Prusko-rakouská válka

Autor : 🕔20.01.2001 📕18.360

Hledáme nové kolegy

Server valka.cz neustále hledá nové kolegy, kteří jsou ochotni pomoci s rozvojem a doplňováním obsahu, koordinací a kontrolou práce, moderováním příspěvků a další činností. Neváhejte a zapojte se do tvorby valka.cz v duchu hesla Čtenáři sobě :)

Přidejte se k nám!

Seriál

  1. Prusko-rakouská válka
  2. Prusko-rakouská válka
  3. Prusko-rakouská válka
  4. Prusko-rakouská válka
  5. Prusko-rakouská válka
  6. Prusko-rakouská válka
  7. Prusko-rakouská válka
  8. Prusko-rakouská válka
  9. Prusko-rakouská válka
  10. Prusko-rakouská válka
  11. Prusko-rakouská válka
  12. Prusko-rakouská válka
  13. Prusko-rakouská válka
  14. Prusko-rakouská válka
  15. Prusko-rakouská válka
  16. Prusko-rakouská válka

Podobné články

Další články autora

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 55.755,- Kč
♡ Chci přispět

IV. Vojenské hodnosti, výzbroj

Vojenské hodnosti se začaly plně využívat v 16. století, kdy se do čela armád stavěli vojenští velitelé, nikoliv panovníci. Postupem času vznikly dva různé systémy hodností. Francouzský a pruský. Rakousko využilo zčásti právě pruský systém generálských hodností. Posloupnost jednotlivých generálských hodností využívaných v rakouské armádě byla následující:

Generálmajor
Polní podmaršál
Generál zbraně (pěchoty, jezdectva nebo dělostřelectva)
Polní zbrojmistr
Generálplukovník
Polní maršál

V pruské armádě:

Generálmajor
Generálporučík
Generál zbraně
Generálplukovník
Generál polní maršál

Nyní několik informací k výzbroji obou armád. Důležitou zbraní pro rakouskou armádu bylo dělo. Rakouské dělostřelectvo bylo známé svou účinností a vzbuzovalo respekt i u severního souseda. Mnohem důležitější pro nastávající válku byly ovšem pěchotní zbraně. Součástí výzbroje každého vojáka byla jeho puška. Výzbroj rakouské armády tvořila tzv. předovka. Při nabíjení se nejprve nasypal do hlavně prach, pak se přidal olověný náboj a vše se upěchovalo nabijákem. Přesná střelba mohla být zhruba na 350 metrů.

Pruský voják měl jiný typ pušky, tzv. zadovku (jehlovku). Ta se nabíjela zezadu a její kadence střelby byla asi pětkrát větší. Zadovka byla vyvinuta již ve třicátých letech devatenáctého století. Rakušané ji testovali, ale nebyli s ní příliš spokojeni. Podle jejich názoru se s ní zbytečně plýtvalo municí. Poprvé v akci ji viděli při společném útoku na Dánsko, kde již patřila do výzbroje pruské armády. Nutno konstatovat, že se v této válce příliš neosvědčila. Její první opravdový úspěch přišel až v prusko-rakouské válce.

Dá se říci, že hlavní zbraní rakouského vojáka byl jeho bodák. Rakouská taktika byla založena na útoku na bodák v sevřených formacích. V jeho výbavě bylo pouze asi třicet nábojů a velká část rakouských vojáků ani neuměla střílet. Oproti tomu měl pruský voják asi sto nábojů a pruské velení pořádalo celou řadu střeleckých cvičení, kde dbalo na střeleckou zdatnost svých vojáků. Proti zadovkám pak používali Rakušáci speciální taktiku "Stoßtaktik". Ta vlastně spočívala v rychlém přímém postupu proti nepříteli a následným útokem na bodák. Lze tedy konstatovat, že pruská armáda měla kvalitnější výzbroj. Dalším důležitým faktorem byla i schopnost respektive neschopnost velení. Více informací o konkrétních velitelích zmíním v samostatné kapitole tomu věnované.

