, jehož konstrukce rovněž využívající podvozek tanku T-34 a který ve výzbroji čínské armády setrval až do 80.let. Výše zmíněná jednotka v polovině roku 1944 používala ještě jeden tank T-34, modifikovaný na nosič munice s označením Munitionspanzer T-34(r).

V roce 1943 se ve výzbroji sovětské armády objevil zdokonalený tank T-34 s pětičlennou posádkou a vyzbrojený 85mm dělem a kulometem s označením T-34/85, kterého bylo do konce války vyrobeno 29,430 kusů. Němcům se podařilo ukořistit pouze malý počet této verze a jen několik z nich nasadit do akce, protože němečtí vojenští představitele chtěl nový typ sovětského tanku prozkoumat a otestovat. V polovině roku 1944 se 5.SS tankové divizi „Wiking“ během těžkých bojů na Visle podařilo ukořistit blízko Varšavy ukořistit a nasadit do akce jeden T-34/85. Rovněž 252.pěší divize během bojů ve Východním Prusku nasadila do akce jeden ukořistěný T-34/85. V německých   záznamech je ještě zmínka o nasazení jednoho stroje T-34/85 7.tankovou divizí.

T-34/85
Sovětský T-34/85 vyzbrojený 85mm dělem

O kvalitách tanku T-34 svědčí i to, že ještě v roce 1966, převážně verze vyzbrojená 85mm dělem, byla ve výzbroji řady armád po celém světě např. v Afganistanu, Albánii (70 strojů), Angole (asi 58), Kubě (asi 400), Mali (asi 18), Rumunsku (asi 1000), Slovinsku, Maďarsku (asi 5), Vietnamu a dalších států.

Technické parametry T-34/76 Model B / Ausf B

Váha 27 000 kg
Posádka 4 muži
Motor Typ V2 Diesel / 12-válec / 500 hp
Zásoba paliva 614 litrů
Rychlost  na silnici - 51 km/hod.
v terénu - 40 km/hod.
Dojezd na silnici - 450 km
Délka 6.40 m
Šířka 2.74 m
Výška 2.43 m
Výzbroj 76.2 mm F-34 L/41.5, 2 x 7.62 mm DT
Munice  76.2mm - 77 nábojů
7.62mm - 2000-3000 nábojů
Pancéřování 15-65 mm
Typ děla: Ruský 76.2mm F-34 L/41.5 Německý 75mm KwK 40 L/48 Americký 75mm M3 L/37.5
Váha děla (kg): 1155 750 405.4
Typ munice: OF-350 HE BR-350A AP BR-354P AP Subcaliber SprGr 39 HE PzGr 39 AP PzGr 40 AP Subcaliber M 48 HE M72 AP
Hmotnost nálože (kg): 6.23 6.50 3.05 5.72 6.80 4.10 6.67 6.32
Úsťová rychlost (m/s): 680 662 950 590 790 1060 464 619
Průraznost v úhlu 90o (mm):
500 m - 71 100 - 114 143 - 66
1000 m - 51 51 - 85 97 - 60
2000 m - 40 - - 64 - - 50
Zdroj:
Achtung Panzer!

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více