Americké čtyřmotoráky v SSSR?

Autor: Petr „Dolin“ Doležal / Dolin404 🕔︎︎ 👁︎ 1.653

V dnešním povídání se podíváme na určité kapitoly z působení americké techniky v SSSR za druhé světové války. Mezi nejznámější operace, kterých se masově zúčastnily bombardéry a stíhací letectvo USA, patří bezesporu akce s krycím názvem Frantic.

Ve zkratce uvedu něco z historie. Jednalo se o série kyvadlových bombardovacích operací provedených americkými letadly ze základen ve Velké Británii a Itálii. Letadla po provedení bombardovacího náletu přistála na sovětských letišťích na Ukrajině - Pirjatin, Mirgorod a Poltava. Sovětská armáda přizpůsobila tyto letiště pro provoz a obsluhu spojeneckých stíhaček a bombardérů. Výše zmíněné základny spadaly pod velení 169. letecké základny zvláštního určení a byly označovány jako Stanice 560, 559 a 561.

Reklama

V červnu 1944 se německé Luftwaffe podařilo zjistit a zachytit americké bombardéry a v průběhu noci z 21. června na 22. června došlo k masivnímu náletu německých bombardérů. Nálet trval hodinu a 40 minut, svrženo bylo 100 tun bomb a ze 78 bombardérů B-17 bylo 44 zničeno a 25 těžce poškozeno. Kromě toho se Němcům povedlo zničit 360 tun benzínu a veškeré zásoby pum. Tři Američané zahynuli a patnáct jich bylo zraněno. Z ruských vojáků padlo 30 lidí a 88 bylo zraněno.

Od června do října 1944 uskutečnilo 7 skupin celkově 18 operací (z letiště Poltava). Těchto náletů se zúčastnilo 1 030 letadel včetně 529 bombardérů B-17. Při bádání v archivech mě zarazilo, jak byly sovětské jednotky informovány o přeletech a označení amerických strojů. Jednak je hodně zajímavé, jaké znaky byly jednotkám předkládány, jak vypadaly příručky a mnohdy i to, jakým způsobem byly provedeny.

Mimo výše uvedeného žádal SSSR v dubnu 1944 o 300 bombardérů B-24 a 240 B-17 (poprvé přesně požadované počty) v rámci tzv. čtvrtého protokolu programu Lend-Lease. Tyto bombardéry však USA nikdy neposkytlo. Ze seznamu typů požadovaných na Američanech byly do Sovětského svazu předány pouze tři P-47.

28. 5. 1945 SSSR požádal o 120 B-29 pro použití na Dálném východě proti Japonsku, samozřejmě ani ty nebyly poskytnuty. Jednalo se o moderní a nové stroje, které USA určitě nehodlalo předat jen tak. I když v té době již B-29 měli – stroj výrobního čísla 42-6256 pojmenovaný „Ramp Tramp“. Přesto údajně několik starších čtyřmotoráků (B-17 a B-24) sověti provozovali. Například idnes píše „Pod vedením velitele 890. pluku Pusepa, velitele 2. perutě 25. pluku Ponomarenka a hlavního navigátora (šturmana) 25. pluku Ikonikova začal v červnu 1944 výcvik osádek 45. letecké divize na typ B-24. Výcvik byl intenzivní, prvních deset osádek provádělo na tomto jediném stroji samostatné lety již v srpnu 1944.“ a dále „Všechny sovětské bombardéry B-17 a B-24 určené pro operační použití putovaly ke 45. těžké bombardovací letecké divizi (nástupkyně již dříve zmíněné 45. letecké divize dalekého dosahu). V té době se u žádné jiné sovětské letecké divize čtyřmotorové bombardéry nenacházely. U jednotky se ocitlo celkem 23 kusů B-17 (všechny verze G) a 28 kusů B-24 (v šesti verzích, především J, L, M). Podle rozkazu z června 1945 byly stroje B-17 soustředěny u 25. gardového bombardovacího pluku, ze kterého se v prosinci 1945 stal 203. gardový bombardovací pluk, a B-24 se staly výzbrojí 890. bombardovacího leteckého pluku. Oba pluky patřily samozřejmě do sestavy neustále omílané divize.“

