Prusko-rakouská válka

Autor: Jan Ešner / honza 🕔︎︎ 👁︎ 22.397

VI. Válka na vedlejších frontách

Boje uvnitř německého spolku:

Poté, co Prusko porušilo pravidla Německého spolku tím, že obsadilo Holštýnsko, musely státy spolku narušitele potrestat. Problém byl ovšem v tom, že pruská armáda byla příliš silná. Přesto některé státy pozvedly zbraně. Saské jednotky nakonec nebránily své území, ale připojily se k rakouským v Čechách. Pruská Labská armáda tak neměla mnoho práce. 16. června pronikla do Saska a během tří dnů jej obsadila. Pak odtáhla do Čech a další ofenzivní úkoly převzala Mohanská armáda. Armády spolku byly sice početně silnější, zmohly se však pouze na obranu svých území. Přestože jižní státy postavily několik divizí, vůbec do dění na severu nezasáhly. Tak muselo hlavní tíhu bojů nést Hannoversko. Ve spolupráci s Hesenskem však vydrželo necelý měsíc. 16. července 1866 pak pruská Mohanská armáda vítězně vstoupila do Frankfurtu nad Mohanem.

Boje v severní Itálii:

Protože si byli Prusové vědomi, že italská armáda nebude schopna prorazit rakouskou linii onoho pevnostního čtyřúhelníku, radil Moltke Italům, aby linii obešli a zaútočili na Benátsko. Poté měli podle Moltkeho plánu projít až do Uher. Zde pak bylo Prusko připraveno vyvolat protihabsburské povstání a případně ho i finančně podpořit. Italové si ovšem nenechali poradit a rozhodli se zaútočit jako v roce 1859, tedy přímo proti pevnostem. K rozhodující bitvě došlo dne 24.6.1866, přesně sedm let po vítězství u Solferina. Obě vojska se střetla v bitvě u Custozzy. Italové utrpěli drtivou porážku. Je zajímavé, že se tak stalo na stejném místě, kde porazil roku 1848 maršál Radecký sardinského krále. Tato bitva neznamenala konečnou porážku Italů, neboť se vedly další boje v Benátsku, které skončily až po podepsání příměří v Mikulově. Tato bitva ovšem znamenala konec italských snů o porážce Rakouska. Další boje již neměly z vojenského hlediska význam.

Boje na moři:

Reklama

Kromě pevniny se ovšem bojovalo i na moři. Rakouské loďstvo vyplulo z Puly, aby se střetlo s italským. K námořní bitvě došlo 20. července 1866 u Vissu. Střetlo se zde 23 lodí kontraadmirála Tegetthoffa s 25 loděmi admirála Persana. Zvítězili Rakušané a definitivně tím rozhodli o výsledku války v severní Itálii.

Lze tedy konstatovat, že oba hlavní rivalové Rakousko a Prusko na vedlejších bojištích nezaváhali. Rozhodující střet se měl odehrát přímo mezi nimi. Ještě před válkou řekl Moltke Bismarckovi: „O co Friedrich Veliký bojoval ve slezských válkách sedm let, to my musíme zvládnout za sedm týdnů.“ To se také nakonec podařilo.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více