Obraz Němce a Německa... (díl 4.)

Autor: Doc.PhDr. Jan Rataj, CSc. 🕔︎︎ 👁︎ 23.089

Statut Protektorátu Čechy a Morava, vyhlášeného 16. března 1939, byl pro mnohé druhorepublikové představitele doslova šokem. Nicméně v jakési podivné setrvačnosti pokračovali v linii česko-nacistické spolupráce a podpírali mezinárodni legitimitu okupačního režimu v jeho počátcích. Fotografie přátelského stisku rukou A. Hitlera a „československého Žižky“ generála Jana Syrového obletěla světové tiskové agentury. Tentýž vysoký představitel čs. branné moci se iniciativně účastnil přehlídek Wehrmachtu v okupované vlasti. Celá druhorepubliková vláda, jež se stala zároveň první vládou protektorátní, se 19. března 1939 účastnila slavnostní přehlídky vojsk generála Blaskowitze na Václavském náměstí na počest obsazených Čech.

Byl to ošklivý dojem, na který se hned tak lehce nezapomene, dívat se v Praze z tribuny ... na množství německých tanků a poslouchat cize znějící pochody německých vojenských hudebních sborů, v jejich čele byl nesen odznak s rolničkami a koňským ohonem. Zvláště podivné připadaly mi prostocviky bubeníků jízdy, které rukama prováděli s paličkami,“ poznamenal si ministr V. Klumpar. S Hitlerovou říší triumfovali nad československou státnosti i čeští Němci - nacisté.

Reklama

Dne 3. dubna 1939 pořádal Konrád Henlein na pražském Hradě slavnostní recepci jako civilní komisař správy protektorátu. Recepce se zúčastnil státní prezident a, s výjimkou jednoho, všichni členové druhorepublikové vlády. Předsednictvo Strany národní jednoty a Mladé národní jednoty v prohlášení „Českému národu!“ ze dne 16. března 1939 vzalo na vědomí včlenění do „... životního prostoru Německé říše“. „Tuto skutečnost béřeme na vědomí a chceme podle ní zařídit práci národní jednoty tak, abychom v loajální a poctivé spolupráci s naším velkým sousedem zajistili svébytnost národa, jeho kulturní, hospodářské i mravní hodnoty.

Patnáctý březen 1939 nezastavil ani germanofilskou linii tisku SNJ. Venkov ze dne 26. března 1939 heroizoval českou kapitulaci: Národ byl shledán „zdravým“, neboť „plnil nařízení, rozkazy, byl železně ukázněn“, nebránil se a „nezkoumal kroky“, které vedly k okupaci. „Jen zrádce národa a jeho zájmů by mohl dnes veřejně nebo potají odpírati tomu, co náš prezident a Vůdce Německé říše čestně dohodli.

V provolání „Německému lidu!“ A. Hitler zdůvodnil obsazení ČSR ochranou českých Němců proti „nesnesitelnému teroristickému režimu Československa“. Německé jednotky vstoupily na území českých zemí, aby odzbrojily „teroristické tlupy i české branné oddíly, které je kryjí“.

Ochotným činitelem goebbelsovské teze o československé vině na okupaci ČSR se stal provládní český tisk. Podle Českého slova k 15.3. 1939 došlo „vinou těch, kdož až do roku 1938 provozovali od základu pochybenou politiku a kdož od uplynulého podzimu se nemohli vzchopit k tomu, aby z tehdejšího naučení vyvodili jediné správné důsledky“.

Obdobně Národní politika hlásala českou vinu na tom, „že se neudržel náš samostatný stát“. Patnáctý březen 1939 uvítali čeští fašisté v SNJ i mimo ni. Příchod německých jednotek chápali spíše jako zásah proti „kompromisnické“ Beranově konzervativní pravici, jež měla být zbavena moci. III. říše v jejich interpretaci podpořila nastolení nové autenticky fašistické vládní garnitury, ideově a takticky blízké nacistům. „Oba národy, jak německý, tak český“ měly konečně touto cestou „dospět k plnému vzájemnému pochopení“, konstatovalo prohlášení Českého národního výboru z 15.3. 1939. „Dosavadní, ničím neodůvodněná zatrpklost Čechů vůči německé říši měla být „definitivně odstraněna“.

Za krok ke sblížení s nacisty byl patrně pokládán i velký protižidovský pogrom, který české fašistické úderky rozpoutaly při zprávách o vstupu německých vojsk do ČSR. Tehdy u českých fašistů kulminovala naivní představa o česko-německém fašistickém přátelství a ideovém a bojovém kamarádství v zápase za nacionálně socialistickou revoluci. Čeští fašisté požadovali povinnou vojenskou službu pro Čechy v protektorátu. Zastávali zásadu, že „možno mluviti s Němci jako rovný s rovným“ (Cyphelly). Vlajkařská interpretace svatováclavské protektorátní státní ideje odmítala poplatnost sv. Václava vůči Jindřichovi I. a zdůrazňovala, že šlo o dobrovolný akt čistého přátelství. Zásadu česko-německého přátelského partnerství zastával i Český svaz pro spolupráci s Němci a Svaz válečníků generála četnictva O. Bláhy.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více