Prusko-rakouská válka

V 18. století, kdy se objevuje ve Evropě nový fenomén Prusko, otevírá se problém uspořádání německy mluvících zemí. Od středověku hrála v této otázce důležitou roli Habsburská monarchie. Po sedmileté válce, ve které Rakousko ztratilo území Slezska, muselo brát již postavení Pruska v Evropě naprosto vážně. Bylo jasné, že se oba státy dříve či později o nadvládu nad německými státy utkají. Na počátku 19. století byl tento spor zažehnán, neboť oba státy byly nuceny postupovat proti společnému nepříteli - Napoleonovi. Spolupráce pak pokračovala dále v rámci Svaté aliance. Po revolučních letech 1848-1849 můžeme hodnotit vzájemné vztahy opět jako napjaté. Oba státy měly odlišné názory na další uspořádání v rámci Německého spolku. V této době existovaly dvě odlišné koncepce dalšího uspořádání. Tzv. "velkoněmecká" koncepce počítala s vytvořením jednoho německého státu za účasti Rakouska. Tzv. "maloněmecká" počítala s vytvořením jednoho celistvého státu, ovšem bez účasti Rakouska.