Obraz Němce a Německa ...(díl 23.)

Autor : 🕔20.01.2001 📕14.159
Rozpočet tohoto webu pro rok 2018 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 87.861,- Kč
♡ Chci přispět

Drtina, P.: Československo můj osud, svazek 1, kniha 1, Praha, 1991.

Moravec, F.: Špión, jemuž nevěřili, Praha, 1990.

Černý, V.: PIáč koruny české, Toronto 1977.

Klumpar, V.: Odpadnutí Slovenska a zřízení protektorátu, archiv Národního muzea, rukopis, kartón 1.

Hitler, A.: Monology ve Vůdcově hlavním stanu 1941-1944, ed. Hrbek. J.: Praha 1995.

Kliment, J.: Dvacet let v úřadovnách dr. E. Háchy, rukopis, archiv Národního muzea, kartón 22.

Předsednictva SNJ a MNJ „Českému národu“ České slovo 31, 17.3.1939, č. 66.

Venkov 34, 16.3. 1939, č. 64.

Postup obsazování Čech a Moravy, České slovo 31, 16.3. 1939, č. 65.

Klid se vrací, Národní politika 18.3. 1939, č. 77.

Cyphelly, V. A.: Politická čítanka, Praha 1939.

Kliment, J.: U obětovaného prezidenta, část III. – dodatky, archiv Národního muzea, kartón 24.

Haacke, U., Krumsteller ,B.: Geschichtsbuch für die deutsche Jugend, Leipzig 1940, svazek 5.

Rohlová, D.: Měnící se obraz česko-německých vztahů v učebnicích dějepisu, diplomová práce PeF ZČU, Plzeň 1995.

Lemberg, H., Eibt, F.: Deutsch-tschechische Beziehungen in der Schulbuchliteratur und im populären Geschichtsbild, Braunschweig 1980.

Wagner, E.: Die rassische Herkunft des Tschechen, Stürmer, listopad 1938.

Jung, R.: Die Tschechen – Tausend Jahre deutsch-tschechischer Kampf, Berlin 1938.

Oskar Ulrich, Der grosse Irrweg der Tschechen, Prag 1943.

Kural, V.: Místo společenství konflikt!, Praha 1994.

Klímek, A., Hofman, P.: Vítěz, který prohrál, generál Radola Gajda, Praha, Litomyšl 1995.

Jiří Stříbrný, Paměti, Vojenský historický archiv, fond 48.

Stručné dějiny Říše, Praha 1943.

Tomeš, J.: Historie v letech zkoušky, Praha 1985.

Werstadt, J.: Odkazy dějin a dějepisců, Praha 1948.

Hácha, E.: Rozhlasový projev 30. května 1942: „Kdo dosud plnil své povinnosti a soustředil se na práci, ten také dnes klidně pracuje ve svém povolání a tomu nebyl zkřiven jediný vlas na hlavě... Kdyby nebylo štvaní pana Beneše, jeho lidí v cizině a jeho tajných přisluhovačů v našich zemích, naše vlast by byla nejpožehnanější a nejklidnější končinou v Evropě. Všechna tvrdá opatření Velkoněmecké říše, která nás dosud postihla byla vyvolána nesmyslnými pokusy o politický odpor, podněcovaný z ciziny panem Benešem ...Místo českého národa v tomto velikém boji jedině po boku Velkoněmecké Říše. Nepřátelé Velkoněmecké říše jsou také nepřáteli českého národa... Buďte ubezpečeni, že kdyby pan Beneš zvítězil, štěstí naší vlasti a vašich rodin a dětí bylo by zcela bolševismem... V tomto boji nemůže být těch, kteří stojí stranou. Zde je možné jen dvojí: buď jít s Říší, anebo se proti ní postavit. Ten z vás, kdo by se odvážil jen v nejmenším proti Říši pracovat, bude zničen. Jen na vás je dnes, abyste svou prací a svým přičiněním přispěli k vyhubení zrádců Říše, kteří jsou také našimi nepřáteli.“ V hodině dvanácté, Praha 1942.

