Lehké křižníky třídy Tenrjú

Autor: Pavel Sláma / paulito 🕔︎︎ 👁︎ 2.765

Zkušenosti z první světové války ovlivnily plánovače IJN v určení role křižníků B-třídy (lehkých) jako vedoucích eskader (sentai) rychlých torpédoborců. Protože předchozí třídy Tone a Čikuma nebyly pro tento úkol dost rychlé, byla objednána nová třída malých, lehkých křižníků.

Reklama

Vedoucí loď Tenrjú a sesterská Tacuta byly 3 500-tunové křižníky. K dosažení rychlosti 33 uzlů byla přijata řada odlehčení. Byla převzata konstrukce paluby od torpédoborců. Byl použit poměr délky a šířky 11/3 a podobný byl použit u dalších tří tříd lehkých křižníků.

Tenrjú a Tacuta byly první opravdové japonské lehké křižníky a měly dlouhou kariéru od spuštění v roce 1918 až do ztráty Tenrjú v prosinci 1942 a Tacuty v březnu 1944.

Během války byly lehké křižníky Tenrjú dlouhé 142,7 m, s výtlakem 3.230 tun, rychlost byla 33 uzlů. Posádku tvořilo 337 mužů. Boční pancéřování bylo silné 50,8 mm, paluba 25,4 mm, věž byla nechráněna. Výzbrojí byly čtyři 140 mm kanóny Typ 3 ve čtyřech postaveních. Druhá baterie se skládala z deseti kulometů 25 mm v pěti dvojkulometných postaveních. Dále lodě nesly šest 53 mm torpéd Typ 6.

Stavba Tenrjú byla zahájena 17.5. 1917 v IJN loděnici Jokosuka a byla spuštěna v březnu 1918. Stavba Tacuty byla zahájena 24.7.1917 v IJN loděnici Sasebo a spuštěna byla v květnu 1918. Převzaty byly v roce 1919, Tenrjú se stala vlajkovou lodí 2. Sentai torpédoborců a Tacuta u 1. Sentai torpédoborců. Tenrjú byla přidělena Námořnímu okruhu Kure a Tacuta Námořnímu okruhu Sasebo. Oba lehké křižníky hlídkovaly na řece Jang-ce a v oblasti Šanghaje během nepokojů v roce 1927 a opět v roce 1931. Později Tacuta hlídkovala ve vodách severní Číny u Čching-tao.

Reklama

Lehký křižník Tenrjú

Během 30. let se lehké křižníky zúčastnily hlídek a výcviku a poté byly umístěny do zálohy, modernizovány byly koncem roku 1938. Hlavní změnou byla instalace olejových kotlů a náhrada 8 mm a 13 mm kulometů dvěma dvojčaty 25 mm těžkých kulometů Typ 93. Plány je přestavět na protiletadlové křižníky byly opuštěny kvůli stavbě velkých protiletadlových torpédoborců třídy Akizuki, které měly výtlak 3 700 tun a byly větší než lehké křižníky třídy Tenrjú.

Tenrjú a Tacuta vstoupily do druhé světové války v téměř stejné podobě, v jaké byly spuštěny na vodu. Operovaly s lehkým křižníkem Júbari a torpédoborci jako součást Sentai 18 při obsazení ostrova Wake na počátku války proti USA. 18. Sentai se zúčastnila akcí v okolí atolu Truk a pomáhala při vylodění u Lae a Salamauy na Nové Guinei. Kryla vylodění na ostrově Shortland a u Kaviengu na Novém Irsku, 10.4. 1942 se vrátila na Truk.

Po zrušení invaze u Port Moresby na Nové Guinei se Tenrjú a Tacuta vrátily do loděnice Maizuru v Japonsku, kde byly v červnu 1942 opraveny. Poté se vrátily na Truk a připojily se k Júbari během tažení na Šalamounových ostrovech.

30.6. až 6.7.1942 eskortovala 18. Sentai transportní konvoje ke stavbě letiště na Guadalcanalu. Poté se dva křižníky připojily k 8. flotile, která chránila Bismarckovo souostroví, Šalamounovy ostrovy a Papuu. Zatímco Tacuta podpořila vylodění na Buně, Tenrjú se s těžkým křižníkem Čókai zúčastnila bitvy u ostrova Savo, první bitvy u Šalamounových ostrovů, 8.8. 1942. Tenrjú vypálila 80 nábojů 140 mm a šest torpéd 530 mm. Následovalo japonské vítězství, kdy bylo v noční bitvě potopeno několik amerických těžkých křižníků. Poté se Tenrjú a Tacuta zúčastnily několika podpůrných misí na Buku a Guadalcanal a podporoval akci k obsazení spojeneckého letiště na Gili Gili.

2.10. 1942 byla Tenrjú zasažena bombou, svrženou bombardéry B-17 z 19th Bombardment Group, Fifth Air Force. 23 mužů posádky bylo zabito, ale poškození nebylo velké a po opravě opravárenskou lodí Jamabiko Maru byla Tenrjú brzy zpět v akci.

13.11. 1942 byla Tenrjú a jeho torpédoborce nasazena ke krytí těžkých křižníků Suzuja a Maja a ostřelovala Hendersonovo letiště na Guadalcanalu. 10.12. 1942 byla 18. Sentai deaktivována, Tenrjú a Tacuta byly přiděleny přímo 8. flotile.

18.12. 1942, při eskortě transportních lodí k vylodění u Madangu na Nové Guinei, byla flotila napadena bombardéry B-17, které poškodily transportní loď Gokoku Maru. Zatímco kryla vyloďování, byla Tenrjú zasažena torpédy z ponorky USS Albacore, rychle se převrátila a potopila. 1.2.1943 byla vyňata ze Seznamu námořnictva.Tacuta byla opravena v loděnici Maizuru v únoru 1943 a později byl přidělen jako vlajková loď nově zformované eskadře torpédoborců, 11. Sentai, která byla přidělena 3. flotile. Tacuta cvičila ve Vnitřním moři a poté asistovala při transportu vojáků do Ponape 22.10. – 27.10. 1943. Na počátku roku se pro japonské lodě stal Pacifik nebezpečným místem a v březnu, když eskortovala konvoj na Saipan, byla Tacuta zasažena dvěma torpédy z americké ponorky USS Sand Lance. Další dvě torpéda zasáhla transportní loď Kokujo Maru a obě lodě se potopily ve stejnou dobu. Tacuta, jejíž kariéra trvala od 29.5.1918 do 13.3.1944, byla vyňata ze Seznamu námořnictva 10.5. 1944.

Zdroj:
In Action - Japanese Light Cruisers of World War II

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více