Tigry pod palbou

Autor: Petr „Dolin“ Doležal / Dolin404 🕔︎︎ 👁︎ 3.691

Německé tanky Tiger jsou tomu jsou obestřeny mnoha legendami a nepravdami i dnes je na ně nabaleno mnoho „pověstí“. Jedna z těch hlavních se týká jejich pancéřování a „neprůstřelnosti“. V tomto článku se pokusíme podívat do archivních zpráv bojových jednotek i výsledků testovacích střeleb a zjistit, jak tomu bylo na bojišti i na polygonech. Okrajově jsem se o testovacích střelbách ruských jednotek na kořistní Tigry II zmínil již v článku o Kingtigrech u Berlína 1945 (Modelář Extra č.32/2019).

Píše se 12. 8. 1943. Tanky 5. gardové tankové armády postupují v úporných bojích ze severozápadu na Charkov ve snaze se spojit s jednotkami 57. armády a dokončit tak obklíčení města. Proti nim stojí mj. tanky tankových divizí SS (Totenkopf, Wiking, Das Reich). Jednou ze složek 5. gardové tankové armády je i 29. tankový sbor. Jeho nejsilnější jednotkou byla v té chvíli 32. tanková brigáda (celkem 29. tankový sbor disponoval k 9. 8. 1943 43 tanky T-34, 9 T-70 a dělostřelci měli po jedné SU-76 a SU-122 (1446. či 1549. pluk samohybných děl)).

Reklama

Ještě 3. 8. 1943 disponovala 46 tanky T-34/76, o devět dní později měla již jen 13 „téček“. Proti T-34 32. a 25 tankové brígády (4 T-34) postupující ze severu směrem na osadu Pavlovo vyrazily tanky 2. SS-Panzer-Grenadier-Division Das Reich. Jak probíhal boj dle bojové kroniky jednotky (Žurnal Bojoveho Dejstva) 32. tankové brigády se dozvídáme na jeho třetí straně: „Protivník silou 10 tanků T-IV a 6 tanků T-VI s podporou samopalníků obešel naše tanky z jihovýchodu železniční stanice Gavriši s cílem napadnout naše síly z boku a do týla. Velitel druhého tankového praporu gardový kapitán Vakulenko dobře odhadl úmysly protivníka a k přepadu německého postupu vyčlenil četu tanků velitele poručíka Paršina. Rozestavil tanky v keřích u železnice a Paršin se připravil na boj. Nechal německé tanky přijet na 50-70 metrů a spustil prudkou palbu za svého tanku a začal je likvidovat. Výsledkem bylo zničení a zasažení 7 tanků, ze kterých byly 3 tanky typu T-VI.“ To byl boj poručíka Paršina a jeho osádky. Za hrdinství byla osádka navržena na Řád rudého praporu a velitel na Hrdinu Sovětského svazu. Citace v návrhu na udělení řádu Rudého praporu informuje o této události takto: „12. srpna 1943 v boji o železniční stanici Charkov – Sumy v oblasti Pavlovo kudy postupoval protivník, prokázal poručík Paršin příkladnou odvahu při plnění úkolu, který velice úspěšně splnil. Střílel po koloně tanků, v jejímž středu jelo 14 T-6 „Tigr“ a 6 T-4 a zapálil 3 německé tanky. Bránil jim tak přejet přes železniční trať. Přesto dál riskoval v tanku T-34 život a zahájil boj s tanky T-6 „Tigr“.  Ze vzdálenosti 50-100 m vedl palbu na „Tigery“ a ničil jeden za druhým. Z tohoto nerovného boje vyšel jako vítěz, přitom zničil 1 tank T-4 a 3 tanky T-6 „Tiger“. Za zničení 4 tanků T-4 a 3 tanků T-6 „Tigr“, roty samopalníků nepřítele je poručík Paršin V. S. navržen na udělení řádu Rudého praporu. 21. 8. 1943“. Velitel tanku byl Viktor Stěpanovič Paršin (1921-1943) velitel čety 2 praporu 32. tankové brigády. V jeho osádce bojoval radiotelegrafista (radista/střelec, případně nabíječ) mladší seržant Petr L. Matvějev a řidič tanku starší seržant Vasilij E. Bondarev. Oba navrženi na Řád rudé hvězdy.

