Prusko-rakouská válka

Autor: Jan Ešner / honza 🕔︎︎ 👁︎ 36.077

VIII. Bitva u Hradce králové

Po 30. červnu byla strategická situace rakouské armády katastrofální. 1. pruská a Labská armáda obsadily Jičín. V cestě na Hradec Králové nestála již žádná překážka. 2. pruská armáda byla ve složitější situaci, ale kromě pevnosti Josefov nestála v cestě na Hradec Králové žádná větší překážka. V dosavadních bitvách činily rakouské ztráty zhruba 30 000 mužů.

Benedek posílá císaři telegram a žádá ho, aby začal jednat o příměří. V originále zprávy o hodnocení situace se dokonce objevilo slovo „Debakel“ – což není nutné překládat.

Reklama

Rakouský císař jeho návrh odmítá. Benedek je tedy nucen připravit se na bitvu, o které ví, že bude pravděpodobně ztracena. Měl tři možná místa, ve kterých mohl tuto bitvu uskutečnit. Buď mohl bojovat u Hradce Králové nebo mohl ustoupit k Pardubicím, popřípadě až k Olomouci. Byl si však vědom toho, že pokud by se rozhodl ustoupit, byly by jeho jednotky snadno napadnutelné nepřítelem a navíc si nebyl jist, zda by se ústup jeho armád nezměnil v úprk. Rozhodl se tedy vybojovat rozhodující bitvu u Hradce Králové.

Benedek stále považoval pruskou 1. armádu za nejsilnější složku nepřítele. Nebyl však jediným, kdo neodhadl situaci úplně správně. Rovněž Moltke se ve svém odhadu zmýlil, neboť se domníval, že se u Hradce nachází pouze část rakouských sil. Ve skutečnosti však Benedek shromáždil u Hradce všechny síly Severní armády. V bitvě se pak nakonec střetly všechny síly obou stran. Bitva u Hradce Králové se tak stala druhou největší bitvou devatenáctého století, neboť se jí přímo zúčastnilo 430 000 vojáků. Více vojáků se střetlo pouze v roce 1813 během „bitvy národů“ u Lipska. (V této bitvě se střetlo zhruba 500 000 vojáků.)

3.července 1866 se tedy schylovalo k rozhodující bitvě. Obě vojska měla několik dní na odpočinek a konsolidaci. Zatímco Benedek měl již všechny jednotky pohromadě, Moltke si nebyl jist, jak rychle se k Hradci přesune 2. armáda.

Přesto Moltke nečeká a vydává rozkaz svým dvěma dalším armádám k postupu na Hradec Králové. Labská armáda postupuje na pravém křídle směrem k Nechanicům. První armáda přešla přes vesnici Sadová a blíží se ke Svíbskému lesu. Zde dochází k prvnímu obrovskému střetu mezi rakouskou Severní a pruskou 1. armádou. Masakr ve Svíbském lese byl jednou z nejkrvavějších epizod celé války. Bojovalo se o každý metr místa. Početně silnější rakouská vojska sice nepřítele vytlačila z lesa, ovšem zanedlouho poté přichází rozkaz k ústupu. Prusové pak okamžitě Svíbský les obsazují a postupují dále k Hradci. Benedek dává rozkaz k ústupu k Chlumu. Moltke netrpělivě očekává příchod Labské a zejména 2. armády, které postupují pomaleji, než předpokládal. Teprve v poledne dorazila Labská armáda a pravé křídlo pruských jednotek je konsolidováno. Po čtrnácté hodině se objevuje i 2. pruská armáda a proráží pravé křídlo Benedekovy obrany. Moltke vydává rozkaz k útoku na Chlum. Útočí všechny tři pruské armády. Během hodiny je bitva rozhodnuta.

V 16 hodin vydává Benedek rozkaz k ústupu. Rakouské dělostřelectvo kryje ústup jednotek. Ústup se pomalu mění v bezhlavý úprk. Při přechodu přes rozvodněné Labe mnoho rakouských vojáků utonulo. Zbytky Severní armády se pak shromáždily v okolí Pardubic.

Reklama

Výsledek bitvy znamenal pro Rakušany katastrofu. Ztráty činily na rakouské straně 43 000 vojáků, na pruské straně pak zhruba 9 000 vojáků. Lze tedy říci, že prakticky v každé z bitev byly ztráty v poměru 1:5 v neprospěch rakouské Severní armády.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více