Tato divize byla zformována okolo I.SS Motorised Brigade, která byla v létě 1940 původně zformována z 8. a 10.SS Totenkopf Regimentu za účelem postupu na východ jakožto druhosledová jednotka, která měla likvidovat izolované kapsy odporu v týlu německé armády. Zakladní kádr tohoto praporu byly rodilí Němci a v dubnu 1943 byla do jednotky narekrutována řada rodáků ze Severního Šlesvig-Holštýnska. Po zformování byla tato jednotka poslána do akce na Východní frontu, kde během tvrdých bojů u Smolenska utrpěla těžké ztráty a její velikost byla zredukována na veikost bojové skupiny-kampfgruppe. V prosinci 1943 se jako součást 9.armády, Armádní skupina "Střed", zúčastnila bojů v okolí Bobrujska a na Dněpru. V té době činila její síla 4,125 důstojníků, poddůstojníků a řadových vojáků. Se zbytky jednotky bylo počítáno, že se stanou základním kamenem pro zformování divize pancéřových granátníků a byla proto poslána do Výhodního Pruska na výcvik a doplnění kádru. V lednu 1944 byla poslána do Záhřebu v Chorvatsku, kde byla zfromována jako 18.Freiwilligen Panzer Grenadier Division a přestože její základní kádr tvořili v boji zkušení vojáci, byla divize stále pod požadovaným stavem mužstva. Hitler nařídil, že tento nedostatek má být nahrazen dobrovolníky SA, ale ukázalo se, že mezi příslušníky SA a SS existuke silná averze trvající od 30.června 1930 tzv."Noci dlouhých nožů", kdy HItler nachal povraždit předáky SA. Místo toho byly do jednotky vzaty proněmecky smýšlející Maďaři. Výcvik pokračoval v Brace, v severním Chorvatsku a divize překvapivě obdržela jméno "Horst Wessel" a runový symblol SA jako nášivku na límec (přestože se vyráběl, není známo, jestli byl kdy zveřejněn). V tomto období se příslušníci divize podíleli na menších protipartizánských akcích organizovaných OKW v Untersteiermarku a později v březnu v Samboru. Mezi 19. a 30.březnem 1944 byly divize 8.Kavallerie Division SS "Florian Geyer", 16.Panzergrenadier Division Reichsführer SS a 18.Freiwilligen Panzergrenadier Division SS poslány do Maďarska, jakožto stabilizační prvek nebezpečí představovaného Regent Horthou, snažící se o spojenectví s Ruskem a vystoupením Maďarska z fašistické koalice. Divize však bylá stále nekompletní a tak v síle praporu přešla 18.divize pod velení 1.kozácké divize, která byla součástí XXII.horského sboru. Řada rekrutů přišla do divize během léta 1944, v době, kdy divize doplňovala své stavy v chorvatském Záhřebu. Koncem listopadu 1944 byla divize připravena k boji. V té době Sověti podnikly ofenzívu v oblasti Lvova a Galicie (Galicia? - nezjistil jsem český název?) a byla vytvořena bojová skupina pod velením S-Sturmbannführera Ernsta Schäfera (někdy označovaná jako Kamfgruppe "Schäfer" nebo Kamfgruppe "Horst Wessel"), ale z důvodu početní převahy nepřítele pouze pomohla pěti německým divizím, které byly odříznuty, uniknout z kapsy u města Brody. Kampfgruppe se zapojila do bojů v Galicii a během srpna 1944 byla nasazena do bojů v oblasti Lvova. Skupina utrpěla v bojích těžké ztráty a v době, kdy byla posílena I.batalionem ůderné brigády SS "France", byla již téměř vyhlazena. Paradoxně došlo k situaci, kdy byla německá bojová skupina tvořena Francouzi. Ti, ačkoliv nebyli schopni dosáhnout stanovených cílů tj.dosažení oblasti Krakov-Sanok, bojovali statečně a jejich boj byl citován v dějinách 18.divize. Dalším