Pokud se krátce podíváme do mně dostupných materiálů, dá se říci, že sedí i typy popisovaných německých tanků. Jak uvádí německé hlášení 19. 8. 1943 měla SS-Panzer-Grenadier-Division Das Reich čtyři tanky Tiger (z celkem 28 bojeschopných) a 19 útočných děl. O den později, tedy 20. 8. 1943, hlásilo velitelství divize na OKW, že má k dispozici 34 funkčních tanků, pět velitelských strojů, 20 útočných děl a 15 protitankových děl. Granátníci disponovali ještě 21 50mm PaK 38. Tanky Panther této jednotky vstoupily do bojů u Charkova až 22. 8. 1943. Jednalo se 71 Pantherů tankového pluku divize SS Das Reich, kterému velel SS Sturmbannführer Hans Weiss.


Boj tanků T-34 29.tankového sboru o železniční stanici Gavriši (v kroužku) dne 12. 8. 1943. Na mapě jsou jasně patrné  směry postupu tanků SS divize Wiking (vpravo), SS divize Das Reich (středem) a 256. Infanterie Division (vlevo)

Německé zdroje se však chybně zmiňují o ztrátách Rotmistrovy 5. gardové tankové armády. Jen za období od 19. až 20. 8. 1943 uvádějí více jak 400 zničených sovětských tanků.  Reálně jednotky disponovaly celkově počtem cca 200 tanků. I přesto však nebyl vrchní velitel Stepního frontu Koněv s nasazením 5. gardové tankové armády spokojen. I přes jednotlivé hrdinské boje, viz popisované nasazení, ztratila 5. gardová tanková armáda v průběhu Bělogrodsko-Charkovské ofenzívy až 65 % vyšších důstojníků, 85 % velitelů rot a praporů a 75 % radistů. Jen od 21. do 29. 8. 1943 postoupila 11-14 kilometrů a ztratila 129 tanků - 114 T-34 a 15 T-70. K 25. 8. 1943 měla 5. gardová tanková armáda už jen 50 bojeschopných tanků a samohybných děl  Ve svém rozkazu z 22. 8.1943 Koněv zdůraznil, že tanky nejsou masově nasazovány, ale „zmateně stojí v týlu pěších divizí a nesprávně se přemisťují“, zatímco velitelé sborů „trestuhodně přešlapují na místě“. Úporná obrana (nejen) divize SS Das Reich západně od Charkova v druhé polovině srpna 1943 zabránila tankům Rudé armády obklíčit toto město.  

Nicméně, jak z textu vyplývá, se T-34 (při správném nasazení) byly schopné postavit i početní německé přesile tvořené tanky Tiger. Umožnil to především fakt, že byl znám způsob boje s těmito těžkými tanky. Vůbec první kompletní ukořistěný tank Tiger byl stroj výrobního čísla 250004. Po osvobození osady Rabočij poselok č. 5 (Рабочий поселок) 18. 1. 1943 byl tento tank nalezen s nefunkčním motorem, poškozeným chladičem a bez chladící kapaliny. Druhým tankem byl Tiger výrobního čísla 250003, který ale Němci stihli zničit. Další Tiger (velitelská verze, věžové číslo 100) s číslem 250009 se chybou řidiče a taktického přehledu situace na frontě dostal do rašeliniště, kde uvázl. Osádka utekla. To je víceméně známá historická událost. Z archivní korespondence vyplývá, že Tigery byly nejprve označeny jako „tanky Henschel“. V prvních zprávách se liší váha i další parametry. Například hmotnost je udávána i 75 či 80 tun, podobně tloušťka pancíře. Třeba zpráva velitele štábu 37A ze 17. 5. 1943 uvádí pancéřování následovně: čelní vrchní 110mm, čelní spodní 107mm, čelní šikmý 68mm, boční pancíř 82mm, boční pancíř věže 82mm, přední pancíř věže 100mm, maska kanonu (litá) 30-300mm…


List ze zprávy velitele štábu 37A ze 17. 5. 1943 používá v tomto dokumentu pro vizuální zobrazení nového typu fotografie z příručky či dobových novin

