Terorismus

Autor: Anonymous 🕔︎︎ 👁︎ 26.114

Vyhlídky do blízké budoucnosti

Je zřejmé, že neexistuje žádné jednoduché řešení tak komplikovaného problému, jakým je mezinárodní terorismus a jeho islámská odrůda. Asi se ho i přes veškerou snahu západních demokracií a umírněných modernistických proudů uvnitř islámu nepodaří nikdy úplně vymýtit. Je zde ale šance ho důslednou společnou politikou utlumit na minimum. Jaký bude asi jeho další vývoj a kam se bude dál ubírat?

V roce 1997 učinila Organizace islámských států na svém summitu v Teheránu jistý pokus o kritiku terorismu. Účastnické státy se shodly na faktu, že terorismus má negativní dopad na pověst islámu. Zároveň však jednoznačně odsoudily represivní praktiky Izraele proti Palestincům a podpořily palestinské nároky na vlastní stát s hlavním městem Jeruzalémem. Dále také pokáraly Turecko za jeho dobré vztahy s židovským státem. Je nesmírně důležité, že si muslimské země uvědomují škodlivost terorismu pro islám. Důležitější však je, aby nezůstalo pouze u kritiky, ale došlo také na činy. Především by se měly do budoucna všechny země zdržet jak finanční, tak i morální podpory teroristických skupin a jednotlivců.

Reklama

Američanům se už podařilo do boje proti terorismu zaangažovat také Evropany. V roce 1995 bylo Spojenými státy v Lyonu na schůzce G7 nastoleno řešení problému terorismu. O rok později došlo na pařížské schůzce (už za přítomnosti Ruska) k prvním konkrétním dohodám. Jednalo se o návody jak zlepšit bezpečnost a ochranu před útoky teroristů. Z nich vyplývá, že je třeba především zdokonalit hraniční kontroly, odhalit centra financující teroristy a zmrazit jejich konta, zvýšit ochranu letišť, inicializovat zákon o trestnosti členství v teroristických skupinách apod. V rámci Evropské unie dnes funguje protiteroristické fórum TREVI a Policejní pracovní skupina proti terorismu. Během posledních let se konalo také několik konferencí o boji proti terorismu, kde se zúčastněné země (včetně České republiky) zavázaly k dodržování určitých gentlemanských pravidel:

  1. nepodrobovat se žádnému teroristickému vydírání či hrozbě a neuzavírat s teroristy žádné dohody,
  2. zacházet s teroristou jako se zločincem a nikoliv jako s politikem či politickým vězněm,
  3. vyvíjet nekompromisní diplomatický, politický a ekonomický nátlak na země, které terorismus podporují, protože hon na teroristy, jejich zatčení a odsouzení ztrácí svůj smysl v okamžiku, kdy zmíněné státy jako například Libye, Súdán, Írán či Afghánistán terorismus otevřeně podporují.

Nutno podotknout, že bohužel také naše země bývá v zahraničí dodnes spojována s terorismem. Svou špatnou pověst si tehdejší ČSSR získala během sedmdesátých a osmdesátých let za podporu řady teroristických organizací včetně OOP, a především pak kvůli produkci a exportu semtexu. Téměř tuna ho byla v 80. letech dodána do Libye, odkud prý byla Kaddáfím zhruba pětina poskytnuta do Severního Irska pro potřeby IRA. Tuto plastickou trhavinu vyváží Synthesia Pardubice i dnes, ale údajně jen řádně značenou a pouze pro průmyslové účely. Díky změně režimu v listopadu 1989 a vykročení směrem k demokracii už dnes k žádné podpoře teroristů ze strany České republiky sice nedochází, ale našim politikům jako by stále chyběla odvaha a vůle k solidaritě v boji proti mezinárodnímu terorismu. To se zcela nedávno projevilo třeba při aféře kolem íránského vysílání Svobodné Evropy z Prahy.

Po zhroucení komunismu se mezi teoretiky a politology začalo mluvit o budoucím střetu civilizací, především o zostření vojenské interakce mezi islámem a Západem. Tuto teorii ovšem rezolutně odmítl americký prezident Clinton ve svém projevu před Valným shromážděním OSN v září loňského roku. Poukazuje v něm na bezproblémovou existenci více než 1 200 mešit a islámských center na území USA, navštěvovaných zhruba šesti milióny amerických muslimů, jejichž počet neustále stoupá. A dále dodává, že Američané islám respektují a ctí, ale v žádném případě nehodlají tolerovat terorismus, což jasně dokázaly loňské odvetné útoky proti teroristickým střediskům v Afghánistánu a Súdánu. „Pokud jde o terorismus, nesmí se činit rozdíl mezi muslimy a židy, protestanty a katolíky, Srby a Albánci. Jediným rozlišovacím předpokladem by mělo být pouze to, zda se jedná o ty, kteří terorismus praktikují, podporují nebo tolerují, a nebo ty, kteří ho chápou jako ideologicky posvěcené vraždění,“ shrnuje Clinton.

Přes všechny rasové, kulturní či náboženské rozdíly by mělo být povinností každého státu řídit se zásadami Všeobecné deklarace lidských práv a uvědomit si, že cestou terorismu člověk nepostupuje vpřed, ale propadá se hluboko do minulosti. Zmíněné rozdíly je nutné navzájem respektovat. Zde je, podle mého názoru, třeba hledat klíč k budoucímu soužití bez neospravedlnitelného zabíjení nevinných lidí, kterým terorismus bezpochyby je. K oslabení tendencí vzájemně se démonizovat může totiž přispět především bližší poznání, uznání a rozlišení hodnotových standardů a praxe z obou stran, a to při jednoznačném odmítnutí jakýchkoliv forem terorismu. Neboť - jak uvádí encyklopedie Dějiny 20. století - je válka slabších proti silnějším, okupovaných proti okupantům – terorismus – jakýmsi jedovatým plodem bezvýchodnosti politické situace (zejména na Blízkém východě) a výlučnosti, která ponechává jen možnost zoufalých řešení. Morální odsouzení ani odvetné státní násilí nemohou být dostačující odpovědí.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více