Stoletá válka mezi Anglií a Francií 1337-1453

Autor : 🕔01.01.2002 📕17.541

Hledáme nové kolegy

Server valka.cz neustále hledá nové kolegy, kteří jsou ochotni pomoci s rozvojem a doplňováním obsahu, koordinací a kontrolou práce, moderováním příspěvků a další činností. Neváhejte a zapojte se do tvorby valka.cz v duchu hesla Čtenáři sobě :)

Přidejte se k nám!

Seriál

  1. Stoletá válka mezi Anglií a Francií 1337-1453
  2. Stoletá válka mezi Anglií a Francií 1337-1453
  3. Stoletá válka mezi Anglií a Francií 1337-1453
  4. Stoletá válka mezi Anglií a Francií 1337-1453
  5. Stoletá válka mezi Anglií a Francií 1337-1453
  6. Stoletá válka mezi Anglií a Francií 1337-1453
  7. Stoletá válka mezi Anglií a Francií 1337-1453
  8. Stoletá válka mezi Anglií a Francií 1337-1453

Podobné články

Další články autora

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 55.755,- Kč
♡ Chci přispět

V. Vývoj po skončení stoleté války

Po vyhnání Angličanů začala celková obroda Francie. Karel VII. si vybíral rádce z řad drobné šlechty a měšťanstva, s jejichž pomocí zbavil zemi loupeživých band bývalých žoldnéřů. Vybudoval stálé vojsko, mocnou zbraň proti šlechtě i vnějšímu nepříteli. Ke konci své vlády se musel potýkat s revoltou svých pánů, na jejichž straně byl i jeho syn dauphin Ludvík, který po otcově smrti roku 1461 nastoupil na trůn jako Ludvík XI.

Angličané v té době měli sami ve vlastní zemi tolik potíží, že nemohli ani pomýšlet na další výboje. Už roku 1447 byl odstraněn vévoda z Gloucesteru a na jeho místo nastoupil vévoda Suffolk, ale ten byl o dva roky později zavražděn a nahrazen vévodou ze Somersetu. Jeho vláda vzbudila v zemi takovou nelibost, že šlechta pomýšlela přenést královskou korunu na Richarda z Yorku, vnuka Edmunda z Yorku, kdysi strýce a rádce Richarda II., a současně pravnuka krále Eduarda III.

Roku 1453 se králi Jindřichovi VI. narodil syn, u něj samého se ale projevila duševní choroba, takže yorkská strana prohlásila o rok později Richarda z Yorku králem. Tak byla rozpoutána krvavá občanská válka, známá jako tzv. válka růží. Richard zvítězil roku 1455 u St. Albans, kde zajal krále Jindřicha, načež byl parlamentem uznán za protektora říše. Na krátký čas zavládl mír, ale roku 1459 válka opět propukla. Richard byl poražen a musel uprchnout do Irska, odkud se roku 1460 vrátil a s pomocí hraběte Warwicka zvítězil u Northamptonu. Jindřich byl znovu zajat a musel svolat parlament, který rozhodl, že králem zůstane Jindřich, ale po jeho smrti připadne koruna Richardovi. Avšak ještě téhož roku královna Markéta zvítězila nad Richardem v bitvě u Wakefieldu, kde Richard padl, a dalším vítězstvím u St. Albans o rok později osvobodila krále Jindřicha ze zajetí.

Roku 1461 byl Richardův syn Eduard v Londýně korunován na krále jako Eduard IV. Ten donutil královnu k útěku do Francie a zajal krále Jindřicha a uvěznil ho v Toweru. Znepřátelil si ale svého spojence Warwicka, takže ten se smířil s královnou a spolu roku 1470 zahnali Eduarda na útěk, osvobodili Jindřicha a prohlásili ho znovu králem. Ale o rok později se zase vrátil Eduard, porazil Warwicka a opět uvěznil Jindřicha v Toweru, kde zakrátko zemřel. Je však pravděpodobné, že byl zavražděn. Královna byla poražena a zajata i se svým synem, který byl ihned zabit.

Eduard se teď chopil moci tvrdou rukou. Během svého panování podnikl další pokus o získání francouzské koruny, když se s burgundským vévodou Karlem Smělým spojil proti francouzskému králi Ludvíku XI. Roku 1477 však Karel Smělý padl v bitvě u Nancy proti Ludvíkovým spojencům Švýcarům, což znamenalo konec Eduardových nadějí. Uprázdněné burgundské impérium si Ludvík rozdělil s Karlovým zetěm Maxmiliánem Habsburským.