Reklama

Samozřejmě byly tyto tanky podrobeny testovacím střelbám. Prvním tankem, který byl odeslán do Kubinky, byl tank číslo 121 (výrobní číslo 250004). V dubnu 1943 bylo rozhodnuto, že „121“ bude podroben testovacím střelbám, Tiger „100“ bude naopak použit na střelbu do pancéřování sovětských tanků. Tiger „100“ byl později předveden i ve venkovní expozici v Moskvě. Odstrojený Tiger „121“ byl připraven k palebným zkouškám koncem dubna 1943. Z tanku bylo vyjmuto vnitřní vybavení a zůstala jen holá prázdná korba a věž. Posledních pět dubnových dní probíhaly testy. Mimo sovětských kanonů byly testovány i americké a britské zbraně. Americký 75mm tankový kanon M3 (používaný na M4A2) dokázal prostřelit bok korby 400 metrů (granát typu M61) a 650 metrů (M71). Palba nebyla vedena na čelní pancéřování. Důvod není ve zprávě uveden, zdá se logické, že šikmější a silnější pancíř by bylo možné prostřelit, ale na minimální vzdálenost. Což nebylo nutné testovat. Palbu na tento cíl vedly i stíhačky LaGG-3 vyzbrojené dvěma typy 37mm kanonu.

Zkušební střelba z tehdy nejpoužívanějšího tankového kanonu F-34 ráže 76 mm musel být pro komisaře silně překvapující. Ani ze vzdálenosti 200 metrů se nepodařilo docílit průrazu. Protiletadlový kanon 3-K (76mm) byl o něco lepší, jeho granát (označený/typ? 3-K) byl schopen prorazit věž ze vzdálenosti pod 450 metrů. To je podobný výsledek jako americké 75mm střely. Nejlepší výsledky vykazoval protiletadlový kanón 52-K (85 mm). O tomto testování se lze dočíst na mnoha webových serverech (např: warspot.ru z pera kolegy J. Pašoloka). Nicméně se testovalo nejenom na polygonu. Dokument z 30. 10.1943 ukazuje výsledky střeleb na Tiger v rámci bojové přípravy jednotek 2. ukrajinského frontu. Tato zpráva mimo jiné informuje, že tzv. tigerofobie není podložená a že je tento tank možné zničit „7,67cm dělem s dlouhou hlavní“ při výhodném úhlu dopadu granátu zepředu na 500 metrů, z boku a zezadu na vzdálenost 1500 metrů. (Vzhledem k tabulce a výše publikovaným testům z Kubinky se tato věta, vyjma použití podkaliberního granátu, jeví jako silně nadhodnocená. Pozn.autora). A že dále může být zničen i jinými děly viz tabulka.

Typ děla Typ granátu Prostřeleno na vzdálenost (m)
Čelní pancíř bok Zadní pancíř
45mm vz. 1937 podkaliberní - 200 200
45mm vz. 1942 podkaliberní - 500 500
57mm podkaliberní 500 - -
57mm protipancéřový - 600 600
76mm pl.dělo podkaliberní 700 - -
76mm pl.dělo protipancéřový - 500 500
76mm dělo podkaliberní 100 700 700
76mm pl.dělo protipancéřový - 1000 1000
122mm dělo protipancéřový 1000 1500 1500
152mm houfnice protipancéřový 500 1000 1000

Zpráva informuje o tom, že: ..“ je nutné vést palbu po průzorech a to včetně pěchotních zbraní a i když nedojde k proražení pancíře, sníží se tím bojová efektivita německého tanku. Síla tanku Tiger se v první řadě opírá o jeho dělo, které je schopné zničit tanky a další cíle na vzdálenost 1000 m.

Zpráva tankových a mechanizovaných vojsk z 18. 8. 1943 hovoří o bojích s Tigry takto:

  1. Praktiky tankových bojů na bělgorodském směru ukazují, že je Tiger velmi zranitelný tank nejen pro dělostřelectvo, ale i pro bojové jednotky protitankového dělostřelectva a stíhačů tanků (IPTAP).  Nejvíce efektivní je střelba dělostřeleckými granáty 76mm kanonů a menších do boků na vzdálenost 500 metrů a menší, nejlépe při přepadu ze zálohy. Poznámka: 85mm protiletadlové dělo proráží boční pancíř na vzdálenost 1450 metrů, čelní pancíř na 1000 metrů.
  2. V útočném boji je tank Tiger používán Němci jako podpora pěchoty a je široce používán při prolomení obranné linie. Tanky Tiger se nasazují v nevelkých skupinách 5-10 ks ve spolupráci se samohybnými děly typu „Ferdinand“. Poznámka: Tanky typu Tiger jsou organizačně součástí těžkých tankových praporů OKH.
  3. Při průlomu obranné linie, po těžké dělostřelecké a letecké přípravě, tanky Tiger spojují své akce s pěchotou, ženisty a dělostřelectvem nasazeným pod krytím letectva a fungují jako podpora pěchoty. Téměř ve všech případech jsou tanky Tiger doprovázeny útočnými děly v poměru jedno útočné dělo na tři tanky Tiger. 
  4. V průlomu do obrany se T-VI zaměřují na palbu po kulometných a minometných hnízdech, dělostřelectvu, které pěchotě zabraňují v postupu vpřed. Těsně za Tigry se pohybují jednotky doprovodu tanků. Pokud mají Tigery ztráty od jednotek IPTAP, tyto doprovodné jednotky postoupí vpřed a pod podpůrnou palbou tanků vedou boj s těmito jednotkami. Dané cíle (jednotky IPTAP) v tom čase ničí útočné dělostřelectvo a minometná palba. Jakmile jsou cíle eliminovány, tanky pokračují v původním směru.
  5. Po průlomu hlavní linie obrany tanky T-6 postupují dále. Za nimi do průlomu postupují skupiny středních a lehkých tanků, na kterých se veze výsadek. Na křídlech těchto druhosledových jednotek jsou také nasazeny T-6.
  6. Za účelem rekognoskace našich palebných prostředků obranného pásma tanky T-6 operující v prvním sledu, ukryté v záhybech terénu po věže, se na sebe snaží přilákat či vyvolat palbu. Hlavně pokud na ně narazí nezkušení, nebo nedostatečně zdrženliví dělostřelci či tankisté. Zjištěné cíle T-6 následně vedou palbu na vzdálenost účinného dostřelu 1500-2000 metrů. Po nalezení palebných bodů zahájí palbu na zjištěné cíle. Je zaznamenána spolupráce letounů-průzkumníků s tanky T-6, které jim označují cíle a informují o objevených tancích a dělostřelectvu na naší straně.

Poznámka: Pro úspěšný boj s tanky T-6 je nutné:

  • Palbu z tanků a děl vést pouze na vzdálenost účinného dostřelu, nestřílet předčasně, neprozradit pozice, dokud tanky nepřijedou na menší vzdálenost.
  • Ve směru postupu tanků T-6 mít speciální skupiny tankoborníků, které s nimi umí bojovat. Dobře se maskovat, neprozradit pozice a široce používat systém přepadů, palebných výpadů a podobných způsobů boje.
  • S cílem zabezpečení pomoci jednotkám IPTAP (stíhači tanků) bojujícími s tanky T-6 zajistit spolupráci s protitankovými a minometnými jednotkami.
  • Při útoku tanků T-6 a samohybných děl soustředit všechnu palbu protitankových děl a dělostřelectva po těchto cílech a snažit se je vyřadit. Lehké a střední tanky nebudou bez podpory těžkých tanků postupovat.

V souvislosti s výše uvedenými informacemi o nutné podpoře je velice zajímavá zpráva gardového nadporučíka Ponomareva (55. gardová střelecká divize, 3. běloruský front) o výsledcích střeleb 45mm kanonu  a ručních protitankových zbraní na podvozkovou skupinu tanku Tiger VI (bez určení typu, nicméně novější Tiger Ausf.B je ve většině dokumentů uveden jako „Tiger B“.) uskutečněných u 285. střelecké divize, ve dnech 13. a 14. 11. 1944. K testům byly použity následující zbraně a munice:  jedno 45mm dělo, 2 protitankové pušky, 20 podkaliberních střel 45mm, 30 protipancéřových střel 45mm, 40 protitankových patron a po 15 protitankových a ručních granátech. Střelba ze 45mm protitankového děla byla provedena do pásů tanku ze vzdálenosti 200 a 400 metrů pod úhlem 90 a 45°. Výsledky střeleb 45mm granátem ukázaly že: „Na vzdálenost 200 - 300 m jak podkaliberní, tak i průbojný (kaliberní), granát 45mm kanonu lehce probíjí pás tanku, jak článek, tak i na místě spojení článků čepem. Přitom granát, zasahující spoj, láme čep v jednom nebo dvou místech a tělesa článků se bortí (lámou). Ve výsledku došlo jedním výstřelem k vyřazení jedné čtvrtiny pásu. Jakmile granát trefil doprostřed článku, vytvořil jen otvor identického průměru nebo větší.“ (Za pomoc děkuji J. Pašolokovi).