Co najdeme v ŽBD a hlášeních samotné 45. dálkové letecké divize (BAD)? V roce 1944 (11. 4. 1944) jsou u 25. GBAP a 890. BAP uvedeny jen „bombardéry s motory M-82 a M-35A“ celkem 15 kusů (25. GBAP – 8 strojů). Těžké Pe-8 jsou ve službě zmíněny výhradně s B-25 (6. 7. 1944 – 7 Pe-8 od 890. BAP, 11 P-8 od 25. GBAP a 17 B-25 od 890 a 362. BAP). Poslední jmenovaná jednotka byla do 45. BAD včleněna 10. 1. 1944. Výzbroj je uvedena jako bombardéry TB-7 (Pe-8). Údaj v jednom z hlášení o nasazení 6 bombardérů B-28 (890. BAP) beru jako překlep, protože takový typ neznám. V srpnu 1944 se již Pe-8 v hlášení nevyskytují. Poslední nálet uskutečnily v noci na 1.8.1944 na Rigu.

Koncem roku 1944 jsou to již výhradně dvoumotorové B-25. Například 22. 12. 1944 byl ztracen stroj №.33829 od 362. BAP. V prvním čtvrtletí roku 1945 je ve výzbroji jen typ B-25. Například 8. 3. 1945 je 22 bojeschopných u 362. BAP, které prováděly nálety na Konigsberg, Gdaňsk a podobně. Nicméně divizní 25. GBAP a 890. BAP bojové úkoly začátkem března neměly. A bojová hlášení uvádí, že 25. GBAP vyzbrojený Pe-8 do konce války bojové operace neprováděl.

Reklama

Dne 19. 3. 1945 je u 890. BAP uvedeno že měl k dispozici 23 B-25 (22 funkčních) a k nim 12 osádek. Za březen vykazují dvě ztráty B-25 a další poškozené. Podobně v dubnu 1945, 890. BAP a 362. BAP vykazují celkem 35 B-25 z nichž měl 890. BAP 15 funkčních (11 osádek).

V květnu 1945 vykazuje jednotka minimální činnost, většinou se jedná o průzkum počasí. Letouny jen B-25, konkrétně 890. BAP 16 Mitchellů celkem, z nichž bylo 14 bojeschopných (10 osádek), 362. BAP měla 17 bojeschopných B-25 a k nim 16 osádek. Celkově přišla 45. BAD za dobu nasazení o 27 letounů (1942 – 2, 1943 a 1944 shodně – 11, 1945 – 3). 21 letounů byly ztráty při plnění bojového úkolu a sedm bombardérů byly nebojové ztráty.

V dubnu 1945 se osádky a personál 25. GBAP a 890. BAP snažil usilovně pracovat na zprovoznění a obnově zahraničních letadel. Stejně tak na úpravě letiště Balbasovo, kde letuschopné B-17 a B-24 následně sídlily až do 1. 6. 1945. Kdy deník končí. 362. BAP sídlil na letišti Baranoviči. K datu 1. 7. 1945 je uvedeno, že divize disponovala 4 pluky (stav a výzbroj viz tabulka).

Jednotka   Typ letounu Počet
25. GBAP Letounů Pe-8 17
B-25 2
B-24 19
Osádek Pe-8 15
890. BAP Letounů Pe-8 9
B-25 19
B-17 12
Osádek Pe-8 2
B-25 16
362. BAP Letounů B-25 23
Osádek B-25 17
52. GBAP Letounů TB-3 20
Osádek TB-3 19

O tom, že technici a mechanici zmíněných pluků byli velmi šikovní, podává informace i počet oprav motorů. Zatímco na opravy domácích motorů M-30B byli přítomni mechanici (1 až 2) ze závodu č.500, podobně pro motory AŠ-82, které servisovali mechanici závodu 19, s americkými nepomáhal nikdo a využívala se „kanibalizace“.