Emanuel Moravec, projev 28.6.1942: (německý národ – J.R.), „který nás zachránil před hrůzami války a který bdí dnes nad klidem Evropy a stojí jako nerozborná stěna daleko na východě, aby naše kraje chránil před morem bolševismu“. In: O český zítřek, Praha 1943.

Moravec, E: O český zítřek, Praha 1943.

Vajtauer, E.: Český mýthus – co nám lhaly dějiny, Praha 1943.

Lažnovský, K.: Říše a my, Praha 1941.

Moravec, E.: Ve službách nové Evropy, Praha 1940.

Moravec, E.: Děje a bludy, Praha 1941.

Zlom, J.: Bud'-anebo: Pohled na českou skutečnost, Praha 1943.

Moravec, E.: Děje a bludy, Praha 1941.

Moravec, E.: O český zítřek, Praha 1943.

Provolání domácího odboje, určené německému obyvatelstvu, duben 1940. In: Vondrová, J.: Češi a sudetoněmecká otázka, Praha 1994.

Plán župního vedení NSDAP v Liberci na rozdělení a násilné poněmčování českých zemí „Zásady nového politického uspořádáni českomoravské oblasti“ - 1939. In: Příspěvky k dějinám KSČ, 1961, č. .5.

Depeše Z. Bořka Dohalského E. Benešovi 13 - 21. 9. 1941. In: Vondrová, J.: Češi a sudetoněmecká otázka, Praha 1994.

V. Nosek H.Ripkovi 8. 12. 1942. In: Vondrová, J.: Češi a sudetoněmecká otázka, Praha 1994.

Zpráva ministerstva národní obrany pro E.Beneše o postoji čs. vojáků k možnému vstupu sudetských Němců do struktur čs. prozatímního státního zřízení z 15. 9. 1941. In: Vondrová, J.: Češi a sudetoněmecká otázka, Praha 1994.

studie F. Černého o problému Němců v ČSR po válce z listopadu 1941.

Memorandum J. Kally „Náš boj“ z 18. 1. 1940.

Memorandum prof. Z. Pešky o výměně obyvatelstva ze srpna 1939.

Depeše V. Krajiny pro P. D. se vzkazem Z. Bořka Dohalského 3. 12. 1940, tamtéž.

Depeše ÚVODU pro E. Beneše k německé otázce z 19. 12. 1940.

Prozatímní memorandum o řešení sudetoněmecké otázky, připravené J. Císařem, květen 1944.

Studie „Stát - Masaryk - Vládnout znamená předvídat“, červen 1940.

Jaromír Nečas Bohumilu Laušmanovi, září 1940. In: Dokumenty z historie česko-slovenské politiky 1939-1943, ed. Otáhalová, M.: I. Praha 1966.

Rudé právo, srpen 1939, září 1939, únor 1940, srpen 1940, leden 1943, srpen 1943, září 1943.In: Rudé právo 1939 – 1945, Praha 1971.

Rudé právo listopad 1939, Rytíř smutné postavy - Edvard Beneš - únor 1940, duben 1940, červenec1940. „Čeští lidé nepropadnou a nesmějí propadnout – o to se my, komunisté, postaráme – šovinistickému běsnění proti všemu německému, jaké v něm rozdmýchává česká buržoazie, zejména lidé Benešovi. Německý dělník, německý utlačený lid je spojencem v našem boji a jen spolu s nim dojdeme svého osvobození.“ Prosinec 1940. Nejednoznačné bylo komunistické hodnocení událostí 17. listopadu 1939: Čeští šovinisté z okolí Beneše, kteří mezi pražskými studenty živili šovinistické protiněmecké nálady, a aby se vykázali nějakými úspěchy svým anglickým kapitalistickým chlebodárcům, agitovali mezi studenty pro nerozvážné akce – nejsou bez viny na tom, že H. Frankovi byla jeho krvavému dílu poskytnuta záminka.“ Tamtéž. In: Rudé právo 1939-1945.