Tank Tiger číslo 121 (výrobní číslo 250004) po ukořistění


Tank Tiger číslo 121 (výrobní číslo 250004) před testovacími střelbami v Kubince

Reklama


Tank Tiger číslo 121 (výrobní číslo 250004) před testovacími střelbami v Kubince.


Tank Tiger číslo 121 (výrobní číslo 250004) v průběhu testovacích střeleb. Účinky 57mm granátů vystřelených z protitankového děla ZiS-2


Po ukončení testovacích střeleb


Náčrt dopadů granátů na tank Tiger II ze zprávy velitele štábu dělostřelectva 1. ukrajinského frontu gardového podplukovníka Skrobova o testování odolnosti jeho pancéřování konaného ve dnech 30. 8. 1944 až 5. 9. 1944 (viz tabulka níže)
Mě dostupná zpráva je adresována veliteli štábu dělostřelectva 5. gardové armády.

Pancéřování tanků Tiger I H/E dávalo jejich osádkám pocit jistého bezpečí. Jak píší někteří pamětníci, šlo opravdu o dobře pancéřovaný tank. Pokud se ještě vrátíme k tankům schwere Panzer-Abteilung 502, o kterých jsem se okrajově zmínil v předešlém článku, tak hodnotící zprávy k nasazení tohoto typu hovoří více jak jasně:  „Jednotky Tigrů by neměly být používány jako součást menší roty a tanky Pz.VI a Pz.III by neměly operovat odděleně od nich. Tigry musí být použity jako čelo útoku a sloužit jako ochrana útoku. Existuje možnost, že jednotky Tiger budou pověřeny úkoly, které zvládnou konvenční jednotky. To může nadměrně zatěžovat podvozek a motory a následný nedostatek času na údržbu může vést k poruchám, což má za následek selhání tanků právě v době, kdy jsou nejvíce potřeba. Jednotky Tigrů by měly být v plné pohotovosti „po ruce“ zálohy velení, v nejexponovanějším prostoru, a nasazeny v případě selhání všech ostatních prostředků... Dále jsou uvedeny právě zkušenosti osádek: „...Ani jednou nepronikla palba 76,2mm protitankových děl do Tigrů a nezpůsobila jim vážné škody. V jednom případě došlo k deformaci velitelské věžičky v důsledku zásahu střely do její horní hrany, což způsobilo porušení sváru a prasknutí vnitřních šroubů Ohledně vlastní výzbroje je uvedeno: „...Nejúčinnější dostřel je 1500 metrů. Přesnost je zajištěna dobrým zaměřovačem hlavního kanonu (TZF.9b a c u verze Tiger I, TZF.9d pro Pz.Kpfw VI Ausf.B Königstiger). Účinnost a průbojnost 8,8cm kanónu je více než uspokojivá pro všechny cíle...