Zmíněny jsou opravy vrtulí Hamilton, Standard Hidromatic a podobně. Stejně tak servis a opravy motorů Wrighr-Cyclone 2600-29, výměny svíček Champion a „87“ z USA a dalších amerických součástek. Celkem prošlo těmito polními opravnami 11 bombardérů B-17 a 20 B-24 Liberator. Pro srovnání, středních B-25 bylo opraveno celkem 134 jen v roce 1945. Je tedy jasné, že ani jeden typ amerického čtyřmotorového bombardéru se neúčastnil bojových operací.

Nakonec nějaké zajímavé poznámky. Například 10.samostatná brigáda PVO k 6. 3. 1944 uvádí, že „nepřítel v únoru 1944 používal ve dvou případech nočních letů kořistní letouny typu Il-4 a B-24“! O tom jak se některé z B-24 a B-17 dostaly, či mohli dostat do rukou vojsk RA, svědčí hlášení velitele štábu 8. gardové armády gardového gen.majora Beljavského. Ten v káravém dopise velitelům svých sborů z 31. 3. 1945 píše: „Na jedné z našich front přistálo americké letadlo. Letadlo zůstalo bez spolehlivé ochrany, posádka letadla do něj měla přístup. V důsledku toho posádka pod záminkou, že si z letadla musí vzít osobní věci, zaujala místa v letadle, zvedla ho do vzduchu a odletěla. Proto přikazuji: K letounům příště postavit stráže, osádku dovést k výslechu na štáb armády.


Naprosto fantasticky vypadající leták se siluetami stíhaček P-51, P-38 a bombardérů B-17 a B-24. Hlavně v případě P-51 a B-17 jsou siluety opravdu „silným kafe“. Označení amerického letectva na křídlech, trupu a směrovkách patřilo v roce 1944 mezi zastaralé. Grafika směrovky je opravdu zcela špatně. Dokument náleží k archiváliím 100. GAP (gardový dělostřelecký pluk?). 


Ještě koncem května 1944 byly distribuovány tyto letáky s nesmyslným provedením označení letadel USAF. Tento obsahuje i dvoubodový slovní popis označení.


Další provedení informačního letáku,


Následně byl distribuován leták s modernizovaným provedením znaku, ale ani ten nebyl v době kyvadlových náletů používán!

Reklama



Další z podoby označení letounů USAF, které je již podobné tomu, které bylo v roce 1944 používáno. Zde jen v podobě s otočenými hvězdami. U horního znaku jsou velmi tenké obdélníky bílé barvy po stranách hvězdy.



Poslední provedení znaků už víceméně plně odpovídalo těm, které v tomto období opravdu americké stroje nosily.



Tahač Federal G 692, Model 606 (C2) u havarovaného B-24 (B-24J-195-CO, № 44-41142, 780. BS, 465. BG) na letišti u Poltavy v průběhu oprace Franic. Níže stejný stroj z pohledu zezadu.


Americký filmový zpravodaj na letišti u Poltavy chystající se natočit výsledky bombardování v noci na 22. 7. 1944. V pozadí vraky B-17


Technici 45. BAD si postavili i tento vůz (GAZ-AA), stoj vybavený radiostanicemi a pozorovací kupolí sloužil pro řízení leteckého provozu.


Jedna z B-17G fotografovaná techniky 45. BAD ještě s původním označením.


Piloti a personál 45. BAD před letounem B-25.


B-24 Liberator pravděpodobně již v novém kabátě.

Zdroje:
pamyat-naroda.ru
www.idnes.cz
pamyat-naroda.ru
forummg.info
www.americanairmuseum.com
ava.org.ru
novayagazeta.ru
knowhow.pp.ua
www.idnes.cz
www.valka.cz
airpages.ru
en.wikipedia.org
ru.wikipedia.org
pamyat-naroda.ru
pamyat-naroda.ru
zen.yandex.ru
dzen.ru

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více