Vzpomínky Čechů v protektorátu na německou pomoc proti nacistické perzekuci se vyskytují pouze ojediněle. Například Jaroslav Drábek podal portrét gestapáka z pankrácké věznice Hanse Gabla, který pod vlivem své české družky pomáhal Čechům. (Jaroslav Drábek, Z časů dobrých i zlých, Praha 1992, s. 110); Josef KIiment vložil do svých pamětí seznam Němců, kteří údajně podporovali Čechy. (Kliment, J.: c.d., kartón 23, s. 209 aj.) Rozhodující pro příklon většiny komunistů doma i v exilu k radikálnímu nediferencovanému obrazu Němce – nepřítele bylo až vyhraněné stanovisko Gottwaldova moskevského vedení KSČ z roku 1944; srv. dále Tomáš Staněk, Odsun Němců z Československa 1945 – 1947, Praha 1991.

Masaryk, J.: Volá Londýn, Praha 1948.

Koncept zprávy čs. ministerstva zahraničních věcí o situaci ve vlasti, říjen-listopad 1943. In: Vondrová, J.: Češi a sudetoněmecká otázka, Praha 1994.

Rudé právo září 1943. In: Rudé právo 1939-1945.

Dr. Jan Šrámek: Politické projevy v zahraničí, Praha 1945.

24. září 1945 navštívil arcibiskup J. Beran např. sběrný tábor Němců v Lašanech u Prosečnice. Srv. Rataj, J.: Z Plzně do Vatikánu. Životní cesta kardinála ThDr. Josefa Berana. In: Sborník PeF ZČU v Plzni, dějepis XVI., Plzeň 1995.

E. Beneš V. M Molotovovi 9. 6. 1942. In: Dokumenty z historie československé politiky 1939-1943.

Projev Beneše 3. 2. 1944, Vondrová, J.: Češi a sudetoněmecká otázka, Praha 1994.

S. Ingr E. Benešovi 8. 4. 1941, Vondrová, J.: Češi a sudetoněmecká otázka, Praha 1994.

Fischl, V.: Hovory s Janem Masarykem, Praha 1991, s. 78-79.

Studie F. Černého o problému Němců v ČSR, listopad 1941.

Zpráva z domova u růstu nenávisti vůči Němcům, 10. 7. 1944.

Poznámky H. Ripky k memorandu E. Beneše 25. 2. 1941.

Depeše o protiněmeckém smýšlení českého národa 17. 8. 1944, Vondrová, J.: c.d.

E. Beneš vedení Treuegemeinschaftu 1. 12. 1942.

Záznam Smutného o jednání E. Beneše s W. Jakschem 16. 10. 1940.

Depeše E. Beneše pro ÚVOD 26. - 27. 11. 1940.

Poznámky L. Feierabenda E. Benešovi 15. 2. 1941.

Rozhovor H. Ripky s A.J. Bogomolovem 4. června 1942.

Desetibodový plán E. Beneše k transferu sudetských Němců z ČSR, listopad 1943.

Krofta, K.: E. Lány E. Benešovi Čtyři pražské body 21. 6. 1943. In: Dokumenty z Historie československé politiky 1939-1943.

Prozatímní memorandum o řešení sudetoněmecké otázky, připravené J. Císařem, květen 1944.

Depeše Rady Tří pro E. Beneše 23. 8. 1944.

Zpráva z domova, zaslaná doc. Tůmou 1. 9. 1944.

Programové prohlášení Národně revolučního výboru „Československému lidu“, září 1944.

Návrh programu vlády Národní fronty, Moskva 21. 3. 1945.

Seriál

Podobné články

Další články autora

Autor : 🕔20.01.2001 📕14.159