A jak viděli soupeři?...Střetnutí s Tigerm bylo otřesné. Vzbuzoval hrůzu celým svým vzhledem...“ - Nikolaj Dubrovin, velitel tanku T-34. Podobě to viděl kapitán Pat Dyas, velitel britského tanku Cromwell, který byl zasažen střelbou Tigra SS-Hauptsturmführera Michaela Wittmanna (SS-Panzer-Abteilung 101) u Villers-Bocage. Střelec Dyasova Crommwellu stihl vystřelit dvě střely, které Tigra zasáhly, ale bez účinku. Naopak jediná střela z Tigru pronikla do Cromwellu, okamžitě zabila dva členy osádky a exploze doslova vystřelila Dyase z tanku otevřeným velitelským poklopem. On sám to popisuje takto:  „…Střílel jsem na Tigra ze sta metrů. Střela se jen odrazila od jeho pancíře... Střetli jsme se čelně a měli jsme smůlu. Vystřelil jsem dvakrát a střely se stejně jako předtím jen odrazily od pancíře. Pak vystřelil on, jednou. Jeho střela se neodrazila. Dva členové posádky byli zabiti a já jsem byl vyhozen z tanku“. Dyas utrpěl vážná zranění, hlavně v obličeji a na očích. Jeho štěstím bylo, že ho během dne ošetřil lékař, který byl shodou okolností původně oční specialista. Vyrobil silný magnet, kterým mu z očí vytáhl zasekané drobné kovové střepiny. Lékař později Dyasovi sdělil, že kdyby nebyl téměř ihned ošetřen, přišel by téměř jistě o oči.

Po tanku Tiger I přišel do výzbroje modernizovaný typ Tiger II. Jejich nasazení u Ogledova v Polsku v první polovině srpna 1944 se víceméně podobalo prvnímu nasazení předchozího typu Tiger I u Leningradu. Dík nevhodnému terénu, nezkušenosti osádek s novou výzbrojí, momentu překvapení, selhání taktiky a dalším aspektům se podařilo zničit a ukořistit několik Tigrů Ausf. B.

Zajímavým se ukázala samotná manipulace a provoz kořistních strojů. Oba funkční tanky nejprve překonaly Vislu a po ose se přesunuly na nakládací nádraží. Tato cesta na polygony NIBT (venkovní teplota dosahovala 25-30 °C) dala tankům zabrat. Několikrát selhalo řízení, hnací kola i koncové převody. Články pásu se opakovaně lámaly, selhal i jeho napínací mechanismus. Následné opravy zdržely dodání tanků na polygon NIBT v Kubince téměř o měsíc (do 26. 9. 1944). O tři dny později byl schválen testovací program obou strojů. Jeden měl ujet 1000 km (125 - na kvalitních silnicích a dálnicích, 600 - na venkovských a polních silnicích, 200 - na terénu a 75 - během dalších speciálních zkoušek). Zárověň se testovaly a zkoušely jednotlivé komponenty a výbava tanků. Dělostřelecké zkoušky zahrnovaly porovnání s tankem IS-4 (Objekt 701).

Zpráva uvádí, že od samého počátku komise GBTU vyjádřila pochybnosti o možnosti najetí 1000 km s tím, že to konstrukce tanku nevydrží. Jako experimentální vozidlo bylo rozhodnuto použít tank s číslem věže 102. Pokud jde o vozidlo s číslem věže 502, stalo se dárcem náhradních dílů, což stejně situaci vždy nezachránilo.

V říjnu jsou oba tanky vykazovány jako neprovozuschopné. Opravy Tigru číslo 102 trvaly do 10. 10. 1944 října a 11. 10. 1944 byl tank (po opravě dalších drobných závad) připraven k testování. Nicméně se nejednalo o jízdní testy, přikročilo se jen ke střeleckým zkouškám. I zde se ukázalo, že jemnost německé mechaniky není pro sovětské střelce – po vypálení  45 granátů (12. 11. 1944) selhal poloautomatický systém 8,8cm kanonu KwK 43 L/71. I přes snahu poloautomat opravit, selhal 14. 10. 1944 opět. Střelecké zkoušky přesto trvaly ještě tři dny a bylo vystřeleno 152 nábojů. Závěr byl takový že: zbraň vykazuje vysokou přesnost, maximální rychlost střelby dosahovala 5-6 ran za minutu. Zbraň si výborně vede při střelbě za jízdy a kladně byl hodnocen ventilační systém odvodu zplodin. Jízdní zkoušky započaly 18. 10.1944. Po ujetí osmdesáti kilometrů se povolily šrouby náboje levého hnacího kola. Oprava trvala do 21. 10. 1944 (celkem do té doby nájezd 87 km). Při testu otáčení se zlomily 4 články, 15 čepů a utrhlo se 7 šroubů na levém hnacím kole. Z toho důvodu najel tank 21.-23. 10. 1944 jen 2 km. Dne 25. 10. 1944 se utrhl věnec levého hnacího kola a zlomila se torzní tyč levé napínací kladky. Do tohoto momentu tank ujel pouhých 113 km. To neumožnilo plně zkoumat jízdní vlastnosti, průměrná rychlost byla 13,4 km/h při spotřebě 971 litrů paliva na 100km! Pro porovnání s tankem IS-2 – při průměrné rychlosti 14,5 km/h byla spotřeba 329 litrů na 100 km.

