Letecká munice

Autor: Bronco 🕔︎︎ 👁︎ 30.231

Přečtěte si, prosím, nejdříve těchto pár úvodních slov. Vše, co je podtrhnuté, najdete v levém sloupci příslušné tabulky, v pravém pak nějaké ty detaily. Poznámka sice zbytečná, ale přece jenom: berte, prosím, v úvahu, že všechny informace mám z druhé, třetí ruky. Nebyl jsem zatím u ani jednoho předvedení, testu či odpalu. Snad mě jednou pozvou. Ovšem nejraději bych byl, kdyby se už žádné zbraně používat nemusely. Vývoj sice směřuje k co možná nejpřesnějším zbraním, které umožňují přísnou selekci cílů, pořád ale dochází k zabíjení civilního obyvatelstva. Každá ztráta je hrozná, ale proč mají umírat civilisté, ti, co s TÍM mají pramálo společného? Na druhou stranu, když jsem v televizním zpravodajství viděl rozjásané davy palestinských žen a dětí slavící v ulicích útok na USA v září 2001, moc lítosti by ve mně v tu chvíli nějaké ztráty mezi nimi nevyvolaly. Ovšem civilní obyvatelstvo tvoří i šestiletý Stanko, bratr Slovan, bydlící u mostu přes jugoslávskou řeku.

Několik málo věcí vyskytujících se v textu, které si zaslouží trochu objasnit:

Reklama

Ráže – přibližná hmotnost. Pokud neznám přesnou hmotnost, uvádím ráži. Pro ilustraci: Puma Mk.83 má ráži 1 000 lb. Její přesná hmotnost je 985 lb.

Shoz s nadhozením (pull-up manévr, lobování) – odhoz během stoupání, o kterém se zmiňuji například u GBU-15, lze použít u většiny pum. Dnes všechny parametry odhozu vypočítá a hlídá palubní počítač letounu. Dříve byl tento způsob útoku velmi náročný na přesnou pilotáž, dodržování úhlu stoupání, přetížení, rychlosti letu, dodržení času odhozu po zahájení stoupání… Je zřejmé, že i nepatrná odchylka či chyba při odhozu znamenala velikou odchylku při dopadu.

U typu cíle často udávám: proti „nepancéřovaným“ cílům, proti méně obrněným cílům, nákladní vozidla, letadla na stojánkách, rakety v palebných postaveních. Angličtina má pro tento druh cílů termín APAM. Tedy antipersonnel, antimaterial.

Malá protipěchotní mina je označována (v našem kontextu) v anglické terminologii jako minelet. Stejně jako bomblet pro pumičku.

Smrtící rádius – u některých typů se mi ho podařilo „vyšťourat“. Co přesně znamená, nevím. Pravděpodobně udává 100% účinnost proti živým cílům.

Reklama

TMD - Tactical Munitions Dispenser. Taktický muniční kontejner. Armádní označení je SUU-XX.

S TMD/ SUU se setkáme u submunice. Submunicí je označováno několik kusů munice, která je nad cíl nesena společně v jednom nosiči, kontejneru. Z něho se rozptyluje až po jeho dopravení nad cíl. Kontejner SUU spolu se stabilizačními a řídícími ocasními plochami (a popř. s WCMD) spolu s příďovým senzorem tvoří kontejnerovou pumu. Tedy CBU. Jak taková puma funguje, jsem nastínil u CBU-52, CBU-87. Je to pro většinu těchto zbraní společné.

Pokud u pum BLU uvádím termín puma/ hlavice, znamená to, že nevím jestli se daný typ používá i samostatně, a tedy pod označením BLU. Nejenom jako základ například GBU. Většinou tvoří bojovou část pumy. Možná se používá i samostatně, ale většinou se k ní přidávají řídící VĚCI.

Pár termínů, na které odkazuji podtrhnutím a které si zaslouží trochu rozebrat:

