Stoletá válka mezi Anglií a Francií 1337-1453

Autor : 🕔01.01.2002 📕17.317

Hledáme nové kolegy

Server valka.cz neustále hledá nové kolegy, kteří jsou ochotni pomoci s rozvojem a doplňováním obsahu, koordinací a kontrolou práce, moderováním příspěvků a další činností. Neváhejte a zapojte se do tvorby valka.cz v duchu hesla Čtenáři sobě :)

Přidejte se k nám!

Seriál

  1. Stoletá válka mezi Anglií a Francií 1337-1453
  2. Stoletá válka mezi Anglií a Francií 1337-1453
  3. Stoletá válka mezi Anglií a Francií 1337-1453
  4. Stoletá válka mezi Anglií a Francií 1337-1453
  5. Stoletá válka mezi Anglií a Francií 1337-1453
  6. Stoletá válka mezi Anglií a Francií 1337-1453
  7. Stoletá válka mezi Anglií a Francií 1337-1453
  8. Stoletá válka mezi Anglií a Francií 1337-1453

Podobné články

Další články autora

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 55.755,- Kč
♡ Chci přispět

III. Druhé období stoleté války

Na francouzský trůn nastoupil dauphin Karel jako Karel V. zvaný Moudrý a za několik let Francouzi obnovili boj. Nyní však změnili taktiku a pod vedením schopného bretaňského vojáka Bertranda de Guescelina vedli drobnou válku, bránili města a vyhýbali se velkým bitvám. Změnilo se také složení armády, protože jeho přičiněním se mimo šlechtu začali přibírat i svobodní statkáři. Tímto způsobem Angličany vytlačili ze země natolik, že v roce 1380 v jejich moci zůstalo jen Bayonne, Bordeaux, Brest, Cherbourg a Calais.

Za vlády Karla Moudrého Francie jen vzkvétala. Karel zbavil zemi loupeživých band bývalých námezdních vojáků a dal pobořit mnoho hradů, aby nebyly oporou Angličanů. Nařídil, že parlament bude zasedat stále, a nikoli jen občas jako do té doby, na druhé straně právo vydávat zákony vyhradil pouze panovníkovi. Podporoval vědy a umění, rozšířil Paříž, zvelebil Louvre a založil několik zámků.

Roku 1377 v Anglii zemřel král Eduard III. a zanechal zemi svému desetiletému vnuku Richardovi, synovi Černého prince (Černý princ zemřel o rok dříve). Jeho strýcové Jan z Gauntu, vévoda z Lancasteru, Edmund z Cambridge, vévoda z Yorku a Tomáš Buckingham, vévoda z Gloucesteru, uznali mladého krále a svolili ke zřízení zvláštní vlády. Období Richardovy vlády nebylo klidné. Již roku 1381 musel potlačit lidové povstání, které si pod vlivem názorů Jana Viklefa kladlo za cíl rovnost všech stavů. Povstalci se pod vedením Wata Tylera zmocnili londýnského Toweru, nakonec ale bylo povstání poraženo a Wat Tyler zavražděn.

Po porážce povstání Wata Tylera se Richard II. obrátil proti parlamentu a svým strýcům, kteří neustále omezovali jeho moc. Nejprve se roku 1389 sám chopil vlády a o osm let později dal své strýce a část svých odpůrců uvěznit, některé dokonce popravit. Omezil moc parlamentu a začal vládnout absolutisticky. Roku 1399 zemřel Richardův strýc Jan z Gauntu a Richard se zmocnil jeho majetku. Syn Jana z Gauntu, Jindřich, využil královy nepřítomnosti v zemi (Richard podnikl výpravu do Irska) a vrátil se z exilu do Anglie, kde se spojil s nespokojenými stavy. Po Richardově návratu do Anglie se ho zmocnil a donutil ho vzdát se koruny. Parlament pak přijal za krále Jindřicha, přičemž zcela opomenul nástupnický řád, aby se vymanil z Janova absolutismu. Na anglický trůn tak v osobě Jindřicha IV. dosedla nová dynastie, Lancasteři. Richard roku 1400 zemřel ve vězení na hradě Pontefractu.

