Jedná se o zprávu, která je malinko starší, nicméně přesto velmi zajímavá pro teorie týkající se antropogeneze.
Ve studii nazvané „Evolutionary History and Adaptation from High-Coverage Whole-Genome Sequences of Diverse African Hunter-Gatherers“ provedené na vzorku zhruba 5 jedinců z různých odloučených afrických loveckých/sběračských populací: Pygmejů z Kamerunu a ze dvou různých pygmejských skupin z Tanzánie, dále jedinců Hadza a Sandawe, se analyzuje genetická rozmanitost africké populace (zejména odloučených kmenů bez výrazného vlivu míšení s okolní moderní populací).
Zpráva pak přináší některá zajímavá zjištění:
1) Autoři identifikovali celkem 13,4 milionu genetických variací, přičemž zhruba 5 milionu z nich je pak pro nás naprosto nových.
2) Genetická rozmanitost lidí z Afriky je mnohem větší než kdekoli jinde na Zemi (potvrzuje již předchozí studie), což by poukazovalo na platnost teorie Afriky jako kolébky moderního člověka (tzv. „Founder Effect“). Výsledky některých starších studií pak ukazovali, že čím více se vzdalujeme po migračních trasách raných Homo Sapiens dále od Afriky, genetická rozmanitost se zmenšuje, resp. v konečných regionech se v podstatě stává unifikovanou.
3) Velmi zajímavým zjištěním je však nález několika jednonukleotidových polymorfismů, které nebyly nalezeny v genomu dnešních moderních lidí z ostatních oblastí Země. Toto značí, že s největší pravděpodobností došlo u těchto populací ke „křížení“ s dosud zřejmě neznámým hominidem. Někteří z autorů vyslovili i hypotézu, že se jednalo o „bratrance“ neandrtálců, nicméně tato hypotéza zřejmě neobstojí z důvodu, že polymorfismy nevypadají/se nepodobají ani na lidské Homo sapiens ani na Homo neanderthalensis. Dalším problémem v této teorii je i to, že sekvence nebyly nalezeny v moderním člověku nikde mimo Afriku.
Zdroje:
http://www.cell.com/retrieve/pii/S0092867412008318
Ve studii nazvané „Evolutionary History and Adaptation from High-Coverage Whole-Genome Sequences of Diverse African Hunter-Gatherers“ provedené na vzorku zhruba 5 jedinců z různých odloučených afrických loveckých/sběračských populací: Pygmejů z Kamerunu a ze dvou různých pygmejských skupin z Tanzánie, dále jedinců Hadza a Sandawe, se analyzuje genetická rozmanitost africké populace (zejména odloučených kmenů bez výrazného vlivu míšení s okolní moderní populací).
Zpráva pak přináší některá zajímavá zjištění:
1) Autoři identifikovali celkem 13,4 milionu genetických variací, přičemž zhruba 5 milionu z nich je pak pro nás naprosto nových.
2) Genetická rozmanitost lidí z Afriky je mnohem větší než kdekoli jinde na Zemi (potvrzuje již předchozí studie), což by poukazovalo na platnost teorie Afriky jako kolébky moderního člověka (tzv. „Founder Effect“). Výsledky některých starších studií pak ukazovali, že čím více se vzdalujeme po migračních trasách raných Homo Sapiens dále od Afriky, genetická rozmanitost se zmenšuje, resp. v konečných regionech se v podstatě stává unifikovanou.
3) Velmi zajímavým zjištěním je však nález několika jednonukleotidových polymorfismů, které nebyly nalezeny v genomu dnešních moderních lidí z ostatních oblastí Země. Toto značí, že s největší pravděpodobností došlo u těchto populací ke „křížení“ s dosud zřejmě neznámým hominidem. Někteří z autorů vyslovili i hypotézu, že se jednalo o „bratrance“ neandrtálců, nicméně tato hypotéza zřejmě neobstojí z důvodu, že polymorfismy nevypadají/se nepodobají ani na lidské Homo sapiens ani na Homo neanderthalensis. Dalším problémem v této teorii je i to, že sekvence nebyly nalezeny v moderním člověku nikde mimo Afriku.
Zdroje:
http://www.cell.com/retrieve/pii/S0092867412008318