Napalm Napalm je gel, mix benzenu (21%), benzinu (33%) a polystyrenu (46%). Benzen je přirozený komponent benzinu (okolo 2%). Benzin použitý v napalmu je stejný olovnatý nebo bezolovnatý benzin, který se používá v automobilech. Teď trochu chemie. L Benzin je čirá kapalina, dělá se z nafty. Benzen je jeho složka. Díky ní má benzin svůj pach. Benzin sám o sobě polystyren nerozpouští, musí být u něho zvětšen přirozený obsah benzenu. Vdechování i případné požití může být až smrtelné. Zvracení, závratě, horečky, cyanóza… Dlouhodobé vdechování par benzenu poškozuje kostní dřeň, ve vzácných případech způsobuje leukémii. Polystyren známe dobře, balí se do něho třeba hardware. Není jedovatý, v případě požití prochází zažívacím ústrojím nezměněný. Je tu ale možnost ucpání armatur. Obsah napalmu jsem většinou převáděl z US galonů a zaokrouhloval na celé litry (1 galon = 3,785 l).
FAE Fuel/ Air Explosive – aerosolová munice se vzdušným výbuchem. Jedná se o balisticky stabilní kontejnery nesoucí kapalné hořlaviny (palivo) a s velkou péčí uspořádanou explozivní nálož. Ve zvolené výšce (obvykle pod 30 m) iniciuje radiovýškoměr nálož, kapalná látka vytvoří aerosolový oblak. Po zformování – zlomek sekundy – druhá exploze oblak, který je smíchán s atmosférickým kyslíkem, iniciuje. Typické cíle: v první řadě je to psychologická zbraň. Děsí nepřítele. Mimo to má bořit bunkry a kryty. Má ničit minová pole s minami iniciovanými tlakem, má „sfukovat“ drátěné protipěchotní překážky. Zkušenosti z Gulfu však ukázaly nízkou účinnost jak proti minám, tak proti „chlupatému“ drátu. Nelze se divit, i kdyby jedna mina zbyla, pořád představuje velké nebezpečí. Samozřejmě že proti obrovské řadě cílů jsou účinky zcela dostačující.
JDAM Joint Direct Attack Munition. „Sada od Boeingu“. Boeing dokázal v tomto případě zkombinovat vysokou přesnost zásahu, a to bez ohledu na počasí, s velmi příznivou pořizovací cenou. Pumy JDAM jsou vlastně klasické pumy s dodatečně instalovanou naváděcí soustavou na bázi GPS/INS spolu s aerodynamickými plochami. Sada se skládá ze dvou dílů. Záďový díl s řiditelnými stabilizačními plochami (ty korigují dráhu padající pumy) obsahuje naváděcí GPS/INS soustavu. Druhý díl sady, segment se 4 aerodynamickými plochami (které podstatně zlepšují klouzavost), se nasunuje na střední část pumy. Nákup celé soupravy, kterou je možno použít k úpravě téměř jakékoliv klasické pumy na pumu JDAM, vyjde asi na 19 000 USD. To je podstatně méně než cena generačně starší pumy s laserovým naváděním. Přitom pumy JDAM za nimi nijak výrazně nepokulhávají ve schopnosti přesného zásahu. Kruhová odchylka činí průměrně 9,7 metrů. A to bez ohledu na počasí. Tedy déšť, sněžení, mraky ani kouř nad cílem nehrají žádnou roli. Tento fakt srovnej s možnostmi laserově naváděných pum. Spojené státy plánují do roku 2015 nakoupit 87 497 souprav JDAM. Ve výzbroji USAF a letectva US NAVY jsou od roku 1998 zatím dva typy pum JDAM. GBU-31 a GBU-32. Bojový křest si JDAMy prodělaly během operace Allied Force, tedy v roce 1999. Bombardéry B-2A Spirit svrhly 651 pum GBU-31. Přitom bylo zničeno 87% cílů.
Laserově naváděné pumy Pokud mluvíme o GBU (Guided Bomb Unit), mluvíme o úderech na bodové cíle. Ve výzbroji jsou od sedmdesátých let. Velkou výhodou těchto zbraní je to, že při správném použití a v odpovídajících meteorologických podmínkách zasahují vybrané vojenské cíle a tím minimalizují ztráty na životech civilního obyvatelstva. O použití elektroopticky naváděných GBU se dozvíte něco víc u GBU-15. O LGB, což je podskupina GBU, něco uvedu zde. Cíl je nutno označit, ozářit, obarvit. Více slov, stejný význam. Laserový ozařovač může nosit útočící letoun, průzkumný vrtulník, bezpilotní prostředek, může být instalován na vozidle, může být přenosný (vejde se do většího batohu). Ozařovače umístněné na zemi nebo třeba na bezpilotním prostředku umožňují útočícímu stroji odhození zbraně z odstupu bez toho, že by se vystavil palbě PVO protivníka. Tedy stand-off filosofie. Nevýhodou je, že ozařovače jsou tzv. aktivní (optoelektronické) prostředky. Emitují elektromagnetickou energii. A cokoliv je do prostoru vysíláno, jde zjistit a zaměřit zdroj. Co je vlastně laser? Laser (Light Amlification by Stimulated Emission of Radiation) je citlivý kvantový generátor pracující ve viditelné a infračervené oblasti elektromagnetického spektra na principu vynucené emise předem vybuzených elektronů na vnějších dráhách atomů. Laserové záření je monochromatické, koherentní, má nepatrnou úroveň vlastního šumu, malou rozbíhavost paprsku, a zejména schopnost soustředit značnou spektrální hustotu energie záření. Laserový paprsek