Roku 1483 Eduard zemřel a zanechal po sobě dva syny: dvanáctiletého Eduarda, který měl být jeho následníkem, a ještě mladšího Richarda. Vládu za mladého Eduarda ale vykonával jeho strýc Richard z Gloucesteru, který jako Richard III. vládl zemi do roku 1485. Tehdy se u anglických břehů vylodil zástupce lancasterské strany Jindřich z Richmondu, podporovaný Francouzi a lidovým povstáním na jihu, a v bitvě u Bosworthu porazil Richarda III, který v boji padl. Jindřich přitáhl do Londýna, dal na sebe převést veškerá práva Lancasterů i Yorků a stal se jako Jindřich VII. zakladatelem nové tudorovské dynastie.

To je považováno za ukončení tohoto několik století trvajícího konfliktu, rozloha tehdejší Francie je až na výjimky totožná s rozlohou dnešní. Koncem 15. století se Francie politicky i hospodářsky sjednotila. Množství samostatných oblastí, šlechtických držav a měst se spojilo v jedno území. Začal se vytvářet v celé zemi platný francouzský jazyk a společná kultura. Od této doby se za Francouze považují i Bretoňci, Burgundi, Provensálci a Gaskoňci. Nastává etapa vytváření francouzského národa a jednotné Francie.

 

 

Zpracoval: Tomáš Halada, III/2001
(www.volny.cz/tomas.halada)

Autor : 🕔01.01.2002 📕17.541

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře

  • Anton Bero pozoruhodná zbierka klamstiev a právd

    Stalinův projev na zasedání Sovětu 6. listopadu 1941 · 1 week ago

  • RaS To formální odstoupení vládce z funkce ve prospěch syna bylo obvyklé bezpečnostní opatření, které mělo zabránit bezvládí v případě smrti jednoho z nich. Každý nepřítel věděl, že když zabije jednoho, ten druhý se pomstí. Tokugawové to dělali stejně.

    Daimjó Udžijasu Hódžó · 1 week ago

  • adrian grunert Prečítal som si na dúšok všetkých 10 pokračovaní.Môžem autorovi vysloviť len poďakovanie a uznanie.

    Nad Tatrou sa blýska - (10) · 2 weeks ago

  • RaS 1) V roce 1241 nešlo o vpád Tatarů ale Mongolů. To je častá chyba. Tataři v té době sloužili uherskému králi. 2) Mogolové po bitvě u Lehnice neprošli ze Slezska do Uher přes Kladsko, ale přes Moravu. Pak se spojili s Bátúem a zúčastnili se bitvy u...

    Tatarský vpád do Uhorska 1241 · 2 weeks ago

  • Letusak Tak Francouzi take meli pomerne presnou predstavu, ale vojska Wehrmachtu se jim zastavit nepodarilo. Cemu bychom si pomohli? Predstava, ze bychom meli nejaky "lepsi kredit" v ocich okupantu je mylna, staci se podivat na Polsko. Bojovalo, ale...

    Benešova Sofiina volba · 4 weeks ago

  • Ivo Bukovsky Ve skutečnosti měli čs generálové poměrně přesnou představu o síle wehrmacht a doporučovali přijmout boj. Beneš se už tím že jednal o odstoupení pohraničí podle godesberských požadavků dopustil vlastizrady - podle tehdejší ústavy. Bohužel...

    Benešova Sofiina volba · 1 month ago

  • Letusak A on tehdy nekdo vedel, jake budou nebojove ztraty ceskych obcanu, kdyz zadna valka nebyla (a nebyl vcelku duvod se domnivat, ze Hitler pristoupi k vyhlazeni slovanskych narodu s takovym gustem)? A ona kvalitativni prevaha v technice neznamena...

    Benešova Sofiina volba · 1 month ago

  • Ivo Bukovsky Skutečnost že nebojové ztráty na lidech, českosvenských občanů, byly vyšší než předpokládané ztráty bojové, nehledě na sekundární efekt zavlečení sovětského vlivu do střední Evropy a katastrofální vliv na společenské a majetkové poměry se stále...

    Benešova Sofiina volba · 1 month ago

  • Radek Novák Pohádky kremelské babičky nebo tlachy ze Západu?Já nejsem žádný bolševik ani příznivec Ruska ale cizí území si přisvojovaly všechny státy.Jen jsem poukazoval na možné okolnosti,pravda,že v detailech se nevyznám.Na finské hranici se opírám o...

    Besarábie 1940-1941 · 1 month ago

  • CzechMirco Lháři. Žádný "důsledek doby" přisvojení si cizího území nelegitimizuje a už vůbec ne to, co na svém území dotyčná strana dělala. Moldavané rozhodně Rusy v roce 1940 jako osvoboditele nevítali, protože národnostní a náboženský útlak z dob carského...

    Besarábie 1940-1941 · 1 month ago