Celá tato válka byla obrovskou revolucí v porovnání s dřívějšími konflikty. Zde se již využívalo vymožeností moderní techniky. Prusko dokázalo k přepravě svých vojáků a zbraní pohotově využít železnici, k čemuž došlo v Evropě poprvé. (Úplně poprvé byla využita během občanské války v USA.)

Autor : 🕔20.01.2001 📕18.360

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře

  • Anton Bero pozoruhodná zbierka klamstiev a právd

    Stalinův projev na zasedání Sovětu 6. listopadu 1941 · 1 week ago

  • RaS To formální odstoupení vládce z funkce ve prospěch syna bylo obvyklé bezpečnostní opatření, které mělo zabránit bezvládí v případě smrti jednoho z nich. Každý nepřítel věděl, že když zabije jednoho, ten druhý se pomstí. Tokugawové to dělali stejně.

    Daimjó Udžijasu Hódžó · 1 week ago

  • adrian grunert Prečítal som si na dúšok všetkých 10 pokračovaní.Môžem autorovi vysloviť len poďakovanie a uznanie.

    Nad Tatrou sa blýska - (10) · 1 week ago

  • RaS 1) V roce 1241 nešlo o vpád Tatarů ale Mongolů. To je častá chyba. Tataři v té době sloužili uherskému králi. 2) Mogolové po bitvě u Lehnice neprošli ze Slezska do Uher přes Kladsko, ale přes Moravu. Pak se spojili s Bátúem a zúčastnili se bitvy u...

    Tatarský vpád do Uhorska 1241 · 2 weeks ago

  • Letusak Tak Francouzi take meli pomerne presnou predstavu, ale vojska Wehrmachtu se jim zastavit nepodarilo. Cemu bychom si pomohli? Predstava, ze bychom meli nejaky "lepsi kredit" v ocich okupantu je mylna, staci se podivat na Polsko. Bojovalo, ale...

    Benešova Sofiina volba · 4 weeks ago

  • Ivo Bukovsky Ve skutečnosti měli čs generálové poměrně přesnou představu o síle wehrmacht a doporučovali přijmout boj. Beneš se už tím že jednal o odstoupení pohraničí podle godesberských požadavků dopustil vlastizrady - podle tehdejší ústavy. Bohužel...

    Benešova Sofiina volba · 4 weeks ago

  • Letusak A on tehdy nekdo vedel, jake budou nebojove ztraty ceskych obcanu, kdyz zadna valka nebyla (a nebyl vcelku duvod se domnivat, ze Hitler pristoupi k vyhlazeni slovanskych narodu s takovym gustem)? A ona kvalitativni prevaha v technice neznamena...

    Benešova Sofiina volba · 4 weeks ago

  • Ivo Bukovsky Skutečnost že nebojové ztráty na lidech, českosvenských občanů, byly vyšší než předpokládané ztráty bojové, nehledě na sekundární efekt zavlečení sovětského vlivu do střední Evropy a katastrofální vliv na společenské a majetkové poměry se stále...

    Benešova Sofiina volba · 1 month ago

  • Radek Novák Pohádky kremelské babičky nebo tlachy ze Západu?Já nejsem žádný bolševik ani příznivec Ruska ale cizí území si přisvojovaly všechny státy.Jen jsem poukazoval na možné okolnosti,pravda,že v detailech se nevyznám.Na finské hranici se opírám o...

    Besarábie 1940-1941 · 1 month ago

  • CzechMirco Lháři. Žádný "důsledek doby" přisvojení si cizího území nelegitimizuje a už vůbec ne to, co na svém území dotyčná strana dělala. Moldavané rozhodně Rusy v roce 1940 jako osvoboditele nevítali, protože národnostní a náboženský útlak z dob carského...

    Besarábie 1940-1941 · 1 month ago