ozařovače je možno modulovat a kódovat – signál laserového paprsku je přerušovaný ve zvolené kombinaci, díky čemuž lze ozařovat několik cílů součastně. Každá puma či střela pozná ten svůj cíl díky kódu laseru. Díky tomu může v dané oblasti pracovat několik laserových ozařovačů a může být naváděno několik zbraní součastně, aniž by byly některé z nich omylem navedeny na jiný cíl či nedopatřením navedeno několik zbraní na stejný cíl. Laserově naváděná puma má v přídi senzor, hlavní prvek řídící soustavy. Senzor přijímá a vyhodnocuje kódovaný impulsní signál odražený od konkrétního cíle, určuje směr k tomuto cíli a data předává řídícímu počítači, který je součástí naváděcí soustavy zbraně. Pilot, operátor v letounu či na zemi označí cíl laserovým paprskem. Na cíli je znatelná jasná stopa v závislosti na vzdálenosti a šířce laserového paprsku o průměru desítek centimetrů až jednotek metrů. Od cíle se tato energie odráží do prostoru a je přijímána laserovou naváděcí soustavou zbraně, která zabezpečuje její navedení do místa stopy na cíli. Teoretická přesnost je shodná s rozměrem stopy, ale v praxi se nepřesnost zásahu podstatně zvyšuje. Senzor zbraně musí bod na cíli přímo vidět, a to po celou dobu letu nepřetržitě. Proto nemůže být cíl označen např. pod převisem střechy, pod tvarovým profilem nosníku a podobně. Pokud dojde k ztrátě signálu následkem kouře, mraku, prachu od předchozího výbuchu, zbraň svůj cíl mine. Od okamžiku přerušení příjmu signálu pokračuje puma neřízená, po balistické křivce. Kromě již zmiňovaných faktorů přesnost negativně ovlivňuje vítr, zpoždění ovládacích řídících prvků, mlha, pohyb cíle, potíže způsobují i odlesky na sněhové ploše a na lesklých plochách, úhel sestupu. Přesto všechno je přesnost údajně srovnatelná s rozměry např. tanku a to je pro většinu případů považováno jako plně dostačující. Ovšem pouhý mrak nad cílem použití laserově naváděných zbraní vylučuje. Skrz něj to prostě nejde. Efektivnost laserově naváděných zbraní je tedy značně závislá na počasí. No comment. Během operace Opposing Force muselo být na 20 % cílů svrženo až šest GBU, aby byl cíl zničen. Na 15 % cílů muselo být svrženo až osm pum. Průměrně tedy čtyři pumy na jeden cíl. V útocích NATO proti bývalé Jugoslávii tvořila přesně naváděná letecká munice pouze 9% všech použitých zbraní, přesto se podílely 76% na celkovém počtu zničených pozemních cílů.
Paveway Jsou tři generace Paveway, řízených pum, které se navádějí na laserovou energii odraženou od cíle. Systém umožňující přesné navádění se vyrábí jako sada s příďovou a záďovou částí, která se připojuje ke klasickým neřízeným pumám.
Paveway I
Nejstarší, první generace souprav laserového navádění. Pevné (nevysunovatelné) ocasní plochy. Řídící jednotka nepodporuje kódování laseru.
Paveway II
Druhá a dnes stále široce používaná generace souprav laserového navádění. Řídící jednotka podporuje kódování laseru. Odlehčená díky využití plastů v konstrukci. Zasunovatelné ocasní plochy. Ty se rozvíjejí po odhození. Senzor řídící jednotky je mnohem citlivější, naváděcí jednotka má výkonnější zdroj. Tím se prodloužil dolet pumy. Zorné pole senzoru bylo rozšířeno o 30%. Zvýšil se počet možných falešných odrazů bez ztráty cíle. Do výzbroje zavedeny počátkem 80. let. Hojně používány v Gulfu.
Paveway III
Třetí a zatím poslední generace. Obálka odpalu byla rozšířena, stoupla operační pružnost. Lze používat i shoz s nadhozením. Puma s jednotkou Paveway III může po odhozu nastoupat až 100 metrů, letí po balistické křivce, dokud senzor v přídi pumy nezachytí laserový paprsek odražený od cíle. Je schopna shozů i v malé výšce. „Trojka“ má také opravenou tendenci naváděcí jednotky Paveway II během manévrování ztrácet rychlost. To vše díky použití adaptabilního (podmínkám letu a režimu odhození) mikroprocesorem řízeného digitálního autopilota a citlivějšího příďového senzoru. Ve výzbroji od roku 1985 zastoupena pumou GBU-24 A/B.
WCMD Program WCMD (Wind Corrected Munitions Dispenser). Kontejnerové pumy jsou při shozech z větších výšek dost nepřesné. Hlavním důvodem nepřesnosti je vliv větru, tedy snos. Tlusté těleso kontejneru, malé stabilizační plochy… do aerodynamické čistoty mají daleko. Vliv větru se musel nějak odstranit. Tak vznikl, milé děti, WCMD (Wind Corrected Munitions Dispenser). Je to vnitřní přídavné inerciální navigační zařízení spolu s přídavnými ocasními řídícími plochami. Tento princip korekce větru lze využít nejen u pum odvozených od SUU-65.

Termínů se vyskytuje v textu ovšem mnohem více, jsou vysvětleny ve vlastní tabulce.

Munice

AGM

GBU

CBU

BLU

MK

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více