Již 30. 8. 1944 proběhly první testovací střelby do tohoto typu tanku. Testy trvaly do 5. 9. 1944. Výsledky byly následující a do jisté míry určitě varující:

Použitý systém Typ střely Vzdálenost střelby Úhel Počet výstřelů / zásahů Průstřelů Poznámka
Střelba na čelní pancíř
57 mm Podkaliberní 150   2/2 - Dva odrazy, hloubka vrypu 20 mm. Jeden zásah do masky kanonu, pancíř masky prostřelen do hloubky 140 mm. 
300 3/3 -
Protipancéřový 150 1/1 - Odraz, vryp 20 mm.
300 2/2 - Dva odrazy, vryp 30 mm.
76 mm Podkaliberní 400 1/1 - Maska prostřelena ale ne v celé hloubce.
85 mm Protipancéřový 200 3/3 - Hladký vryp.
200 46° 1/1 - Vryp.
250   3/3 - Tři vrypy 60 mm.
122 mm vz.37 Kumulativní 200 3/2 - Jedna střela do horního, druhá do spodního pancíře. Hloubka vrypu 3-4 cm.
300 46° 1/1 - Hloubka vrypu 65 mm.
152 mm 250 46-61° 2/2 1 Jeden zásah - průstřel v místě kulomet. střeliště, druhý zásah vryp 70 mm v délce 230 mm.
Střelba na boky věže a korby
45 mm Podkaliberní 150-180   3/3 3 Probity vrchní i spodní pancíře i bok věže. Průměr průstřelu 30 mm.
400 1/1 1  
57 mm 150 Více jak 60° 2/2 2  
200   7/7 6  
400 1/1 1  
Protipancéřový 150 2/2 2 Dva průstřely skrz.
200 2/2 2  
400 1/1 1  
600 9/8 4 Čtyři průstřely spodního pancíře vany, čtyři odrazy od boku věže – 20 mm vryp.
76 mm Podkaliberní 200   10/9 6 5 průstřelů skrz boku vany a jeden boku korby.
300   5/5 5 Dva průstřely.
400   4/4 4 Tři zásahy šikmého bočního pancíře a jedna do masky děla. Hloubka vrypu 140 mm.
600   8/5 - Tři odrazy od boku věže.
Protipancéřový 200   14/14 1 Jedním zásahem prostřelen spodní pancíř. Vrypy v horním pancíři 50 mm. 
300   1/1 - Hloubka vrypu 75 mm.
500   3/3 - Hloubka vrypu 60 mm.
Třístivý 400   1/1 - Rozbit pohon.
85 mm Protipancéřový 200   3/3 3 Tři průstřely boků věže, jeden z nich průměr 170 mm.
250   2/2 2 Dva čisté průstřely.
400   7/6 6 Jeden z průstřelů průměr 150 mm.
450   4/4 4 Čtyři čisté zásahy.
800   1/1 1 Průstřel boku věže.
122 mm Kumulativní 225   4/4 4 Tři čisté průstřely, dva vrchní pancíř korby, jeden věže. Čtvrtý zásah podvozku rozbil kola a zasáhl bok vany.
300   1/1 1 Čistý průstřel. Probit bok korby.
400   4/4 4 Jeden zásah XXXX
500   2/1 1 Boční pancíř věže proražen u spodní hrany.
152 mm Protipancéřový 120   3/3 1 Průstřel boku věže, jeden zásah do pojezdové části – rozbity pásy.
250   1/1 1 Probity obě strany věže. Vstupní otvor 190 mm výstupní 840 mm.
465   1/1 1 Prostřeleny obě strany boku korby. Vstupní otvor 170 mm, výstupní 750 mm.
1200   1/1 1 Prostřelen boční pancíř věže a korby. Průměr zásahu 200 mm.