Francii od roku 1380 vládl syn Karla Moudrého Karel VI. Pro Francii tehdy nastala zlá doba. Vládu za nezletilého Karla nejprve vykonávali jeho strýcové – vévodové burgundský, anjouský a berryský. V zemi vypukla řada povstání, v Paříži, ve Flandrech i jinde. Vzpoury byly poraženy, přičemž roku 1384 se vlády ve Flandrech zmocnil burgundský vévoda Filip, zeť zemřelého flanderského hraběte Ludvíka. Po získání Flander se začalo Burgundsko Francii odcizovat a vést svou vlastní politiku.

Roku 1388 se Karel odvrátil od svých strýců a vybral si rádce z příslušníků nižší šlechty. Avšak roku 1392 u něj propukla duševní choroba a jeho strýcové se znovu chopili vlády. Když pak vévoda Filip Smělý roku 1404 zemřel, jeho syn Jan Neohrožený si chtěl zachovat jeho vliv a postavení ve vládě. Když se mu v tom pokusil zabránit králův bratr Ludvík Orleánský, nechal ho roku 1407 zavraždit. Následovala občanská válka mezi stranou burgundskou a orleánskou.

 

Zpracoval: Tomáš Halada, III/2001
(www.volny.cz/tomas.halada)

Autor : 🕔01.01.2002 📕17.317

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře

  • Anton Bero pozoruhodná zbierka klamstiev a právd

    Stalinův projev na zasedání Sovětu 6. listopadu 1941 · 1 week ago

  • RaS To formální odstoupení vládce z funkce ve prospěch syna bylo obvyklé bezpečnostní opatření, které mělo zabránit bezvládí v případě smrti jednoho z nich. Každý nepřítel věděl, že když zabije jednoho, ten druhý se pomstí. Tokugawové to dělali stejně.

    Daimjó Udžijasu Hódžó · 1 week ago

  • adrian grunert Prečítal som si na dúšok všetkých 10 pokračovaní.Môžem autorovi vysloviť len poďakovanie a uznanie.

    Nad Tatrou sa blýska - (10) · 2 weeks ago

  • RaS 1) V roce 1241 nešlo o vpád Tatarů ale Mongolů. To je častá chyba. Tataři v té době sloužili uherskému králi. 2) Mogolové po bitvě u Lehnice neprošli ze Slezska do Uher přes Kladsko, ale přes Moravu. Pak se spojili s Bátúem a zúčastnili se bitvy u...

    Tatarský vpád do Uhorska 1241 · 2 weeks ago

  • Letusak Tak Francouzi take meli pomerne presnou predstavu, ale vojska Wehrmachtu se jim zastavit nepodarilo. Cemu bychom si pomohli? Predstava, ze bychom meli nejaky "lepsi kredit" v ocich okupantu je mylna, staci se podivat na Polsko. Bojovalo, ale...

    Benešova Sofiina volba · 4 weeks ago

  • Ivo Bukovsky Ve skutečnosti měli čs generálové poměrně přesnou představu o síle wehrmacht a doporučovali přijmout boj. Beneš se už tím že jednal o odstoupení pohraničí podle godesberských požadavků dopustil vlastizrady - podle tehdejší ústavy. Bohužel...

    Benešova Sofiina volba · 1 month ago

  • Letusak A on tehdy nekdo vedel, jake budou nebojove ztraty ceskych obcanu, kdyz zadna valka nebyla (a nebyl vcelku duvod se domnivat, ze Hitler pristoupi k vyhlazeni slovanskych narodu s takovym gustem)? A ona kvalitativni prevaha v technice neznamena...

    Benešova Sofiina volba · 1 month ago

  • Ivo Bukovsky Skutečnost že nebojové ztráty na lidech, českosvenských občanů, byly vyšší než předpokládané ztráty bojové, nehledě na sekundární efekt zavlečení sovětského vlivu do střední Evropy a katastrofální vliv na společenské a majetkové poměry se stále...

    Benešova Sofiina volba · 1 month ago

  • Radek Novák Pohádky kremelské babičky nebo tlachy ze Západu?Já nejsem žádný bolševik ani příznivec Ruska ale cizí území si přisvojovaly všechny státy.Jen jsem poukazoval na možné okolnosti,pravda,že v detailech se nevyznám.Na finské hranici se opírám o...

    Besarábie 1940-1941 · 1 month ago

  • CzechMirco Lháři. Žádný "důsledek doby" přisvojení si cizího území nelegitimizuje a už vůbec ne to, co na svém území dotyčná strana dělala. Moldavané rozhodně Rusy v roce 1940 jako osvoboditele nevítali, protože národnostní a náboženský útlak z dob carského...

    Besarábie 1940-1941 · 1 month ago