Pivní puč 1923

Po porážce v První světové válce přestalo být Německo monarchií. Byla vytvořena tzv. Výmarská republika. Ta se na začátku dvacátých let zmítala v obrovské krizi.

Jako vždy využívaly neutěšené hospodářské situace extrémní síly. Obrovsky vzrostl význam extrémní levice představované komunisty. Proti nim se formovaly ostře nacionalistické síly. Boj mezi komunisty a jednotkami tzv. Freikorpsu byl na německých ulicích denním úkazem.

V této situaci narostl význam extrémně šovinistické strany NSDAP do jejíhož čela se postavil rakouský rodák Adolf Hitler . Nemohoucnost vlády řešit problémy země mu přidávaly na popularitě, I když o nějaké masové oblibě se samozřejmě ještě hovořit nedalo.

Každopádně ekonomické problémy Německa s sebou nesly jeho nemohoucnost při placení reparací. Toho využila (či zneužila) Francie a začátkem roku 1923 obsadila Porúří. Tento jednostranný akt vyvolal v Německu bouři protestů. Ty přetrvaly na většině míst do září 1923.

Jedinou spolkovou zemí, kde odpor neustal bylo Bavorsko, bašta nacionalismu. Hitler využil situaci k pokusu o uchopení moci. Chtěl v podstatě zopakovat Mussoliniho pochod na Řím z předcházejícího roku.

9. listopadu zahájil svou neslavnou kampaň. Pokus o puč však byl zmařen. Nebyl ani podpořen činiteli bavorské zemské vlády. Hitler a devět dalších, mezi nimiž byl I slavný generál Ludendorff, byli zatčeni.

Soudní přelíčení bylo zahájeno 26. února 1924 v kasárnách v Nymphenburgu. Celé řízení připomínalo obrovskou frašku. Nikdo například nebyl kárán za zesměšňování tehdejšího prezidenta Eberta, jehož se ve svých vyjádřeních obžalovaní dopouštěli. Hitler využil celé přelíčení k sebepropagaci. Jeho nekonečné řeči odbíhající od tématu obžaloby byly tolerovány. Jeho projevy téměř nebraly konce (délku „trumfl“ snad jedině Fidel Castro s obhajobou po svém zatčení v roce 1953).

Výsledkem bylo omilostnění Ludendorffa a Hitler sám dostal minimální sazbu – pět let. Zajímavostí může být, že rozsudek byl vynesen 1. dubna 1924. Právě aprílový přídech celé řízení I rozsudek totiž nesly.

Bez zajímavosti není ani osoba muže, který tomuto soudu předsedal – Georg Neithardt (je jako první podepsaný pod rozsudkem). Neithardt byl v září roku 1933 z vděčnosti Hitlerem povýšen – stal se předsedou Vrchního zemského soudu v Mnichově. Zemřel v roce 1941. Pozoruhodné je, že jeho manželka až do své smrti v roce 1992 dostávala důchod jako vdova po předsedovi Vrchního zemského soudu – tedy dalších 47 let po pádu nacistického režimu! Jinak jako memento celého procesu může působit věta vyřčená jedním z přísedících, kterou ohodnotil hlavního viníka: „Je to ale ohromný chlapík, tenhle Hitler …“

Rozsudek

I. O obžalovaných:

1. H I t l e r Adolf, nar. 20. 4. 89 v Braunau, spisovatel v Mnichově, v této věci od 14.11. 1923 ve vyšetřovací vazbě.

2. L u d e n d o r f f Erich, nar. 9.4.1865 v Kruszewnii, generál v.v. v Mnichově.

3. P ö h n e r Ernst, nar. 11. 1. 1870 v Hofu, rada Vrchního zemského soudu v Mnichově, v této věci od 9.11. 1923 ve vyšetřovací vazbě.

4. F r I c k Wilhelm, nar. 12. 3. 1877 v Alsenzu, Vrchní správní úředník policejního ředitelství v Mnichově, v této věci od 9. 11. 1923 do 23. 1. 1924 ve vyšetřovací vazbě.

5. W e b e r Friedrich, nar. 30. 1. 1892 ve Frankfurtu n. M., asistent na veterinární fakultě univerzity v Mnichově, v této věci od 9. 11. 1923 ve vyšetřovací vazbě.

6. R ö h m Ernst, nar. 28. 11. 87 v Mnichově, kapitán v.v. v Mnichově, v této věci od 9. 11. 1923 ve vyšetřovací vazbě.

7. B r ü c k n e r Wilhelm, nar. 11. 12. 84 v Baden-Badenu, nadporučík v.v. a studující státovědy v Mnichově, v této věci od 23. 11. 1923 ve vyšetřovací vazbě.

8. W a g n e r Robert, nar. 13. 10. 1895 v Lindachu, poručík v Mnichově, v této věci od 16. 11. 1923 do 14.2. 1924 ve vyšetřovací vazbě.

9. K r I e b e l Hermann, nar. 20. 1. 76 in Germersheim, podplukovník v.v. v Mnichově, v této věci od 16.1. 1924 ve vyšetřovací vazbě.

10. P e r n e t Heinz, nar. 5. 9. 96 v Berlině –Charlottenburgu, nadporučík v.v. a bankovní úředník v Mnichově, v této věci od 16. 11. 1923 do 9.2. 1924 ve vyšetřovací vazbě,

s e   o d s u z u j í:

H I t l e r, W e b e r, K r I e b e l   a  P ö h n e r
každý za zločin velezrady k pěti letům odnětí svobody.
Od celkové délky trestu se odečítá doba strávená ve vyšetřovací vazbě. U Hitlera činí 4 měsíce a 2 týdny, u Webera 4 měsíce a 3 týdny, u Kriebela a Pöhnera 2 měsíce a 2 týdny.
Rovněž se odsuzují k peněžní pokutě 200 zlatých marek nebo k dalším 20 dnům odnětí svobody.

B r u c k n e r, R ö h m, P e r n e t, W a g n e r  a  F r I c k
každý za zločin spoluviny na velezradě k 15 měsícům odnětí svobody.
Od celkové délky trestu se odečítá doba strávená ve vyšetřovací vazbě. U Brücknera 4 měsíce a 1 týden, Röhm a Frick 4 měsíce a 3 týdny, Pernet a Wagner 2 měsíce a 3 týdny.
Rovněž k zaplacení peněžní pokuty 100 zlatých marek nebo k dalším 10 dnům odnětí svobody, rovněž všichni k zaplacení soudních výdajů.

II. L u d e n d o r f f byl zproštěn viny obžaloby zločinu velezrady.

III. Vazební příkaz proti Frickovi, Röhmovi a Brücknerovi pozbývá platnosti.

Usnesení:
Odsouzeným B r ü c k n e r o v I, R ö h m o v I, P e r n e t o v I, W a g n e r o v i  a  F r I c k o v I se s okamžitou platností od 1.4. 1928 povoluje podmíněné propuštění.
Odsouzeným H I t l e r o v I, P ö h n e r o v I, W e b e r o v i  a  K r I e b e l o v i
je po odpykání 6 měsíců dána možnost podmínění zbylé výše trestu.

Podepsáni Neithardt, Leyendecker, Beck, Zimmermann, Herrmann.