Výsledky střeleb:

  1. Čelní pancíř tanku Tiger B protipancéřovými a podkaliberními střelami ráže 57 mm a 76 mm, 57 mm samohybek a 85 mm dělem (SU-85), granáty 122 mm houfnice a 152 mm děla na vzdálenost 150-200 nelze probít.
  2. Boční pancíř věže a korby bezpečně prostřelí:
    1 – podkaliberní granáty 45 mm na 150 m, 76 mm na 300 metrů.
    2 – protipancéřové granáty 85 mm na 400 metrů.
    3 – protipancéřové (uvedeny jako бронепрожигающие, pravděpodobně granáty БР-471, БР-471Б?) 122 mm na 400 metrů.
    4 – protipancéřové (53-БР-540 - 53-БР-540Б) 152 mm na 1200 metrů. Je třeba brát v úvahu, že zranitelnou částí (tank čelem) vpředu jsou pásy. Čelní pancíř věže a korby není dostupnými protitankovými prostředky možné probít. Při střelbě do boků připadá v úvahu použití 57mm podkaliberních granátů na vzdálenost do 600 metrů, protipancéřové – 400 metrů. Bok korby se protipancéřovým granátem ráže 76 mm dá probít na 400 metrů. Samohybné dělo s kanonem 57 mm probíjí horní i spodní boční pancíř ze vzdálenosti 600 metrů. Efektivní palba je i po podvozkové skupině. Po zásahu do pojezdových kol, které jou ve dvou řadách, je možné jejich zaklínění a znehybnění tanku.

Jak testy ukázaly, je nejefektivnější střelba na typ Tiger B z 57mm děla, 57mm samohybného děla, 85mm samohybného děla (SU-85). Méně účinná je pak palba 76mm děla ZIS-3.


Pérovka s vyznačenými zásahy do boku korby a vany (podvozku)


Zásahy 57mm a 85mm granátů v čelním pancíři korby a věže

V reálném boji lze citovat hlášení obsluh protitankových děl. 76mm kanon gardového staršího seržanta Venediktova (233. gardový střelecký pluk, 95. gardová střelecká divize) zničil na vzdálenost 400-500 metrů jeden tank T-6 (zásah do boku věže) a dvě samohybná děla. Dne 28. 7. 1944 odrazili dělostřelci 230. IPTAP 5 německých protiútoků a zapálili 11 tanků, jeden z nich byl i T-6.


Leták z roku 1943 informující o tom, jakým způsobem se má bojovat s tankem Tiger. Jako grafická předloha pro konečnou podobu perokresby byla použita fotografie tanku 121 od schwere Panzer-Abteilung 502. Symbol zaměřovače s trojitou kružnicí znamená „sem střílet čímkoliv“, symbol zaměřovače s dělostřeleckým granátem znamená „sem vést palbu jakýmkoliv dělem“, šipka ukazuje místa pro vhození zápalné láhve a poslední symbol znamená použití protitankového granátu (kola podvozku)


Cromwell Cpt. P. Dyase zničený Tigerem SS-Hauptsturmführera Michaela Wittmanna. Villers-Bocage 1944.


Tiger 234 (schwere Panzer-Abteilung 501) ukořistěný v srpnu 1944 u Ogledowa


Zásah 122mm granátem kanonu A-19 (vysoce explozivní tříštivý) do čelního pancíře nevedl k prostřelení, ale prakticky tank vyřadil z činnosti tím, že praskly svary a boční pancíř tak, že by to vedlo k poškození převodů hnací síly. Jeden za zásahů (třetí výstřel) ze vzdálenosti 500 m neprorazil pancíř, ale odštípl pancíř velikosti 160×180×150 mm ze zadní strany a porušil svar mezi horním čelním pancéřováním a střechou korby po celé její délce

Zdroje:
warspot.ru
warspot.ru
warspot.ru
warspot.ru
warspot.ru
warspot.ru
warspot.ru
warspot.ru
warspot.ru
www.lexikon-der-wehrmacht.de
pamyat-naroda.ru
ru.wikipedia.org
pamyat-naroda.ru
www.lexikon-der-wehrmacht.de
копанина.рф
ru.wikipedia.org
pamyat-naroda.ru
pamyat-naroda.ru
dzen.ru
voenhronika.ru
warspot.ru
копанина.рф
ru.wikipedia.org

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více