oceněním statečnosti francouzské úderné brigády SS bylo udělelní 58 Železných křížů jejím příslušníkům, řadě z nich posmrtně. Bojová skupina "Schäfer" pokračovala v boji v Galicii proti Sovětským jednotkám a koncem srpna byla bojová skupina "Schäfer" zatlačena k Dubrovce.V té době vypoklo na Slovensku povstání proti proněmecky orientované vládě prezidenta Tisa. Jeden posílený batalion 18.SS divize, který byl stále ještě ve fázi výcviku, byl vyslán na Slovensko, aby potlačil povstání. Do potlačení povstání se zapojila i 14.Waffen-Grenadier Division der SS (ukranische Nr.1). Koncem prosince 1944 byla divize, přesunuta do Budapešti v Maďarsku, kde se stala součástí 6.armády LVII.sboru. Po přesunu do Maďarska se zapojila do intenzivních bojů s Rudou armádou a koncem prosince se stala součástí tankového sboru "Felderrnhalle". V tomto období těžkých bojů obdržela bojová skupina "Schäfer" rozkaz, aby se připojila ke zbytku 18.divize bojující v okolí Budapešti. Když Budapešťská pevnost padla, 18.divize SS se přesunula do oblasti východně od Jaszbereny a poté na sever na Slovensko a později (stále ještě organizačně spadající pod tankový sbor "Felderrnhalle") vstoupila na území Moravy, kde v okolí Ostravy proběhlo rychlé doplnění. V okolí Ostravy setrvala divize až do počátku února 1944 a podílela se na řadě protipartizánských akcí. V březnu čelící tvrdému tlaku Rudé armády byla divize obklíčena v kapse u Overlagau, ale po těžkých bojích se jí podařilo probít se z obklíčení a dosáhnout 22km vzdálené německé obranné linie.Divize si krátce odpočinula u Leobschützu ve Slezku a poté se přesunula k Neustadtu. V okolí Breslau zahájila polední boj se Sovětskou armádou a po těžkém boji, během kterého utrpěla další těžké ztráty, se Rusům vzdala u Hirschbergu. Malý počet vojáků se pokusil dostat k americkým liniím, ale podařilo se to jen několika z nich. Ostatní byli zajati Rusy a nebo zabiti českými partizány.
Jméno divze "Horst Wessel" bylo synonymem nacistické strany a obrdžela ho po "mučedníkovi" strany Horstu Wesselovi, který podle říškého ministra propagandy Josefa Goeblese hrdině zemřel při pouličních bojích s komunisty a před svou smrtí napsal populární pochod. Wessel byl velitelem SA a všechný výše uvedené informace jsou jen Goeblesovou "pravdou". Pravda o Wesselově smrti, však ve skutečnosti není tak prozaická, jak hlásala německá propaganda. Wessel se zapletl s děvkou, jejiž pasák byl členem Rudé fronty (německá komunistická strana) a ten jedné noci vtrhl do Wesselova bytu a zabil ho střelou do oblíčeje.
V březnu 1945 byla divize (tehdy už jen "kampf gruppe") společně s 344. inf. divizí obklíčena v kotli u OberGlogau - Velkého Hlohova. Po složitém ústupu se jim podařilo dosáhnout německých linií, 18. SS byla nasměrována do prostoru severně (severosevero východ)od Krnova.
Galícia, nemecky Galizien sa po slovensky (zrejme aj česky) volá Halič. Je to historické územie, ktoré v čase svojej najväčšej rozlohy sa dá vymedziť oblasťou medzi Krakovom, Lublinom, Ľvovom, Tarnopolom a Černovicou.
![18. dobrovolnická divize tankových granátníků SS Horst Wessel [1944-1945] -]()
![18. dobrovolnická divize tankových granátníků SS Horst Wessel [1944-1945] -](/files/wss-18_781.jpg)
![18. dobrovolnická divize tankových granátníků SS Horst Wessel [1944-1945] -](/attachments/11345/limcove_vylozky_18..jpg)